Změna OSVČ z vedlejší na hlavní činnost: Kompletní průvodce
Většina lidí si pod pojmem OSVČ představí klasického živnostníka, který má podnikání jako svůj hlavní zdroj příjmu.
V praxi však mnoho osob provozuje podnikání jako vedlejší činnost. Vedlejší činnost OSVČ znamená, že máte podnikání pouze jako doplněk k hlavnímu zdroji příjmů, například k zaměstnání, studiu, rodičovské dovolené nebo důchodu.
Typickým příkladem může být zaměstnanec, který si po večerech přivydělává tvorbou webových stránek nebo student, který prodává své fotografie online.
Ale pozor, pokud během roku například ukončíte zaměstnání, mění se vám status OSVČ na hlavní. I tehdy změnu oznamte pojišťovně a ČSSZ.
Jak začít podnikat jako OSVČ na vedlejší činnost?
Pokud chcete podnikat jako OSVČ na vedlejší činnost, jako první budete potřebovat získat živnostenské oprávnění (často nazývané živnostenský list).
Zřízení živnosti na vedlejší činnost probíhá stejně jako při hlavní činnosti, živnostenský úřad vás v tomto případě nerozlišuje.
Jste-li například studentem, musíte doložit potvrzení o studiu, které vám zajistí výhodnější podmínky pro podnikání. Studenti mají další výhodu: až do 26 let mohou doložit potvrzení o studiu a ušetřit na odvodech.
Povinnosti OSVČ na vedlejší činnost
Jako OSVČ na vedlejší činnost máte povinnost podat daňové přiznání, pokud váš příjem z podnikání (tedy obrat před odečtením výdajů) za rok přesáhne 20 000 Kč.
Povinnost se vztahuje i na ty, kteří mají současně příjmy ze zaměstnání, zaměstnavatel jim totiž nemůže provést roční zúčtování daně.
Pokud jsou vaše příjmy z vedlejší činnosti nižší než 20 000 Kč a nemáte jiné důvody pro podání přiznání, přiznání podávat nemusíte. Přesto se to často vyplatí dobrovolně - například pokud vám v zaměstnání sráželi zálohovou daň.
Například Tereza, která pracuje v bance na plný úvazek a zároveň provozuje malý internetový obchod s domácí kosmetikou, za rok vydělala na vedlejší živnosti 18 000 Kč. Daňové přiznání by teoreticky podávat nemusela, protože její příjmy z podnikání nepřesáhly hranici 20 000 Kč.
Zásadní limit pro OSVČ na vedlejší činnost na sociální pojištění se každý rok mění dle průměrné mzdy. Jestliže vaše příjmy tuto hranici nepřesáhnou, nemusíte sociální pojištění platit vůbec.
Výpočet sociálního pojištění pro OSVČ na vedlejší činnost lze jednoduše provést online pomocí různých kalkulaček dostupných na internetu.
Zdravotní pojištění je pro OSVČ vedlejší vždy povinné, nicméně opět závisí na vašem reálném příjmu. Zdravotní pojištění se při vedlejší činnosti často neplatí, pokud jste současně zaměstnaní, student, důchodce nebo za vás pojistné platí stát z jiného důvodu.
Přesto je nutné přehledy podat, aby zdravotní pojišťovna i ČSSZ měly správné informace o vašich příjmech a o tom, že podnikání bylo skutečně vedlejší.
Nad touto hranicí máte povinnosti platit každý měsíc minimální zálohy 1574 Kč až do max.
Možná vás napadlo, zda můžete jako OSVČ na vedlejší činnost vstoupit do paušálního režimu. Odpověď zní: ano, můžete, pokud splníte základní podmínky.
Paušální daň je dostupná pro všechny OSVČ, ať už podnikají na hlavní, nebo vedlejší činnost. To platí i pro zaměstnance, kteří mají podnikání jako vedlejší činnost.
Paušální daň naopak není možná, pokud máte vedlejší příjmy z pronájmu, kapitálu nebo ostatní příjmy přesahující 50 000 Kč ročně, nebo pokud jste plátcem DPH.
Výhodou paušální daně je jednoduchost. Neřešíte totiž daňové přiznání ani přehledy na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu, pouze platíte jednu pevnou částku měsíčně.
Tip: Víte, že existují i činnosti, které můžete vykonávat a pobírat za ně finanční odměnu, aniž byste museli být registrovanou živnost?
Jakmile vaše vedlejší podnikání začne vydělávat víc, může nastat situace, kdy je výhodnější přejít z vedlejší činnosti na hlavní.
Někdy se stane, že se podnikání nerozběhne tak, jak byste si představovali, nebo ho během roku přerušíte. Pokud máte nulové nebo dokonce záporné příjmy, stále máte povinnost podat přehledy na zdravotní pojišťovnu i ČSSZ, pokud byla živnost v průběhu roku aktivní.
Daňové přiznání OSVČ • Díl 2: Daně a vedlejší činnost – tiskopisy DP, ČSSZ, VZP ◄
Přechod z vedlejší činnosti na hlavní
Začali jste podnikat při zaměstnání, na škole nebo během mateřské a teď řešíte, jak ze své dosud vedlejší činnosti udělat hlavní?
Změna činnosti bude opět zajímat především vaši zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení - typ činnosti má totiž zásadní vliv na výši odváděných záloh.
Zdravotní pojišťovna: Změnu nahlašte do 8 dnů přímo na zdravotní pojišťovně.
Správa sociálního zabezpečení: Změnu nahlašte do 15 dnů (ideálně datovou schránkou).
Nestihli jste změnu nahlásit? Počítejte s tím, že od měsíce, v němž došlo ke změně z vedlejší činnosti na hlavní, máte povinnost platit minimální zálohy na sociální i zdravotní pojištění.
Měli jste před přechodem na hlavní činnost nižší zálohy, než jsou ty minimální?
Měli jste před přechodem na hlavní činnost vyšší zálohy, než jsou ty minimální?
Martina je grafička na volné noze, která si prací pro klienty přivydělává i během zaměstnání. Během vedlejší činnosti neměla povinnost platit zálohy na zdravotní pojištění, a protože nepřekročila takzvanou rozhodnou částku, sociální pojištění se jí netýkalo vůbec.
Během podnikání na vedlejší činnost máte povinnost odvádět daně a každoročně podávat daňové přiznání (tedy stejně jako OSVČ na hlavní činnost).
Podávat daňové přiznání musíte, i když je podnikání vaším vedlejším zdrojem příjmů. Jedinou výjimkou je situace, kdy ročně vyděláte méně než 50 000 Kč (a zároveň nevykazujete daňovou ztrátu).
Svou živnost (ať už je hlavní, nebo vedlejší), můžete kdykoliv pozastavit nebo rovnou zrušit.
Přechod z vedlejší činnosti OSVČ na hlavní zásadně mění výši odvodů a povinnosti vůči institucím.
Hlavní vs. vedlejší činnost OSVČ
Hlavní činnost představuje podnikání jako primární zdroj příjmů. OSVČ má povinnost platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění od prvního měsíce podnikání, a to i při nulovém zisku.
Vedlejší činnost je podnikání provozované při jiné hlavní činnosti - např. při zaměstnání, studiu, pobírání důchodu nebo při osobní péči o dítě do 4 let. Změnu je třeba nahlásit, i když plánujete podnikání jen krátkodobě. Povinnosti vůči institucím vznikají ihned od měsíce, kdy změna nastala.
Povinnosti vůči institucím
Přechod z vedlejší na hlavní činnost OSVČ není jen formální změnou v evidenci, ale má okamžité důsledky pro výši odvodů a způsob jejich placení.
Aby bylo vše v souladu s právními předpisy, je nutné o této skutečnosti včas a správně informovat příslušné instituce. Nejdůležitější jsou dvě - zdravotní pojišťovna a Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Pro efektivní přechod využijte datovou schránku nebo ePortály institucí - zrychlíte celý proces a získáte potvrzení o doručení.
Kdy se vyplatí přechod z hlavní činnosti na vedlejší?
Důvodů, proč se rozhodnout k přechodu z hlavní činnosti na vedlejší, může být celá řada.
Z hlavní na vedlejší činnost můžete přejít, pokud nastoupíte do zaměstnání, začnete studovat, pobíráte důchod nebo osobně pečujete o dítě do 4 let. Změnu musíte do 8 dnů nahlásit zdravotní pojišťovně a do 15 dnů ČSSZ - ideálně online.
Naopak pokud vám končí zaměstnání, studium nebo třeba rodičovská, stává se z podnikání vaše hlavní činnost.
Vaše výdělečná činnost se stane vedlejší například tehdy, když si během podnikání uzavřete se zaměstnavatelem pracovní poměr, ze kterého se vám bude odvádět zdravotní a sociální pojištění.
Samostatná výdělečná činnost se stane vedlejší i tehdy, když je vám do 26 let a rozhodnete se ještě studovat. V takovém případě za vás začne platit zdravotní pojištění stát.
Podnikající osoba pečuje o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby, v 1. až 4.
Jak ohlásit změnu?
Pokud se rozhodnete pro přechod z hlavní činnosti na vedlejší činnost, musíte to nejpozději do 8 pracovních dnů oznámit živnostenskému úřadu. Ten by měl o změně informovat další instituce jako okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny.
Vždy je nutné si takové oznámení ověřit u každé instituce zvlášť, abyste neplatili zbytečně sankce za neoznámení.
Přechod oznamte na živnostenském úřadu do 8 dnů od změny. Úřad informuje i vaši zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení (na úřadě, nebo online vyplňte dokument Příloha pro správu sociální zabezpečení). Doporučujeme si alespoň telefonicky ověřit, že mají změny zaznamenané.
Sociální a zdravotní pojištění při vedlejší činnosti
Hlavní rozdíl mezi hlavní a vedlejší výdělečnou činností je především v odvodech na sociální a zdravotní pojištění, kdy během prvního roku neplatíte zálohy jako u hlavní činnosti. Pojištění se první rok doplácí až po podání přehledů na zdravotní pojišťovnu a okresní správu sociálního zabezpečení. Nevyhnete se ovšem podání daňového přiznání, to budete muset podat stejně, jako kdybyste vykonávali podnikání jako hlavní činnost.
Zdravotní pojištění u státních pojištěnců - státní pojištěnci jsou ti, za které pojištění hradí stát. Jde například o studenty, maminky na mateřské nebo penzisty. Státní pojištěnci v prvním roce podnikání zálohy neplatí. Po podání přehledů je pojišťovně doplatíte jednorázově. Z přehledů vám pojišťovna vyměří výši záloh pro další rok, které budete platit každý měsíc. Na rozdíl od OSVČ, které podnikají na hlavní pracovní poměr, se vás minimální povinné zálohy netýkají.
Zdravotní pojištění u zaměstnanců - pokud podnikáte při zaměstnání, platí za vás zdravotní pojištění zaměstnavatel, takže žádné měsíční zálohy neplatíte.
Platba minimálních záloh na sociálním pojištění je opět povinná pro OSVČ na hlavní pracovní poměr. V případě podnikání na vedlejší činnost nemusíte na sociálním pojištění zaplatit ani korunu, pokud za rok 2025 nepřekročíte rozhodný příjem, který je stanoven na 111 736 Kč. Jestliže tento příjem překročíte, budete v roce 2026 platit minimální zálohu něco přes 1 496 Kč.
Limit pro OSVČ na vedlejší činnost 111 736 Kč se na vás vztahuje pouze tehdy, pokud podnikáte celý rok.
V prvním roce podnikání nehradíte žádné zálohy, jelikož nejsou z čeho vypočítat. V dalších letech v případě překročení rozhodného příjmu platíte měsíční zálohy stanovené pro OSVČ na vedlejší činnosti.
Pokud jste alespoň část roku pracovali jako OSVČ, a to i na vedlejší poměr, musíte podat přehled o příjmech a výdajích na svoji zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení.
Data pro podání přehledů na sociální správu se odvíjí od podání daňového přiznání.
Standardně se odevzdává do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Prodlužuje se však na 4 měsíce v případě, že bylo podáno po uplynutí 3 měsíců elektronickou formou.
Stejně jako u daňového přiznání i přehledy o příjmech a výdajích musí podnikatelé podat přes datovou schránku.
Přehledy pro zdravotní pojišťovnu můžete doručit své zdravotní pojišťovně elektronicky, nebo papírově.
Daňové přiznání
Jako vedlejší OSVČ máte povinnost podat daňové přiznání.
V průběhu ledna si od svého zaměstnavatele vyžádejte potvrzení o příjmech za zaměstnání (oficiálně Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti).
Platíte 15 % daň z příjmů.
Povinnost podat daňové přiznání se týká nejen OSVČ, které mají podnikání jako hlavní činnost, ale také těch, které podnikají na vedlejšák. Daňové přiznání odevzdáváte v případě, že jsou vaše příjmy za rok 2025 vyšší než 50 000 Kč.
Do daňového přiznání musíte uvést veškeré vaše příjmy. Jde o příjem ze zaměstnání (požádejte svého zaměstnavatele o Potvrzení o zdanitelných příjmech), z podnikání, ale třeba i z pronájmu.
Kromě toho sem patří i zálohy na daň z příjmů fyzických osob, které jste v průběhu roku odváděli ze mzdy.
Daňové přiznání se podává do 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období. U OSVČ je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, a tak byste dokumentaci v roce 2025 měli odevzdat do 1. dubna.
Vzhledem k tomu, že od roku 2023 musí mít podnikající subjekty zřízenou datovou schránku, mohou daňové přiznání v elektronické podobě odevzdat až o měsíc později. Tedy do 2. května 2025.
V případě, že spolupracujete s daňovým poradcem, přiznání odevzdáváte nejpozději 1. července 2025.
Daníte pouze rozdíl mezi příjmy a výdaji, a to sazbou 15 %.
Danění výdajovým paušálem je oblíbené pro svoji jednoduchost. Nemusíte vést daňovou evidenci. Výdaje se počítají jako procento ze všech vašich příjmů bez ohledu na reálné výdaje.
- 40 % - z činností, které nepodléhají živnosti (autorská práva, svobodná povolání, podnikání podle zvláštních předpisů, např.
Danění podle skutečných výdajů se vám vyplatí, pokud vaše reálné výdaje převyšují výdaje paušální. Nejčastěji se k tomuto způsobu uchylují podnikatelé, kteří prodávají zboží. V tomto případě musíte vést daňovou evidenci.
Sazba daně z příjmu je 15 % a počítá se ze základu daně, kterou tvoří pět tzv. další příjmy, které nespadají do výše uvedeného (např.
Základ daně si můžete snížit několika způsoby.
Důležité termíny pro OSVČ
Důležité termíny pro OSVČ:
- 2. 6. 2025 (jde o prodlouženou lhůtu) podání daňového přiznání OSVČ elektronicky po 1. 4.
- 1. 8. 2025 pokud daňové přiznání podal daňový poradce po termínu 1. 4.
Změny v roce 2025
V roce 2025 dojde k několika změnám ve výši plateb pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které podnikají na vedlejší činnost.
Tento typ podnikání je v České republice oblíbený zejména mezi zaměstnanci, rodiči na mateřské nebo rodičovské dovolené, studenty, starobními důchodci či invalidními důchodci. Tito lidé mají vedlejší činnost, tedy vedle hlavního příjmu, což přináší určité výhody, zejména v oblasti pojištění.
Výhodou vedlejší činnosti je, že se zálohy na důchodové pojištění platí až po dosažení určité výše zisku, což umožňuje úsporu nákladů pro ty, kdo mají jen nižší příjem.
Limit pro rok 2025 je stanoven na částku 111 736 Kč. Pokud příjem nepřesáhne tento limit, OSVČ nemusí odvádět důchodové pojištění. Nicméně, pokud příjem tuto hranici přesáhne, budou OSVČ muset v roce 2025 odvádět alespoň minimální měsíční zálohu ve výši 1496 Kč, zatímco u hlavní činnosti se tato záloha zvýší na 4759 Kč.
Tato částka se liší podle toho, zda je podnikání hlavní nebo vedlejší, což může být klíčové při rozhodování o způsobu podnikání.
Další výhodou pro začínající podnikatele na vedlejší činnost je, že během prvního roku podnikání nemusí platit zálohy na důchodové pojištění, a od roku 2025 se toto období prodlužuje až na dva roky.
U zdravotního pojištění je situace odlišná - to musí OSVČ platit vždy, i u vedlejší činnosti, ale výše platby se odvíjí od skutečně dosaženého zisku. Pokud OSVČ nic nevydělá, nemusí odvádět žádné zdravotní pojištění, což nabízí jistou flexibilitu. U hlavní činnosti se však platí minimální záloha na zdravotní pojištění i v případě, že příjmy jsou nízké nebo nulové.
Důležitou součástí sociálního pojištění je také nemocenské pojištění. U OSVČ však nemocenské pojištění není povinné a je čistě dobrovolné.
V souhrnu se vedlejší činnost i přes mírně vyšší platby v roce 2025 jeví jako výhodnější varianta podnikání pro ty, kteří mají již jiný hlavní zdroj příjmů.
Zdroje a zákony
Osoba samostatně výdělečně činná (viz zákon č. 48/1997 Sb., § 5 odst. b) je povinna oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti (podle zákona č.
Pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), je povinen oznámit zdravotní pojišťovně zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil.
Pojištěnec podnikající na základě živnostenského oprávnění splní tuto povinnost i tehdy, učiní-li oznámení příslušnému živnostenskému úřadu (zákon č.
Za zahájení výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy OSVČ začne vykonávat činnost s cílem "mít příjem" (objednávky, fakturace, uzavření smlouvy o dílo, pohyby na bankovním účtu atd.).
Za zahájení výdělečné činnosti se naopak nepovažuje pouhé získání živnostenského listu, nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti.
Za zahájení výdělečné činnosti se dále nepovažuje, pokud měla OSVČ v předchozím roce příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů, byť v jiném oboru, případně na jiný živnostenský list apod.
Seznamy pracovišť VZP ČR naleznete na internetových stránkách www.vzp.cz.
Pojištěnec komunikuje s kterýmkoli pracovištěm VZP ČR.
Osoba samostatně výdělečně činná je povinna sdělit zdravotní pojišťovně své jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo (popřípadě přidělené číslo pojištěnce). Dále je povinna sdělit své obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo organizace a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platbu pojistného. Tyto údaje je povinna doložit (zákon č.
Formulář Přihláška a evidenční list pojištěnce, formulář Přehled o příjmech a výdajích, které jsou k dispozici na každém pracovišti VZP ČR, dále také na internetových stránkách www.vzp.cz.
Oznámit zahájení nebo ukončení výdělečné činnosti je pojištěnec povinen do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil (podle zákona č.
Osoba samostatně výdělečně činná je povinna do jednoho měsíce po podání daňového přiznání za předchozí zdaňovací období předložit zdravotní pojišťovně vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích za toto zdaňované období (zákon č. 592/1992 Sb., § 24, odst.
OSVČ platí zálohy na pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc. Záloha je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce (zákon č.
Pojistné na zdravotní pojištění je ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu (zákon č.
Oznámit skutečnosti lze pomocí elektronické podatelny, nebo přes Portál VZP ČR, kde ale musí pojištěnec vlastnit příslušné certifikáty pro přístup a elektronický podpis. Jednotný registrační formulář lze zaslat do centrální elektronické podatelny živnostenského rejstříku. K tomu je nezbytný platný kvalifikovaný certifikát podnikatele.
Zákon č. Zákon č.
Zákon České národní rady č. Zákon č.
tags: #zmena #osvc #vedlejsi #na #hlavni #podmínky
