Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, které při ztrátě příjmu v případech krátkodobých sociálních událostí zabezpečuje peněžitými dávkami. Nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Jde o komplexní úpravu, která zahrnuje okruh osob účastných nemocenského pojištění, jejich nároky, výši dávek, posuzování zdravotního stavu a organizační uspořádání.

Nemocenské pojištění patří z hlediska práva EU mezi oblasti, v nichž se uplatňuje koordinace systémů sociálního zabezpečení. Pojistné na nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Účast na nemocenském pojištění

Nemocenského pojištění jsou účastni zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Zaměstnanci jsou povinně účastni nemocenského pojištění, na rozdíl od OSVČ, jejichž nemocenské pojištění zůstává dobrovolné. Povinná účast na nemocenském pojištění vzniká u zaměstnance, pokud splňuje podmínky stanovené zákonem o nemocenském pojištění.

Jedná se o dvě základní podmínky, a to:

• Výkon práce na území České republiky v zaměstnání vykonávaném v pracovněprávním či pracovním vztahu, který může účast na nemocenském pojištění založit.
• Minimální výši sjednaného příjmu (jedná se o tzv. rozhodný příjem, jehož hranice byla od 1. 1. 2009 stanovena na 2 000 Kč. Tato částka se postupně zvyšovala až na částku 4 500 Kč od 1. 1. 2025).

Podpůrčí doba u nemocenského

Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak.

Vznikl-li zaměstnanci nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby délky předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti.

Předchozí období dočasných pracovních neschopností se započítávají do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo. Tento postup se nepoužije v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti.

Podpůrčí doba u poživatelů starobních důchodů a invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně:

Nemocenské se poživateli starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončilo zaměstnání. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů.

U poživatelů invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně a starobních důchodů platí pro náhradu mzdy nebo odměny při DPN obecná podpůrčí doba, tj. 380 kalendářních dnů. Pro nemocenské se však jedná o 70 kalendářních dnů poskytování dávky.

Ošetřovné

Ošetřovné je jednou z dávek systému nemocenského pojištění vymezené zejména v ust. § 39 až § 41 zákona o nemocenském pojištění. Z celé skupiny osob účastných nemocenského pojištění je dávka určena výhradně vybranému okruhu z řad zaměstnanců. Nárok na ošetřovné nemá 9 vybraných skupin zaměstnanců uvedených v ust. § 39 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění.

Z pohledu sociálních událostí právní úprava rozděluje nárok na ošetřovné za situace, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat v zaměstnání práci buď z důvodu ošetřování nemocné osoby, nebo péče o zdravé dítě mladší 10 let. Další případy nároku na ošetřovné uvedené v ust. § 39 odst. 1 písm. školské zařízení (např. mateřská škola) nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídatelné události.

Důležitou podmínkou nároku na ošetřovné výše uvedených případů (vyjma ošetřování dítěte mladšího 10 let rodičem) je, že ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem v domácnosti. Pojem domácnosti pro tyto účely definuje zákon o nemocenském pojištění ve svém § 3 písm. v) jako „společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby; v případě svěření dítěte soudem do společné nebo do střídavé péče obou rodičů se za domácnost považuje domácnost každého z těchto rodičů“.

Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba (zpravidla manžel nebo manželka, druh nebo družka) má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek. I v těchto situacích platí výjimka vyloučeného nároku na dávku, při které se zohledňuje stav, kdy jiná fyzická osoba onemocněla, utrpěla úraz, je přijata k poskytnutí lůžkové péče či jako průvodce nezletilého dítěte přijatého k lůžkové péči, porodí, byla jí nařízena karanténa nebo je jí poskytnuta komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče, a proto nemůže o dítě pečovat.

Zákon o nemocenském pojištění v ust. § 40 odst. 5 větě druhé vylučuje výplatu ošetřovného za dny pracovního klidu, pokud zaměstnanci nevznikl nárok na výplatu ošetřovného alespoň za 1 kalendářní den, který měl být pro něho pracovním dnem a v němž potřeba ošetřování nebo péče trvala. Pro bližší vymezení dnů pracovního klidu je nutné přeneseně vycházet z ust. § 91 odst.

Zaměstnavatel je povinen dle ust. § 97 zákona o nemocenském pojištění žádosti svých zaměstnanců o dávku přijímat včetně dalších podkladů potřebných pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.

Zaměstnanec na II. určení dnů v průběhu ošetřování, ve kterých zaměstnanec pracoval, pokud spadají do podpůrčí doby (max.

Příklady

Příklad 1

Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu od pondělí do pátku a směny jsou v rozsahu 8 hodin. Ke dni vzniku pracovní neschopnosti, která začala 2. 5. 2025 (pátek), má vyčerpáno z podpůrčí doby již 375 kalendářních dnů. Pracovní neschopnost trvá do 15. 8. 2025. Do vyčerpání podpůrčí doby zbývá od počátku DPN pouze 5 kalendářních dnů. Podpůrčí doba bude trvat nejdéle do 6. 5. 2025. Celá podpůrčí doba bude vyčerpána na náhradu mzdy při DPN (pouze 5 dní). Zaměstnanci nevznikne nárok na nemocenské.

Příklad 2

Zaměstnanec byl dočasně práce neschopen od 1. 4. 2025. V období předchozích 380 kalendářních dnů před 1. 4. 2025 nebyl práce neschopen. Po celou dobu byl nemocensky pojištěn (jeho pracovní poměr trvá od roku 2012). Podpůrčí doba začíná 15. 4. 2025 a končí 380. dnem trvání DPN.

Příklad 3

Zaměstnanec má pracovní poměr na dobu neurčitou od 1. 1. 2007. DPN měl od 1. 7. 2025. V období 380 kalendářních dnů před vznikem této DPN byl nemocen v době od 1. 8. do 30. 9. 2024. Doba předchozí dočasné pracovní neschopnosti se nezapočte do podpůrčí doby, protože od skončení této DPN do vzniku nové DPN uplynula doba alespoň 190 kalendářních dnů, kdy byl zaměstnanec účasten nemocenského pojištění. Od 15. 7. 2025 plyne podpůrčí doba v rozsahu 380 kalendářních dnů.

Příklad 4

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 1. 1. 2024. Byl nemocen od 2. 2. do 15. 2. 2024, pak od 1. 8. do 31. 8. 2024 a od 1. 12. 2024 do 31. 1. 2025. Následně onemocněl dne 1. 6. 2025. V období 380 kalendářních dnů před touto dočasnou pracovní neschopností byl zaměstnanec nemocen 62 kalendářních dnů, které připadly na období 190 kalendářních dnů před vznikem této DPN. Z uvedeného důvodu je nutné provést zápočet všech nemocí, které připadly na období 380 kalendářních dnů před vznikem poslední DPN zaměstnance. Započtou se dny nemoci od 15. 8. do 31. 8. 2024 - 17 kalendářních dnů a pracovní neschopnost od 15. 12. 2024 do 31. 1. 2025 - 48 kalendářních dnů, tj. celkem 65 dnů. Bude-li od 1. 6. 2025 zaměstnanec nemocen dlouhodobě, podpůrčí doba bude již pouze 301 dnů (380 - 65 - 14). Je odečteno též 14 kalendářních dnů (doba od 1. 6. do 14. 6. 2025), kdy zaměstnanec dostává náhradu mzdy při DPN od zaměstnavatele.

Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost dnem, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, posouvá se počátek DPN na následující kalendářní den a podpůrčí doba pak začíná 15. kalendářním dnem od počátku DPN.

Příklad 5

Zaměstnanec byl uznán práce neschopným od pondělí, kdy odpracoval celou svou směnu. Zaměstnavatel posunul počátek DPN na úterý. V praxi se objevuje problém v tom, že o této skutečnosti se ÚSSZ nedozví, pokud trvá DPN nejvýše 14 dnů. Vznikají pak rozdíly v počtu vyloučených dob a je nutné ÚSSZ doložit, proč daný rozdíl vznikl, aby si svou evidenci opravila.

Příklad 6

Pracující důchodce má uzavřen pracovní poměr od 1. 3. do 30. 11. kalendářního roku se stanovenou mzdou ve výši 25 000 Kč měsíčně. Ode dne vzniku pracovního poměru do konce září bude několikrát nemocen tak, že vyčerpá 60 kalendářních dnů z podpůrčí doby. V říjnu bude nemocen od 2. 10. (čtvrtek) do 29. 10. 2025 (středa).

Příklad 7

Zaměstnavatel stanovil zaměstnanci nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu tak, že v lichý týden vykonává práci ve 12hodinových směnách od 6.00 hod. do 18.00 hod. od pondělí do soboty a v sudý týden vykonává práci pouze v pondělí od 6.00 hod. do 14.00 hod. Zaměstnanec uplatnil u zaměstnavatele žádost o ošetřovné na své nemocné dítě od 2. dubna 2019, potřeba ošetřování byla ukončena dnem 7. dubna 2019. Vznikl zaměstnanci nárok na výplatu ošetřovného?

Dle zjištěné evidence zaměstnavatele zaměstnanec ošetřoval své nemocné dítě výhradně ve dnech pracovního klidu. Na dny od úterý 2. 4. 2019 do neděle 7. 4. 2019 připadl zaměstnanci nepřetržitý odpočinek. Protože nezameškal žádnou pracovní směnu (neměl ji ani nařízenou), nemohl mu vzniknout nárok na výplatu alespoň za 1 kalendářní den, který byl pro něj pracovní.

V uvedeném příkladu zaměstnavatel vyplnil dnem nástupu do zaměstnání 8. duben 2019, nevyplnil žádný den, kdy pracoval v průběhu ošetřování, a zvolil variantu, že neodpracoval všechny plánované směny.

Povinností zaměstnavatele je oznamovat okresní správě všechny skutečnosti, které mohou mít vliv na výplatu ošetřovného, a proto má zaměstnavatel povinnost za určitých okolností, jako v daném případě, nad rámec předepsaného záznamu v tiskopise oznámit skutečnost, že v průběhu podpůrčí doby všechny dny spadají do dnů pracovního klidu, neboli zaměstnanec neměl v průběhu podpůrčí doby vykonávat zaměstnání, neboť neměl na toto období plánované směny. Pokud by zaměstnavatel neoznámil skutečnost, že všechny dny ošetřování spadaly mezi dny pracovního klidu, okresní správa sociálního zabezpečení by posoudila, že nárok na výplatu dávku by vznikl, a dávku by vyplatila.

tags: #zamestnanec #odpracoval #v #průběhu #podpůrčí #doby

Oblíbené příspěvky:

• Předávací protokol: Ano, nebo ne?
• Jak získat invalidní důchod v ČR?
• Srovnání mezd v regionech ČR
• Nemocenská v prvních 14 dnech
• Podmínky pro Čechy v zahraničí