Každý zaměstnavatel, který má alespoň jednoho zaměstnance, musí platit zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Toto pojištění kryje takové případy, jako je pracovní úraz nebo nemoc z povolání a pro zaměstnavatele znamená stejnou povinnost jako odvod dávek sociálního a zdravotního pojištění nebo záloh na daň.

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele je povinné pojištění, které slouží k ochraně zaměstnanců v případě, že dojde k nějakému pracovnímu úrazu nebo se objeví nemoc z povolání. Pokud k takové situaci dojde, má zaměstnavatel ze zákona povinnost odškodnit zaměstnance. Smyslem tohoto pojištění je chránit zaměstnance, kteří utrpí újmu při práci, a zároveň ulevit zaměstnavateli od náhlých vysokých výdajů, kdy musí zaměstnanci vyplácet peníze za újmu a škody.

Pojištění odpovědnosti musí platit zaměstnavatel, který uzavřel pracovněprávní vztah alespoň s jedním zaměstnancem. Platba tohoto pojištění znamená pro zaměstnavatele stejnou povinnost jako odvod dávek sociálního a zdravotního pojištění nebo záloh na daň.

Pro koho je pojištění určeno

Pro všechny zaměstnavatele s aspoň jedním zaměstnancem. Zákonné pojištění se týká všech zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance v pracovním poměru, na DPP nebo DPČ. Pojištění se nevztahuje na zaměstnavatele, kteří mají podle zákona postavení státního orgánu.

Pojištění vzniká dnem uzavření prvního pracovněprávního vztahu. Tuto skutečnost je zaměstnavatel povinen písemně a bez zbytečného odkladu oznámit pojišťovně. Současně uvede své identifikační číslo nebo jiné označení, které jej nahrazuje (např. rodné číslo v případě, že zaměstnavatelem je soukromá, nepodnikající osoba, např.

Vztahuje se na zaměstnance, jež mají uzavřenou platnou pracovní smlouvu, nebo kteří vykonávají činnost pro zaměstnavatele na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tzn. Jakmile zaměstnavatel získá prvního zaměstnance, je povinen vznik nového pracovního vztahu, písemně či elektronicky oznámit pojišťovně, přičemž musí uvést i své identifikační číslo.

Pojištění vzniká ze zákona, neuzavírá se žádná pojistná smlouva, a vztahuje se na všechny zaměstnance s platnou pracovní smlouvou, nebo na zaměstnance, kteří mají se zaměstnavatelem uzavřenou dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Zaměstnavatel musí vznik prvního pracovněprávního vztahu písemně nebo elektronicky nahlásit pojišťovně.

Pojišťovny

Státem povinně určená pojišťovna je Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group. U ní se registrují všichni noví zaměstnavatelé od 1.1.1993. Zaměstnavatelé, kteří měli pojištění sjednáno s Českou pojišťovnou k 31. 12. 1992, zůstávají pojištěni u České pojišťovny.

Státem je povinně určená pojišťovna Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group. Nejjednodušším způsobem registrace nového zaměstnavatele k pojištění je zaslat oznámení prostřednictvím elektronického formuláře Kooperativy.

Výpočet pojistného

Pojistné si vypočítává zaměstnavatel sám ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů (souhrn všech hrubých mezd) za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců (dle § 5 zákona č. 589/1992 Sb).

Vyměřovací základ se stanovuje shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle § 5 zákona č. 589/1992 Sb. Základem pro výpočet pojistného je potom souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které zaměstnavatel v tomto období zaměstnával.

Tento základ vynásobíme sazbou OKEČ (Odvětvové Klasifikace Ekonomických Činností pro činnost vykonávanou zaměstnavatelem. Zaměstnavatelé jsou povinni určit sazbu pro výpočet pojistného dle OKEČ sami - podle sazebníku, jež je přílohou č.2 vyhlášky MF č. 125/1993 Sb. Sazby pojistného jsou stanoveny na základě převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem, přičemž se pro účely zařazování zaměstnavatelů do příslušných sazeb používá členění podle ekonomických činností OKEČ.

Pojistné si vypočítává zaměstnavatel vynásobením příslušné sazby určené podle OKEČ převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem (příloha vyhlášky MF č. 125/1993 Sb.

Výši pojistného vypočítáme tak, že vynásobíme souhrn vyměřovacích základů příslušnou sazbou pojistného.

Sazby pojistného činí 2,8 až 50,4 promile dle převažujícího předmětu činnosti zaměstnavatele klasifikovaného podle OKEČ, tj. odvětvové klasifikace ekonomických činností.

Od 1.1.2025 došlo k úpravě klasifikace některých ekonomických činností.

Příklad č. 1Zaměstnavatel přijal prvního zaměstnance dne 1. 2. 2022. Vyměřovací základ pro odvod sociálního zabezpečení za únor a březen činil 74 200 Kč. Z jakého vyměřovacího základu má zaměstnavatel vypočítat odvod zákonného pojištění? Zákonné pojistné odvede zaměstnavatel za I. a II. čtvrtletí současně nejpozději do 30. 4. 2022. Vyměřovací základ bude ve výši 2 × 74 200 = 148 400 Kč.

Příklad č. 5Zaměstnavatel, který má jako hlavní činnost výrobu nápojů (sazba pojistného činí 0,84 % z VZ), zaměstnává mimo dalších 70 zaměstnanců 2 zaměstnance, kteří již v měsíci červenci 2022 dosáhli maximálního vyměřovacího základu. V měsíci srpnu a září bylo každému z nich zúčtováno 145 000 Kč. Odvádí se z jejich příjmu zákonné pojistné? Protože již dosáhli maximálního vyměřovacího základu, z jejich zúčtovaného příjmu se neodvede pojistné na sociální zabezpečení.

U zaměstnance, který má sjednánu dohodu o provedení práce s odměnou do 10 000 korun měsíčně, se jeho odměna nezapočítává do základu pro výpočet pojistného na zákonné pojištění. Na pozoru by měli být zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají pouze osoby na dohody o provedení práce. I oni jsou povinni odvádět úrazové pojištění. A to i v případě, kdy zúčtovaná měsíční odměna nepřekročí desetitisícový limit.

Pokud zaměstnanec na DPP vstoupí do odvodu sociálního pojištění, musí být prováděn výpočet zákonného pojištění shodně s postupem dle § 12 odst. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb.

V souvislosti s účinností vyhlášky č. 172/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 305/2020 Sb., o stanovení způsobu zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v roce 2020 (kompenzační vyhláška), Kooperativa pojišťovna, a.s., V. I. G. jako správce zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele uvádí, že je povinností zaměstnavatelů postupovat dle ust. § 12 odst. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb., tedy zahrnout vyplácené odměny (zdravotníků a sociálních pracovníků) do vyměřovacích základů pro výpočet pojistného na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Navrhovaný postup se uplatní vždy, tedy i v případě, budou-li odměny vyplaceny zaměstnavatelem na základě ust. § 224 odst.

Do vyměřovacích základů pro výpočet pojistného dle § 12 odst. 2 vyhl. 125/1993 Sb. se zahrnují i příjmy zahraničních zaměstnanců, za které zaměstnavatel odvádí sociální pojištění v ČR.

Tabulka: Sazby pojistného dle OKEČ

Následující tabulka uvádí příklady sazeb pojistného pro různé ekonomické činnosti dle klasifikace OKEČ:

OKEČ kód	Ekonomická činnost (OKEČ název)	Z vyměřovacího základu v ‰
10.1	Dobývání černého uhlí včetně výroby černouhelných briket	50,4
15.1	Výroba masa a masných výrobků (vč. drůbeže)	9,8
15.9	Výroba nápojů	4,2
60.2	Pozemní doprava (mimo potrubní a železniční) vč. MHD	8,4
30.02	Výroba počítačů aj.	4,2

Zdroj sazeb OKEČ: Vyhláška MF č. 125/1993 Sb.

Splatnost pojistného

Pojistné se platí na kalendářní kvartál dopředu (viz. I. 31. 1. II. 30. 4. III. 31. 7. IV. 31.10. Pojistné na I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. 1., na II. čtvrtletí do 30. 4., na III. čtvrtletí do 31. 7. a na IV. čtvrtletí do 31. 10.

Splatnost pojistného na 1. čtvrtletí je 31. 1., na 2. čtvrtletí 30. 4., na 3. čtvrtletí 31. 7. a na 4. čtvrtletí 31. 10.

Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné na toto pojištění, uhradí zaměstnavatel první pojistné vypočítané ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro dané čtvrtletí, a to zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí a současně dopředu.

První pojistné je splatné 2×, jednou zpětně za období, které uplynulo a v němž zaměstnavatel byl pojištěn, ale pojistné nemohl zaplatit, protože mu nebyly známy vyměřovací základy. Druhá platba je dopředu na následující pojistné období (další čtvrtletí).

Pojistné za I. a II. čtvrtletí 1993 je splatné do 31. července 1993.

Úhrada pojistného

Zaměstnavatelé, kteří jsou pojištěni u Kooperativy pojišťovny, a. s.,Vienna Insurance Group platí pojistné na účet 40002-50404011/0100 Komerční banky, a. s., Praha 1.

Sankce za neplacení pojistného

Nezaplatí-li zaměstnavatel pojistné řádně a včas, zvyšuje se dlužné pojistné o 10 procent dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení.

Zaplacení pojistného za celou dobu trvání pojištění a správnost jeho výpočtu je zaměstnavatel povinen prokázat, jinak se má za to, že pojistné nebylo uhrazeno.

Účetnictví zákonného pojištění

Úrazové pojištění platí zaměstnavatel, zaměstnancům se tedy ze mzdy nestrhává jako sociální a zdravotní pojištění. V účetnictví se účtuje o daňovém nákladu v období, do kterého časově spadá, tedy v příslušném čtvrtletí.

Program Pohoda provede výpočet zákonného pojištění za nás a vygeneruje závazek na platbu pojistného do ostatních závazků. Následně navolíme z údajů kterého čtvrtletí chceme pojištění spočítat. Jak už jsme zmínili, pojistné se počítá na základě mzdových údajů předchozího čtvrtletí. Pokud např. chceme vypočítat závazek pro 1.čtvrtletí roku 2015, pak do tabulky vyplníme 4.čtvrtletí roku 2014.

Existuje několik pohledů a názorů na to, jak správně zaúčtovat úrazové pojištění.

Dobrý den, zajímalo by mě, jak zaúčtovat předpis Zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele od Kooperativy. Účtová skupina 32 nebo 37? Domnívám se, že se nejedná o obchodní vztah. Předpis 527/336, ( účtová třída 33-Zúčtování se zaměstnanci a institucemi, a 527 - ZÁKONNÉ sociální náklady, protože pojištění odpovědnosti zaměstnavatele je ZÁKONNÉ,a proto jsou náklady na účtu 527 daňové uznatelné. Na účet 325 spíš bych zaúčtovala ostatní pojištění, které nejsou zákonné, třeba penzijní připojištění , které si organizace rozhodla platit za zaměstnance , nebo úrazové pojištění jednatele, náklady na které nejsou daňové uznatelné a je dobrovolné atd.

Dle opatření čj. 281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele, bych neúčtovala na účty 32x, ale na účet 379 - Jiné závazky. Účty 32x pojednávají o závazcích z obchodních vztahů, účet 379 zahrnuje ostatní závazky.

Dobrý den, já to účtuji 527/379, tj. tak, jak nám řekla paní auditorka ve škole. Ještě mám od té doby poznámku u účtu 527 - úrazy a část stravenek daňové uznatelných, 528 - část stravenek - daňové neuznatelných, u 549 - manka a škody a vyřazení - manka a škody, u účtu 379 - jiné závazky: CLO, za cenné papíry, srážky u zaměstnanců, povinné úrazové pojištění atd.

Já to účtuju 549/379. Nejedná se o osobní náklady, a tedy to v úč. tř. 52 nemá co dělat. Jedná se o pojištění, a to se účtuje do 54 jiné provozní náklady jako každé jiné pojištění, třeba pojištění majetku.

Omezení pojištění

Avšak pozor: Pojištění se nevztahuje na případy, kdy si zaměstnanec úraz způsobí úmyslně nebo v důsledku hrubé nedbalosti (např. BOZP).

Pojištění se nevztahuje na výkon funkce člena dozorčí rady, správní rady, společníky a statutární orgány kapitálových společností, přestože od 1. 1. 2012 je za tyto subjekty odváděno pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona č. 589/1992 Sb.

Povinnosti zaměstnavatele

Aby pojišťovna mohla plnění ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele uznat, musí zaměstnavatel doložit několik zásadních dokumentů. V některých případech může být rozhodující i protokol o šetření úrazu, zejména pokud se jedná o závažnější poranění nebo pokud okolnosti nehody nejsou zcela jasné.

Zaměstnavatelům doporučujeme zaměřit se především na prevenci. Investice do školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), pravidelná údržba strojů a zajištění vhodných ochranných pomůcek výrazně snižují riziko pracovních úrazů. Důležité je také vést pečlivou dokumentaci, uchovávejte záznamy o školeních, kontrolách i případných úrazech.

V případě pojistné události je rozhodující komunikace s pojišťovnou. Nebojte se ptát, jaké dokumenty je třeba doložit a jak správně postupovat, předejdete tím zbytečným komplikacím.

Odmítnutí pojistného plnění

Plnění je zpravidla proplaceno v plné výši, pokud zaměstnavatel neporušil zákon (např. BOZP). Pokud však došlo k hrubému porušení předpisů, může pojišťovna odmítnout plnění a požadovat náhradu (tzv.

Pojistné plnění může pojišťovna odmítnout v případech, kdy zaměstnavatel nesplní své zákonné povinnosti. Plnění může být zamítnuto také tehdy, pokud se ukáže, že úraz nevznikl v přímé souvislosti s výkonem práce.

Dalším důvodem pro odmítnutí může být hrubé porušení pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) ze strany zaměstnavatele. V takových případech má pojišťovna právo požadovat zpětně náhradu vyplaceného odškodnění po zaměstnavateli v rámci tzv. regresního řízení.

Komerční pojištění odpovědnosti

Zákonné pojištění kryje pouze úrazy a nemoci z povolání zaměstnanců. Nekryje škody, které by mohli zaměstnanci způsobit třetím osobám, na majetku nebo v důsledku nesprávného výkonu povolání. Zvažte proto i komerční pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, které kryje i tyto situace.

Pokud zaměstnanec omylem poškodí zboží zákazníka, zákonné pojištění vám nepomůže.

tags: #zakonne #pojisteni #zamestnancu #ucetnictvi

Oblíbené příspěvky:

• Jak efektivně hodnotit své zaměstnance?
• Brigáda Benešov a Dohoda DPP
• Jak skloubit studium a práci
• Daňové řízení a platební výměr: Vysvětlení
• Recenze a zkušenosti s brigádou balení Lega