Kdy se vyplácí nemocenská v České republice?

Nemocenská je jednou z dávek nemocenského pojištění, které zajišťuje finanční podporu zaměstnancům (a v určitých případech i osobám samostatně výdělečně činným, pokud si toto pojištění platí dobrovolně) v situacích, kdy jsou dočasně neschopni vykonávat svou práci. Tyto dávky se vyplácí v případě nemoci, úrazu či karantény. Nemocenské vás tak dokáže vytáhnout z maléru, kterým je např. dlouhodobá nemoc nebo zranění, které vám úplně znemožní dlouhou dobu pracovat.

Věděli jste, že v polovině roku 2024 byl v České republice nahlášeno téměř 1,3 milionu nových případů pracovní neschopnosti? V porovnání s rokem 2023 to bylo o 51,7 tisíc případů méně.

Na otázku, kdo proplácí nemocenskou, je dvojí odpověď. Zaměstnanec, který je v dočasné pracovní neschopnosti, pobírá nejprve po dobu 14 dnů náhradu mzdy. A kdo hradí nemocenskou následně? Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské (OSSZ), a to za kalendářní dny (tj. včetně víkendů a svátků).

Kdo má nárok na nemocenskou?

Nárok má ten, kdo je uznán dočasně práceneschopným (nebo v karanténě) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvá déle než 14 kalendářních dnů. Zároveň musí být dotyčný nemocensky pojištěn (resp. v tzv. ochranné lhůtě - tj. do 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění).

Podmínkou nároku na nemocenské je, že občan je nemocensky pojištěn (účasten nemocenského pojištění). Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná.

Aby občan nezůstal bez prostředků v době, kdy jeho zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění.

Nemocenské náleží rovněž osobě po skončení pojištění, pokud ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění, pokud pojištění trvalo aspoň po tuto dobu. Pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo.

Nemocenské náleží pojištěncům od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kalendářní dny. Během prvních dvou týdnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy za pracovní dny (od 1. 7. 2019 byla zrušena tzv. karenční doba, což v praxi znamená, že náhrada mzdy, platu či odměny přísluší i za první 3 takovéto dny).

Náhrada mzdy náleží pouze za dobu, v níž trvá doba zaměstnání, která zakládá účast na nemocenském pojištění.

Důležité upozornění: Jestliže si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce nebo jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku, náleží mu nemocenské za kalendářní den v poloviční výši, bez ohledu na to, zda má rodinné příslušníky. Pojištěnec nemá nárok na nemocenské, který si dočasnou pracovní neschopnost přivodil úmyslně. Pojištěnec nemá nárok na nemocenské ani v případě, kdy vznikla dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa v době útěku z místa vazby nebo z místa výkonu trestu odnětí svobody.

O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, a to vystavením Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. neschopenky).

V případě, kdy pojištěnec onemocní a ošetřující lékař rozhodne o dočasné pracovní neschopnosti, vydává pojištěnci pouze průkaz dočasné práce neschopného pojištěnce - II. díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti.

Pojištěnec nemusí svému zaměstnavateli předávat, posílat či jinak doručovat papírové neschopenky ani žádné jiné formuláře.

ČSSZ umožňuje poskytovatelům zdravotních služeb vystavovat eNeschopenku i namísto papírového tiskopisu o nařízení karantény. Je pouze třeba, aby vystavující lékař dodržel stanovené podmínky (uvádí se předem stanovená diagnostická značka a do pole „profese“ se vpisuje údaj „karanténa“).

Smyslem a účelem tohoto opatření je napomoci technickým řešením eNeschopenky k tomu, aby kontakt lékařů a potenciálně nakažených pojištěnců byl minimalizován (eNeschopenku je možno vystavit i distančně, např. na základě telefonického rozhovoru).

V případě nařízené karantény se uplatní nárok na nemocenské tiskopisem „Potvrzení o nařízení karantény“, který vystaví ošetřující lékař nebo hygienik, a to tak, že zaměstnanec svému zaměstnavateli předloží „Oznámení o nařízení karantény“.

Tímto potvrzením se současně uplatní u zaměstnavatele nárok na náhradu mzdy od 1. do 14. dne karantény.

Pokud je karanténa delší 14 kalendářních dnů, předá zaměstnanec zaměstnavateli „Potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské“.

Zaměstnavatel postoupí doklad příslušné OSSZ.

Vyplacení nemocenského za určité období (zpravidla v situaci, kdy karanténa trvá déle než jeden měsíc), je možné pouze, pokud lékař vystaví „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ (tzv. lístek na peníze).

Tento tiskopis předá dále zaměstnanec svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel ho pak předá příslušné OSSZ.

Lékař při vzniku dočasné pracovní neschopnosti (dále též pracovní neschopnosti) vydává rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti elektronickou formou. Stejně tak potvrzuje její trvání. Elektronická hlášení jsou od lékaře zasílána přímo na OSSZ, pojištěnci vystavuje pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce.

Vznikla-li pracovní neschopnost následkem úrazu, je třeba, aby pojištěnec doložil, že pracovní neschopnost nevznikla z důvodů uvedených v § 31 zákona o nemocenském pojištění (např. jako bezprostřední následek opilosti), tj. v případech, kdy nemocenské náleží jen v poloviční výši. V takovém případě vyplní tiskopis Záznam o úrazu, popř. Hlášení záznamu o úrazu.

Při uplatnění nároku na nemocenské z důvodu karantény je postup shodný pokud lékař použil systém eNeschopenky. Při použití papírového tiskopisu se nárok uplatňuje tiskopisem Potvrzení o nařízení karantény, který má 5 propisovacích dílů. Tiskopis vystavuje orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař. Zaměstnanci předává při nařízení karantény I. a III. díl tohoto tiskopisu. Po ukončení karantény IV. díl tiskopisu. Je-li karanténa dlouhodobá, prokazuje trvání karantény tiskopisem „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“, který mu vydá orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař.

OSVČ předá OSSZ III. a IV. díl.

Nemůže-li pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů (např. proto, že je v bezvědomí) uplatnit nárok na výplatu dávky nebo ji přijímat, může OSSZ ustanovit jinou fyzickou osobu jako zvláštního příjemce dávky. S ustanovením zvláštního příjemce musí souhlasit pojištěnec i osoba, která má být ustanovena zvláštním příjemcem.

O nároku na dávku rozhoduje příslušná OSSZ. Jsou-li podmínky pro přiznání dávky splněny, je dávka pojištěnci vyplacena a žádné rozhodnutí se pojištěnci nezasílá. Současně s dávkou obdrží občan písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena. Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce).

V případě, že oznámení bude delší než je povolený počet znaků na zprávě pro příjemce, zašle OSSZ písemné oznámení formou dopisu (jde o vydání oznámení v tzv. plném formátu).

Výpočet nemocenské

Základem pro výpočet nemocenského je denní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období - zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. dočasná pracovní neschopnost). Příjmy (vyměřovací základy) v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů (do tohoto počtu se nezapočítávají tzv. vyloučené dny, to jsou např. dny, kdy náležela některá z dávek nemocenského pojištění) a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ. Ten se dále podle zákona o nemocenském pojištění redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, tím se získá tzv. redukovaný denní vyměřovací základ.

Výše nemocenského za kalendářní den činí do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu a od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se započitatelný příjem (tj. veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; nejčastěji se bude jednat o úhrn hrubé mzdy za kalendářní měsíce) zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla dočasná pracovní neschopnost) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.

Takto stanovený denní vyměřovací základ podléhá redukci, která se provede tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 % z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Výši redukčních hranic platných od 1. 1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů s mezinárodních smluv sdělením. Redukční hranice k 1. 1. 2024 činí:

1. redukční hranice 1 466 Kč
2. redukční hranice 2 199 Kč
3. redukční hranice 4 397 Kč

S výpočtem nemocenské vám pomůže modul Mzdy a personalistika.

Jak dlouho je vyplácena nemocenská?

Podpůrčí doba pro poskytování nemocenského trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény (včetně případných zápočtů předchozích pracovních neschopností), pokud není zákonem č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění stanoveno jinak.

Poživateli starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost.

Nemocenské se zpravidla poskytuje nejdéle 380 kalendářních dnů (tzv. podpůrčí doba). Dávka se zpravidla poskytuje nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény.

Podpůrčí doba trvá od 15. kalendářního dne neschopnosti (karantény) do max. 380. kalendářního dne. Za určitých podmínek může být prodloužena o dalších max. 350 kalendářních dnů.

Kdy chodí nemocenská na účet?

Mnoho lidí zajímá, kdy přijde nemocenská na jejich účet. To, kdy je vyplácena nemocenská, je individuální a může se v různých případech lišit. Není totiž stanoven konkrétní den výplaty. Zákon nestanoví pro výplatu nemocenského určitý termín v měsíci. Nemocenské se zpravidla poskytuje nejdéle 380 kalendářních dnů (tzv. podpůrčí doba).

Od 1. 1. 2020 probíhá výplata dávky stejným způsobem jako je pojištěnci vyplácena mzda zaměstnavatelem.

Zákon nestanovuje pro výplatu nemocenské konkrétní den v měsíci. Lhůta pro vyplacení je maximálně 30 dnů od chvíle, kdy zaměstnavatel doručí doklad pro nárok o výplatu dávky na správu sociální zabezpečení.

Aktuálnější data o výplatách nemocenských nejsou k dispozici. Typicky však nemocenská chodí od 8. do 17. dne v měsíci.

Jestliže váš zaměstnavatel podklady na OSSZ poslal a uplynula už maximální lhůta 30 dní, ale vy peníze stále nemáte, požádejte zaměstnavatele, ať kontaktuje OSSZ.

Dočasně práceneschopní jsou povinni dodržovat režim dočasně práceneschopného pojištěnce a řídit se pokyny příslušného lékaře. V zásadě platí, že se nemocný má zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a je zaznamenána v tzv. neschopence. Pro účely kontroly platí pravidlo „poskytnutí nezbytné součinnosti“.

V případě porušení povinností stanovených zákonem (např. nedodržování léčebného režimu) může být nemocenské kráceno nebo odejmuto.

O krácení či odejmutí dávky rozhoduje OSSZ.

Nemocenská pro OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná se o sebe v případě nemoci musí postarat sama. Možná by se vám nemocenské pojištění přeci jen vyplatilo. Nemocenské pojištění může být pro OSVČ klíčovým zajištěním v době nemoci, úrazu nebo karantény, kdy není možné vykonávat podnikatelskou činnost.

Pokud si nechcete platit dobrovolné nemocenské pojištění od státu, můžete využít ještě možnosti komerčního nemocenského pojištění. To nabízí některé komerční pojišťovny a dle jejich nabídky si můžete nastavit výplatu např. od 15. do 30. dne nemoci.

Nemocenské pojištění OSVČ funguje podobně jako klasické povinné nemocenské pojištění zaměstnanců. V první řadě se jako OSVČ musíte k dobrovolnému nemocenskému pojištění přihlásit, nevzniká totiž automaticky. Přihlásit se můžete prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), pod kterou spadáte.

K tomu je třeba navštívit ePortál České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), kde vyplníte online formulář přihlášky, nebo si tiskopis stáhnout, vyplnit a doručit na příslušnou OSSZ (osobně, poštou nebo datovou schránkou). Pokud teprve začínáte podnikat, můžete se k nemocenskému pojištění přihlásit již při zakládání živnosti. Platí, že účast na pojištění vzniká nejdříve dnem podání přihlášky. Nemocenské pojištění tedy není možné platit zpětně.

Zálohy na nemocenské pojištění u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se stanovují na základě vyměřovacího základu (VZ), který si OSVČ volí sami. Sazba pojistného je v roce 2024 stanovena na 2,7 % z vyměřovacího základu. Maximální měsíční VZ závisí na příjmech z posledního přehledu o příjmech a výdajích. Pokud není možné určit maximální VZ (např. při zahájení podnikání), rovná se polovině průměrné mzdy platné pro daný rok. Speciální pravidla platí pro OSVČ v paušálním režimu.

Platba pojistného se odvíjí od zvoleného vyměřovacího základu, přičemž minimální částka je 216 Kč měsíčně.

Dávky jsou vypláceny od 15. dne nemoci a jejich výše se vypočítává z redukovaného denního vyměřovacího základu.

Rozhodnutí, zda si nemocenské pojištění platit, by mělo vycházet z vaší finanční situace. Pokud nemáte dostatečné úspory na pokrytí několikaměsíční ztráty příjmů, je nemocenské pojištění výhodné.

Kromě obecných podmínek platných i pro zaměstnance musí OSVČ splnit ještě specifické požadavky:

Účast na nemocenském pojištění: Nárok na nemocenské vzniká pouze tehdy, pokud je OSVČ účastna nemocenského pojištění. Účast na pojištění vzniká dnem uvedeným v přihlášce, nejdříve však dnem, kdy byla přihláška podána.
Přerušení podnikatelské činnosti: Během pracovní neschopnosti nebo karantény nesmí OSVČ osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

Pokud se rozhodnete ukončit svou dobrovolnou účast na nemocenském pojištění, je nutné podat odhlášku u okresní správy sociálního zabezpečení. Účast na nemocenském pojištění končí dnem, který uvedete v odhlášce, nejdříve však dnem podání odhlášky.

Nemocenská - zaměstnanec vs. OSVČ

Zaměstnanci: Nemocenské pojištění je pro zaměstnance při výdělku nad rozhodný příjem povinné a automaticky vzniká dnem nástupu do zaměstnání, které zakládá účast na pojištění (např. pracovní poměr).

OSVČ: Pro OSVČ je nemocenské pojištění dobrovolné.

Zaměstnanci: Nemocenské pojištění za zaměstnance odvádí zaměstnavatel a jeho výše se určuje jako součin vyměřovacího základu a procentní sazby.

OSVČ: OSVČ si platí pojistné sami na základě svého rozhodnutí.

OSVČ: OSVČ musí být nemocensky pojištěny alespoň tři měsíce před vznikem pracovní neschopnosti, aby získaly nárok na dávky.

Zaměstnanci: Za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti dostávají zaměstnanci náhradu mzdy od zaměstnavatele (od 15. dne jim stát vyplácí nemocenskou).

OSVČ: OSVČ nemají nárok na náhradu mzdy, protože nemají zaměstnavatele. Proto dostávají pouze nemocenské dávky, které jim začne stát vyplácet až od 15. dne pracovní neschopnosti.

Zaměstnanci: Výše nemocenské se odvíjí od jejich příjmů za rozhodné období.

OSVČ: U OSVČ je výše nemocenské závislá na vyměřovacím základu, který si stanoví při platbě pojistného.

Jak z výše uvedených informací vyplývá, nemocenské dávky dostanete pouze v případě, že si platíte dobrovolné nemocenské pojištění. Otázka, zda se vám to vyplatí nebo ne záleží na každém z nás. Je ale důležité si uvědomit, že i když jste schopni vyjít z úspor několik měsíců, stále by se vám alespoň nějaká varianta pro případ nemoci mohla hodit. Například i platba dobrovolného nemocenského v nejnižší výši, tj. 216 Kč.

Nemocenské pojištění je splatné od 1. do posledního dne měsíce, za který je pojistné hrazeno. Například pojistné za únor je nutné uhradit nejpozději do 31. března. Platby je třeba zasílat na speciální bankovní účet OSSZ, který je určen pro nemocenské pojištění. Čísla účtů jednotlivých OSSZ najdete na webových stránkách ČSSZ podle vašeho místa podnikání.

Pokud jste pojistné nezaplatili do konce splatnosti, můžete jej doplatit do konce následujícího měsíce. Tento doplatek lze uhradit ze vzniklého přeplatku nebo společně s další platbou pojistného.

Doplatit lze ale pouze částku odpovídající minimálnímu měsíčnímu vyměřovacímu základu (tedy 216 korun). Pokud naopak vznikne přeplatek (např. zaplatíte více, než je váš maximální vyměřovací základ), bude vyčíslen a vrácen po skončení kalendářního roku (nejpozději do konce února následujícího roku).

Pokud máte nárok na výplatu nemocenského po celý kalendářní měsíc, pak za tento měsíc pojistné neplatíte. Pokud jste ale nemocní jen část kalendářního měsíce, je pojistné za tento měsíc nutné uhradit.

V prvních dvou týdnech trvání dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy, a to za pracovní dny.

V zásadě platí, že se nemocný má zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a je zaznamenána v tzv. neschopence. Pro účely kontroly platí pravidlo „poskytnutí nezbytné součinnosti“.

Ve sporu o nárok na dávku nebo její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty, rozhoduje příslušná OSSZ. Proti jejímu rozhodnutí je možno do 15 dnů podat odvolání k OSSZ, která rozhodnutí vydala.

Je důležité neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním. Jejich účel je odlišný. Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění zaměstnaných osob v případě, kdy z důvodu nemoci či mateřství dočasně ztratí výdělek. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli OSSZ. Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven.

Místní příslušnost OSSZ k výplatě dávek nemocenského pojištění se určuje sídlem zaměstnavatele, pokud je toto sídlo shodné s místem mzdové účtárny (nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu). Má-li zaměstnavatel mzdovou účtárnu v místě, které není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost OSSZ podle místa mzdové účtárny.

Související články na téma náhrada mzdy, nemoc, nemocenská, nemocenská 2011, nemocenské dávky

tags: #kdy #se #vyplácí #nemocenská