Součinnost zaměstnavatele s exekutorem povinnosti
Exekuce vedená vůči zaměstnanci znamená pro mzdovou účetní dvojí starost. Jako by nestačilo, že musí správně spočítat srážky ze mzdy zaměstnance (pokud se exekuce vede tímto způsobem), což není vždy jednoduché, ještě se na ni většinou obrátí exekutor se žádostí o tzv. „součinnost“.
V praxi to znamená, že exekutor zašle zaměstnavateli dotazník, za který by se nemusela stydět ani tajná policie a ve kterém chce o zaměstnanci vědět vše včetně totožnosti prarodičů sestřenice ze čtvrtého kolene a velikosti malíčku levé nohy.
Na začátek je třeba potvrdit, že exekutor součinnost (bohužel) požadovat může a zaměstnavatel tak nemůže žádost exekutora o součinnost zcela odmítnout. To by mu hrozilo, že mu exekutor uloží pořádkovou pokutu. Na druhé straně povinnost součinnosti rozhodně není neomezená.
Jakkoliv tedy součinnost s exekutorem představuje pro mzdovou účetní zdržení od práce a rozhodně nejde o vítané vytržení ze stereotypu, její poskytnutí je nutné a úplně vyhnout se mu nelze. Povinnosti zaměstnavatele ale nekončí poskytnutím součinnosti.
Rozsah součinnosti zaměstnavatele
Mzdová účtárna tak typicky exekutorovi sdělí výši mzdy zaměstnance, typ pracovněprávního vztahu (zda jde o pracovní poměr nebo o vztah z dohod o práci konané mimo pracovní poměr), poslední známou adresu zaměstnance, informuje exekutora o již prováděných srážkách, případně předá exekutorovi telefonický kontakt na zaměstnance.
Naopak, co mzdová účtárna rozhodně nemusí, je hrát si na detektiva a údaje o zaměstnanci exekutorovi aktivně shánět. Od toho má exekutor svůj úřad, vybavený svými zaměstnanci, aby se mohl dopátrat potřebných informací. Pokud tedy mzdová účetní zjistí, že některé exekutorem požadované informace nemá k dispozici, neznamená to, že je nutně musí sehnat.
Pro zaměstnavatele je většinou nejasná otázka, do jaké míry jsou povinni s exekutorem spolupracovat. Ocitají se totiž pod dvojím tlakem, na jedné straně hrozby exekutorů, pokud nesdělí požadované údaje, na straně druhé povinnost respektovat ochranu osobních údajů svých zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků.
Mezi základní informace, které je třeba exkutorovi vždy sdělit patří výše mzdy zaměstnance, typ pracovního poměru a jeho charakter, počet evidovaných exekucí včetně pořadí, počet vyživovaných osob a výše srážek ze mzdy.
Zaměstnavatel má právo odmítnout exekutorův požadavek na poskytnutí seznamu vlastních zaměstnanců. Dále nemá povinnost podat exekutorovi informaci na jména (ani kontakty na ně) osob vyživovaných exekuovaným zaměstnancem. Takové informace totiž nevedou k efektivnímu vedení exekučního řízení a jsou v podstatě pro exekutora nepodstatné. Zaměstnavatel má také právo nesdělovat exekutorovi informace, které mu nejsou známy.
Při každé komunikaci s exekutorem, ať už kladné či záporné, by měl vždy dbát na to, aby byla vedena oficiální písemnou formou.
Dle § 33 odst. 5 exekučního řádu je zaměstnavatel povinen sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o mzdě nebo jiném příjmu jím vypláceném, srážkách prováděných ze mzdy nebo z jiného příjmu nebo údaje týkající se pracovněprávního vztahu povinného, nároku nebo práva povinného, na jejichž základě povinný pobírá mzdu nebo jiný příjem, a to bez zbytečného odkladů.
Povinnost poskytnout součinnost není nijak dotčena ani platností nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2016/679 (GDPR).
Ten, kdo přijímá zaměstnance do práce, je povinen vyžádat si od něho potvrzení vystavené tím, u koho naposledy pracoval, o tom, zda byla nařízena exekuce nebo výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy, kterým soudem (soudním exekutorem) a v čí prospěch.
Rozváže-li zaměstnavatel se zaměstnancem s exekucemi pracovní poměr, musí o tom ihned obeznámit exekutora a dát mu informaci o provedených srážkách ze mzdy a pohledávkách, pro které byl nařízen výkon rozhodnutí.
V případě exekuce proti současnému zaměstnanci je rozhodujícím momentem den doručení exekučního příkazu zaměstnavateli. Od chvíle doručení exekučního příkazu má zaměstnavatel povinnost srážky z dosud nevyplacené mzdy provádět. V praxi ale zaměstnavatel čeká na vyrozumění o právní moci exekučního příkazu a srážky v mezidobí pouze tzv. deponuje. Vyplatit je smí až po obdržení vyrozumění soudního exekutora o právní moci exekučního příkazu.
Proto by se měl zaměstnavatel o případné exekuci svých zaměstnanců dozvědět už při nástupu do zaměstnance, například vyplněním osobního dotazníku s prohlášením, že všechna tvrzení v něm jsou pravdivá a zaměstnanec nic nezamlčel.
Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje.
Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru.
Od vypočtené čisté mzdy se odečte základní částka.
Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení základní částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky se srážejí až dvě třetiny.
Takto zjištěná plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině.
Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní předností pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného.
Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy byl plátci mzdy doručen exekuční příkaz.
Vyplácí-li plátce měsíční mzdu nadvakrát (jako zálohu a vyúčtování), může přiměřené srážky provést povinnému již ze zálohy.
Je-li exekuční příkaz doručen plátci až po tom, kdy již byla část měsíční mzdy nebo jiných příjmů povinnému vyplacena, nepřihlíží se k provedené výplatě a srážky se provedou tak, jakoby povinný měl za celý měsíc právo jen na mzdu, která mu ještě vyplacena nebyla.
Srážky ze mzdy lze provádět jen do výše exekucí vymáhané pohledávky s příslušenstvím. V případě, že je jistina vymáhané pohledávky úročena, je nutné, aby si plátce ověřil její aktuální výši u soudního exekutora.
Provádět srážky ze mzdy ve větším rozsahu, než dovolují právní předpisy je nepřípustné, a to i když s tím povinný souhlasí.
Povinnost provádět srážky vzniká novému plátci již okamžikem, kdy se dozví, že exekuce je prováděna srážkami ze mzdy povinného; nedozví-li se o těchto okolnostech nový plátce již dříve, vzniká mu tato povinnost okamžikem, kdy mu je doručen exekuční příkaz.
Plátce mzdy musí do jednoho týdne oznámit všem soudním exekutorům, od kterých obdržel exekuční příkaz srážkami ze mzdy, že u něho přestal povinný pracovat.
Z odstupného se srážky vypočítávají zvlášť z každého násobku průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy.
Pakliže dosavadní plátce mzdy započte pouze část základní částky, nový plátce mzdy započte v příslušném kalendářním měsíci částku ve výši rozdílu mezi tím, co započetl dosavadní plátce mzdy a základní částkou. Dosavadní plátce mzdy je povinen informovat o těchto skutečnostech nového plátce mzdy nejpozději na konci kalendářního měsíce, ve kterém došlo ke změně plátce mzdy.
V případě předávání podkladů v rámci dočasné pracovní neschopnosti povinného je zaměstnavatel povinen spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předat okresní správě sociálního zabezpečení podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění; těmito podklady se rozumí kopie exekučního příkazu a usnesení o pokračování ve srážkách ze mzdy, sdělení výše dosud provedených srážek a sdělení, jaká část základní částky nemá být okresní správou sociálního zabezpečení srážena.
Pokud zaměstnavatel předal okresní správě sociálního zabezpečení údaje potřebné pro výpočet dávek již před obdržením podkladů pro provádění srážek ze mzdy povinného a důvod pro poskytování dávky nemocenského pojištění nadále trvá, je povinen předat okresní správě sociálního zabezpečení podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění bez zbytečného odkladu.
Je-li podán insolvenční návrh na povinného, má plátce mzdy i nadále povinnost provádět srážky ze mzdy na základě exekuce. Insolvenční zákon sice stanoví, že po zahájení insolvenčního řízení nelze exekuci provést, nicméně exekuční řád jako lex specialis spojuje provedení exekuce až s úkony, které nastupují po právní moci exekučního příkazu.
Po zahájení insolvenčního řízení musí proto plátce srážky ze mzdy nadále provádět a sražené částky deponovat do rozhodnutí o insolvenčním návrhu. V případě, že je insolvenční řízení zastaveno nebo insolvenční návrh odmítnut či zamítnut, zašle plátce deponované srážky soudnímu exekutorovi.
Jestliže plátce neprovede ze mzdy nebo jiných příjmů povinného srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky soudnímu exekutorovi bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění, že usnesení o nařízení exekuce a exekuční příkaz nabyl právní moci, nebo kdy dospěly další měsíční částky mzdy, může oprávněný uplatnit proti plátci u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného sraženy.
V takových případech jsme pak bohužel nuceni nesplnění uložených povinností sankcionovat pořádkovými pokutami ve výši až 50.000 Kč, přičemž tyto mohou být ukládány i opakovaně.
Pro orientační výpočet srážek ze mzdy povinného mají plátci možnost využít například elektronické kalkulačky umístěné na internetové adrese www.vyplata.cz.
Dle rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11.5.2012 sp. zn. 3 VSOL 852/2011 se daňový bonus pro účely srážek ze mzdy nezapočítává do čisté mzdy povinného pro výpočet srážek ze mzdy.
Elektronická součinnost od roku 2024
Počínaje dnem 1. 1. 2024 se do exekučního řízení zavádí pro tzv. kvalifikované plátce mzdy (tj. zaměstnavatele povinného) povinnost poskytovat soudním exekutorům součinnost v elektronické podobě. Změna ve způsobu poskytování součinnosti významně přispěje k urychlení a zefektivnění exekučního řízení pro všechny zúčastněné subjekty, neboť v mnoha ohledech bude možné procesy automatizovat.
„Výměna dat bude probíhat na základě elektronického datového souboru, na jehož přípravě se významným způsobem podílela Exekutorská komora ČR a který lze automaticky zpracovat a poskytnout tak součinnost soudnímu exekutorovi prakticky okamžitě a bez zbytečných personálních a časových nákladů na straně zaměstnavatelů,” vysvětluje Mgr.
Konkrétní podobu a formát datového souboru určí novela vyhlášky č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, která se aktuálně nachází v připomínkovém řízení. V současnosti tato komunikace probíhá tak, že exekutor pošle data písemně například do datové schránky, na to mu zaměstnavatel opět písemně odpoví.
Soudní exekutoři jsou na uvedenou elektronickou výměnu dat se zaměstnavateli připraveni. Za účelem zajistit co největší možnou informovanost o této změně zřídila Exekutorská komora ČR speciální webovou stránku obsahující podrobné informace i datový soubor, na jehož základě bude výměna dat probíhat.
Kvalifikovaný plátce mzdy
Kvalifikovaný plátce mzdy je definován jako firma, jejíž celkový roční úhrn čistého obratu podle zákona o účetnictví za poslední účetní období předcházející žádosti o součinnost dosáhl alespoň částku 100 000 000 Kč, nebo zaměstnává-li nejméně 50 zaměstnanců v pracovním poměru (nebo splňuje obě kritéria).
Takovýto plátce mzdy je povinen poskytovat údaje podle § 33 odst. 5 exekučního řádu elektronicky datovým souborem. Není však povinen poskytnout tyto údaje, není-li žádost o ně podána elektronicky datovým souborem na formuláři podle věty první nebo nemá-li datový soubor stanovený formát nebo strukturu.
Cílem změny je nejen urychlení procesů a snížení chyb při zpracování exekuční agendy, ale také větší transparentnost a sledovatelnost exekučních příkazů, které dnes tečou cestou datových schránek v čitelné PDF podobě.
Veškeré informace potečou i nadále skrze datové schránky, ale nově již nebude součástí datové zprávy jen PDF, ale i XML soubor, který bude možné systémově zpracovat.
Povinnost součinnosti správce daně
K efektivnímu provedení exekuce soudním exekutorem ve smyslu zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "exekuční řád"), byla zákonodárcem stanovena povinnost třetím osobám, a to ve smyslu poskytovat exekutorovi na základě jeho žádosti součinnost při provádění exekuční činnosti. Tato povinnost je podrobněji upravena zejména v § 33, 33a a 34 exekučního řádu.
Kdo je míněn zákonodárcem pod pojmem "třetí osoba", je upraveno v ustanovení § 33 odst. 1 až 9 exekučního řádu. Ve své podstatě se jedná o ty subjekty, které mají nebo u kterých se předpokládá, že mohou mít, povědomost (potřebné informace) o majetku povinného, z kterého by mohla být uspokojena pohledávka oprávněného věřitele. Tito jsou ze zákona povinni sdělit exekutorovi, a to na jeho písemnou žádost, údaje o majetku povinného.
Ve výčtu subjektů, které jsou povinny poskytnout exekutorovi na základě jeho žádosti součinnost při výkonu exekuční činnosti, je vyjmenován i správce daně. Konkrétně je uveden v ustanovení § 33 odst. 3 exekučního řádu, kde je zákonodárcem zároveň stanoveno, že se příslušný pracovník správce daně nemůže v odpovědi na písemnou žádost exekutora dovolat povinnosti mlčenlivosti podle zvláštního právního předpisu. Z tohoto důvodu bylo přímo novelizováno i ustanovení § 2 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZSDP"), tj. byla zejména prolomena mlčenlivost pracovníků správce daně ve vztahu k soudním exekutorům.
Soudní exekutor je zákonodárcem určená a zplnomocněná osoba k provedení výkonu rozhodnutí nucené exekuce. Jako veřejný činitel chrání ta práva fyzických osob, právnických osob a orgánů státu, o kterých bylo rozhodnuto pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Tato rozhodnutí realizuje v tom případě, že si povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně nesplnil svoji povinnost.
Při vyžadování součinnosti třetí osoby má oprávnění obdobného charakteru jako správce daně (srov. Správce daně je povinen poskytnout součinnost jen v případě, že soudní exekutor prokáže svoje pověření k provedení exekuce, z kterého je prokazatelně zřejmé, že se jedná o osobu oprávněnou a pověřenou exekuci provést (obdobné platí i ve vztahu k dalším subjektům práva). To je jedna ze základních podmínek ke splnění výzvy k součinnosti zaslané soudním exekutorem (v této souvislosti srov. § 34 exekučního odst. 1 exekučního řádu).
Ve smyslu § 34 odst. 1 exekučního řádu lze za dostatečné doložení pověření považovat originál nebo úředně ověřenou kopii usnesení soudu o nařízení exekuce přiložené k žádosti o součinnost, kterým soud pověřil soudního exekutora k provedení exekuce. Na kopii usnesení by měla být doložka shodnosti s originálem, kterou může vystavit i sám soudní exekutor. Takto vyhotovená kopie bude též v souladu s § 28 exekučního řádu, neboť úkony soudního exekutora se považují za úkony soudu. V souladu s exekučním řádem je soudní exekutor oprávněn pořizovat opisy vlastních usnesení.
Rovněž jako v případě vlastní žádosti o součinnost může soudní exekutor k úkonu ověření usnesení soudu o nařízení exekuce pověřit i svého zaměstnance. V souvislosti s výše uvedeným by měly být ze strany územních finančních orgánů akceptovány takové žádosti soudních exekutorů o součinnost, které budou podepsány soudním exekutorem, jeho zástupcem (koncipientem) nebo jeho zaměstnancem, který byl k vykonání tohoto úkonu zmocněn soudním exekutorem podle příslušných ustanovení exekučního řádu.
K odstranění případných pochybností by mělo být vedle podpisu zaměstnance čitelně uvedeno jméno a příjmení pověřence s připojenou doložkou "pověřený soudním exekutorem" (tato skutečnost je rovněž vyžadována kancelářským řádem Exekutorské komory ČR). Okrajově lze taktéž poznamenat a zároveň dovodit z exekučního řádu (srov. zejména díl 3 exekučního řádu), že případné pověření dalšího zaměstnance pověřencem exekuční řád nepřipouští.
Žádost o součinnost by měla být rovněž opatřena otiskem obdélníkového razítka, které musí obsahovat označení a sídlo exekutorského úřadu a exekutora.
V případě, že na straně součinnostního orgánu vzniknou oprávněné pochybnosti o autentičnosti žádosti nebo vyplynou-li z obsahu žádosti o součinnost nějaké nejasnosti, měl by si příslušný pracovník součinnostního orgánu ověřit ty skutečnosti, které jsou důvodem pochybností a nejasností. Toto ověření by měl uskutečnit u příslušného soudního exekutora.
Dále považuji za důležité uvést, že z příslušných ustanovení exekučního řádu rovněž vyplývá, že územní finanční orgány jsou povinny vyhovět žádosti o součinnost podle § 33 a 34 exekučního řádu a v souladu s příslušnými ustanoveními § 2 odst. 5 ZSDP pouze v případě, že se jedná o žádost soudního exekutora, který současně doloží k předmětné žádosti i svoje řádné pověření k provedení soudní exekuce od příslušného soudu.
Na základě výše uvedeného zpravidla odloží příslušný správce daně pouze takovou žádost o součinnost, u níž je i po ověření zřejmé, že nebyla vyhotovena soudním exekutorem, jeho zástupcem (koncipientem) nebo jeho pověřencem, který byl k vykonání tohoto úkonu zmocněn soudním exekutorem. Stejně tak bude žádost odložena v případě, že nebylo řádně doloženo exekutorovo pověření k provedení exekuce.
<tagvideo>Zaměstnavatel a exekuce: Jak správně postupovat při srážkách ze mzdy</tagvideo>
tags: #součinnost #zaměstnavatele #s #exekutorem #povinnosti
