Nároky Zaměstnanců na Mzdy a Účtování
Mzda je odměna za práci v pracovním poměru, která náleží zaměstnanci za práci, kterou odvedl. Zaměstnavatel vyplácí mzdu zpětně zpravidla za předchozí měsíc. Zákoník práce stanovuje jednotné principy odměňování pro všechny skupiny zaměstnanců a definuje minimální mzdu, která chrání zaměstnance proti nepřiměřeně nízkým odměnám. Výše mzdy odpovídá náročnosti, odbornosti a množství odpovědnosti při výkonu práce.
ZAMĚSTNANECKÉ BENEFITY V ROCE 2024 | Talkshow s Janou | UOL Účetnictví
Druhy pracovního poměru
Druhy pracovního poměru jsou vymezeny v zákoníku práce.* Hlavní pracovní poměr: Uzavírá se se zaměstnanci, kteří se přijímají k dlouhodobé spolupráci s pevně stanoveným počtem odpracovaných hodin.* Kratší pracovní doba (zkrácený úvazek): Zaměstnanec může odpracovat méně než 40 hodin za týden.* Dohoda o provedení práce (DPP): Oblíbená forma vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, hojně využívaná zejména pro brigádníky. Zákon stanovuje rozsah odpracovaných hodin na maximálně 300 hodin za kalendářní rok. Do konce roku 2023 platí, že pokud odměna z DPP nepřesáhne 10 000 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele, neodvádí se z této částky pojistné na sociální a zdravotní pojištění.* Dohoda o pracovní činnosti (DPČ): Výhodná zejména v případě dlouhodobější spolupráce v menším rozsahu.S účinností od 1. 1. 2024 dochází k novelizaci zákoníku práce, která obsahuje rozsáhlé úpravy týkající se právě DPP a DPČ. Nově mají zaměstnanci nárok na příplatky za práci o víkendech, v noci a ve státních svátcích. V oblasti pojistného u DPP dojde ke změně stávajícího limitu 10 000 Kč, od kterého je nutné platit pojistné. Nově budou stanoveny dva limity pro vznik účasti na sociálním a zdravotním pojištění. První limit bude stanoven pro zaměstnance pracující na DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy. K významným změnám dojde i v oblasti sociálního pojistného u všech zaměstnanců, dojde ke znovuzavedení nemocenského pojištění hrazeného zaměstnanci, a to ve výši 0,6 % z měsíčního vyměřovacího základu.Mzdové formy
Mzdové formy představují rozdílné principy a metody, jak se určuje mzda. Pro zaměstnavatele je důležité správně zvolit mzdové formy, které motivují k vylepšení pracovního výkonu zaměstnance.* Časová mzda: Považována za nejvíce využívaný typ mzdy.* Úkolová mzda: Založena na principu odměňování zaměstnance za jednotku odvedené práce.* Podílová mzda: Forma mzdy, kdy je odměna zčásti závislá na dosaženém obratu nebo zisku zaměstnavatele.Principy mzdových forem se uvádějí ve vnitřním mzdovém předpisu, který upravuje mzdová práva zaměstnanců.Složky mzdy
Při výpočtu mzdy se zohledňuje fixní a variabilní složka mzdy. Fixní neboli pevná složka je přesně daná smlouvou, variabilní složky mzdy jsou upraveny zákonem, smlouvou nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele. Hrubá mzda se tedy skládá ze základní mzdy, která je pevně daná na základě pracovní smlouvy. Dále se skládá z pohyblivé složky mzdy, která obsahuje příplatky např. za práci přesčas, za práci ve svátek, v noci, o víkendech nebo za práci ve ztíženém prostředí. Součástí mzdy jsou i různé zaměstnanecké výhody neboli benefity, které můžou zaměstnavatelé poskytovat svým zaměstnancům.Výpočet Čisté Mzdy
Při výpočtu mezd se postupuje v souladu se zákoníkem práce. Účetní, která mzdy zpracovává, shromažďuje informace o odpracované době, čerpání dovolené, odměnách a dalších údaje, které souvisí se mzdami zaměstnance za dané období.1. Z hrubé mzdy se vypočítá záloha na daň z příjmů ve výši 15 %. Pokud měsíční mzda přesahuje 4násobek průměrné mzdy, musí být uplatněna progresivní sazba ve výši 23 %.2. Ze zálohy na daň z příjmů je možné odečíst slevu na poplatníka ve výši 2 570 Kč. Zaměstnanec však musí mít u zaměstnavatele podepsané prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob (tzv.3. Od daně lze odečíst dále i slevu na dítě/děti. Tento typ daňového zvýhodnění může uplatňovat pouze jeden z poplatníků, který žije s dětmi ve společné domácnosti. Výše slevy na dani se odvíjí od počtu dětí. Aktuální měsíční výše slev na dani v podobě daňového zvýhodnění v roce 2023 je na první dítě 1 267 Kč, na druhé dítě 1 860 Kč a na třetí a každé další dítě 2 320 Kč.Čistá mzda se poté po všech výše uvedených úpravách vyplatí zaměstnanci.Účtování Mezd
Na zaúčtování mezd se v dnešní době využívají účetní programy, které provedou výpočty za vás.* Hrubou mzdu účtuje zaměstnavatel jako náklad na účet 521 - Mzdové náklady.* Sociální a zdravotní pojistné hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance pak jako náklad na účet 524, a to souvztažně se závazkovými účty za zaměstnanci 331 a za příslušnými institucemi sociálního a zdravotního pojištění 336.* Předpis zálohy na dani účtuje zaměstnavatel jako závazek na straně Dal na účtu 342 jako ostatní přímé daně.Právní Předpisy
Právních předpisů týkajících se zaměstnanců a mezd je několik. Zmíníme ty nejdůležitější:* Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.): Upravuje pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci.* Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví: Důležitý z účetního hlediska.* Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti: Pro výpočet sociálního pojištění nebo nemocenské.* Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění: Upravují zdravotní pojištění.Náhrada Mzdy a Nemocenské
Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. V případě nemoci, která trvá více než 14 dní má zaměstnanec nárok na nemocenskou (dávka vyplácená státem), pokud byl zaměstnanec uznán dočasně práceneschopným (nebo mu byla nařízena karanténa).* Předpis náhrady mzdy do výše stanovené v § 192 ZP: 521 / 331. Jedná se o příjem zaměstnance osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti, který je dále osvobozen i od povinnosti odvodu na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele jde o daňově uznatelný náklad.* Předpis náhrady mzdy nad výši stanovenou v § 192 ZP: 521 / 331. Jedná se o příjem zaměstnance, který podléhá odvodu daně z příjmů ze závislé činnosti a dále též odvodu na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele jde o daňově uznatelný náklad, za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 5, tzn., že pravidla pro výplatu vyšších náhrad jsou upravena v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu, v pracovní nebo jiné smlouvě.* Snížení odvodu sociálního pojištění: např. 336/2 a 524/2. Zaměstnavatel snižuje částku k úhradě pojistného za zaměstnance o 1/2 vyplacených náhrad mezd [viz bod a)]. Zaměstnavatel odvede pouze rozdíl mezi původně vypočteným sociálním pojištěním (MD 524 / Dal 336) a 1/2 vyplacených náhrad mezd za nemoc zaměstnance (MD 336 / Dal 524), tj. pouze zůstatek na straně Dal účtu 336.Dohody o Pracích Konaných Mimo Pracovní Poměr
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se uzavírají k provedení práce opakující se povahy nebo k provedení práce jednorázové povahy, a to buď se zaměstnanci, kteří jsou již u zaměstnavatele v pracovním poměru, nebo se zaměstnanci cizími. Musí se jednat o práci, kterou nemůže zaměstnavatel zabezpečit v rámci běžné pracovní doby a provedení práce v rámci pracovního poměru by bylo neúčelné a nehospodárné. Pro dohody platí pravidla pro minimální mzdu. Zaměstnanec pracující na dohodu proto musí dostat minimálně 112,50 korun za hodinu. Na dohody se ale nevztahuje výše minimální mzdy.Příplatky
Zaměstnanci pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodáři) mají od roku 2024 právo na některé příplatky za práci např.:* Práce ve svátek: Dohodáři mají příplatek nejméně ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku nebo placené náhradní volno. Směnu ve svátek přitom může dohodář dostat jen výjimečné z vážných důvodů.* Práce v noci: Dohodářům, kteří odpracovali určitou dobu mezi 22. až 6. hodinou náleží příplatek v minimální výši 10 % průměrného hodinového výdělku.* Práci v sobotu a neděli: Dohodářům náleží příplatek v minimální výši 10 % průměrného hodinového výdělku.* Práci ve ztíženém pracovním prostředí: Dohodářúm náleží příplatek v minimální výši 10 % minimální hodinové mzdy za každý jeden zatěžující vliv.Zaměstnavatel musí dohodáře informovat o pracovním rozpisu nebo změnách, a to vždy nejpozději tři dny před začátkem dané směny. Zrušit směnu pak musí zaměstnavatel nejpozději 24 hodin před jejím začátkem, jinak ji musí dohodáři proplatit.Dohody o Provedení Práce (DPP)
Na DPP nemůže zaměstnanec odpracovat více než 300 hodin u jednoho zaměstnavatele za kalendářní rok. Pokud odpracuje zaměstnanec hodiny nad rámec limitu, měl by být zvolen jiný typ pracovního vztahu, například dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo klasickou pracovní smlouvu.* Pokud u jednoho zaměstnance a jednoho zaměstnavatele: * nepřesáhne odměna na základě DDP v kalendářním měsíci částku 10.000 Kč, a pokud zaměstnanec nepodepíše u zaměstnavatele prohlášení k uplatňování nezdanitelných částek základu daně, slev na dani a daňového zvýhodnění na vyživované dítě, atd. zdaňuje se příjem zvláštní sazbou daně ve výši 15 %, kterou odvádí zaměstnavatel, a zaměstnanec musí podat daňové přiznání a sraženou daň z příjmů (na základě potvrzení zaměstnavatele) odečte v tomto přiznání. Pokud zaměstnanec tento postupu využije dobrovolně, musí do daňového přiznání zahrnout příjmy z dohod o provedení práce plynoucích od všech zaměstnavatelů. * nepřesáhne odměna na základě DDP v kalendářním měsíci částku 10.000 Kč, a pokud zaměstnanec podepíše u zaměstnavatele prohlášení k uplatňování nezdanitelných částek základu daně § 38d odst. 4 a § 38k odst. 7 ZDP (slev na dani a daňového zvýhodnění na poplatníka, vyživované dítě atd.), na příslušné měsíce nemůže být prohlášení podepsáno u jiného zaměstnavatele, zaměstnavatel jej zúčtuje jako srážkovou daň.Daň z příjmů u dohod o provedení práce (DPP): Pokud je měsíční odměna z DPP menší než 10.000 Kč u jednoho zaměstnavatele, neplatí se sociální ani zdravotní pojištění. Platí to ovšem i v případě, kdy jeden zaměstnanec má uzavřeno více dohod s různými zaměstnavateli a celkový příjem z nich přesahuje 10.000 Kč. V takovém případě si ale musí zaměstnanec platit sám zdravotní pojištění v minimální výši v roce 2024 - 2.552 Kč měsíčně.Od roku 2024 mají zaměstnanci s DPP nárok na placenou dovolenou. Podmínky jsou stejné jako u zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Pro vznik nároku je nutné, aby zaměstnanec odpracoval minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby, která u dohod představuje 20 hodin týdně. Druhou podmínkou je pak to, že dohoda musí trvat minimálně 4 týdny. To platí i pro dohody, které na sebe přímo navazují.Pokud odvádí zaměstnavatel z DPP sociální pojištění (tj. u měsíčního příjmu vyššího než 10.000 Kč u jednoho zaměstnavatele), potom vzniká zaměstnanci také nárok na nemocenské dávky. Naopak pokud jsou příjmy nižší a k odvodu nedochází, nemá zaměstnanec nárok na nemocenské dávky.Nově musí zaměstnavatelé hlásit všechny uzavřené dohody České správě SZ proto, aby nedocházelo k podvodům ze strany zaměstnanců. Pokud mají zaměstnanci více zaměstnavatelů, vydělají si přes limit 10.000 Kč a neplatí tak sociální, zdravotní pojištění ani daň. Zaměstnanec musí při podpisu dohody vyplnit a podepsat také dokument o tom, zda pracujete na DPP ještě u jiného zaměstnavatele.Dohody o Pracovní Činnosti (DPČ)
Dohoda o pracovní činnosti se sjednává písemně a musí obsahovat:* dobu, na kterou se uzavírá,* vymezení úkolu nebo činnosti,* výši sjednané odměny,* rozsah práce.Rozsah práce zaměstnance v rámci DPČ nesmí v průměru překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby (posuzováno za celé období trvání smlouvy, max. 52 týdnů). I v případě, že se stejným zaměstnavatelem uzavře zaměstnanec více DPČ, součet prací za všechny sjednané dohody nesmí v 1 kalendářním roce tento limit překročit. Běžná týdenní pracovní doba je 40 hodin, tj. DPČ max. 20 hodin.Povinnost platit pojištění závisí na tom, jaký je hrubý měsíční příjem. Částka se vypočítá jako jedna desetina (předpokládané) průměrné mzdy pro daný rok. V roce 2024 (stejně jako 2023) je to do 4.000 Kč. Pokud je částka překročena, odvádí se Pojistné na SZ a ZP.Prohlášení k dani z příjmů lze mít na jeden konkrétní měsíc nebo období podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele. Tedy ve stejný měsíc nemůže být prohlášení podepsáno u více zaměstnavatelů, ale např. na první čtvrtletí lze mít prohlášení podepsáno u jednoho zaměstnavatele a na zbytek roku u jiného.Daňová Evidence a Mzdy
Podle §7b ZDP se daňovou evidencí pro účely daní z příjmů rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů. Tato evidence obsahuje údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně a údaje o majetku a dluzích. Musí tedy obsahovat minimálně 4 sloupce.Zda se bude jednat o daňově účinný náklad/výdaj zaměstnavatele bychom museli hledat především v § 24 ZDP. Zákonné odvody na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem naopak nalezneme 24 odst. 2 písm. f) ZDP. Sražená daň z příjmů se sráží zaměstnanci z jeho hrubé mzdy, jedná se tedy opět o daňově účinný náklad v souladu s § 24 odst.Zaměstnanecké benefity
V souladu s § 24 odst. 2 písm. V souladu s § 24 odst. 2 písm. Zaměstnavatel, OSVČ, vyplácí svým zaměstnancům mimo jiné také peněžitý příspěvek na stravování. Ve své vnitropodnikové směrnici má uvedeno, že v roce 2022 bude poskytovat za jednu celou odpracovanou směnu příspěvek ve výši 100 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že podnikatel zakotvil výši tohoto příspěvku ve své vnitropodnikové směrnici, bude celá hodnota stravenkového paušálu u zaměstnavatele daňovým výdajem. Tuto hodnotu krát počet odpracovaných směn vyplatí zaměstnanci společně s jeho mzdou a zaeviduje ve sloupci výdaje pro základ daně. Pro zaměstnance se bude v roce 2022 jednat o osvobozený příjem jen do denního limitu 82,60 Kč a od 20. 8. 2022 do denního limitu 99,40 Kč.Účtování Mzdových Případů
Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům mimo mzdu také celou řadu dalších plnění, které musí správně daňově posoudit a také zaúčtovat.Základní Souvztažnosti
Vzniklé náklady z titulu předpisu hrubých mezd (521) a zákonného pojistného (524) jsou daňově účinné. Při uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě, kdy je sleva na dani vyšší než záloha na daň, je zaměstnanci vyplacen daňový bonus. Daňový bonus se účtuje jako pohledávka vůči správci daně a zvýšení dluhu k zaměstnanci.| Účet | Popis |
|---|---|
| 521 | Mzdové náklady |
| 524 | Zákonné sociální a zdravotní pojištění |
| 331 | Zúčtování se zaměstnanci |
| 336 | Zúčtování s institucemi sociálního a zdravotního pojištění |
| 342 | Ostatní přímé daně |
Další Účtování:
* Srážky ze mzdy: Srážky, které zaměstnavatel provádí ze mzdy, snižují jeho dluh vůči zaměstnanci (331) a v této souvislosti vzniká nový dluh k instituci nebo osobě, v jejíž prospěch je nutné srážku odvést (379).* Refundace mzdy: Zaměstnavatel má právo požadovat po tom, pro koho byl jeho zaměstnanec uvolněn, náhradu mzdy (refundaci).* Náhrada za škodu způsobenou zaměstnancem: Aktivní účet 335 - Pohledávky za zaměstnancem lze mimo předpisu náhrady za škodu využít také k vyúčtování záloh vyplacených zaměstnancům např. na nákup materiálu, zboží pro zaměstnavatele apod.* Nárok zaměstnance na náhradu škody: Obecně lze konstatovat, že pokud zaměstnanci vznikne v souvislosti s výkonem práce škoda, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci tuto škodu nahradit.* Odstupné: Odstupné je součástí mzdových nákladů a z toho důvodu bude účtováno na straně MD účtové skupiny 52 - Osobní náklady souvztažně s příslušným účtem účtové skupiny 33 - Zúčtování se zaměstnanci a institucemi.* Naturální mzda: Pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou, že část mzdy zaměstnance nebude hrazena v penězích, ale např. formou poskytnutí dohodnuté služby, je možné pro účtování zvolit postup, kdy je částka naturální mzdy do mzdových nákladů aktivována prostřednictvím příslušného účtu účtové skupiny 58 - Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace (v tomto případě bude účtováno o snížení nákladů ve prospěch uvedeného účtu).* Zaměstnanecké benefity: Zaměstnavatel může poskytovat zaměstnanecké benefity na vrub nákladů, čerpáním z fondu nebo ze zisku po jeho zdanění.Změny v Daňové Legislativě od Roku 2024
Od 1. 1. 2024 se podle § 6 odst. 6 ZDP snížila výše nepeněžního příjmu zaměstnance u bezemisního vozidla na 0,25 % vstupní ceny; u nízkoemisního zůstává 0,5 % a u ostatních vozidel 1 %. Definice vozidel jsou přesunuty do § 21b odst. 6 a 7 ZDP.Od 1. 1. 2024 jsou v § 6 odst. 7 písm. e) ZDP vymezeny příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně. Z příjmů ze závislé činnosti a z předmětu daně z příjmů se vylučují vedle povinných plnění zaměstnavatele stanovených právním předpisem i jakákoliv další plnění zaměstnavatele na vytváření pracovních podmínek pro výkon práce na pracovišti.Od 1. 1. 2024 se podle novelizovaného § 6 odst. 9. písm. b) ZDP změnilo osvobození příjmu zaměstnance z titulu stravování zaměstnanců. Došlo ke sjednocení pravidel jak pro poskytování nepeněžitého plnění, tzn. stravenek, tak i pro poskytování peněžitého příspěvku. ZDP zavedl nový sjednocující pojem "příspěvek na stravování", pod který patří stravenky, stravování ve stravovacím zařízení zaměstnavatele, i peněžitý příspěvek na stravování. Pro příspěvek na stravování platí: osvobozuje se maximálně do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a to za jednu směnu a podmínkou osvobození je přítomnost zaměstnance v práci, která musí trvat alespoň 3 hodiny a zaměstnanci nevznikl nárok na stravné v rámci cestovních náhrad. V roce 2025 osvobozená částka činí 123,90 Kč (tj. 70 % ze 177 Kč dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.). Částka převyšující tuto hranici by byla u zaměstnance zdanitelným příjmem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1. písm. d) ZDP.tags: #nárok #zaměstnancu #na #mzdy #účtování
