Po léčbě a rekonvalescenci, kdy je člověk nejčastěji v pracovní neschopnosti, se většina nemocných začíná rozhlížet po běžném životě. Blíží se čas konce čerpání nemocenské, která může trvat až rok. Lidé cítí, že se mají vrátit do práce.

Do práce nelze nastoupit před ukončením pracovní neschopnosti. Pokud se cítíte zdraví a chcete do práce nastoupit dříve, je třeba, aby lékař vaši neschopenku ukončil. Teprve den po dni uvedeném na dokladu o ukončení neschopenky můžete opět vykonávat pracovní činnost. Pokud máte neschopenku do pondělí, pak to znamená pondělí do 23:59:59.

Pokud máte pocit, že jste schopni práci zvládnout dříve, než lékař plánoval, můžete jej požádat o přehodnocení stavu a případné ukončení neschopenky. Lékař posoudí váš aktuální zdravotní stav a rozhodne, zda je návrat do zaměstnání možný. Někteří lékaři mohou u některých nemocí a zranění volit cestu nevystavení, nebo dřívějšího ukončení neschopenky. Samozřejmě po dohodě s vámi a pokud vám to vyhovuje.

Existují ale situace, kdy máte zranění, které ovlivňuje jen například váš pohyb, ale už ne možnosti snadnější práce na počítači.

Možnosti návratu do práce

Optimálně by měl každý nemocný cca 3 měsíce před ukončením pracovní neschopnosti (tedy asi 9 měsíců od začátku léčby) zhodnotit své možnosti návratu do práce. Měl by zhodnotit, zda je reálné, že zvládne zátěž, kterou v práci měl před nemocí - psychickou i fyzickou. Na základě tohoto hodnocení, pak požádat o invalidní důchod a nebo se rozhodnout pro návrat po ukončení pracovní neschopnosti. Není dobré bez rozmyslu spoléhat na prodloužení pracovní neschopnosti, čerpání neplaceného volna a čekání, že se ještě vše rychle upraví.

Prodloužení pracovní neschopnosti je reálné, pokud je celkový předpoklad návratu do zaměstnání na danou pracovní pozici, maximálně s drobnou úlevou a brání tomu pouze určité jasně definované a blízce ohraničené skutečnosti (dokončení léčby s dobrou prognózou, menší operační zákrok, lázeňská péče apod.). Pokud se k těmto úvahám dostanu pozdě, může mi pomoci možnost neukončit pracovní neschopnost s koncem podpůrčí doby. Po domluvě a na indikaci ošetřujícího lékaře, v ní ještě mohu zůstat, ale bez výplaty nemocenské.

Den po dni ukončení pracovní neschopnosti musí pracovník nastoupit do práce. Pokud něco potřebujeme změnit, je důležité si uvědomit odkud změna pramení. Jedná se o změnu, kterou cítím, potřebuji nebo je důsledkem mého změněného zdravotního stavu a povahy pracovního místa?

Pokud jde o změnu, kterou cítím a chci, je dobré vyjednávat se zaměstnavatelem - třeba o možnosti zkrácení úvazku, převedení na jinou práci, práci z domova místo v kanceláři apod. Zaměstnavatel do každého svého zaměstnance investuje a proto pro něj bývá levnější zaměstnanec, který už organizaci zná, než ten, kterého nabírá čerstvě.

Pokud změna pochází se součtu zdravotního stavu a povahy pracovního místa, pak je to uvědomění, které nás odkazuje ke zdravotním překážkám a potřebě jiného druhu uvažování směrem k návratu do práce. Nejde o naši vůli, chuť nebo touhu, ale o fakt, který je třeba v následujících postupech zohlednit. Zákoník práce totiž myslí i na tyto situace - člověk může pracovat, ale např. Jako první je třeba požádat o vstupní prohlídku závodním lékařem, který zhodnotí naši pracovní schopnost a její změny k danému pracovnímu místu. Pak je třeba vyjednávat se zaměstnavatelem s ohledem na jeho a naše možnosti a hledat společné řešení.

Další možností je omezení pracovní schopnosti a to, že zaměstnavatel „ukončí pracovní poměru ze zdravotních důvodů s dvouměsíční výpovědní lhůtou“. Někdy se například stává, že zaměstnavatel již na naše místo přijal někoho jiného, s kým je spokojen a nám nabízí odchod tzv. dohodou. V takovém případě je třeba zvážit, zda si to můžeme a chceme dovolit. Zákoník práce totiž takový postup umožňuje, ale znevýhodněným je pracovník. Pokud se pak ocitne na úřadu práce, bude mít krácenou částku podpory. Správné bývá trvání na přijetí, případně převedení na jinou adekvátní práci a nebo odchod s odstupným, které musí zaměstnavatel vyplatit pro nadbytečnost.

Žádost o invalidní důchod člověku nedává jistotu třetího stupně. Proto je dobré uvažovat i o zbytkovém potenciálu, který člověk pro práci má (tedy, že ještě přeci jen může někdy, nějak pracovat). Pokud by člověk měnil zaměstnání, pak je dobré začít hledat jiné, jinde, jinak, ale přiléhavě zdravotnímu stavu. Zároveň pokud má člověk I. nebo II.

Možná jsme nepopsali všechny možnosti a nuance návratu do práce, ale všech důležitých jsme se dotkli.

eNeschopenka a povinnosti zaměstnavatele

Ošetřující lékař ukončuje neschopenku na základě zlepšení vašeho zdravotního stavu. Informace o ukončení pracovní neschopnosti jsou elektronicky zasílány příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) a zaměstnavateli prostřednictvím eNeschopenky. Zaměstnavatel tak obdrží potřebné údaje elektronicky a není nutné předávat žádné papírové dokumenty. Vaše povinnost zaměstnance informovat vašeho zaměstnavatele o ukončení pracovní neschopnosti ale přetrvává.

Stejně jako do 31. 12., pokud si zaměstnavatel aktivuje notifikační službu prostřednictvím ePortálu ČSSZ, budou mu přicházet automatická hlášení do datové schránky při každém rozhodnutí lékaře o vzniku, trvání, ukončení, změně či stornu neschopenky.

Prvotní notifikace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance bude zaměstnavateli zasílána do datové schránky v okamžiku doručení hlášení ošetřujícího lékaře ČSSZ - půjde o informativní zprávu zatím neověřenou v systémech ČSSZ, že u zaměstnance dotyčného zaměstnavatele lékař uznal dočasnou pracovní neschopnost. Cílem je co nejrychlejší upozornění zaměstnavatele; zaslání ověřené notifikace pak bude následovat po zpracování podání na straně ČSSZ.

Zaměstnavatel si může notifikační službu aktivovat prostřednictvím ePortálu ČSSZ (online službou nebo interaktivním tiskopisem), zvolí datovou schránku, příp. Pro přístup na ePortál ČSSZ může použít autentizaci buď pomocí systému datových schránek, nebo prostřednictvím jakéhokoliv identifikačního prostředku Národní identitní autority (elektronický OP, NIA ID, mobilní klíč eGovernmentu, čipová karta Starcos I.CA, MojeID, bankovní identita - k 1. 2. 2021 ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka).

Identifikační prostředky NIA jsou určeny výhradně fyzickým osobám (nikoliv právnickým osobám). Po aktivaci budou notifikace zasílány automaticky. Ve všech notifikačních zprávách je uváděn jak název zaměstnavatele, tak variabilní symbol.

Notifikace zasílané do datových schránek obsahují všechny potřebné konkrétní údaje o DPN daného zaměstnance, tj. zaměstnavatel se z nich dozví stejný rozsah údajů jako z papírových tiskopisů Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Prvotní notifikace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance je zaměstnavateli zasílána v okamžiku odeslání hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem. Ověřená notifikace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, ale i o trvání, ukončení, změně či stornu pracovní neschopnosti je zaměstnavateli zasílána neprodleně po zpracování údajů v systémech ČSSZ a následně jsou zaměstnavateli k dispozici informace také na ePortálu ČSSZ.

Doba zpracování je podle okolností individuální v řádu hodin, či dní a ovlivňuje ji zejména správnost uváděných údajů na přijatých dokladech, popř. nutnost jejich došetřování. V těchto případech jsou našim pojištěncům vystaveny doklady o pracovní neschopnosti v zahraničí, podle právní úpravy v dotčeném členském státu (tj. v papírové podobě).

Podle § 97 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění ve znění od 1. 1. 2020 zasílá zaměstnavatel podklady pro výpočet nemocenského a údaje o způsobu výplaty mzdy, platu nebo odměny na OSSZ neprodleně po uplynutí prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou okresní správou sociálního zabezpečení. K tomuto účelu je doplněn tiskopis „Příloha k žádosti o dávku“ (kterým se zasílají mj. údaje o vyměřovacím základu pojištěnce pro výpočet dávek nemocenského pojištění).

V případě, že zaměstnavatel uvede možnost „na účet v ČR“, „na účet u banky v cizině“ nebo na „adresu v ČR“, bude OSSZ pojištěnci vyplácet nemocenské stejným způsobem, jaký uvedl zaměstnavatel a pojištěnec nebude muset vůči OSSZ způsob výplaty sdělovat. V případě, že bude vybrána možnost „v hotovosti nebo na adresu v zahraničí“ (vč. výplaty do ciziny na účet jiného peněžního ústavu než banky), bude muset určit způsob výplaty a informovat o něm OSSZ sám pojištěnec. Ke sdělení způsobu výplaty může pojištěnec využít tiskopis „Žádost o změnu způsobu výplaty při dočasné pracovní neschopnosti“ anebo může zaslat sdělení o vybraném způsobu prostřednictvím datové schránky anebo písemně poštou.

Ano, zaměstnavatel má možnost v případě „staré neschopenky“, tedy rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavené lékařem před 1. 1. 2020, zaslat na příslušnou OSSZ buď formulář Příloha k žádosti NEMPRI18 nebo nový formulář Příloha k žádosti NEMPRI20. Avšak u „nové e-neschopenky“ nikoli. K rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavenému po 31. 12. 2019 je zaměstnavatel povinen zaslat na příslušnou OSSZ formulář Příloha k žádosti NEMPRI20.

OSSZ i v tomto případě bude od zaměstnavatele potřebovat tiskopis „Příloha k žádosti o dávku“, proto sama vyzve bývalého zaměstnavatele k jeho doložení. Jde o zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu a zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce.

Právní úprava se zde věcně nemění, platí, že pokud tento zaměstnanec uplatnil nárok na výplatu dávky a zaměstnavatel ještě den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání neoznámil, učiní zaměstnavatel toto oznámení současně s předáním podkladů a údajů pro nemocenské podle § 97 odst. 2 ZNP.

Povinnost zaměstnavatele, předat bez zbytečného odkladu okresní správě sociálního zabezpečení podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění, není vlastní elektronizací dotčena. Tzn., že i nadále je zaměstnavatel povinen předávat kopie všech právních titulů, sdělení výše dosud provedených srážek a další, pouze v případě, kdy se u povinného jedná o pět a více právních titulů je možné, domluvit se přímo s OSSZ na předání kopií jen těch právních titulů, na základě kterých budou prováděny srážky, za předpokladu, že zaměstnavatel spolu s nimi dodá souhrnný seznam všech exekucí nařízených povinnému, kde budou vyznačeny příslušné údaje, především pak datum doručení prvnímu plátci mzdy.

Tyto doklady je možné zasílat v elektronické podobě (lze i ve formě prosté kopie) jako přílohu k formuláři „Příloha k žádosti o dávku“, nebo je možné doklady zaslat na elektronickou adresu podatelny příslušné OSSZ (s uznávaným elektronickým podpisem/pečetí), nebo do datové schránky příslušné OSSZ. Doklady je možné zaslat také poštou v listinné podobě.

Zaměstnavatel je prostřednictvím notifikační služby informován o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance pouze v případě, že je zaměstnanec na základě účasti na nemocenském pojištění přihlášen do registru pojištěnců. V případě nástupu zaměstnance do zaměstnání je tedy žádoucí, aby zaměstnavatel oznámil tuto skutečnost a zaslal předepsaný tiskopis „Oznámení o nástupu do zaměstnání“ příslušné OSSZ v co nejkratší lhůtě.

Prvotní notifikace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance je zaměstnavateli zaslána neprodleně po ztotožnění pojistného vztahu, který lékař uvede na RDPN, v systémech ČSSZ. V případě, že nebude pojistný vztah ztotožněn, zaslání notifikace zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti jeho zaměstnance bude následovat až po zpracování, resp. došetření takové e-neschopenky příslušnou OSSZ.

Ano. Elektronizace vyplývající z nové právní úpravy se týká rozhodnutí o dočasných pracovních neschopnostech a dalších souvisejících postupů zaměstnavatele při podávání podkladů pro výpočet dávky nemocenského. Novou právní úpravou nejsou dotčeny postupy u ostatních dávek z nemocenského pojištění, tj. peněžité pomoci v mateřství, otcovské, ošetřovného, dlouhodobého ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a postupů při nařízení karantény, tzn., že u těchto dávek nemocenského pojištění zůstávají postupy beze změn.

Tištěné potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti, které do 31. 12. 2019 dokládal zaměstnanec svému zaměstnavateli, právní úprava eNeschopenky s účinností od 1. 1. 2020 zrušila. Při trvání DPN odesílá lékař na správu sociálního zabezpečení Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti elektronicky. Zaměstnavatel si může trvání dočasné pracovní neschopnosti ověřit některou z elektronických cest. Pokud zaměstnavatel požádal o zasílání notifikací (resp. informací o dočasných pracovních neschopnostech jeho zaměstnanců) do datové schránky, obdrží v případě vystavení potvrzení o trvání DPN automaticky informaci o tom, ke kterému dni potvrdil lékař trvání DPN zaměstnance. Tuto informaci může rovněž obdržet přímo do svého mzdového SW, pokud o to požádal (využívá nově zřízenou službu „Data zaměstnavatelům o DPN“, více informací na webu ČSSZ).

Práva a povinnosti zaměstnance po návratu

Příklad 3: Pokud pracujete ve směnném provozu a vaše neschopenka končí v pátek a máte naplánovanou noční směnu na pátek od 22:00, pak je lepší se dohodnout se zaměstnavatelem.

Pokud se i po ukončení neschopenky necítíte zdravotně způsobilí k výkonu práce, konzultujte situaci se svým lékařem.

Po návratu do práce není nutné předávat zaměstnavateli žádné papírové dokumenty o ukončení neschopenky, protože všechny informace jsou předávány elektronicky prostřednictvím eNeschopenky.

Nenastoupení do práce bez omluvy může být považováno za neomluvenou absenci, což může vést k pracovněprávním následkům, včetně výpovědi.

Výpověď během pracovní neschopnosti

Byli jste v dočasné pracovní neschopnosti a zaměstnavatel vám doručil výpověď? Může si něco takového dovolit? § 53 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve svém prvním odstavci jasně říká, že výpověď nelze zaměstnanci dát, pokud byl uznán dočasně práce neschopným (DPN) a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu do lázeňského léčení až do skončení. Zaměstnanec je totiž v tzv. ochranné době, kdy nemůže být propuštěn. Do ochranné doby pak spadají např. V ochranné době se podle zákoníku práce nachází pouze ten zaměstnanec, který si pracovní neschopnost nepřivodil vlastním úmyslným zaviněním.

Existují však i další případy, kdy může zaměstnanec v době pracovní neschopnosti obdržet výpověď ze zaměstnání, aniž by byla protizákonná.

1. Zaměstnavatel může zaměstnance ve zkušební době propustit bez uvedení důvodu. Stejně tak může práci opustit i zaměstnanec. Pracovník je však během nemoci částečně chráněn zákoníkem. Zaměstnavatel jej během prvních 14 dnů nemoci, kdy pobírá náhradu mzdy, nemůže vyhodit. Od 15. Zde navíc platí, že dny strávené na dočasné pracovní neschopnosti se mu do zkušební doby nezapočítávají.
2. Dát výpověď zaměstnanci na nemocenské se nezakazuje, pokud jsou důvodem organizační změny, například pokud se ruší zaměstnavatel nebo jeho část, nebo pokud se zaměstnavatel nebo jeho část přemisťují.
3. I když jste na nemocenské, zaměstnavatel s vámi může okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud dojde k zvlášť hrubému porušení pracovních povinností nebo porušení jiných povinností, které vyplývají z povinností zaměstnance a předpisů k vykonávané práci.
4. Pokud končí pracovní smlouva na dobu určitou, nemusí být prodloužena. Prodloužení může odmítnout zaměstnavatel, ale i zaměstnanec, a to v obou případech bez uvedení důvodu.
5. Zákaz výpovědi je také možné obejít dohodou o rozvázání pracovního poměru. Někteří zaměstnavatelé přicházejí za zaměstnancem s podepsáním dohody, aby zkrátili jeho práva například na řádnou výpovědní lhůtu, odstupné apod., což by u výpovědi ze strany zaměstnavatele nebylo možné.

Pokud vám dá zaměstnavatel v nemocenské padáka a nemá pro to žádný z výše uvedených důvodů, můžete se bránit. Žalobu raději nepodávejte sami. U soudu totiž uspějete jen tehdy, když bude vaše žaloba neprůstřelná.

Vy jakožto zaměstnanec můžete podat výpověď kdykoliv, a to včetně doby, kdy jste na nemocenské.

Nemocenská a náhrada mzdy

Pokud jste na neschopence, platí vám nejdříve váš zaměstnavatel a poté dostáváte nemocenské dávky. Jak to ale funguje v případě, že zaměstnavatele nemáte? Kdy máte nárok na nemocenskou v tomto případě a kdy vám náleží i náhrada mzdy?

Nemocenská (nemocenské) je formou sociálního pojištění, které poskytuje náhradu příjmu osobám, které jsou dočasně pracovně neschopné kvůli nemoci nebo úrazu. Sociální pojištění je odvodem, který musí platit téměř všichni pracující lidé. Jedná se přitom o celkem podstatnou část naší výplaty. Přesto ale spousta lidí neví, proč se vlastně sociální pojištění platí, a kolik se jim reálně strhává ze mzdy nebo z platu.

Podmínky pro nárok na nemocenskou:

• Dočasná pracovní neschopnost: Osoba musí být lékařem uznána za dočasně pracovně neschopnou kvůli nemoci nebo úrazu.
• Nemocenské pojištění: Nárok na nemocenskou má pouze osoba, která platí nemocenské pojištění.
• Začátek vyplácení: Zaměstnanci mají nárok na nemocenskou až od 15. dne pracovní neschopnosti.

V prvních 14 kalendářních dnech nemoci máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Tato náhrada je určena podle pravidel zákoníku práce a zahrnuje veškeré hodiny, které byste normálně odpracovali, kdybyste nebyli v pracovní neschopnosti. Od 15. kalendářního dne nemoci se vyplácí nemocenské dávky, které jsou součástí nemocenského pojištění.

Když onemocníte v době výkonu zaměstnání, je to jednoznačné - prvních 14 dnů dostanete náhradu mzdy od vašeho zaměstnavatele a od 15. dne začnete pobírat nemocenské dávky.

Vaše nemocenské pojištění končí společně s ukončením pracovního poměru. Následně však ještě 7 kalendářních dnů běží tzv. ochranná lhůta. Během této lhůty máte stále nárok na nemocenské dávky.

Pracovní neschopnost ve výpovědní době není nic neobvyklého. Funguje to přitom obdobně, jako byste marodili klasicky. To znamená, že prvních 14 dní vám náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele a následně od 15. dne začnete dostávat nemocenské dávky.

Vysvětleme si to na příkladu: Pan Novotný podal výpověď a začala mu běžet dvouměsíční výpovědní lhůta. Týden před koncem této lhůty pan Novotný onemocněl. První týden pracovní neschopnosti dostal náhradu mzdy od svého zaměstnavatele (stále mu totiž běžela výpovědní lhůta). Druhý týden už však od zaměstnavatele nedostal nic, jelikož už nebyl jeho zaměstnancem. Začátkem třetího týdne (15.

Zaměstnavatel oznamuje nástup zaměstnance do zaměstnání, ze kterého mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů, a ukončení takového zaměstnání. Prakticky to znamená, že zaměstnance přihlásí dnem nástupu do zaměstnání a odhlásí dnem skončení zaměstnání. Za den nástupu do zaměstnání se považuje den, od kterého dle pracovní smlouvy zaměstnanci vznikl pracovní poměr (den vzniku povinnosti zaměstnavatele hradit pojistné za zaměstnance). Dnem ukončení pracovního poměru zaniká povinnost zaměstnavatele hradit pojistné za zaměstnance (tj.

Jestliže do zaměstnání nastoupí osoba bez trvalého pobytu v ČR (má nárok na účast ve veřejném zdravotním pojištění jen po dobu, po kterou je zaměstnána u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem v ČR), zjistí zaměstnavatel, kterou zdravotní pojišťovnu si zvolila, a u té oznámení provede. Zaměstnavatel je povinen oznámit za zaměstnance skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit pojistné (odchod do důchodu, odejmutí důchodu, nástup na mateřskou dovolenou, ukončení rodičovské dovolené, atd.). Tyto skutečnosti oznamuje i za zaměstnance, kterému poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu. Veškerá oznámení provádí zaměstnavatel vždy na formulářích k tomu určených.

Oznamovací povinnost plní zaměstnavatel pomocí formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele. Pro zasílání formulářů v papírové podobě je zřízena adresa: VZP ČR, P. O. Výše uvedené údaje sděluje zaměstnavatel pomocí formuláře Přihláška a evidenční list zaměstnavatele. Na tomto formuláři oznamuje také veškeré změny údajů, a to do osmi dnů od jejich zjištění.

Dlouhodobá pracovní neschopnost a co dál?

Léčba některých pracovních úrazů je dlouhá. O vzniku a trvání pracovní neschopnosti rozhoduje lékař, který pracovní neschopnost vede. Zákon však omezuje maximální délku doby, po kterou vyplácí příslušná správa sociálního zabezpečení nemocenské dávky. Nárok na nemocenské dávky je maximálně po dobu 380 dnů od vzniku pracovní neschopnosti.

Pokud léčba pokračuje, je možné požádat o výplatu nemocenských dávek také po uplynutí 380 dnů podpůrčí doby. Na základě posouzení zdravotního stavu rozhodne správa sociálního zabezpečení o prodloužení podpůrčí doby pro výplatu dávek, a to maximálně o 3 měsíce.

Pokud Vám nebyla prodloužena podpůrčí doba, je možné zůstat i nadále v pracovní neschopnosti, protože o trvání pracovní neschopnosti rozhoduje lékař, který neschopenku vede, a to na základě Vašeho zdravotního stavu. Nicméně po uplynutí podpůrčí doby nebudete dostávat nemocenské dávky.

Na základě lékařského posudku a jeho závěru pak musí zaměstnavatel postupovat. V případě, že budete podle posudku zdravotně způsobilým k výkonu práce, musí Vás zaměstnavatel i po dlouhé pracovní neschopnosti zařadit zpět na původní druh práce. Pokud budete zdravotně způsobilým s podmínkou, je zaměstnavatel povinen přidělovat Vám Vaši dosavadní práci, avšak musí při tom dodržovat omezení, která stanovil v posudku poskytovatel pracovnělékařských služeb. Při závěru posudku o dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti k výkonu dosavadní práce Vás zaměstnavatel musí buď převést na jinou ze zdravotního hlediska vhodnou práci, anebo s Vámi ukončit pracovní poměr výpovědí či dohodou.

Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci je důležitým dokumentem, od kterého se odvíjí další postup zaměstnavatele po Vašem návratu do práce. Pokud máte za to, že lékařský posudek je nesprávný, můžete podat návrh na jeho přezkoumání, a to do 10 pracovních dnů od prokazatelného doručení posudku.

Nevíte, co Vás čeká po návratu z pracovní neschopnosti? Mgr. et Mgr. Dne 25. 9.

tags: #nastup #do #zamestnani #po #ukonceni #pracovni

Oblíbené příspěvky:

• Jak zapůsobit na pohovoru
• Kvalifikační předpoklady pro pedagogy v ČR
• Jak najít brigádu v ČR
• Více o invalidním důchodu
• Uplatnění sociálních pracovníků v Ostravě