Kdy se platí nemocenská v České republice?

Účelem nemocenského je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany (přesněji pojištěnce) v období, kdy kvůli nemoci nemohou pracovat. Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění zaměstnaných osob v případě, kdy z důvodu nemoci či mateřství dočasně ztratí výdělek. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli OSSZ.

Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) je účast na nemocenském pojištění dobrovolná.

Nárok na nemocenské

V případě nemoci má na nemocenské (dávka vyplácená státem) nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným (nebo mu byla nařízena karanténa) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvá déle než 14 kalendářních dnů. Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy.

Podmínkou nároku na nemocenské je, že občan je nemocensky pojištěn (účasten nemocenského pojištění). Aby občan nezůstal bez prostředků v době, kdy jeho zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění.

Cílem nemocenského pojištění je pojistit krátkodobé následky některých sociálních událostí osob výdělečně činných, např. při dočasné pracovní neschopnosti, karanténě, při ošetřování a péči o člena domácnosti, nebo při těhotenství a mateřství.

Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (eNeschopenka)

O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, a to vystavením Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. eNeschopenka). Lékař při vzniku dočasné pracovní neschopnosti vydává rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti elektronickou formou. Stejně tak potvrzuje její trvání. Elektronická hlášení jsou od lékaře zasílána přímo na OSSZ, pojištěnci vystavuje pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce.

V případě, kdy pojištěnec onemocní a ošetřující lékař rozhodne o dočasné pracovní neschopnosti, vydává pojištěnci pouze průkaz dočasné práce neschopného pojištěnce - II. díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Pojištěnec nemusí svému zaměstnavateli předávat, posílat či jinak doručovat papírové neschopenky ani žádné jiné formuláře.

ČSSZ umožňuje poskytovatelům zdravotních služeb vystavovat eNeschopenku i namísto papírového tiskopisu o nařízení karantény. Je pouze třeba, aby vystavující lékař dodržel stanovené podmínky (uvádí se předem stanovená diagnostická značka a do pole „profese“ se vpisuje údaj „karanténa“).

Smyslem a účelem tohoto opatření je napomoci technickým řešením eNeschopenky k tomu, aby kontakt lékařů a potenciálně nakažených pojištěnců byl minimalizován (eNeschopenku je možno vystavit i distančně, např. na základě telefonického rozhovoru).

V případě nařízené karantény se uplatní nárok na nemocenské tiskopisem „Potvrzení o nařízení karantény“, který vystaví ošetřující lékař nebo hygienik, a to tak, že zaměstnanec svému zaměstnavateli předloží „Oznámení o nařízení karantény“. Tímto potvrzením se současně uplatní u zaměstnavatele nárok na náhradu mzdy od 1. do 14. Pokud je karanténa delší 14 kalendářních dnů, předá zaměstnanec zaměstnavateli „Potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské“. Zaměstnavatel postoupí doklad příslušné OSSZ.

Vyplacení nemocenského za určité období (zpravidla v situaci, kdy karanténa trvá déle než jeden měsíc), je možné pouze, pokud lékař vystaví „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ (tzv. lístek na peníze). Tento tiskopis předá dále zaměstnanec svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel ho pak předá příslušné OSSZ.

Vznikla-li pracovní neschopnost následkem úrazu, je třeba, aby pojištěnec doložil, že pracovní neschopnost nevznikla z důvodů uvedených v § 31 zákona o nemocenském pojištění (např. jako bezprostřední následek opilosti), tj. v případech, kdy nemocenské náleží jen v poloviční výši. V takovém případě vyplní tiskopis Záznam o úrazu, popř.

Při uplatnění nároku na nemocenské z důvodu karantény je postup shodný pokud lékař použil systém eNeschopenky. Při použití papírového tiskopisu se nárok uplatňuje tiskopisem Potvrzení o nařízení karantény, který má 5 propisovacích dílů. Tiskopis vystavuje orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař. Zaměstnanci předává při nařízení karantény I. a III. díl tohoto tiskopisu. Po ukončení karantény IV. díl tiskopisu. Je-li karanténa dlouhodobá, prokazuje trvání karantény tiskopisem „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“, který mu vydá orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař. OSVČ předá OSSZ III. a IV.

Nemůže-li pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů (např. proto, že je v bezvědomí) uplatnit nárok na výplatu dávky nebo ji přijímat, může OSSZ ustanovit jinou fyzickou osobu jako zvláštního příjemce dávky. S ustanovením zvláštního příjemce musí souhlasit pojištěnec i osoba, která má být ustanovena zvláštním příjemcem.

Výpočet a výplata nemocenského

Základem pro výpočet nemocenského je denní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období - zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. dočasná pracovní neschopnost).

Příjmy (vyměřovací základy) v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů (do tohoto počtu se nezapočítávají tzv. vyloučené dny, to jsou např. dny, kdy náležela některá z dávek nemocenského pojištění) a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ.

Ten se dále podle zákona o nemocenském pojištění redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, tím se získá tzv. redukovaný denní vyměřovací základ. Od 15. do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény činí nemocenské 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne do 60. dne 66 % a od 61. dne 72 %.

Od 1. 1. 2020 probíhá výplata dávky stejným způsobem jako je pojištěnci vyplácena mzda zaměstnavatelem. Nemůže-li pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů (např. proto, že je v bezvědomí) uplatnit nárok na výplatu dávky nebo ji přijímat, může OSSZ ustanovit jinou fyzickou osobu jako zvláštního příjemce dávky. S ustanovením zvláštního příjemce musí souhlasit pojištěnec i osoba, která má být ustanovena zvláštním příjemcem.

Zákon nestanoví pro výplatu nemocenského určitý termín v měsíci.

O nároku na dávku rozhoduje příslušná OSSZ. Jsou-li podmínky pro přiznání dávky splněny, je dávka pojištěnci vyplacena a žádné rozhodnutí se pojištěnci nezasílá. Současně s dávkou obdrží občan písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena.

Povinnosti v době pracovní neschopnosti

Dočasně práceneschopní jsou povinni dodržovat režim dočasně práceneschopného pojištěnce a řídit se pokyny příslušného lékaře. V zásadě platí, že se nemocný má zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a je zaznamenána v tzv. neschopence. Pro účely kontroly platí pravidlo „poskytnutí nezbytné součinnosti“.

V případě porušení povinností stanovených zákonem rozhoduje OSSZ o krácení či odejmutí dávky.

Řešení sporů

Ve sporu o nárok na dávku nebo její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty, rozhoduje příslušná OSSZ. Proti jejímu rozhodnutí je možno do 15 dnů podat odvolání k OSSZ, která rozhodnutí vydala.

Je důležité neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním. Jejich účel je odlišný. Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění zaměstnaných osob v případě, kdy z důvodu nemoci či mateřství dočasně ztratí výdělek. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli OSSZ. Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven.

Místní příslušnost OSSZ k výplatě dávek nemocenského pojištění se určuje sídlem zaměstnavatele, pokud je toto sídlo shodné s místem mzdové účtárny (nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu). Má-li zaměstnavatel mzdovou účtárnu v místě, které není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost OSSZ podle místa mzdové účtárny.

Stručný historický přehled

O počátcích sociálního pojištění se dozvídáme už z období 16. století. Roku 1527 vznikla dělnická nemocenská pokladna zavedená Ferdinandem I., která byla o dvě století později zrušena. Nemocenské pojištění je v Čechách zavedeno od roku 1888. Dodnes stále vycházíme ze stejných principů - všeobecnosti pojištění, povinnosti pojištění a solidarity.

Související dávky nemocenského pojištění

ČSSZ uvádí, že se v českém systému nemocenského pojištění podle zákona poskytuje šest typů dávek: nemocenské, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, peněžitou pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Ošetřovné je dávka náležící člověku, který nemůže docházet do zaměstnání, protože se stará o nemocného člena rodiny nebo o dítě mladší 10 let. V úplné rodině se rodiče mohou v ošetřování dítěte vystřídat, ovšem pouze jednou. Ošetřovné se však týká pouze zaměstnanců, nikoliv osob samostatně výdělečně činných. Ošetřovné se počítá stejně jako nemocenská a trvá nejdéle 9 kalendářních dnů. Pokud ošetřuje osamělý zaměstnanec, který má v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do 16 let bez ukončené povinné školní docházky, ošetřovné se počítá nejdéle 16 kalendářních dnů.
Dlouhodobé ošetřovné se vyplácí od 1. června 2018 také z nemocenského pojištění. Na toto ošetřovné mají nárok ti, kteří dlouhodobě pečují o člena domácnosti. Oproti klasickému ošetřovnému o něj však mohou žádat jak zaměstnanci, tak podnikatelé. Podnikatelé si však musí platit nemocenské pojištění. Dávku může ošetřovatel pobírat nejvýš 90 dní za rok. Nárok na dlouhodobé ošetřovné může mít příbuzný, druh nebo družka anebo i jiná osoba.
Otcovská náleží po dobu sedmi dnů v souvislosti s péčí o novorozené dítě otci dítěte nebo pojištěnci (muž či žena), který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Základní podmínkou je účast na nemocenském pojištění. Otec dítěte musí být zapsán v jeho rodném listě.
Peněžitá pomoc v mateřství - Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká až po 270 kalendářních dnech v zaměstnání, a to v rámci dvou předchozích let. U OSVČ je nárok mírnější - pouze 180 dnů z posledních 2 let. Podpůrčí doba se liší s ohledem na počet dětí, nebo pokud jde o osamělého rodiče. Při porodu jednoho dítěte je podpůrčí doba dlouhá 196 kalendářních dní. Při porodu dvou a více dětí najednou je podpůrčí doba 259 kalendářních dnů. Dávky peněžité pomoci v mateřství se vyplácejí od šestého týdne před předpokládaným porodem. Ochranná lhůta je 7 dní. Pouze u žen, které ukončí zaměstnání během těhotenství, trvá ochranná lhůta 6 měsíců. Výpočet příspěvku peněžité pomoci v mateřství je podobný jako výpočet nemocenské. Následuje redukce pomocí vymezených hranic.
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje těhotným ženám nebo matkám do 9 měsíce po porodu, které nemohou vykonávat svou stávající práci. Nejčastěji je to práce s nebezpečnými látkami, práce s nebezpečím úrazu a práce s těžkými břemeny. Příspěvek tedy vyrovnává mzdový rozdíl mezi stávající prací a přechodnou prací v průběhu těhotenství, či mateřství. Vyrovnávací příspěvek zaměstnanci nenáleží, pokud jej zaměstnavatel převedl na platově nižší pozici, ale rozdíl mezi průměrným platem na původní pozici a stávajícím platem vyrovnává doplatkem, který poskytuje po celou dobu těhotenství. Dále příspěvek nenáleží studentům, zaměstnancům pracujících na dohodu o provedení činnosti, OSVČ a společníkům či jednatelům společnosti s r.

Dávky nemocenského pojištění se nemohou pobírat současně s jinými. Dávky nemocenské se nemohou pobírat souběžně s podporou v nezaměstnanosti, rodičovským příspěvkem, mateřskou, výplatou invalidního důchodu. Zároveň tak se nemůže souběžně pobírat ošetřovné a mateřská, nebo mateřská a rodičovský příspěvek. Také není možné pobírat dva rodičovské příspěvky najednou. V případě mateřské a rodičovského příspěvku zaniká nárok na rodičovský příspěvek, který rodič pobírá, a vyplácí se pouze mateřská, a to v obvyklé délce 196 kalendářních dní.

Nárok na doplatek veškerých dávek nemocenského pojištění má občan po dobu 3 let, a to ode dne, od kterého mu dávka náleží. Pokud došlo k nesprávnému přiznání dávky, je zaměstnanec povinen částku vrátit. Částka může být vymáhána po dobu 10 let, po uplynutí této doby se záležitost považuje za promlčenou.

Tabulka: Orientační výše nemocenské dávky při různé výši hrubé mzdy (při 30 dnech pracovní neschopnosti)

Hrubá mzda	Výše nemocenské dávky za den	Výše nemocenské dávky za měsíc (30 dní)
20 000 Kč	cca 350 Kč	cca 10 500 Kč
30 000 Kč	cca 525 Kč	cca 15 750 Kč
40 000 Kč	cca 700 Kč	cca 21 000 Kč

Poznámka: Uvedené částky jsou pouze orientační. Pro přesný výpočet je nutné zohlednit individuální situaci pojištěnce.

tags: #od #kdy #se #platí #nemocenská #v