Paušální Výdaje Procentem z Příjmu pro OSVČ
Paušální výdaje jsou předem dané procento z příjmů, které mohou OSVČ (nikoliv s. r. o.) uplatnit pro snížení daňového základu. Výše paušálních nákladů se mění v závislosti na typu podnikání. Uplatnění paušálních výdajů zahrnuje všechny náklady související s podnikáním. Nelze je doplňovat přidáním dalších výdajů např. výdaje na technické zhodnocení, opravu a údržbu majetku, které dosud nebyly daňově uplatněny (popř. případné technické zhodnocení, které nemohlo být uplatněno na snížení základu daně (např. provedené po vyřazení z OM podle ZDP, nebo poměrná část - např.
Paušální výdaje mohou vyjít vyšší než skutečné náklady. Pokud vaše reálné výdaje dostatečně převyšují ty spočtené procentem, pak se vyplatí vést výdaje podle skutečnosti, tedy typicky daňovou evidenci. To částečně záleží i na tom, jak nákladná je jejich evidence - ať už ve vašem času, či času účetního. Ale obecně se dá říct, že to dává smysl až při rozdílu vyšších desítek tisíc korun ročně. Na příjmy musíte uplatnit výdaje buď paušálem, nebo podle skutečnosti - nejde je kombinovat.
Typy Paušálních Výdajů
V zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZDP“) máme tři typy „paušálů“ určených pro usnadnění daňové administrativy fyzických osob s příjmy ze samostatné (podnikatelské) činnosti dle § 7 ZDP; což jsou obvykle tzv.
- Paušál ve výši 80 %
- Paušál ve výši 60 %
- Paušál ve výši 40 %
- Paušál ve výši 30 %
Mimochodem, různé vaše příjmy mohou spadat do různých procentních kategorií.
Příklad pro volnou živnost: Máte příjem 500 000 Kč za rok. Paušální výdaje jsou 60 %, což je 300 000 Kč.
Příklad limitu paušálních výdajů: Uvažujeme opět volnou živnost, ale tentokrát s příjmem 2 500 000 Kč.
Také plátci DPH mohou využít paušální výdaje pro účely stanovení daně z příjmu fyzických osob, kdy pro výpočet výdajů procentem uvažují příjmy bez DPH.
Výdaje procentem z příjmů - Procenta podle činnosti - Různé činnosti - Nelze kombinovat - Žádné výdaje navíc - Evidence - Plátci DPH - Kdy nelze použít - Přechod - E-shopy - Zákon - Paušální výdaje neboli výdaje procentem z příjmů jsou způsob, jak jednoduše udělat daňové přiznání z příjmů OSVČ. Je to velmi výhodné pro většinu činností, nehodí se ale pro obchodníky.
Příjmy, pro která platí různá procenta výdajů, evidujeme zvlášť a vypočítáme k nim příslušné procento výdajů. Nemůžeme dát pro jedny příjmy výdaje procentem a pro druhé příjmy výdaje podle skutečnosti. Výdaje procentem zahrnují veškeré výdaje včetně mezd a odpisů majetku. příjmy peněžní i nepeněžní, které jsme obdrželi v hotovosti nebo na účet od 1.1. pravděpodobně také výdaje v hotovosti (dle § 97 odst. Nemůžeme uplatnit výdaje procentem, pokud jsme spoluvlastníky majetku, kde příjmy a výdaje nejsou rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů. Výdaje paušálem jsou výhodné nebo velmi výhodné prakticky pro všechny činnosti, kde nejsou moc vysoké náklady.
Kdo Nemůže Uplatnit Paušální Výdaje?
Paušální výdaje nemůže uplatňovat s. r. o. Uplatnit je nemůžete ani tehdy, pokud jste členem sdružení bez právní subjektivity s příjmy a výdaji nerozdělenými rovným dílem, nebo pokud jste spoluvlastníkem majetku s příjmy a výdaji nerozdělenými mezi spoluvlastníky podle podílů.
Pokud neuplatní poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může dle ustanovení §7 zákona o daních z příjmů uplatnit výdaje procentem z příjmů.
Paušální daň sice považují živnostníci za správný a vstřícný krok, přesto ji využívá zatím pouze jen asi patnáct procent z nich. Zbytek váhajících se domnívá, že se jim paušální daň nevyplatí, nebo není nastavena správně, případně podnikatelé nesplňují další podmínky, za nichž je možné do tohoto režimu vstoupit.
Maximálně si tak od daňového základu odečtou 1,6 milionu korun. Stejná pravidla platí i u živnostníků, kterých se týká šedesátiprocentní paušál. Pro ty, kdo působí ve svobodném povolání a odečítají si paušálně čtyřicet procent, platí rovněž dvoumilionový limit. A konečně: kdo má příjmy z pronájmů, uplatňuje třicetiprocentní výdajový paušál. Také zde platí limit dvou milionů. Zákon to neumožnuje členům sdružení bez právní subjektivity, v nichž si členové nerozdělují příjmy a výdaje rovným dílem.
Paušální Režim OSVČ od Roku 2021
Paušální režim OSVČ přišel s rokem 2021 a umožnil nevídanou věc - zcela se zbavit papírování nejen s daní z příjmů, ale i souvisejícím sociálním a zdravotním pojištěním. Stačilo jednou měsíčně správci daně poslat paušální zálohu a hotovo.
Jenže… od roku 2023 se tato idylka zkomplikovala. Sice byl příznivě rozšířen okruh možných „paušálistů“ z dosavadního obratu 1 na 2 miliony ročně, ale současně byla zavedena tři pásma a jim odpovídající tři paušální zálohy. Že už nejde o prostou záležitost, je znát nejen z četnějších dotazů, ale i z řeči čísel: paušální režim upravuje 8 odstavců § 2a, a dalších 19 paragrafů 38la až 38lq ZDP. Nejvíce zmatků působí skutečnost, že vstup do paušálního režimu ještě neznamená, že se poplatník dočká kýžené paušální daně. Často se proto stává, že, ač byla OSVČ celý rok v paušálním režimu, nakonec nesplní podmínky paušální daně - např. překročí limit příjmů, stane se plátcem DPH či zaměstnancem, má jiné zdanitelné příjmy přes 50 000 Kč apod.
Pan Novák je živnostník s příjmy dlouhodobě lehce pod 2 miliony Kč ročně. Aby se vyhnul papírování a snížil odvody, oznámil správci daně vstup do tzv. Jenže, během léta 2024 se panu Novákovi v podnikání nečekaně dařilo a již na konci srpna překročil úhrn jeho příjmů za tento rok limit 2 miliony Kč. Co si má počít? Ačkoli porušil podmínky paušální daně za rok 2024 - kvůli příjmům z podnikání přes 2 miliony Kč, ze zaměstnání (ledaže by podléhaly tzv. srážkové dani), anebo z nájmu přes 50 000 Kč za rok - tak přesto podle § 2a ZDP v paušálním režimu zůstává (nejméně) až do konce tohoto roku.
Ovšem protože tímto porušil podmínky paušální daně dle § 7a ZDP za rok 2024 - např. kvůli příjmu z podnikání OSVČ přesahujících limit 2 miliony Kč - tak je mu prožitý rok v paušálním režimu prakticky k ničemu. Aby to bylo ještě zamotanější, tak z výše uvedených tří důvodů nemožnosti uplatnění paušální daně za rok 2024 jen ten první - příjmy z podnikání přes limitní 2 miliony Kč - ukončí paušální režim Silvestrem 2024.
Nás ale bude zajímat třetí „paušál“ - paušální výdaje. S čímž je jen o málo více administrativy než s tou pohodovou paušální daní. OSVČ sice neunikne daňovému přiznání a pojistným přehledům a daň si počítá jako rozdíl příjmů a výdajů, ale nemusí řešit to nejproblematičtější - výdaje, na jejichž prokázání pohořelo už hodně živnostníků. Což neznamená, že daň vypočte z hrubých příjmů. Může si totiž - bez práce a rizika prokazování - jednoduše uplatnit tzv. paušální výdaje vypočtené jako zákonem stanovené procento z příjmů. 60 % z příjmů z jiné (tj.
Paní Jana podniká jako architektka, čímž si vydělá každoročně cca 5 milionů Kč a daňově uznatelných skutečných výdajů - které je schopna prokázat - má zhruba 500 000 Kč za rok, tedy jen 10 % z příjmů. Protože jde o „jiné podnikání“ (míněno jiné než zemědělské či živnostenské), může uplatnit paušální výdaje ve výši 40 % z příjmů, což by vycházelo na hezké 2 miliony Kč. A to nemluvě o snazší - skoro žádné - administrativě, která významně spoří čas, výdaje i nervy.
Netřeba pak řešit např. to, jestli berňák uzná tento výdaj, jak prokázat využití auta, domu a PC pro firmu versus soukromě, odpadá i otravná práce s účtenkami (třídění, archivace, blednoucí termopapír, nepřesná identifikace prodejce, chybějící razítka, podpisy, nečitelný a nejednoznačný předmět plnění apod.). Osobně považuji za nejpřínosnější - v praxi ověřenou - zkušenost, že „paušálistům“ prakticky nehrozí daňová kontrola.
Je nasnadě, že pan Novák asi zvolí daňově výhodnější (o administrativě ani nemluvě) variantu paušálních výdajů, díky které bude mít základ daně z příjmů nižší o 200 000 Kč.
OSVČ mohou činit právní jednání (např. uzavírat smlouvy) obecně dvojím způsobem. Živnostník - pan Novák - totiž může vystupovat jednou jako podnikatel a podruhé jako soukromá osoba (spotřebitel), a to u věcně stejných transakcí. Například při koupi mobilního telefonu nebo osobního auta. Což má návazně dopady nejen právní (např. u záruky), ale také daňové.
Prakticky jde o zjednodušeného pohrobka dřívějšího jednoduchého účetnictví - obsahuje údaje o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně, a dále o majetku a dluzích. Jenže, pro účely DPH má stejný pojem „obchodní majetek“ jiný obsah. Přičemž u plátce DPH na výstupu podléhá jen prodej (dodání) obchodního majetku ve smyslu DPH, případně tzv. fiktivní plnění např. při vyřazení věci pro osobní spotřebu dle § 13 odst. 4 písm. a) spolu s § 13 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZDPH“), pokud plátce u tohoto majetku uplatnil odpočet daně. Ani obchodní majetek ve smyslu DPH není ušetřen povinné evidence dle § 100 odst. 3 písm. b) ZDPH: „Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty přehled … b) obchodního majetku.“. Co plátce nezahrne do obchodního majetku - i když mu slouží pro podnikání - u toho nemá nárok na odpočet daně, a při prodeji nezdaňuje DPH (nepatří to vůbec do daňového přiznání).
Výjimkou je dlouhodobý majetek, u něhož uplatňuje tzv. Živnostník Petr jezdí svým letitým náklaďáčkem jako rádoby nezávislý dopravce všemožného materiálu - nechme stranou, že dělá coby OSVČ prakticky totéž jako dříve v roli zaměstnance - v nejmenovaném městě pro ještě nejmenovanější firmu. Aby neměl starosti ještě s daní z příjmů, uplatňuje paušální výdaje 60 % z příjmů, neboť auto odkoupil levně jako ojetinu od papírového odběratele (dříve i fakticky zaměstnavatele). Jednoho dne už letité auto nenastartoval a rozhodl se pro novější vůz na leasing. Pomocí místního automechanika náklaďák sice zprovoznil, ale již coby nespolehlivý zdroj obživy jej prodal konkurentovi za 100 000 Kč. Čímž se dostáváme k otázce. Pokud OSVČ uplatňující paušální výdaje pro účely daně z příjmů prodává jakýkoli majetek - ať už tzv. firemní, nebo osobní (soukromý) - tak, jak bylo řečeno, nikdy nejde o obchodní majetek ve smyslu daní z příjmů, který totiž „paušálista“ nemá; neuvažujeme-li ani nadále výjimečný případ účtujících OSVČ.
O jaký druh příjmů se bude jednat? Ve hře jsou tři možnosti: zdanitelný příjem ze samostatné (podnikatelské) činnosti dle § 7 ZDP, zdanitelný „ostatní“ příjem podle § 10 ZDP, nebo příjem osvobozený od daně za podmínek § 4 ZDP. V principu jde o rozlišení dvou variant příjmu z prodeje věci - buď představuje „příjem z prodeje majetku“, nebo jde o „příjem z výdělečné činnosti“. Přičemž nemůže být stěžejním kritériem to, jestli daná věc (příp.
Například u výrobce nábytku není prodej frézy, soustruhu, brusky a dalších výrobních zařízení, ani auta, kterým si přiváží materiál, jezdí po úřadech a rozváží výrobky zákazníkům naplněním jeho činnosti - byť to vše s jeho činností souvisí - a jde proto o „příjem z prodeje majetku“. Takže příjem z prodeje těchto movitých věcí nepředstavuje zdanitelný příjem z podnikání a zpravidla splní podmínky osvobození od daně - což spravedlivě odpovídá tomu, že výdaj na jejich pořízení, ani odpisy, opravy, zhodnocení apod. neuplatnil (nemohl) ke snížení základu daně. Avizované podmínky osvobození příjmů z prodeje hmotné movité věci - v případě fyzických osob - najdeme v § 4 odst. 1 písm. c) ZDP.
Této problematice se věnoval příspěvek projednaný 9. září 2020 na koordinačním výboru, což jsou odborné diskuze na aktuální problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci Generálního finančního ředitelství („GFŘ“). Jednalo se o příspěvek číslo 563/18.03.20 „Obchodní majetek fyzické osoby uplatňující paušální výdaje a daňové důsledky, které z toho vyplývají“, je k dispozici na webu finanční správy. „Pokud osoba uplatňující paušální výdaje prodává majetek, který užívala k činnosti, nebo nepotřebné zásoby materiálu, je přijatá úplata příjmem z prodeje majetku, který není obchodním majetkem. Půjde o příjem z „ostatních“ příjmů dle § 10 ZDP a lze případně uplatnit osvobození dle § 4 ZDP. (…).
Nejčastější zdanitelnou výjimkou „příjmu z prodeje majetku“ sloužícího pro podnikání „paušálisty“ je prodej movitých věci dříve než 5 let od vyřazení z obchodního majetku („OM“). Jde o situaci, kdy OSVČ dříve vedl daňovou evidenci - a do OM zahrnul určitou movitou věc coby „dlouhodobý“ majetek nebo materiál - načež přešel na paušální výdaje před méně než 5 lety a tuto věc prodal. Jelikož nesplní podmínku osvobození příjmu z prodeje movité věci - nebyla totiž vyřazena z OM před více než 5 lety - půjde o zdanitelný příjem.
Výhodou zdanitelných příjmů je obecně možnost uplatnit související výdaje. Rovněž u „ostatních“ příjmů, ovšem je nutno přihlédnout ke speciální právní úpravě § 10 odst. 4 až 6 ZDP, podle níž lze využít jen výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení příjmů, a to nejvýše do výše příjmů. Pokud byl majetek při přechodu na paušální výdaje v OM, je zůstatkovou cenu nutné dle § 26 odst. 8 ZDP snižovat o evidenční odpisy i během paušálních výdajů. Pokud byl majetek vyřazen z OM z jiného důvodu, např.
Při prodeji úplatně pořízeného ostatního majetku, který není hmotným majetkem dle ZDP (neodpisovatelný majetek, např. OSVČ totiž nemusí evidovat účtenky ani přijaté faktury. Výdajové paušály navíc zahrnují veškeré výdaje včetně mezd a odpisů majetku. „Aniž by živnostníci museli složitě prokazovat, jaké výdaje je možné odečíst, mohou si jedním tahem pera snížit daňový základ - tedy příjmy, ze kterých odvádí státu daň, a to až o osmdesát procent.
Výdajové paušály v roce 2024: Přehled
Výše paušálů pro jednotlivé živnosti zůstává už několik let stejná.
- Řemeslníci a zemědělci: 80 % (roční příjmy do dvou milionů korun, maximální odpočet 1,6 milionu korun)
- Živnostníci: 60 % (dvoumilionový limit)
- Svobodná povolání: 40 % (dvoumilionový limit)
- Příjmy z pronájmů: 30 % (dvoumilionový limit)
Pokud podnikáte ve dvou oborech a na vaše činnosti se vztahují různá procenta paušální výdajů, můžete při vyplňování daňového přiznání uplatnit oba paušály. V příloze č.1 daňového přiznání existuje oddíl 2 Doplňující údaje (§ 7 zákona). V něm vyplníte název hlavní převažující činnosti a název činností vedlejších, a to i s příjmy a procenty výdajů u obou živností. Celkový součet příjmů i výdajů pak už přepíšete tradičně do políček „příjmy podle paragrafu 7 zákona“ a „výdaje související s příjmy podle paragrafu 7“.
Co jsou Výdajové Paušály a Co Zahrnují?
Výdajové paušály zahrnují veškeré výdaje včetně mezd a odpisů majetku. To znamená, že je to konečná částka, kterou si může živnostník uplatnit. Nelze k němu připočítat další výdaje související s podnikáním, například paušál na auto (ten lze uplatnit jen při uplatňování skutečných výdajů).
Kdo Může Uplatnit Výdajový Paušál?
Tu mohou využít všechny OSVČ s ročními příjmy do milionu korun (do roku 2022) a od roku 2023 do 2 milionu korun - bývá administrativně nejvýhodnější než třeba skutečné výdaje.
Zmíněnou výhodu omezilo zavedení paušální daně v roce 2021. Od loňského roku je zrušeno takzvané školkovné, které podnikatelům umožňovalo odečíst si od daně z příjmu fyzických osob peníze za umístění svých dětí do mateřských škol nebo dětských skupin. Vláda zrušila také slevu na studenta. Konsolidační balík omezil také příjemce slevy na vyživovanou manželku/manžela. Nově na ni dosáhnou jen ti, již mají partnera pečujícího o dítě do tří let věku.
V Česku přesto i v roce 2024 využívalo výdajové paušály více než 300 tisíc podnikatelů (fyzických osob). Živnostníků, kteří je využívají, ubylo po zavedení paušální daně (o více než sto tisíc). Podnikatel totiž nemusí vyplňovat daňové přiznání ani přehledy o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovny a ČSSZ.
Kalkulace: Kdy se Vyplatí Paušální Daň a Kdy Výdajové Paušály?
Řemeslníkovi Janu Dvořákovi, který za rok 2024 vydělal 500 tisíc korun, se výdajové paušály ve srovnání s paušální daní finančně vyplatí. Od svého příjmu si totiž může odečíst na výdaje 80 procent (viz přehled níže). Daňový základ (rozdíl mezi příjmy a výdaji, tedy 500 000 - 400 000 korun) je 100 000 Kč. Daň ve výši 15 procent pak vychází na 15 000 korun. Po odečtení základní slevy na poplatníka 30 840 korun, nezaplatí pan Dvořák na dani z příjmu za celý rok ani korunu.
Daňový poradce Jiří Novák, který za rok 2024 vydělal 900 tisíc korun a využít by mohl pouze slevu na poplatníka, naopak ocení paušální daň. Loni totiž zaplatil pouze zmíněných 1200 korun ročně (za zdaňovací období 2024) a na dalších odvodech hradil pouze 6 298 korun měsíčně, což odpovídá minimální záloze na zdravotní pojištění plus minimálnímu odvodu na pojištění důchodové zvýšenému o 15 procent (v součtu platil 7498 Kč za měsíc). V případě, že by využil výdajový paušál, který je pro zástupce jeho profese pouze ve výši 40 procent, bude mít vypočtenou daň daleko vyšší, a to 81 000 korun za rok - tj. 15 procent z 540 000 korun (900 000 - 360 000). Po odečtení slevy na poplatníka tak bude dlužit státu jen na dani z příjmu 50 160 korun.
Výdaje paušálem představují formu výdajů, která spočívá v odečtení fixní části od reálných ročních příjmů (od 30 do 80 procent). Tato varianta má velkou výhodu v tom, že OSVČ nemusejí evidovat účtenky ani přijaté faktury. I proto jsou dnes nástrojem, s jehož pomocí může řada OSVČ výrazně ušetřit na dani z příjmu i sociálním a zdravotním pojištění.
Daňová evidence OSVČ
Daňovou evidencí se pro účely daní z příjmů rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů. Tato evidence obsahuje údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, majetku a dluzích.
Po skončení zdaňovacího období, které je u fyzických osob shodné s kalendářním rokem, vyčíslete všechny příjmy za uplynulý rok. Jestliže fakturujete online, třeba prostřednictvím služby iDoklad, roční příjmy vidíte ihned. Pozor - výše procent se liší podle druhu živnosti a zákon stanovuje také maximální částku výdajů, kterou si můžete odečíst. K určení správné výše výdajů vám pomůžou informace zveřejněné na stránkách Finanční správy. V tomto seznamu vyberte aktuální rok a poté v obsahu klikněte na „Výdaje stanovené procentem z příjmů, tzv.
Od základu daně stanoveného si dále můžete odečíst tzv. Vypočtená daň není výslednou částkou, kterou státu zaplatíte. Můžete si totiž ještě uplatnit slevy na dani a daňová zvýhodnění. Pozor - nárok na všechny slevy a zvýhodnění je nutné prokázat v přílohách daňového přiznání. invalidé I. a II. stupně uplatní slevu ve výši 2 520 Kč, invalidé III. kopie průkazu ZTP/P (příp. slevu na vyživované dítě do 18 let žijící ve společné domácnosti (nebo za dítě, které ve věku 18-26 let studuje nebo je dlouhodobě nemocné) uplatní jeden z rodičů ve výši 15 204 Kč za 1. dítě, 22 320 Kč za 2. dítě a 27 840 Kč za 3. čestné prohlášení nebo formulář zaměstnavatele druhého rodiče (příp.
Zálohy na Daň z Příjmů
„Pokud vám na základě daňového přiznání vychází daň z příjmů fyzických osob vyšší než 30 tisíc korun, potom vám vznikne povinnost platit zálohy na daň z příjmů. vyšší než 30 000 Kč a nižší než 150 000 Kč - se hradí zálohy 2 × ročně ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti a jsou splatné do 15. června a 15. vyšší než 150 000 Kč - se hradí zálohy 4 × ročně ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti a jsou splatné do 15. března, 15. června, 15. září a 15.
„Pokud začínáte s podnikáním, je dobré již dopředu myslet na skutečnost, že vám po uplynutí zdaňovacího období vznikne povinnost platit daň z příjmů. Pan Voříšek, IT specialista, začal v roce 2024 podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná. Dílčí základ daně ze samostatné činnosti činí 320 000 Kč. Výsledná daň je 23 160 Kč, kterou je nutné zaplatit místně příslušnému finančnímu úřadu. U OSVČ je zdaňovacím obdobím kalendářní rok a daňové přiznání musí podat jen elektronicky.
Lhůta pro podání daňového přiznání v roce 2025 je do 2. května. Pokud tento den připadá na víkend, posunuje se lhůta na první následující pracovní den. Pokud za ně přiznání k dani podá daňový poradce, mají čas až do 1. „Díky změně pravidel dokonce není nutné informovat o pozdějším podání správce daně dopředu.
Když se blíží daňové přiznání, musíte si položit otázku, jestli si dáte práci se skutečnými výdaji, nebo si usnadníte život paušálem. V článku vám pomůžeme zorientovat se v náležitostech obou variant. Český zákon jej definuje jako legální fiktivní výdaj, který si podnikatel (fyzická osoba) může uplatnit. V praxi paušální výdaje představují výrazné zjednodušení daňového přiznání pro mnohé OSVČ.
Nemusí si totiž vést evidenci nákladů a i v letech, kdy žádné náklady neměly, si mohou ponížit své příjmy o 30-80 %. Povinnosti spojené s uplatňováním paušálních výdajů se liší v závislosti na velikosti podnikání. Pokud nejste plátci DPH a chcete uplatňovat paušální výdaje, musíte evidovat pouze záznamy o příjmech, pohledávkách a závazcích.
Abyste vůbec mohli uvažovat o skutečných výdajích, musíte si poctivě evidovat veškeré doklady. Podnikatel Jan Novák se živí jako programátor na volné noze, a proto nemá na své podnikání vysoké výdaje. Za loňský rok činily 160 000 Kč. Jeho příjmy byly v minulém roce 850 000 Kč. Protože má Jan volnou živnost, může uplatnit 60% výdajový paušál, ze kterého vyplynou výdaje ve výši 510 000 Kč.
tags: #osvc #výdaje #procentem #z #příjmu
