Každý zaměstnavatel nese odpovědnost za zdraví a bezpečí svých zaměstnanců, a proto je zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele povinné pojištění, které slouží k ochraně zaměstnanců v případě, že dojde k nějakému pracovnímu úrazu nebo se objeví nemoc z povolání. Pokud k takové situaci dojde, má zaměstnavatel ze zákona povinnost odškodnit zaměstnance.

Smyslem tohoto pojištění je chránit zaměstnance, kteří utrpí újmu při práci, a zároveň ulevit zaměstnavateli od náhlých vysokých výdajů, kdy musí zaměstnanci vyplácet peníze za újmu a škody.

Zákonné pojištění se týká všech zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance v pracovním poměru, na DPP nebo DPČ.

Účast na pojistném vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele. Vznik účasti na pojištění zaměstnavatel oznamuje písemně na předepsaném formuláři.

Kdo je pojištěn?

Všichni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance. Zákonné pojištění odpovědnosti se týká všech zaměstnavatelů. Pojištění vzniká automaticky přijetím prvního zaměstnance do pracovního poměru, včetně osob konajících práci na základě dohod o provedení práce či pracovní činnosti.

Zaměstnavatel je pojištěn pro případ odškodnění zaměstnanců při pracovním úrazu a nemoci z povolání.

Pro všechny zaměstnavatele s aspoň jedním zaměstnancem. Nevztahuje se na zaměstnavatele, kteří mají podle zákona postavení státního orgánu.

Zákonné pojištění odpovědnosti provozují u nás v současnosti dvě pojišťovny: Kooperativa a Česká pojišťovna.

• U Generali České pojišťovny a.s. jsou pojištěni ti zaměstnavatelé, kteří s ní měli sjednáno toto pojištění k 31. 12. 1992, a dále jsou takto pojištěni zaměstnavatelé, na něž přejdou práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu při vzniku právního nástupce těchto zaměstnavatelů.
• Pojištěni u Kooperativy nejsou zaměstnavatelé, kteří měli pojištění sjednáno s Českou pojišťovnou k 31. 12. 1992.

Jak vzniká pojištění?

Pojištění vzniká dnem uzavření prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele. Neuzavírá se pojistná smlouva. Pojištění vzniká splněním podmínek stanovených zákonem.

Z čeho se vypočítává pojistné?

Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnával. Vyměřovací základ se stanovuje shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle § 5 zákona č. 589/1992 Sb.

Sazby pojistného jsou stanoveny na základě převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem, přičemž se pro účely zařazování zaměstnavatelů do příslušných sazeb používá členění podle ekonomických činností OKEČ. Od 1.1.2025 došlo k úpravě klasifikace některých ekonomických činností.

Pojistné si vypočítává zaměstnavatel vynásobením příslušné sazby určené podle OKEČ převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem (příloha vyhlášky MF č. 125/1993 Sb.

Sazby pojistného činí 2,8 až 50,4 promile dle převažujícího předmětu činnosti zaměstnavatele klasifikovaného podle OKEČ, tj. odvětvové klasifikace ekonomických činností. Dříve byly kategorie členěny podle ekonomických činností (OKEČ). To bylo nahrazeno tříděním CZ-NACE.

Pokud zaměstnavatel v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, vypočte první pojistné ze základu pro čtvrtletí, za které má pojistné zaplatit. K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze vyhlášky č. 125/1993 Sb.

Pro výpočet zákonného pojištění odpovědnosti v programu POHODA je potřeba mít zaúčtované všechny mzdy za předchozí čtvrtletí. Je to proto, že pojištění se počítá ze základů pro sociální pojištění za předchozí čtvrtletí. Jakmile máme spočítané všechny mzdy, můžeme vystavit předpis pojištění.

Do výpočtu se nezahrnují zaměstnanci, kteří mají v agendě Personalistika na záložce Zaměstnanec zatrženou volbu Společník zaměstnavatele. Ale neplatí se za společníky, kteří pobírají odměnu za práci na základě smlouvy o výkonu funkce uzavřené podle zákona o obchodních korporacích (např. za společníky s. r. o., kteří pobírají odměnu za výkon funkce).

Před prvním výpočtem pojištění odpovědnosti musíme nastavit správnou sazbu pojistného. Sazba pojistného se řídí převažující činností zaměstnavatele. Zde do pole Sazba vypíšeme sazbu pojistného v promile podle přílohy 2 Vyhlášky.

Pojištění se počítá vynásobením příslušné sazby pojistného podle převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem dle přílohy 2 vyhlášky 125/1993 Sb.

Příklad: Dopravní společnost má 2 zaměstnance a každý z nich bere hrubou mzdu 15 000 Kč.

Sazby pojistného

Sazby pojistného jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb.

Vyčerpávající přehled najdete v příloze č. 2 k vyhlášce č. 125/1993 Sb.

Příklad č. 5 Zaměstnavatel, který má jako hlavní činnost výrobu nápojů (sazba pojistného činí 0,84 % z VZ), zaměstnává mimo dalších 70 zaměstnanců 2 zaměstnance, kteří již v měsíci červenci 2022 dosáhli maximálního vyměřovacího základu. V měsíci srpnu a září bylo každému z nich zúčtováno 145 000 Kč. Odvádí se z jejich příjmu zákonné pojistné? Protože již dosáhli maximálního vyměřovacího základu, z jejich zúčtovaného příjmu se neodvede pojistné na sociální zabezpečení.

OKEČ -kód	Ekonomická činnost (OKEČ-název)	Z vyměřovacího základu v ‰
10.1	Dobývání černého uhlí včetně výroby černouhelných briket	50,4
02	Lesnictví, těžba dřeva a přidružené služby	8,4
01	Zemědělství	4,2
45	Stavebnictví	7

Kdy a jak se platí pojistné?

Pojistné je splatné do 31. ledna (za 1. čtvrtletí), do 30. dubna (za 2. čtvrtletí), do 31. července (za 3. čtvrtletí) a do 31. října (za 4. čtvrtletí).

Pojistné na I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. 1., na II. čtvrtletí do 30. 4., na III. čtvrtletí do 31. 7. a na IV. čtvrtletí do 31. 10.

za první čtvrtletí do 31. 1.

za druhé čtvrtletí do 30. 4.

za třetí čtvrtletí do 31. 7.

za čtvrté čtvrtletí do 31. 10.

a) elektronicky vyplněním formuláře na internetu u příslušné pojišťovny, která toto pojištění poskytuje (např. I. 31. 1. II. 30. 4. III. 31. 7. IV. 31.10.

Pokud není pojistné zaplaceno řádně a včas, zvyšuje se o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc. Nezaplatí-li zaměstnavatel pojistné řádně a včas, zvyšuje se dlužné pojistné o 10 procent dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení.

Zaplacení pojistného za celou dobu trvání pojištění a správnost jeho výpočtu je zaměstnavatel povinen prokázat, jinak se má za to, že pojistné nebylo uhrazeno. Zaplacení pojistného za celou dobu trvání pojištění a správnost jeho výpočtu je zaměstnavatel povinen prokázat.

Pokud není pojistné zaplaceno řádně a včas, zvyšuje se o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc.

Pojistné pojišťovně Kooperativa se platí na číslo účtu dané vyhláškou, tj. 40002-50404011/0100.

Lhůty pro odvod pojistného
Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné, zaplatí první pojistné vypočítané z vyměřovacího základu za čtvrtletí, kdy již zaměstnance zaměstnával, avšak zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí. Zaplatí tedy pojistné ve stejné výši dvakrát, aby se dostal do režimu lhůt splatnosti odvodu pojistného.

Příklad č. 1
Zaměstnavatel přijal prvního zaměstnance dne 1. 2. 2022. Vyměřovací základ pro odvod sociálního zabezpečení za únor a březen činil 74 200 Kč. Z jakého vyměřovacího základu má zaměstnavatel vypočítat odvod zákonného pojištění? Zákonné pojistné odvede zaměstnavatel za I. a II. čtvrtletí současně nejpozději do 30. 4. 2022. Vyměřovací základ bude ve výši 2 × 74 200 = 148 400 Kč.

Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel je povinen vůči jinému toto právo zabezpečit.

Zaměstnavatel je povinen písemně a bez zbytečného odkladu oznámit pojišťovně vznik pojištění. Současně uvede své identifikační číslo nebo jiné označení, které jej nahrazuje (např. rodné číslo v případě, že zaměstnavatelem je soukromá, nepodnikající osoba, např.

Pojišťovna je oprávněna si ověřit údaje týkající se pojistného i údaje nezbytné pro vyřizování pojistné události.

Zaměstnavatelům doporučujeme zaměřit se především na prevenci. Investice do školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), pravidelná údržba strojů a zajištění vhodných ochranných pomůcek výrazně snižují riziko pracovních úrazů. Důležité je také vést pečlivou dokumentaci, uchovávejte záznamy o školeních, kontrolách i případných úrazech. V případě pojistné události je rozhodující komunikace s pojišťovnou. Nebojte se ptát, jaké dokumenty je třeba doložit a jak správně postupovat, předejdete tím zbytečným komplikacím. A pokud přece jen dojde ke sporu se zaměstnancem nebo vám pojišťovna odmítne plnění, neváhejte se obrátit na zkušeného advokáta.

Kdy pojišťovna plnit nemusí?

Pojistné plnění může pojišťovna odmítnout v případech, kdy zaměstnavatel nesplní své zákonné povinnosti. Plnění může být zamítnuto také tehdy, pokud se ukáže, že úraz nevznikl v přímé souvislosti s výkonem práce. Dalším důvodem pro odmítnutí může být hrubé porušení pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) ze strany zaměstnavatele. V takových případech má pojišťovna právo požadovat zpětně náhradu vyplaceného odškodnění po zaměstnavateli v rámci tzv. regresního řízení.

Pokud však došlo k hrubému porušení předpisů, může pojišťovna odmítnout plnění a požadovat náhradu (tzv. regresní řízení).

Dostupný advokát doporučuje: Pokud vám pojišťovna plnění odmítla, nečekejte a obraťte se na nás.

Tip: Nejste si jistí, kdy a jak lze odstoupit od pracovní smlouvy?

Na co si dát pozor

Zákonné pojištění se vztahuje pouze na odpovědnost za škodu, za kterou zaměstnavatel odpovídá svému zaměstnanci. Nárok zdravotní pojišťovny na náhradu nákladů léčení, které vynaložila na léčení poškozeného zaměstnance, jsou samostatným nárokem zdravotní pojišťovny.

Pojištění se nevztahuje na výkon funkce člena dozorčí rady, správní rady, společníky a statutární orgány kapitálových společností, přestože od 1. 1. 2012 je za tyto subjekty odváděno pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona č. 589/1992 Sb.

Zákonné pojištění kryje pouze úrazy a nemoci z povolání zaměstnanců. Nekryje škody, které by mohli zaměstnanci způsobit třetím osobám, na majetku nebo v důsledku nesprávného výkonu povolání. Zvažte proto i komerční pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, které kryje i tyto situace. Pokud zaměstnanec omylem poškodí zboží zákazníka, zákonné pojištění vám nepomůže.

Zákonné pojištění odpovědnosti nemá omezenou regionální působnost.

Nespotřebované pojistné se nevrací.

Na pojišťovnu žádný kvartální ani roční přehled nedokládáte, pokud si ho sama nevyžádá v případě nejasností. Tento výpočet naleznete většinou v tiskových sestavách u mezd. Záložka se jmenuje „Zákonné pojištění odpovědnosti.“ Některé programy schovávají tuto záložku pod „Ostatní tiskové sestavy.“ Tam naleznete již programem natažené Základy pro výpočet (hrubé mzdy za jednotlivé měsíce kvartálu).

Příklad č. 2
Zahrnuje se do vyměřovacího základu pro výpočet zákonného pojištění zaměstnavatele příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění, který již v kalendářním roce přesáhl částku 50 000 Kč? Podle § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu, na doplňkové penzijní spoření a částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění, nebo v případě smrti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR, nebo jinou pojišťovnou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně v roce dosažení věku 60 let, osvobozen od daně v úhrnu maximálně do výše 50 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud příspěvek zaměstnavatele na penzijní pojištění a životní pojištění přesáhne od jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce částku 50 000 Kč, bude se jednat o zdanitelný příjem, který bude podléhat odvodu zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení a pro účely odvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se tento příjem též zahrne do vyměřovacího základu.

Příklad č. 3
Zahrnuje se do vyměřovacího základu pro odvod zákonného pojištění odměna člena kolektivního orgánu právnické osoby? Zde je potřeba si uvědomit, kterým osobám vzniká nárok na odškodnění pracovního úrazu a nemoci z povolání. Jedná se jen o zaměstnance, kteří mají uzavřen pracovněprávní vztah, tedy pracovní poměr nebo dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jiné osoby, ačkoliv pro účely pojistného na sociální zabezpečení jsou zahrnuti pod pojem "zaměstnanec", nemají nárok na odškodnění, a proto se také z jejich příjmů neodvádí zákonné pojištění.

Příklad č. 4
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem konkurenční doložku, že se po ukončení pracovního poměru zaměstnanec zdrží výkonu činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči zaměstnavateli, po dobu jednoho roku. K ukončení zaměstnání došlo k 30. 6. 2022 a poté mu bývalý zaměstnavatel vyplácel peněžité plnění ve výši ½ průměrného výdělku. Musí se odvést zákonné pojištění za tohoto zaměstnance? Ačkoliv je tento příjem příjmem podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. a bude se z něho odvádět pojistné, zákonné pojištění odvedeno nebude. Důvodem je to, že, osoba již není zaměstnancem.

V případě ukončení zaměstnávání zaměstnanců, převodu fyzické osoby-zaměstnavatele na OSVČ, zániku firmy apod. je potřeba o této situaci informovat Generali Českou pojišťovnu a.s.

Při dočasném přerušení zaměstnávání zaměstnanců musí zaměstnavatel informace o období bez zaměstnanců sdělit Generali České pojišťovně a.s. písemně na některou z kontaktních adres (dočasné odhlášení a opětovné přihlášení vždy s datem, kdy situace nastala).

Změnu názvu nebo IČO firmy, reorganizaci, které vede k pracovněprávnímu nástupci firmy, rozštěpení nebo sloučení firem apod. je nutné sdělit Generali České pojišťovně a.s.

Pokud zaměstnanec na DPP vstoupí do odvodu sociálního pojištění, musí být prováděn výpočet zákonného pojištění shodně s postupem dle § 12 odst. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb.

V souvislosti s účinností vyhlášky č. 172/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 305/2020 Sb., o stanovení způsobu zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v roce 2020 (kompenzační vyhláška), Kooperativa pojišťovna, a.s., V. I. G. jako správce zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele uvádí, že je povinností zaměstnavatelů postupovat dle ust. § 12 odst. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb., tedy zahrnout vyplácené odměny (zdravotníků a sociálních pracovníků) do vyměřovacích základů pro výpočet pojistného na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Navrhovaný postup se uplatní vždy, tedy i v případě, budou-li odměny vyplaceny zaměstnavatelem na základě ust. § 224 odst.

Navrhovaný postup se uplatní vždy, tedy i v případě, budou-li odměny vyplaceny zaměstnavatelem na základě ust. § 224 odst.

Do vyměřovacích základů pro výpočet pojistného dle § 12 odst. 2 vyhl. 125/1993 Sb.

Přihlásit se a hradit zákonné pojištění jsou povinni i zahraniční zaměstnavatelé, kterým vznikla povinnost odvádět sociální pojištění za své pracovníky v ČR.

Pojišťovna je povinna plnit nejpozději do 15 dnů po skončení šetření nutného ke zjištění rozsahu její povinnosti poskytnout plnění. Šetření je skončeno, pokud byla dohodnuta výše náhrady škody nebo pokud pojišťovna obdržela pravomocné rozhodnutí o výši náhrady škody. To platí i pro případy upravené v § 5 odst.

Pojišťovna je povinna plnit nejpozději do 15 dnů po skončení šetření nutného ke zjištění rozsahu její povinnosti poskytnout plnění.

Pojistnou událost z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání můžete nahlásit on-line nebo písemně na adresu: Generali Česká pojišťovna a.s., P. O.

Odpovědi na dotazy k výplatě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (renty) po pracovním úrazu nebo podklad pro daňové přiznání (Potvrzení o zdanitelných příjmech) vám připraví a zašle na vyžádání konkrétní pracovník likvidace pojistných událostí spravující vaši pojistnou událost.

Pokud jméno a kontaktní údaje k dispozici nemáte, můžete dotaz zaslat písemně na adresu: Generali Česká pojišťovna a.s., P. O.

Vždy prosím uveďte číslo pojistné události, popř.

Pokud částka, kterou od Generali České pojišťovny a.s. dostáváte za kalendářní měsíc, je do 5 000 Kč, je uplatňována tzv. srážková daň. V případě srážkové daně se jedná o konečné zdanění, poplatník takto zdaněné příjmy nezahrnuje do daňového přiznání (§ 23 odst. 4 písm. a) zákona č.

Při částkách nad 5 000 Kč za kalendářní měsíc je uplatňována daň zálohová. V tomto případě se příjem od Generali České pojišťovny a.s. sčítá s vašimi ostatními příjmy.

Zaměstnavatelé s výjimkou organizačních složek státu musí být proto pojištěni z titulu odpovědnosti za vznik pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen "zákonné pojištění"). Přitom se řídí vyhláškou č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška").

Související daňový kalendář 2024

• 02.09.2024 daň z nemovitých věcí - splatnost 1. splátky daně (poplatníci provozující zemědělskou výrobu s daní vyšší než 5 000 Kč)
• 02.09.2024 daň z příjmů - odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za červenec 2024
• 09.09.2024 spotřební daň - splatnost daně za červenec 2024 (mimo spotřební daň z lihu)
• 16.09.2024 daň z neočekávaných zisků - čtvrtletní záloha na daň
• 16.09.2024 daň z příjmů - čtvrtletní záloha na daň
• 20.09.2024 daň z příjmů - měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za srpen 2024
• 20.09.2024 daň z příjmů - splatnost paušální zálohy
• 24.09.2024 spotřební daň - splatnost daně za červenec 2024 (pouze spotřební daň z lihu)
• 25.09.2024 daň z přidané hodnoty - daňové přiznání a splatnost daně za srpen 2024
• 25.09.2024 daň z přidané hodnoty - souhrnné hlášení za srpen 2024
• 25.09.2024 daň z přidané hodnoty - kontrolní hlášení za srpen 2024
• 25.09.2024 energetické daně - daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za srpen 2024
• 25.09.2024 spotřební daň - daňové přiznání za srpen 2024
• 25.09.2024 spotřební daň - daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za srpen 2024 (pokud vznikl nárok)
• 30.09.2024 daň z přidané hodnoty - žádost o vrácení DPH z EU dle § 82 zákona o DPH
• 30.09.2024 daň z přidané hodnoty - daňové přiznání a splatnost daně k OSS dovozní režim
• 30.09.2024 daň z příjmů - odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za srpen 2024
• 30.09.2024 spotřební daň - daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně podle § 57 zákona o spotřebních daních (tzv. zelená nafta) za 2.

Kompletní zpracování účetnictví nebo vedení daňové evidence se pohybuje již od 1399,- korun měsíčně. Máte zájem o vedení účetnictví nebo daňové evidence? Vyžádejte si od nás nezávaznou nabídku.

Majitel stránek poskytuje informace na tomto webu v dobré víře v jejich pravdivost a aktuálnost, bohužel však nemůže vyloučit chyby nebo nepřesnosti, které se na stránkách mohou objevit.

tags: #vypocet #zakonneho #pojisteni #zamestnavatele

Oblíbené příspěvky:

• Zajímá vás práce v LEGO Kladno? Podívejte se na naši recenzi a zkušenosti.
• Jak chválit zaměstnance
• Práce pro studenty v Mladé Boleslavi
• Rizika Půjček Bez Zaměstnání
• Sezónní práce v Itálii