Zánět šlach: Příčiny, projevy, léčba a prevence
Zánět šlach a šlachových úponů je nepříjemné onemocnění, které vzniká nejčastěji v důsledku jednostranného mechanického zatěžování. Toto onemocnění se může objevit prakticky u všech druhů sportovních, ale i pracovních činností (při chybějící nebo narušené adaptaci tkání na tahový stres). Často tak bývají postiženy svaly a šlachy předloktí a rukou.
Šlachy jsou tkáně, které zajišťují připojení svalu ke kosti. Sval je ke kostem fixován právě šlachou, která přenáší svalový stah. Šlachy jsou díky velkému počtu kolagenových vláken velmi pevné a dokáží odolat větším mechanickým tahům, než jsou příslušné svaly schopny vyvinout.
Šlacha je vlastně druh vazivové tkáně, skládá se z kolagenních vláken, buněk, elastických vláken a dalších složek podle lokalizace. Pro větší kluznost mají často šlachy nějaký obal a ten bývá také postižen zánětem. Díky velkému počtu kolagenních vláken jsou šlachy velmi pevné. I proto při extrémní a náhle vyvinuté síle dojde spíše k poranění svalu než šlachy či jejího úponu. Ovšem pevnost svalů i šlach závisí i na věku a zdravotním stavu - třeba užívání anabolik nebo kouření. V mládí se spíše vytrhne šlacha z úponu, ve stáří spíše praskne sval. Všechny tyto tkáně pak mohou být postižené zmíněným jednostranným zatěžováním.
Šlachová onemocnění lze rozdělit dle postižené anatomické struktury. Onemocnění šlachových obalů označujeme jako peritendinitidu popřípadě tenosynovitidu nebo tendovaginitidu. V případě postižení šlachové tkáně v místě úponu šlachy do kosti jde o tzv. entezopatie. Pro tuto skupinu onemocnění je společná souvislost s mechanickou zátěží.
Zánět šlach je dnes typický například pro lidi pracující na počítači, dříve se týkal například střihaček látky. U sportovců se se záněty šlachových úponů setkáváme například u tenisu či golfu.
Jakkoliv jde o nejcharakterističtější znamení, jimiž se zánět šlach ohlašuje, určitě nejde o signály jediné. Obecně je tak možné říci, že pro toto onemocnění je ve velké části případů charakteristický takový postup či vývoj, během nějž problémy začínají nejprve v podobě více či méně nepříjemných pocitů svědění v místě blízkém postiženému svalu. Následně přichází ke slovu nepříliš silně pociťovaná bolest, která se nejprve nezdá být ničím závažným. Tuto fázi však velice brzy střídá výrazná citlivost daného místa na sebemenší dotyk, kterou doprovází velká bolestivost, jež se postupně stává v podstatě trvalým pocitem. Mnoho zánětů šlach je rovněž spojeno s nepříjemnými pocity bodání či pálení na postiženém místě, u nichž se tyto problémy jeho případným zahříváním nadále stupňují, zatímco v případě aplikace chladivých obkladů naopak dochází k částečnému ústupu bolesti.
Příčiny zánětu šlach
Na vznik onemocnění šlach a šlachových úponů mají velký vliv podmínky vykonávaných činností. Povětšinou se jedná o následky jednostranného mechanického zatěžování. Onemocnění úponů šlach vzniká prakticky u všech druhů pracovních činností při chybějící nebo narušené adaptaci tkání na tahový stres.
Hlavním rizikem tedy bývá nadměrné zatěžování svalu bez dostatečné regenerace. Jedná se především o dlouhodobé přetěžování opakovaným pohybem, například při tenisu, šroubování, hraní na kytaru, hnětení těsta a mnohém dalším.
Jak již padlo, hlavní příčinou zánětu šlach bývá opakované mechanické přetěžování bez dostatečné regenerace. Na vině tedy nutně nemusí být sport, nýbrž v podstatě jakákoliv manuální práce - např.
Akutní forma pak bývá provázena zánětlivými změnami obalu šlachy, což ve velké míře způsobuje bolest šířící se do úponů a přítomnou i v klidu.
V případě hnisavého zánětu šlach bývá příčinou sdružené onemocnění jinde v těle.
Záněty šlach jako takové se typicky objevují v situacích, kdy jsou svaly či celé jejich skupiny vystavovány výrazně náročnějším fyzickým aktivitám, než je tělu přirozené. Nejde však jen o otázku příliš silného fyzického vypětí. Velice důležitým rizikovým faktorem je totiž v případě zánětů šlach neočekávaný charakter neobvykle výrazného zapojení svalů. Těmi zde pak jsou zejména buď úplná absence zahřátí zatěžovaných svalů před vlastním fyzickým výkonem, či jeho nedostatečné případně technicky špatné provedení. Kromě nedostatečného či nevhodného zahřátí však na vině podobně často bývá také nedostatečné protažení těchto rizikových partií.
Jen těžko si představujeme účetního, který ráno co ráno před zasednutím za svůj kancelářský stůl věnuje dvacet minut soustředěnému protahování. Dodejme proto, že tímto způsobem podpořené přetěžování některých svalů, spolu s jednostrannou zátěží pravidelnějšího charakteru, lze považovat za jednu z pomyslných vstupenek do světa problémů se záněty šlach.
Existují různé druhy zánětů šlach:
- Hnisavý zánět šlach - ten způsobují pyogenní bakterie, které dělají neplechu někde jinde v těle nebo na šlachu přecházejí z okolí.
- Revmatický zánět šlach - podobá se revmatické artritidě, což je onemocnění postihující hlavně velké klouby.
- Tenisový loket - zde se obvykle jedná o přetížení svalů v oblasti přední strany předloktí způsobený nadměrným zatížením. Bolí pak jejich společný úpon v oblasti loketního kloubu.
- Lupavý prst - je zlidovělý název pro Tendovaginitis stenosans. Toto onemocnění nejvíce postihuje prsty na rukou, nejčastěji pak šlachy palců. Pokud pak v těchto šlachách vznikne zánět, obaly zbytní a je omezen jejich pohyb skrz poutka, kterými jsou šlachy připevněny ke kostem.
Projevy zánětu šlach
Toto onemocnění se většinou neprojeví náhle, ale zpravidla se vyvíjí postupně. Nejdříve bývá pociťována zvýšená citlivost (bolestivost) a svědění v místě vznikajícího zánětu. Poté se objevuje i otok a zarudnutí postižené oblasti. Inkriminované místo je na pohmat teplejší a zpravidla velmi citlivé. Bolest se objevuje především při pohybu, ale není neobvyklé, že se vyskytují i bolesti klidové.
Počínající zánět šlach se rozvíjí většinou velmi pozvolna, tudíž si ho člověk nemusí hned všimnout. Přestože má zánět šlach často pomalý start, jeho následný průběh bývá velmi bolestivý.
Při zánětu šlach na chodidle mohou být příznaky různé. Zprvu se většinou projevují problémy s Achillovou šlachou, někdy však bolestí klenby při došlapu.
Léčba zánětu šlach
Obvykle se doporučuje omezení pohybu svalu, jehož šlacha je postižena, běžně se používá sádrová fixace či aplikace ortézy na postiženou oblast. Léčba může být podpořena i fokusovanou rázovou vlnou, která má protizánětlivé účinky. Ne přímo na šlaše, ale na příslušném svalovém bříšku, je pak vhodné užití radiální rázové vlny pro úpravu svalového napětí. Jako doplněk terapie lze také aplikovat hojivé masti s protizánětlivým účinkem.
K tomu lze využít tejpování, ortézy nebo v krajním případě i sádrové fixace. Léčba může být podpořena i fyzikální terapií jako je ultrazvuk, laser, méně pak rázovou vlnou. Jako doplněk terapie lze dále aplikovat různé hojivé a protizánětlivé masti a gely proti zánětu šlach, např. Veral gel, Heparoid krém nebo Lioton gel.
První nezbytné kroky v boji se zánětem šlach, které zvládneme i bez pomoci lékaře jsou poměrně prosté. V prvé řadě jde zejména o to, abychom ze všeho nejvíce dbali na co možná nejpečlivější omezení pohybu zanícené šlachy. Tento jednoduchý princip je totiž naprostým základem jakékoliv úspěšné léčby.
Spolu s tím můžeme také ovlivnit skladbu našeho jídelníčku, která je její neméně důležitou součástí. Což prakticky znamená, že bychom se měli zaměřit zejména na dostatečný příjem bílkovin, který by měl převyšovat jejich běžnou úroveň. Kromě zvýšeného příjmu bílkovin je však nezbytné myslet rovněž na příjem dostatečného množství dalších látek, jako jsou zejména vápník, draslík a v neposlední řadě také hořčík.
Proto je běžnou součástí léčebné praxe užívání pomůcek, které snižují její hybnost. Počítejte tak s tím, že lékař doporučí sáhnout jak po ortéze či obvazu, tak v některých případech třeba i po sádře. Účinným doplňkem těchto procedur je v mnoha případech také použití tzv. fototerapie. Takto označujeme léčebný postup, během nějž je oblast zasažená zánětem za přísně kontrolovaných podmínek vystavena světlu o přesně specifikované vlnové délce.
Lékaři ošetřující záněty šlach rovněž někdy předepisují nejrůznější podpůrné přípravky v podobě léčivých mastí či gelů s chladivým účinkem. O něco striktnější metodou je pak možné odstranění části zanícené šlachy rukou chirurga.
Délka léčby vždy záleží na konkrétním případě, přičemž kromě rozsahu postižení zde má vliv také včasná návštěva odborníka. Předepsanou léčbu od lékaře lze doplnit i přírodními recepty. Jelikož je jejím cílem regenerace postižené tkáně, obecně se doporučuje konzumovat více bílkovin, hořčíku, draslíku a vápníku. Oblíbený je též zábal z tvarohu či různé bylinné zábaly. Pomoci může též koupel z borovicového jehličí či zvýšená konzumace kustovnice čínské. Doporučuje se také chladivý obklad, ovšem zde je vždy důležité mít potvrzenou diagnózu přímo od lékaře. Bolest ruky při pohybu či dlouhodobá bolest zápěstí totiž může značit i syndrom karpálního tunelu či artrózu - a těm studené obklady naopak škodí.
Jak se zánět šlach (tendinitida) léčí? V rámci první pomoci si můžete pomoci aplikací ledu. Pokud máte podezření na zánět šlach, nepodceňujte odpočinek. Postiženou oblast byste v žádném případě neměly namáhat. Úlevu od bolesti přináší také komprese. Při dodržování klidového režimu by bolest měla ustoupit do 4 až 6 týdnů. V případě silné bolesti vám může lékař doporučit medikaci. Pokud bolest neustupuje, lékař vám doporučí fyzioterapii a rehabilitaci.
Po zhojení šlachy nastupuje rehabilitace.
Rehabilitace
Důležitá je rehabilitace postižené končetiny po odeznění zánětu, která pomůže obnovit správnou funkci postižené oblasti a především zabránit návratu obtíží. Fyzioterapeut Vám na základě komplexního kineziologického vyšetření doporučí vhodnou pohybovou terapii zahrnující především jednoduchá protahovací cvičení.
Rehabilitace ve formě cvičení postižené končetiny je taktéž důležitou součástí léčby, ovšem až po odeznění zánětu. Pomůže obnovit správnou funkci dané oblasti a zabránit návratu zánětu.
Prevence
Zánět šlach je velmi nepříjemné onemocnění, jehož léčbu se nevyplácí podceňovat. Neléčený zánět se může rozšířit i do okolních šlach či kolagenních vláken, v nejhorších případech pak způsobit jejich odumření. Myslete tedy na to, že zánětu šlach lze celkem snadno předejít - stačí namáhané části těla po fyzické aktivitě dopřát dostatečný odpočinek.
Pokud se proto budeme snažit držet několika nejdůležitějších zásad, je pravděpodobné, že se nám ve většině případů zánětu šlach podaří vyhnout. V prvé řadě pak jde především o to, abychom se co možná nejdůkladněji zamysleli nad tím, které fyzicky namáhavé činnosti pravidelně provozujeme, a které části těla během nich dostávají nejvíce zabrat. Následně je třeba dbát zejména na to, abychom po dobu dané aktivity nikdy nezapomínali na to, že v průběhu našeho fyzického výkonu nesmíme podceňovat význam - byť krátkého - odpočinku.
Patří-li mezi naše rizikové aktivity zejména pravidelné pěstování některého druhu sportu, je zároveň třeba v každém případě myslet na to, že před každým tréninkem, lekcí či zápasem je třeba naše tělo nejprve důkladně a především vhodně zahřát. Raději proto zdůrazněme, že spolu se zahřátím organismu je nezbytné neopomenout ani fázi protažení těla, která by po něm měla následovat.
Mimo zahřátí a protažení bychom rovněž neměli zapomínat na to, že každá fyzická aktivita, což platí zejména u silově náročných sportů, by se měla co možná nejvíce odvíjet své vnitřní logiky, a proto je naprosto nevhodné snažit se takříkajíc „odbýt“ neoblíbené či nejtěžší části nejdříve, abychom to nepříjemné už měli za sebou a podobně. Vždy proto postupujeme pozvolna, a i v případě, kdy fyzicky nejnáročnější části našeho výkonu zvládáme bez větších zaváhání, se k nim dostáváme až po absolvování jednodušších či méně náročných aktivit či technik.
Stejně tak i zde platí, že pokud během našeho běžného pracovního dne obvykle zatěžujeme určitě části těla, a proto i svalové skupiny, více než jiné, neměli bychom tuto skutečnost podceňovat. I když je naším největším fyzickým výkonem vysedávání u počítače, nebojme se pravidelně věnovat alespoň pár minut pravidelnému protáhnutí nejvíce namáhaných partií.
Prevence je pro sportovce i lidi, kteří přetěžují šlachy v rámci zaměstnání. Zánětu šlach můžete přecházet důkladným zahřátím svalů před fyzickou aktivitou. Důležitou prevencí je také posilování, které pomáhá se stabilizací šlach a snižuje jejich zátěž při běžném pohybu. Po cvičení se nezapomeňte protáhnout.
Myslete tedy na to, že zánětu šlach lze celkem snadno předejít - stačí namáhané části těla po fyzické aktivitě dopřát dostatečný odpočinek.
Základní preventivní opatření:
- Důkladné zahřátí svalů před fyzickou aktivitou.
- Pravidelné protahování namáhaných svalových skupin.
- Dostatečný odpočinek a regenerace.
- Ergonomické uspořádání pracovního prostředí.
- Správná technika provádění pohybů při sportu i v práci.
Pro lepší pochopení problematiky zánětu šlach se můžete podívat na následující video:
tags: #zanet #slach #nemocenska #podminky
