V posledních letech prošly úvazky dohodářů legislativními změnami, díky kterým se přiblížily klasickému pracovnímu poměru. Stát se snaží práce na dohody o provedení práce (DPP) nebo o pracovní činnosti (DPČ) víc přiblížit klasickému pracovnímu poměru. A tak od ledna 2024 mají dohodáři mimo jiné také nárok na dovolenou za určitý počet odpracovaných hodin.

Zaměstnavatelé musí nově všechny DPP hlásit České správě sociálního zabezpečení.

Klíčové změny pro dohodáře:

• Nárok na dovolenou: Od roku 2024 mají dohodáři nárok na dovolenou za stejných podmínek jako zaměstnanci v pracovním poměru.
• Příplatky: Také dosáhnou na příplatky za práci v noci či o víkendu.
• Informace o rozvrhu: Dohodáře musíte seznámit s rozvrhem pracovní doby alespoň 3 dny předem.
• Pracovní volno: Dohodáři musíte stejně jako zaměstnanci v pracovním poměru poskytnout pracovní volno např. k ošetření u lékaře, účasti na svatbě, pohřbu.

Dohoda o pracovní činnosti se hodí pro dlouhodobější spolupráce na zkrácený úvazek. Pro krátkodobou činnost, která může být rovnocenná s plným úvazkem, se více hodí dohoda o provedení práce.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ):

• Maximální úvazek na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) je stanoven na 20 hodin týdně (polovina normální pracovní doby), přepočteno zhruba 1000 hodin za rok.
• Člověk pro vás může pracovat maximálně 20 hodin týdně.

Dohoda o provedení práce (DPP):

• Pracovník s touto dohodou pro vás může odpracovat za rok maximálně 300 hodin.
• Pokud se zaměstnancem uzavřete vícero DPP, hodiny se sčítají - tj. na všechny dohody dohromady u vás může odpracovat maximálně 300 hodin.

Pokud se zaměstnancem uzavřete vícero DPP, hodiny se sčítají - tj. na všechny dohody dohromady u vás může odpracovat maximálně 300 hodin. Vhodná bude tedy pro letní brigády apod.

Podmínky pro vznik nároku na dovolenou

Aby zaměstnanci pracujícímu na dohodu vůbec vznikl nárok na placenou dovolenou, musí v daném kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele splnit současně dvě klíčové podmínky:

1. Pracovněprávní vztah založený dohodou (DPP či DPČ) musí u daného zaměstnavatele nepřetržitě trvat alespoň 4 týdny, tedy 28 po sobě jdoucích kalendářních dnů. Důležité je, že se posuzuje doba trvání samotné smlouvy, nikoliv to, zda zaměstnanec v každém z těchto dnů skutečně pracoval.
2. Zaměstnanec musí v příslušném kalendářním roce odpracovat alespoň 80 hodin.

Zaměstnanec na DPP nebo DPČ má tedy nárok na placenou dovolenou v případě, že u vás odpracuje nejméně 80 hodin za kalendářní rok. Zároveň ale musí splnit podmínku v délce trvání smlouvy nejméně 28 dní.

Příklad:

• Student má uzavřenou DPP na dobu 6 měsíců, ale odpracuje pouze 70 hodin. → Nemá nárok na dovolenou.
• Brigádník odpracuje 120 hodin v rámci intenzivního třítýdenního projektu. → Nemá nárok na dovolenou.

Snaha vyhnout se těmto povinnostem umělým řetězením smluv na dobu kratší než 28 dní je velmi riziková.

Jak správně spočítat dovolenou v hodinách?

Samotný výpočet nároku na dovolenou se může zdát složitý, ale pokud dodržíte správný postup, je logický a přímočarý. Základním kamenem celého výpočtu je tzv. fiktivní týdenní pracovní doba. Zákoník práce pro účely výpočtu dovolené u dohodářů stanoví, že se vždy vychází z týdenní pracovní doby v rozsahu 20 hodin.

V dalším kroku je třeba zjistit, kolik celých násobků této fiktivní pracovní doby zaměstnanec odpracoval. Toho docílíte jednoduchým vydělením celkového počtu odpracovaných hodin v kalendářním roce číslem 20.

Příklad 1:

• Zaměstnanec na DPP odpracoval za rok 300 hodin.
• Výpočet: 300 ÷ 20 = 15.

Příklad 2:

• Zaměstnanec na DPČ odpracoval za rok 416 hodin.
• Výpočet: 416 ÷ 20 = 20,8.

Podle § 216 odst. 5 zákoníku práce se výsledný nárok na dovolenou v hodinách vždy zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.

Pokud zaměstnavatel nabízí běžně 4 týdny dovolené ročně, vzniká pracovníkovi na dohodu za odpracování každých dvaceti hodin právo na zhruba jednu a půl hodiny dovolené (přesně 1,54).

Nárok na dovolenou se při splnění podmínek počítá podle následujícího vzorce:

Počet skutečně odpracovaných násobků týdenní pracovní doby děleno 52 krát týdenní pracovní doba (ta je pevně daná 20 hodinami) krát výměra dovolené (ta je ze zákona čtyři týdny ročně).

Příklad:

• Pokud tedy například zaměstnanec na dohodu pracoval pět hodin týdně celý rok, a má tedy za 12 měsíců odpracováno 260 hodin (5 × 52 týdnů), vypočítá se mu dovolená následovně:
• Počet skutečně odpracovaných násobků týdenní pracovní doby je 13 (tedy 260 : 20, což je pevně daná týdenní pracovní doba pro dohodáře).
• Tedy 13 : 52 × 20 (pevně daná týdenní pracovní doba) × 4 (počet týdnů dovolené, které běžně zaměstnavatele poskytuje).
• Dohodáři tak vychází 20 hodin dovolené. Zaokrouhluje se nahoru.

Jednoduší výpočet může být následující: v případě, že zaměstnavatel poskytuje čtyři týdny dovolené, tedy 80 hodin, vydělí se skutečný počet odpracovaných hodin dvaceti hodinami pevně stanovené týdenní doby pro dohodáře a vynásobí číslem 1,54 (80 : 52). V případě, že zaměstnavatel poskytuje pět týdnů dovolené (100 hodin), náleží dohodáři za odpracovaných 20 hodin při splnění podmínek už 1,92 hodin dovolené (100 : 52). U zaměstnavatele, který nabízí šest týdnů dovolené (120 hodin), to bude za každých 20 hodin práce na dohodu 2,3 hodiny dovolené (120 : 52).

Proplacení dovolené a další aspekty

Počet hodin dovolené by měl každý dohodář zjistit na výplatní pásce od zaměstnavatele. Dovolená z dohod se chová stejně jako klasická dovolená z pracovního poměru. Nejsou u ní žádné výjimky.

Tedy: o čerpání dovolené je potřeba požádat, přičemž konečné slovo má zaměstnavatel, který musí termín dovolené schválit. Dovolenou je také dobré vybrat v kalendářním roce, ve kterém na ní vznikl nárok.

Proplatit dovolenou je možné pouze po skončení práce, tedy po skončení dohody. Pokud ale hned po ukončení jedné dohody uzavře pracovník se zaměstnavatelem bezprostředně další dohodu, dovolenou proplatit nelze.

Co je ale podle zákona chápano jako bezprostředně?

„Pojem bezprostředně v tomto kontextu znamená, že nová dohoda následuje ihned po skončení předchozí, tedy bez jakéhokoli časového odstupu. Pokud například jedna dohoda končí 31. prosince a nová je uzavřena 1. ledna, považuje se to za bezprostřední navázání. V takovém případě se nevyčerpaná dovolená neproplácí, ale převádí se do nové dohody,“ vysvětluje právník Ondřej Preuss, zakladatel webu dostupnyadvokat.cz.

Doplňuje, že bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru je tedy splněn v případě, kdy zaměstnanec nastoupil k výkonu práce první pracovní den po skončení předchozího pracovního poměru.

„Uvedená podmínka bude považována za splněnou i v případě, že mezi skončením předchozího pracovního poměru a vznikem nového pracovního poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli byly dny pracovního klidu,“ upozorňuje Preuss.

Řada pracovních dohod je uzavírána s pracovníky na kalendářní rok. Pokud by tedy dohoda skončila k 31. prosinci 2024 a nová dohoda byla uzavřena 1. ledna (respektive 2. ledna, což už je pracovní den), dovolená by nemohla být proplacena. Ale pokud dojde k uzavření dohody 3. ledna, proplacení už by mělo být bez problémů.

Dvě dovolené v jeden den

Čerpání dovolené z dohod je trochu komplikovanější v případě, kdy má zaměstnanec u stejného zaměstnavatele souběžně dohodu i klasický pracovní poměr. Takových lidí je podle statistik České správy sociálního zabezpečení hodně u dohod o provedení práce (DPP). Od července mají zaměstnavatelé nově povinnost hlásit počty uzavřených DPP.

Většina má se zaměstnavatel uzavřenou jen jednu dohodu, někteří ale i dvě a více. Počty DPČ se zatím nesledují.

„Pokud má zaměstnanec se zaměstnavatelem současně uzavřeno vícero pracovněprávních vztahů, například pro něj vykonává práci na základě DPP a odlišnou práci v rámci pracovního poměru, každý typ pracovního poměru i každá dohoda se řeší samostatně. To platí pro posouzení podmínek pro vznik dovolené, výpočet dovolené i její čerpání,“ říká Jaromír Hrazdira, předseda Komory certifikovaných účetních.

Jenže jak skloubit obě dovolené - z pracovního poměru i z dohody? Bude zaměstnanec čerpat dovolenou z hlavního pracovního poměru a zároveň pracovat na dohodu? Ministerstvo radí čerpat obě dovolené naráz.

„Zaměstnanec například čerpá z hlavního pracovního poměru 40 hodin dovolené, což se mu i strhne z jeho celkového práva na dovolenou vzniklého z pracovního poměru. Pokud má zaměstnanec současně uzavřenou DPP/DPČ a z té mu vzniklo právo také například na 40 hodin dovolené, zaměstnanec tak ve stejném týdnu jako čerpá dovolenou v rámci pracovního poměru, bude z rozhodnutí zaměstnavatele rovněž čerpat dovolenou v rámci DPP/DPČ. Ostatně nedávalo by smysl, aby zaměstnavatel zaměstnanci v pracovním poměru určil dovolenou a pak by po něm vyžadoval práci na základě DPP/DPČ,“ vysvětluje Augusta.

Pokud si ale už zaměstnanec v letošním roce dovolenou z pracovního poměru vyčerpal, měl by se se zaměstnavatelem dohodnout, jak vyčerpá i dovolenou z dohody, případně na jejím převedení do příštího roku.

Další práva dohodářů

Kromě dovolené získali dohodáři už v loňském roce další výhody. Nově mají nárok na příplatky za práci o víkendech, svátcích a v noci, včetně náhradního volna. Zaměstnavatel také musí tyto pracovníky informovat o průběhu práce a sdělovat jim harmonogram práce nejméně tři dny dopředu, nedohodnou-li se jinak. Pokud dohodář pracoval pro zaměstnavatele v předchozích dvanácti měsících aspoň 180 dní, může ho písemně požádat o přechod na klasickou zaměstnaneckou smlouvu. Když to firma odmítne, musí mu písemně sdělit, proč žádosti nevyhoví.

Dohodáři mají nově nárok také na takzvané překážky na straně zaměstnance a z důvodů obecného zájmu: můžou si tedy dojít k lékaři, vzít si volno na svatbu nebo darovat krev či odjet na tábor.

tags: #dovolená #při #DPC #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Jak napsat motivační dopis jako absolvent
• Historie superhrubé mzdy
• Aktivizační pracovník – rekvalifikační kurz s akreditací
• Brigády odklízení sněhu
• Zkoumání spokojenosti zaměstnanců v diplomové práci