Brigády a pracovní doba v České republice: Průvodce zákoníkem práce

Brigáda je skvělým způsobem, jak si vydělat, osamostatnit se a pomalu si zvykat na pracovní proces. Ať už hledáte brigádu od 15 let, letní brigádu nebo dlouhodobější přivýdělek, je důležité znát základní pravidla. V zákoníku práce je pracovní době, a souvisejícím tématům, věnováno několik paragrafů.

Váš zaměstnavatel je povinen rozvrhnout vaši pracovní dobu, a to tak, že je plně v souladu se zákoníkem práce. Protože v oblasti pracovní doby občas tápou i zaměstnavatelé, podléhá tato oblast často kontrolám Inspektorátu práce.

Rozvržení pracovní doby

Rozvržení pracovní doby je časový úsek, kdy vy jako zaměstnanec jste povinni vykonávat pro zaměstnavatele práci, a současně je to určení doby, v níž jste na pracovišti připraveni k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Vy jako zaměstnanec jste povinni být na začátku směny již na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny, kterou vám zaměstnavatel určil. Nestačí tedy být například v šatně, na začátku své směny musíte být na svém pracovišti.

Stanovená týdenní pracovní doba je základní pracovní doba, která činí 40 hodin týdně, je to tedy 8 hodinová pracovní doba. Měsíční pracovní doba se spočítá tak, že počet pracovních dnů ve zvoleném měsíci vynásobíte počtem hodin průměrně odpracovaných za jeden den.

Je povinností zaměstnavatele vést evidenci odpracované doby, tedy vaše odpracované směny, počet hodin na pracovní pohotovosti, práci o státních svátcích případně o víkendu, a v mimořádných případech i práci přesčas. Zákon neurčuje, jaká forma evidence má být.

Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh vaší týdenní pracovní doby a seznámit vás s ním nejpozději 2 týdny předem.

Možnosti pracovní doby

Maximální délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.
Rovnoměrným rozvržením je takové rozvržení, při kterém máte každý týden stejnou délku své pracovní směny.
Nerovnoměrná pracovní doba, je takové rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, ale týdenní doba se může každý týden lišit. Například jeden týden pracujete krátký týden, další týden dlouhý týden. Musí však být dodržen průměr za celé vyrovnávací období. Zaměstnavatel nesmí v průměru ve vyrovnávacím období překročit stanovenou týdenní pracovní dobu.
Konto pracovní doby je flexibilní nástroj pro zaměstnavatele, kdy nemáte pevnou pracovní dobu, práci vám přiděluje zaměstnavatel podle své aktuální potřeby. Délka pracovní doby se tak může v jednotlivých týdnech lišit. Konto pracovní doby využívají zaměstnavatelé například u sezónních prací.
Pružné rozvržení pracovní doby, kdy si vy jako zaměstnanec volíte začátek a konec pracovní doby. S tím, že odpracujete základní pracovní dobu podle předem stanoveného rozvrhu pracovní doby.

Práce z domova (Home Office)

Práce z domova stala běžnou součástí mnoha pracovních smluv. Pokud pracujete na home office, platí pro vás stejné limity pracovní doby jako pro zaměstnance v kanceláři. Zaměstnavatel vám může stanovit pevný čas, kdy musíte být dostupní, tzv. „core hours“. Zároveň máte právo na odpočinek, přestávky a evidenci pracovní doby - i při práci z domova.

Zkrácená pracovní doba

Zkrácená pracovní doba je ze zákona nařízena pro zaměstnance pracující v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu nebo ve vícesměnném či nepřetržitém pracovním režimu, a to na 37,5 hodin týdně. Zkrátit pracovní dobu může vás zaměstnavatel i jako benefit.

Kratší pracovní doba bývá benefitem, je to něco, co si se svým zaměstnavatelem musíte sami domluvit. Zákon však pamatuje na ty, kdo se starají o dítě mladší 15 let, těhotné zaměstnankyně, ty, kdo dlouhodobě pečuje o osobu, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III nebo IV. Těmto osobám zaměstnavatel musí vyjít v žádosti o kratší pracovní dobu vstříc. Výsledkem může být například 6 hodinová pracovní doba.

Pokud pracujete o víkendu nebo ve státní svátek, máte nárok na náhradní volno nebo příplatek. Za práci ve svátek je to 100 % průměrného výdělku, pokud se nedohodnete jinak. Zaměstnanci v nepřetržitém provozu nebo obchodních provozovnách musí být o těchto podmínkách předem informováni.

Brigády pro mladistvé

Zejména o letních prázdninách, kdy si studenti hledají brigády, je aktuálním tématem práce mladistvých. Mladistvým je člověk mezi 14 a 18 lety věku. S patnáctým rokem a dokončenou školní docházku sice člověk získává možnost podepsat pracovní smlouvu, stále je ale pod ochranou zákona, který bere v potaz jeho psychickou i tělesnou nedozrálost.

Zákon pro ochranu mladistvých vymezil profese, které nesmí zastávat (například těžba, na zařízeních vysokého elektrického napětí atd.). Je zakázána práce přesčas a v noci (od 22. do 6. hodiny), práce o víkendech zakázána není.

Mladiství brigádníci, tedy lidé do věku 18 let jsou proto v práci oproti dospělým pracovníkům více omezeni. Mladistvým pracovníkům mohou být svěřeny pouze takové práce, které pro ně nejsou nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé.

Nesmí tedy vykonávat práce, kde by jim nebo někomu jinému hrozilo zvýšené nebezpečí úrazu nebo práce, kde hrozí nemoc z povolání. Kromě toho nesmí také nosit těžká břemena. Některé práce jsou pak výslovně zakázány. Jedná se například o hornické práce, práce s výbušninami, práce na zařízeních elektrického napětí, výškové práce ve výšce nad 1,5 m apod. Výjimkou jsou případy, kdy se mladiství připravují na své budoucí povolání.

Tip: Pracovat bez přestávky třeba osm hodin zvládne jen málokdo z nás. A nemělo by to být ani cílem. I pro pracovní výkon samotný je dobré si na chvíli vydechnout a odpočinout si. V neposlední řadě to vyžaduje také zákon.

Mladiství nesmí pracovat s alkoholem, a to i včetně např. obsluhování ve stánku na koupališti, kde se prodává pivo. S penězi mladiství pracovat mohou, ale zaměstnavatel po nich nemůže chtít podepsat hmotnou odpovědnost.

U mladistvých je omezena také délka a charakter pracovní doby. Mladiství zaměstnanci nesmí pracovat na noční směny nebo přesčas. Výjimkou je opět pouze příprava na budoucí zaměstnání. Dále mají mladiství po 4,5 hodinách práce nárok na minimálně 30 minut dlouhou přestávku.

Brigády pro 14leté

Od 1. června 2025 začíná platit novela zákoníku práce č. 120/2025 Sb., která přináší výraznější flexibilitu při zaměstnávání mladistvých. Klíčová změna se týká nového § 244a, který umožňuje během hlavních letních prázdnin zaměstnat i žáky ve věku od 14 let, a to i v případě, že ještě neukončili povinnou školní docházku.

Podmínkou je, aby vykonávali pouze lehké práce, které neohrožují jejich zdraví, vzdělání ani morální vývoj. Zaměstnání může probíhat výhradně během hlavních letních prázdnin, jejichž přesný termín každoročně stanovuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

Pro rok 2025 je toto období vyhlášeno od soboty 28. června do neděle 31. srpna 2025. Denní limit: maximálně 7 hodin práce denně. Týdenní limit: nejvýše 35 hodin práce týdně. Noční práce: zakázána mezi 20:00 a 6:00 hodinou následujícího dne. Přesčasy: nejsou povoleny.

Příklady povolených prací pro 14leté:

Cukrárna, kavárna
Ruční mytí aut
Pomoc v administrativě (vyřizování korespondence, plánování, správa sociálních sítí)
Roznos letáků
Obsluha kina nebo prodej vstupenek
Doučování, překlady, grafické/práce v multimédiích

Zakázané práce:

Práce spojené s těžkou manuální činností, obsluha strojů, práce ve stavebnictví, práce s chemikáliemi atd.

Zaměstnavatelé musejí zajistit zdravotní prohlídky, získat souhlas rodičů, proškolit brigádníky v BOZP a PO a především respektovat stanovené limity pracovní doby a podmínky.

Typy smluv pro brigády

V případě, že se chystáte na brigádu, se pravděpodobně setkáte s jednou z následujících smluv. Nejčastější variantou u brigád na léto je dohoda o provedení práce (DPP) nebo dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Pracovněprávní předpisy sice pojem brigáda neuvádějí, ale rozumí se tím pracovní zapojení mladých lidí nejen v průběhu prázdnin, ale i ve školním roce.

Brigádu může upravovat pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce. Po uzavření pracovní smlouvy, která musí být písemná, se student stává zaměstnancem a má všechny pracovní nároky. Zaměstnanec je vykonává v tzv. závislé práci, tedy ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, osobně, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem a na jeho náklady a odpovědnost, za mzdu a v pracovní době.

V pracovní smlouvě se uvede druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Vedle těchto náležitostí by pracovní smlouva měla obsahovat i údaj o sjednané mzdě. K tomu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci mzdový výměr ihned po jeho nástupu do práce. I u studentů brigádníků se uplatní minimální mzda.

Ta je při 40hodinové týdenní pracovní době 8000 korun za měsíc a za hodinu 48,10 koruny. Zaměstnavatel je dále povinen rozvrhnout pracovní dobu a určit zaměstnanci začátek a konec směn. Zpravidla se to provádí v pracovní smlouvě. S ohledem na to, že brigáda studentům většinou po prázdninách končí, měl by být pracovní poměr sjednán na tuto dobu nebo na provedení určitých prací.

Dohody o provedení práce (DPP)

V případě omezené brigády na léto se spíše setkáte s brigádou na DPP. Její délka trvání je omezena na 300 hodin ročně, což je doba, která vám na léto pravděpodobně bohatě vystačí. Je také výhodnější, co se týče povinných odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Ty se totiž odvádí až v případě, že váš měsíční výdělek překročí 11 500 korun.

Co se týče zdanění dohody o provedení práce, vy jako studenti daně neplatíte. Je tomu tak ale pouze v případě, že jste podepsali tzv. růžové prohlášení k dani a pouze v případě, že váš výdělek nepřekročil 11 500 korun.

Zaměstnavatel může s brigádníkem uzavřít také dohodu o provedení práce, jestliže předpokládaný rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 300 hodin za kalendářní rok. Není však vyloučeno, aby bylo sjednáno mezi týmž zaměstnavatelem a zaměstnancem několik dohod o provedení práce v jednom kalendářním roce i opakovaně. Rozsah práce však nesmí dohromady přesáhnout 300 hodin.

Je možné, aby dohoda o provedení práce byla uzavřena i na déletrvající pracovní výkon, například na dobu jednoho roku. Počet odpracovaných hodin však opět nesmí být vyšší než 300.

Odměna za práce podle dohod není limitována, uplatňuje se smluvní volnost a přihlíží se k charakteru práce. Zaměstnavatel by však při jejím sjednávání měl dodržovat rovnost v pracovněprávních vztazích. Sjednaná odměna by měla odpovídat charakteru práce, její složitosti a obtížnosti a měla by být přiměřená.

Pokud by odměna z dohody připadající na jednu hodinu nebyla ve výši minimální hodinové mzdy (48,10 Kč na hodinu), je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek. Zaměstnanec, který bude pracovat v dohodě o provedení práce, musí dostat odměnu za 300 hodin minimálně 7215 Kč a v dohodě o pracovní činnosti 962 Kč za týden.

Dohody o pracovní činnosti (DPČ)

S dohodou o pracovní činnosti se setkáte spíše v případě dlouhodobějších brigád nebo pokud u jednoho zaměstnavatele vyčerpáte limit na 300 hodin na DPP. DPČ je totiž omezena pouze hranicí odpracování maximálně 20 hodin týdně.

Odvody nemusíte v případě DPČ platit, pokud vaše mzda nedosáhne 4500 korun. I v případě DPČ se vám jako studentovi vyplatí podepsat růžové prohlášení k dani. Daně sice budete muset u DPČ platit, ale pouze zálohovou daň.

Dohody o pracovní činnosti jsou výhodné zejména v případech, kdy rozsah pracovní činnosti nebo možnosti zaměstnance nedovolují zaměstnání na plný pracovní úvazek či pracovní zájem na splnění pracovních úkolů je jen příležitostný a časový (např. malý rozsah výrobní a obchodní činnosti zaměstnavatele). Tyto dohody musí být písemné, jinak jsou neplatné.

Podle dohody může zaměstnanec vykonávat práce jen do poloviny stanovené týdenní pracovní doby. Je-li tedy týdenní pracovní doba 40 hodin týdně, může rozsah dohody být do 20 hodin týdně. I když to Zákoník práce výslovně neuvádí, je podle povahy sjednané činnosti zpravidla třeba v dohodě uvést místo výkonu práce. To může být určeno podobným způsobem jako v pracovní smlouvě. Toto ujednání se nemůže měnit jednostranným opatřením, nýbrž vždy vzájemnou dohodou.

Nový Zákoník práce umožňuje, aby v dohodě byla sjednána dovolená na zotavenou, případně jiné důležité osobní překážky v práci zaměstnance. Dohody o pracovní činnosti lze uzavírat na dobu určitou i neurčitou. Při dohodách na dobu určitou lze dobu jejich trvání vymezit obdobně jako v pracovních smlouvách.

Práva a povinnosti dohodářů od roku 2025

Od 1. 10. 2023 vzešla v účinnost řada změn zákoníku práce, které jsou pro oba typy dohod společné. Od 1. 1. 2024 se přidal též nárok dohodářů na dovolenou a od 1. 1. Zaměstnavatel nyní musí dohodáře písemně informovat o obsahu pracovního vztahu, a to dle výčtu, který uvádí § 77a zákoníku práce. Konkrétní informace mohou být zahrnuty v samotné dohodě, případně je zaměstnavatel podá zaměstnanci písemně. A to nejpozději do 7 dnů ode dne nástupu do práce.

Pokud zaměstnavatel vysílá zaměstnance do ciziny, má zaměstnanec právo na písemné informace o podmínkách výkonu práce, a to dle výčtu obsaženého v § 77b zákoníku práce. S rozvrhem směn je potřeba dohodáře seznámit alespoň 3 dny před začátkem směny či období, pro které je rozvrh sestaven. Směny však zaměstnavatel nemusí rozvrhovat na celé období trvání samotné dohody pouze jedním rozvrhem. Může pracovní dobu stanovit i na jednotlivé směny nebo ji průběžně měnit.

Dále je třeba vést evidenci odpracovaných hodin zaměstnance. Dohodáři mají právo na uplatnění překážek v práci, a to jak osobních, tak z důvodu obecného zájmu. Jedná se například o ošetření u lékaře, které nelze provést jindy než v pracovní době a účast na svatbě či pohřbu. To znamená, že pokud bude zaměstnanec pracovat například v sobotu, má právo na stejné příplatky jako zaměstnanec v pracovním poměru. Základním rozdílem mezi pracovním poměrem a dohodami je zákaz práce přesčas.

Je však nezbytné, aby byla DPP nebo DPČ platně uzavřena a trvala minimálně 28 kalendářních dní za kalendářní rok. Zaměstnanec dále musí po dobu trvání dohody v daném kalendářním roce odpracovat alespoň 4násobek fiktivní 20hodinové pracovní doby.

Délka dovolené se počítá podle § 213 zákoníku práce. Pro lepší pochopení si uvedeme příklad: Dohodář odpracuje 12 celých týdnů. Pro účely výpočtu dovolené se použije fiktivní týdenní pracovní doba, tj. 20 hodin. Výpočtový vzorec bude vypadat následovně: 12/52 x 4 (týdny dovolené - dle zákona činí základní výměra dovolené 4 týdny) x 20 (fiktivní týdenní pracovní úvazek) = 19,2.

Určitě si říkáte, kolik si mohu vydělat na dohodu. Ať už zaměstnanec pracuje na DPČ nebo DPP, platí pro něj hranice minimální mzdy. Zaměstnavatel má povinnost hlásit ČSSZ všechny platné DPP. Může tak učinit prostřednictvím formuláře, který je využíván pro nahlášení pracovního (obdobného) poměru, konkrétně Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení). Případně lze oznámit uzavření či ukončení dohody o provedení práce společně s přiložením tzv.

To znamená, že je zaměstnavatel povinen nahlásit příjmy dohodáře za každý měsíc trvání dohody, a to ode dne jejího uzavření až do ukončení. Zaměstnavatel musí nahlásit zaměstnance, kteří pro něj pracují na dohodu o provedení práce, včetně výše jejich příjmů. A to vždy do 20.

Zaměstnavatel tak má učinit prostřednictvím Výkazu DPP. U DPP je potřeba podat Výkazy za všechny měsíce jejího trvání. Pokud zaměstnavatel poručí povinnost hlášení příjmů z DPP, hrozí mu pokuta až do výše 50 000 Kč. Hlášení dohod musí proběhnout vždy do 20. dne následujícího měsíce, a to na předepsaném tiskopise ČSSZ.

Od 1. 1. 2025 činí limit pro odvody na sociální a zdravotní pojištění z DPP 25 % průměrné mzdy, konkrétně 11 500 Kč. Má-li zaměstnanec uzavřených více DPP u jednoho zaměstnavatele, příjmy se pro účely odvodů nadále sčítají.

Zaměstnavatel zároveň hradí 24,8 % z vlastních zdrojů, tj. Pokud zaměstnanec neplatí zdravotní pojištění z DPP ani DPČ, nemá jiné příjmy ani ho za něj nemá povinnost hradit stát, musí se na své zdravotní pojišťovně přihlásit jako OBZP.

Vzor Dohody o pracovní činnosti i vzor dohody o provedení práce je souladu s aktuálním právním stavem 2025 a navíc vylepšený o srozumitelná ustanovení, která posilují právní jistotu zaměstnavatele. Zaměřili jsme se zejména na nové informační povinnosti zaměstnavatele, rozvržení pracovní doby, úpravu dovolené, příplatků a práva na odpočinek.

Typ dohody	Maximální rozsah práce	Limit pro odvody sociálního a zdravotního pojištění
Dohoda o provedení práce (DPP)	300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele	11 500 Kč měsíčně
Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)	20 hodin týdně (polovina stanovené týdenní pracovní doby)	4 500 Kč měsíčně

Kde hledat brigády

Na závěr vám přinášíme tipy na to, kde hledat brigády pro studenty, a to nejen na léto. V první řadě je dobré hledat po známých či rodinných příslušnících. Často se totiž něco najde a máte větší jistotu, že budete s prací spokojeni. Dále je možné hledat na různých internetových portálech jako Jobs.cz, Fajn-brigady.cz nebo Prace.cz.

Pokud ovládáte cizí jazyk, můžete se poohlédnout i v zahraničí. Zde často hledají mladé lidi na letní výpomoc v hotelech, pohostinství nebo jako plavčíky či chůvy. Takovýto typ práce vám přinese nejen peníze, ale i spoustu užitečných zkušeností a příležitostí pro zlepšení jazyka. Podobné práce nabízí spousta českých agentur, jako je např. Czech-us.cz nebo CoolAgent.cz. Hledat můžete ale i na mezinárodních portálech.

Důležité rady před podpisem smlouvy

Předtím, než smlouvu podepíšete, si ji důkladně přečtěte. Není také od věci nechat si ji zkontrolovat advokátem.
Vždy podepisujte jen smlouvy, které obsahují všechny podstatné informace, a ve kterých nejsou nesmyslné povinnosti.
Nikdy nepřijímejte brigádu bez smlouvy, tzv. na černo.

Sice možná dostanete peníze na ruku bez potřeby cokoliv danit nebo platit pojištění, zároveň se vám ale taková práce nemusí vůbec vyplatit. Bez smlouvy vám váš zaměstnavatel může nakonec říct, že vám nic nezaplatí. A vy se v tuto chvíli nemáte jak bránit. O tom, že jste práci vykonávali, totiž neexistují žádné důkazy. Stejně tak nebudete mít nárok na odškodněni v případě pracovního úrazu. Kromě toho vám může být napařena také pokuta.

Setkali jste se s tím, že vám zaměstnavatel nařizuje práci přesčas bez nároku na příplatek, nebo vám nedává rozvrh pracovní doby včas? V takových případech máte právo obrátit se na oblastní inspektorát práce. Kontroly v oblasti pracovní doby jsou časté a zaměstnavatelé mohou dostat vysoké pokuty za opakované nebo úmyslné porušování zákona.

tags: #brigáda #pracovní #doba #zákoník #práce