Kdy Vzniká Nárok na Nemocenskou v České Republice?

Účelem nemocenského je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany (přesněji pojištěnce) v období, kdy kvůli nemoci, tj. uznána dočasně práceneschopnou (nebo v karanténě) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvala déle než 14 kalendářních dnů.

Nárok na nemocenskou vzniká, pokud jste účastníkem nemocenského pojištění. Účastníkem se stanete jako zaměstnanci, ale při převýšení limitu i jako brigádnici.

Od roku 2024 také 0,6 % odvádí zaměstnanec z hrubé mzdy.

Kdo Má Nárok na Nemocenskou?

Na nemocenskou má nárok ten účastník nemocenského pojištění, který byl ošetřujícím lékařem uznán dočasně práce neschopným.

V případě zaměstnanců je prvních 14 dnů vyplácena náhrada mzdy odváděná zaměstnavatelem. Náhrada mzdy je vyplácena pouze za pracovní dny. Po uplynutí této doby, pokud i nadále trvá pracovní neschopnost, vyplácí dávku Česká správa sociálního zabezpečení.

Zaměstnanci

V případě nemoci má na nemocenské (dávka vyplácená státem) nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným (nebo mu byla nařízena karanténa) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvá déle než 14 kalendářních dnů.

Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy (tzv. karenční doba, tzn. nevyplácení náhrady mzdy během prvních tří pracovních dnů dočasné pracovní neschopnosti, byla zrušena s účinností od 1. 1. 2019).

Osoby Samostatně Výdělečně Činné (OSVČ)

I když je OSVČ plátcem sociálního pojištění, nárok na nemocenské dávky nemá. Sociální pojištění totiž v tomto případě neobsahuje i odvod na nemocenské. Ti podnikatelé, kteří nechtějí být nemocní zadarmo, si budou muset nemocenské platit zvlášť.

U OSVČ je pro nárok na vyplácení nemocenské v případě dočasné pracovní neschopnosti nutné, aby byly účastny na dobrovolném nemocenském pojištění. Kromě toho je zapotřebí, aby taková účast na nemocenském pojištění trvala minimálně 3 měsíce před vznikem dočasné pracovní neschopnosti.

OSVČ zároveň během pobírání nemocenské nesmí vykonávat výdělečnou činnost. I OSVČ musí být uznána práceneschopnou ošetřujícím lékařem.

Pokud si OSVČ nemocenské pojištění dobrovolně neplatí, na nemocenskou nárok nemá.

Od 15. dne pracovní neschopnosti dostáváte nemocenskou.

Minimální platba pro rok 2024 činí 216 Kč měsíčně.

Nicméně nárok na nemocenské budou mít až od 15. den.

V tomto případě ovšem lékař nevystavuje neschopenku, jako je tomu u zaměstnance, ale průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce.

Dohoda o Provedení Práce (DPP) a Dohoda o Pracovní Činnosti (DPČ)

Přivyděláváte si na dohodu o provedení práce anebo o pracovní činnosti a přemýšlíte, zdali byste i v případě brigády neměli mít možnost nemocenské?

Aby osobám pracující na DPP či DPČ vnikl nárok na nemocenské, musí si měsíčně vydělat částku, která zakládá účast na nemocenské pojištění.

Dohoda o pracovní činnosti je v podstatě zaměstnání malého rozsahu, které musí mít stejně jako DPP písemnou podobu. DPČ lze mít i u více než jednoho zaměstnavatele, ale podmínkou je, že pracovní doba nesmí přesáhnout 20 hodin týdně.

Předčasně ukončit tento typ brigády je možné z obou stran, a to bez udání důvodu.

Hraniční částka výdělku je u DPČ 3999 Kč pro rok 2024. Pokud si tedy za měsíc vyděláte 4000 Kč a více, začne vám být ze mzdy odváděno sociální, zdravotní a nemocenské pojištění.

Také dohoda o provedení práce (DPP) je podložena písemnou dohodou, předčasná výpověď bez udání důvodu může přijít z obou stran, výpovědní lhůta trvá 15 dnů - to vše je stejné jako u DPČ.

Rozdíl ale začíná v tom, kolik toho lze maximálně odpracovat. U jedné DPP je to 300 hodin ročně.

Oproti DPČ je zde také jiná hranice pro odvod pojistného. Ta končí na 10 000 Kč. Od 1. července 2024 se pak limit změní a místo jednoho budou dva.

Jak Uplatnit Nárok na Nemocenskou

Nárok na oba typy výplaty se uplatní tiskopisem Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. eNeschopenkou), který vystaví ošetřující lékař.

Lékař následně odešle eNeschopenku příslušné územní správě sociálního zabezpečení (ÚSSZ), a to nejpozději během prvního pracovního dne po dni, kdy dočasná pracovní neschopnost vznikla.

Pacient od lékaře obdrží Průkaz práce neschopného pojištěnce v tištěné podobě, ve kterém jsou uvedeny mimo jiné termíny kontrol a povolené vycházky.

Zaměstnavatel má k dispozici online služby pro ověření či stažení údajů o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců.

Pokud si zaměstnavatel aktivuje notifikační službu prostřednictvím ePortálu ČSSZ, budou mu přicházet automatická hlášení o vystavení neschopenky do datové schránky.

Zaměstnavatel zašle elektronicky po 14 dnech trvání neschopenky ČSSZ přílohu k žádosti o dávku.

Pracovní neschopnost ukončí opět lékař, buď k danému dni nebo maximálně 3 dny dopředu.

Den, který je na neschopence uveden jako den ukončení pracovní neschopnosti, je nemocný ještě z práce omluven.

Pojištěnec nemusí svému zaměstnavateli předávat, posílat či jinak doručovat papírové neschopenky ani žádné jiné formuláře.

Povinnosti Během Pracovní Neschopnosti

Dočasně práceneschopní jsou povinni dodržovat režim dočasně práceneschopného pojištěnce a řídit se pokyny příslušného lékaře. V zásadě platí, že se nemocný má zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a je zaznamenána v tzv. neschopence.

Pro účely kontroly platí pravidlo „poskytnutí nezbytné součinnosti“.

Pokud člověk pobírá dávky nemocenské, je nutné počítat s případnými kontrolami na adrese zadané pojištěncem.

Pokud není zastižen, mohou mu být dávky kráceny nebo zcela odebrány.

Výpočet Nemocenské

Dávky nemocenské se stanoví podle denního vyměřovacího základu. Ten se vypočítá dělením celkového hrubého příjmu za posledních 12 kalendářních měsíců počtem kalendářních dnů za toto období. Do tohoto hrubého příjmu se započítávají takové příjmy, které podléhají odvodu na sociálním pojištění.

Výše dávek nemocenské se odvíjí také od délky dočasné pracovní neschopnosti. Od 15. do 30. dne je to 60 % z redukovaného vyměřovacího základu, od 30. do 60. dne je to 66 % a od 61. dne je to 72 %.

Základem pro výpočet nemocenského je denní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období - zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. dočasná pracovní neschopnost).

Období trvání neschopnosti	Výše nemocenské z redukovaného denního vyměřovacího základu
15. - 30. den	60 %
31. - 60. den	66 %
61. den a dále	72 %

Denní vyměřovací základ podléhá redukci, která se provede tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 % z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Redukční hranice k 1. 1. 2024 činí:

1. redukční hranice 1 466 Kč
2. redukční hranice 2 199 Kč
3. redukční hranice 4 397 Kč

Doba Výplaty Nemocenské

Nemocenská je vyplácena od 15. dne pracovní neschopnosti po dobu trvání neschopenky, nejdéle ale 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény.

Zákon nestanoví pro výplatu nemocenského určitý termín v měsíci.

ČSSZ má zákonem stanovenou lhůtu na výplatu, a to 30 dní od chvíle doručení všech potřebných podkladů.

Od 1. 1. 2020 probíhá výplata dávky stejným způsobem jako je pojištěnci vyplácena mzda zaměstnavatelem.

Ochranná Lhůta

Aby občan nezůstal bez prostředků v době, kdy jeho zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění.

Pokud pojištění trvalo po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání.

Ochranná lhůta neplyne z pojištěné činnosti poživatele starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně či z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené na zotavenou v jiném zaměstnání.

Dále ochranná lhůta neplyne ze zaměstnání malého rozsahu, ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, který je žákem nebo studentem, pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin a v případě, že pojištění odsouzeného skončí v době jeho útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody a ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce.

tags: #kdy #vzniká #nárok #na #nemocenskou