Byli jste v dočasné pracovní neschopnosti a zaměstnavatel vám doručil výpověď? Může si něco takového dovolit? Mnoho zaměstnanců se mylně domnívá, že v okamžiku, kdy onemocní, se automaticky ocitají v jakémsi „ochranném pásmu“, které je před výpovědí chrání za všech okolností. Jenže realita pracovního práva je o něco složitější.

V tomto článku se podíváme na to, jaké mantinely nastavuje zákoník práce v případě výpovědi v době pracovní neschopnosti. Vysvětlíme si, kdy vás zaměstnavatel propustit může a kdy je naopak chráněni zákonem.

Ochranná doba a zákoník práce

§ 53 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve svém prvním odstavci jasně říká, že výpověď nelze zaměstnanci dát, pokud byl uznán dočasně práce neschopným (DPN) a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu do lázeňského léčení až do skončení. Zaměstnanec je totiž v tzv. ochranné době, kdy nemůže být propuštěn. V ochranné době se podle zákoníku práce nachází pouze ten zaměstnanec, který si pracovní neschopnost nepřivodil vlastním úmyslným zaviněním.

Pokud jste uznáni dočasně práce neschopnými, nacházíte se v tzv. ochranné době, během které vám zaměstnavatel nesmí dát výpověď. Tento zákaz vyplývá přímo ze zákoníku práce a má chránit vaše postavení v době, kdy vám zdravotní stav brání vykonávat práci.

Výjimky, kdy můžete dostat výpověď i během pracovní neschopnosti

Existují však i další případy, kdy může zaměstnanec v době pracovní neschopnosti obdržet výpověď ze zaměstnání, aniž by byla protizákonná. Jsou tu však i výjimky, které byste měli znát. Zákon chrání zaměstnance v době pracovní neschopnosti, ale zároveň od nich očekává, že budou dodržovat pravidla, která jsou s režimem DPN spojena. Být v pracovní neschopnosti neznamená automaticky nedotknutelnost.

Zákoník práce sice zaměstnanci v nemoci poskytuje ochranu, ale zároveň stanoví jasné výjimky, kdy vám zaměstnavatel může dát výpověď i v této době:

1. Zkušební doba: Zaměstnavatel může zaměstnance ve zkušební době propustit bez uvedení důvodu. Stejně tak může práci opustit i zaměstnanec. Pracovník je však během nemoci částečně chráněn zákoníkem. Zaměstnavatel jej během prvních 14 dnů nemoci, kdy pobírá náhradu mzdy, nemůže vyhodit. Od 15. Zde navíc platí, že dny strávené na dočasné pracovní neschopnosti se mu do zkušební doby nezapočítávají.
2. Organizační změny: Dát výpověď zaměstnanci na nemocenské se nezakazuje, pokud jsou důvodem organizační změny, například pokud se ruší zaměstnavatel nebo jeho část, nebo pokud se zaměstnavatel nebo jeho část přemisťují. Tohle pravidlo se opírá o logiku - pokud zaměstnavatel zaniká nebo ruší celou pobočku, už nemá možnost vám přidělovat práci ani po skončení vaší neschopnosti, a zákon v takové situaci dává přednost jeho organizační svobodě. Je však nezbytné, aby šlo o skutečné ukončení činnosti, a zároveň jste jako zaměstnanec pracoval právě v té části závodu, která se ruší.
3. Hrubé porušení pracovních povinností: I když jste na nemocenské, zaměstnavatel s vámi může okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud dojde k zvlášť hrubému porušení pracovních povinností nebo porušení jiných povinností, které vyplývají z povinností zaměstnance a předpisů k vykonávané práci. Zaměstnavatel vám může dát výpověď, pokud se dopustíte jednání, které samo o sobě dosahuje takové intenzity, že pokračování pracovního poměru není možné ani během výpovědní doby. Jde o situace, kdy by vaše jednání vůči zaměstnavateli bylo natolik závažné, že není možné, aby pracovní poměr pokračoval ani po dobu výpovědní lhůty.
   • úmyslného trestného činu, za který jste byli pravomocně odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody (např.
   • zvlášť hrubého porušení pracovních povinností, např.
   • vědomé porušení povinnosti mlčenlivosti (např.

   Ne každé porušení povinnosti je natolik vážné, aby samo o sobě odůvodnilo výpověď. Zaměstnavatel vám musel alespoň jednou písemně sdělit, že pokud v takovém chování budete pokračovat, může dojít k výpovědi (tzv.

4. Dohoda o rozvázání pracovního poměru: Zákaz výpovědi je také možné obejít dohodou o rozvázání pracovního poměru. Někteří zaměstnavatelé přicházejí za zaměstnancem s podepsáním dohody, aby zkrátili jeho práva například na řádnou výpovědní lhůtu, odstupné apod., což by u výpovědi ze strany zaměstnavatele nebylo možné.
5. Pracovní smlouva na dobu určitou: Pokud končí pracovní smlouva na dobu určitou, nemusí být prodloužena. Prodloužení může odmítnout zaměstnavatel, ale i zaměstnanec, a to v obou případech bez uvedení důvodu.

Práva a povinnosti během pracovní neschopnosti

Během pracovní neschopnosti má zaměstnanec určitá práva a povinnosti. Zaměstnavatel Vás nemůže propustit be důvodu. V případech výpovědi i okomžitého zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel naplnit některý ze zákonem stanovených výpovědní důvodů. Nadto si musí dát zaměstnavatel pozor, zda nejste jako zaměstnanec v tzv. ochranné době.

Náhrada mzdy a nemocenská

V prvních 14 kalendářních dnech nemoci máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Tato náhrada je určena podle pravidel zákoníku práce a zahrnuje veškeré hodiny, které byste normálně odpracovali, kdybyste nebyli v pracovní neschopnosti. Od 15. kalendářního dne nemoci se vyplácí nemocenské dávky, které jsou součástí nemocenského pojištění.

Tabulka pro výpočet náhrady mzdy

Text	Částka
Průměrný hodinový výdělek	350 Kč
Zápočet z první redukční hranice	244,44 Kč
Zápočet ze druhé redukční hranice	47,04 Kč
Zápočet ze třetí redukční hranice	0 Kč
Hodinový výdělek po redukci	291,48 Kč
Náhrada mzdy za nemoc za jednu hodinu (60 %)	174,8880 Kč
Náhrada mzdy za nemoc za 40 hodin	6 996 Kč

Ukončení pracovní neschopnosti

K ukončení neschopenky standardně dochází ve chvíli, kdy se stav nemocného zlepší natolik, že opět může nastoupit do práce. Nicméně lékař má právo ukončit neschopenku také v jiných specifických případech - například když se pacient bez vážných důvodů nedostaví na plánované lékařské vyšetření. Celková doba pracovní neschopnosti není nijak omezena. Nicméně její délka by vás při dlouhodobých zdravotních problémech měla zajímat. Zákon totiž stanovuje maximální dobu, po kterou lze pobírat nemocenskou - konkrétně na 380 dnů od začátku pracovní neschopnosti.

Kontrola během pracovní neschopnosti

Během dočasné pracovní neschopnosti musí zaměstnanec respektovat vycházkový režim, který stanovil ošetřující lékař. Dodržování vycházek podléhá kontrole. Od doby pobírání nemocenské ji zajišťuje ČSSZ. Zaměstnavatel ale může příslušnou OSSZ požádat o provedení kontroly. Pracovníci OSSZ za vámi tedy mohou vyrazit i během prvních dvou týdnů pracovní neschopnosti.

Neschopenka ve výpovědní lhůtě

Zastihlo vás onemocnění ve výpovědní lhůtě? Pokud pracovní neschopnost končí před nebo k datu ukončení pracovního poměru, žádné komplikace vás nečekají. Jiná situace nastává, když vám neschopenka přesahuje plánovaný konec v práci. V těchto případech se výpovědní lhůta prodlužuje o dny strávené v pracovní neschopnosti.

Co dělat, pokud nesouhlasíte s výpovědí?

Pokud vám dá zaměstnavatel v nemocenské padáka a nemá pro to žádný z výše uvedených důvodů, můžete se bránit. Žalobu raději nepodávejte sami. U soudu totiž uspějete jen tehdy, když bude vaše žaloba neprůstřelná.

Podal-li zaměstnavatel výpověď v době pracovní neschopnosti, je výpověď neplatná. Zaměstnanec - pokud s ní nesouhlasí - by měl podat návrh k soudu, aby o neplatnosti rozhodl.

tags: #vypoved #po #ukonceni #neschopenky #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Výhody a nevýhody částečného úvazku
• Průvodce mzdovou problematikou
• Kroky k registraci na ÚP
• Pracovní poměr ve zkušební době
• Pardubice hlídání dětí