V životě každého zaměstnance nastávají situace, kdy je potřeba vynechat práci z důvodu osobních či rodinných událostí. Česká legislativa pamatuje na tyto případy a upravuje poskytování pracovního volna, a to jak s náhradou mzdy, tak bez ní. Tento článek se zaměřuje na podmínky a rozsah pracovního volna s náhradou mzdy, přičemž vychází ze zákoníku práce a nařízení vlády č. 590/2006 Sb.

Běžně používaný termín (tj. placené nebo neplacené volno) zákoník práce nezná. Pod tímto termínem je tak nutno si představit zejména pracovní volno s náhradou mzdy (tzv. placené volno) nebo bez náhrady mzdy (tzv. neplacené volno). V těchto situacích pak půjde především o problematiku tzv. důležitých osobních překážek v práci.

Jako překážky v práci tedy souhrnně nazýváme případy (právní skutečnosti), kdy zaměstnanec z důvodů (objektivní nebo subjektivní povahy) uznaných právními předpisy či zaměstnavatelem (např. ve vnitřních předpisech), eventuelně i sjednaných (např. v kolektivní smlouvě), nemůže plnit část pracovního závazku spočívajícího ve výkonu práce, neboť nastanou určité skutečnosti, které činí toto plnění nemožným nebo jej značně ztěžují.

Patrně nejvýznamnějším důsledkem překážek v práci je suspenze pracovního závazku, v jejímž důsledku zaměstnanec nekoná práci, neboť došlo k dočasnému zániku povinnosti zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci sjednaný druh práce a korespondující povinnosti zaměstnance tuto práci vykonávat. S ohledem na ochrannou funkci pracovního práva však za určitých, zákonem předpokládaných, okolností, může zaměstnanci vzniknout při překážkách v práci nárok na náhradu mzdy (platu) či nárok na jiné plnění.

Překážky v práci lze rozlišovat jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele. Podle § 206 ZP pak platí, že je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu.

Jednotícím prvkem důležitých osobních překážek uvedených v § 191 až § 198 ZP je (zjednodušeně řečeno) to, že příčina těchto překážek spočívá v péči o zdraví zaměstnance či osob jemu blízkých. V přídech výše uvedených překážek v práci je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci a z povahy těchto překážek v práci i vyplývá, že zaměstnanec v těchto případech nemusí, mnohdy ani nemůže, žádat předem o poskytnutí pracovního volna. Zaměstnanec však musí existenci takové překážky náležitě prokázat.

Zákonodárce pak prostřednictvím zákoníku práce zmocnil v ust. § 199 odst. 2 ZP vládu k tomu, aby nařízením stanovila okruh jiných důležitých osobních překážek v práci a rozsah pracovního volna. Těžiště právní úpravy těchto jiných důležitých osobních překážek tak najdeme v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.

Pokud bychom pak měli, ve smyslu nařízení vlády č. 590/2006 Sb., obecně charakterizovat povahu jednotlivých důležitých osobních překážek v práci podle § 199 ZP, tak u všech výše zmíněných překážek náleží zaměstnanci vždy pracovní volno. U ostatních důležitých osobních překážek v práci se jedná o pracovní volno bez náhrady mzdy. Veškeré podrobnosti pro nárok na pracovní volno včetně případného nároku na náhradu mzdy u těchto jiných důležitých osobních překážek nalezneme v nařízení č. 590/2006 Sb.

Sluší se ještě doplnit, že výše uvedené ustanovení § 199 ZP je koncipováno jako minimální zákonný standard garantovaný zaměstnanci. Rovněž je možné, aby zaměstnavatel např. v kolektivní smlouvě či vnitřním předpisu zavedl zcela novou překážku v práci (nad rámec zmíněného nařízení vlády), která bude spočívat v jím vymezené události. Typickým příkladem je indispoziční volno zaměstnance (tzv. sick days).

Ustanovení § 200 ZP stanoví, že zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu.

Pokud jde o výkon občanské povinnosti (zejm. svědecká povinnost u soudu), je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno na nezbytně nutnou dobu. Náhrada ušlého výdělku zaměstnancům, kterým bylo z důvodu těchto překážek poskytnuto pracovní volno, je zpravidla řešena zvláštními právními předpisy.

Ve všech případech těchto překážek v práci (jiných úkonů v obecném zájmu) je zaměstnanci poskytováno pracovní volno. Od 1. ledna 2021 došlo také k věcnému rozšíření překážky v práci dle § 203 odst. 2 písm. h) ZP s cílem podpořit dobrovolnictví, práci s dětmi a odstranit nerovnosti mezi tábory a sportovními soustředěními. Většina odborníků označuje tuto změnu za nekoncepční.

Pokud jde o pracovní volno související s brannou povinností, pak podle § 204 ZP upravuje zákoník práce pouze dva specifické případy překážek. Druhým je pak případ, kdy byl zaměstnanec povolán k výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení. Takovému zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu (včetně doby, kterou potřebuje na cestu do místa povolání, a na dobu výkonu cvičení nebo služby). Zaměstnanci za dobu trávní této překážky v práci náhrada mzdy od zaměstnavatele nepřísluší.

Poslední překážkou v práci zařazenou v této kategorii jsou tzv. překážky v práci z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia. V případě, že účast na školení, jiná forma přípravy nebo studium, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, které jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele, zasahují do pracovní doby, jsou překážkou v práci na straně zaměstnance, za kterou přísluší náhrada mzdy nebo platu (s odkazem na § 232 ZP, který se věnuje tzv. odbornému rozvoji zaměstnanců).

V praxi je běžné, že zaměstnavatelé poskytují zaměstnancům (na základě jejich individuální žádosti) také tzv. neplacené volno, a to například za účelem cestování či např. k vyřízení soukromých záležitostí. Obecně přitom platí, že zaměstnavatel není povinen žádosti zaměstnance vyhovět.

Konkrétní případy pracovního volna s náhradou mzdy

Níže jsou uvedeny některé konkrétní situace, kdy má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy:

• Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce: Máte nárok na náhradu mzdy za nezbytně nutnou dobu.
• Vyšetření nebo ošetření: Nárok na pracovní volno máte samozřejmě i při jiném (než výše popsaném) vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení. Jednou ze základních podmínek je, že ho nebylo možné provést mimo vaši pracovní dobu.
• Darování krve: Nárok na placené volno máte, jestliže jste odběr krve nebo takzvanou aferézu nemohli uskutečnit mimo pracovní dobu. Zákoník práce výslovně píše nejenom o samotné době odběru a cestě tam a zpět, ale také o potřebném zotavení po odběru - maximálně ale do 24 hodin od začátku cesty k odběru.
• Doprovod rodinného příslušníka k lékaři: Na nezbytně nutnou dobu máte nárok na pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření - a to jak při náhlém onemocnění nebo úrazu, tak i k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení.
• Doprovod zdravotně postiženého dítěte: Volno v zaměstnání vám musí dát, když doprovázíte zdravotně postižené dítě do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem. Totéž samozřejmě platí i pro cestu zpět.
• Svatba: Na vlastní svatbu vám musí dát v práci dva dny volna, z toho jeden den k samotné účasti na svatebním obřadu. Náhrada mzdy však přísluší pouze za jeden den.
• Úmrtí, pohřeb: Až na tři dny placeného volna máte nárok při smrti vašeho manžela, druha nebo dítěte (dva dny při úmrtí, další den k účasti na pohřbu).
• Pracovní školení: Za účast na školení nebo jinou formu přípravy či studia máte nárok na placené volno, pokud jsou (nebo by měly být) v souladu s potřebou zaměstnavatele - tedy s cílem získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo splnit nezbytné požadavky pro řádný výkon sjednané práce.
• Volno na akce s dětmi: Na nezbytně nutnou dobu - maximálně na tři týdny - byste měli dostat volno na činnost vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež, a pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže.

Podmínky pro náhradu mzdy při akci pro děti a mládež

Od roku 2021 platí úprava Zákoníku práce, konkrétně §203a, určující podmínky pro pracovní volno související s akcí pro děti a mládež. Od roku 2024 došlo k úpravám a upřesněním. Zde je stručný výčet základních pravidel a důležitých informací:

• O poskytnutí volna s náhradou mzdy či platu může žádat pouze zaměstnanec v zaměstnaneckém poměru. Pravidla neplatí pro DPP, služební poměr, OSVČ aj.
• Zaměstnanec musí prokázat, že min. 1 rok před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Soustavně znamená minimálně 2x měsíčně. Za děti a mládež se pro tyto účely považují fyzické osoby mladší než 26 let. (Tato podmínka se nevyžaduje, jde-li o tábor pro zdravotně postižené děti a mládež.)
• Tábor musí pořádat právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku, která existuje min. 5 let a práce s dětmi a mládeží tvoří podstatnou část její hlavní činnosti. To skautská střediska většinou splňují, ale OSSZ často vyžadují doložení obojího výpisem z rejstříku, stanovami Junáka - českého skauta apod. (Podmínka zápisu ve veřejném rejstříku nejméně po dobu 5 let před konáním akce je splněna i prostřednictvím doby, po kterou byl v rejstříku zapsán právní předchůdce pořadatelské právnické osoby. - To je důležitá informace pro nově vzniklá střediska, pokud se oddělila od jiného střediska. Vždy je třeba doložit smluvní dokumentaci o dělení.)
• Táborem se kromě klasického skautského stanového tábora v přírodě rozumí i pobyt v budově či příměstský tábor. Může to být i vzdělávací akce, pokud jsou její účastníci mladší 26 let.
• Zaměstnavatel, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody, svého zaměstnance na akci uvolní (je to možné až na tři týdny) a za jeden týden mu vyplatí mzdu či plat v průměrné výši jeho běžného výdělku, ale maximálně do částky určené vyhláškou. Ta v roce 2025 činí 259,30 Kč za hodinu, tj. při běžné čtyřicetihodinové týdenní pracovní době může být náhrada nejvýše 10 372 Kč. (K proplácené částce se připočítává navíc ještě sociální a zdravotní pojištění za zaměstnavatele, maximální náhrada za osobu tedy činí 13 879 Kč při plném pracovním úvazku. Pokud je průměrná hodinová mzda zaměstnance vyšší, než stanovuje vyhláška, zaměstnavatel může vyplatit více, tak aby dorovnal zaměstnanci mzdu/plat v plné výši, ale refundace státem proběhne jen do uvedeného limitu. V případě, že zaměstnanec pracuje na kratší úvazek, lze proplatit jen hodiny do výše úvazku. Pracuje-li zaměstnanec na směny, lze proplatit jen ty dny, na které mu připadá pracovní směna.) Do 6 měsíců od vyplacení náhrady zaměstnanci pak zaměstnavatel požádá OSSZ o refundaci této mzdy či platu.
• Náhrada mzdy se vyplácí od prvního dne uvolnění na akci pro děti a mládež po dobu jednoho kalendářního týdne, což je nejčastěji 5 pracovních dnů. (Pokud máte v průběhu tábora státní svátky, doporučujeme požádat o pracovní volno až po nich. Uvolnění nemusí začínat pondělkem, ani prvním dnem tábora.)

Co je třeba doložit a prokázat:

• že se zaměstnanec účastnil akce pořádané způsobilou právnickou osobou (dokládají např. stanovy, které jsou k dispozici ve spolkovém rejstříku),
• že se akce uskutečnila v určeném termínu a že na ní zaměstnanec vykonával určenou činnost (potvrzení vystavené organizátorem tábora, např. toto potvrzení),
• že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku bezprostředně před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží (potvrzení je součástí žádosti o pracovní volno, ale někdy OSSZ vyžaduje dodání extra potvrzení od střediska znovu),
• že pracovní volno bylo zaměstnanci poskytnuto v jednotlivých kalendářních dnech a v nich za konkrétní počet hodin (zaměstnavatel prokazuje pracovními výkazy, pracovní smlouvou apod.),
• že pro stanovení výše náhrady mzdy nebo platu zaměstnavatel vycházel z konkrétně určeného průměrného hodinového výdělku (zaměstnavatel prokazuje např. mzdovým listem nebo výplatními páskami),
• že zaměstnanci byla náhrada mzdy nebo platu zaměstnavatelem poskytnuta (zaměstnavatel prokazuje např. výpisem z účtu).

Tabulka: Přehled nároku na pracovní volno s náhradou mzdy

Situace	Rozsah volna	Náhrada mzdy/platu
Pracovnělékařská prohlídka	Nezbytně nutná doba	Ano
Vyšetření/ošetření	Nezbytně nutná doba	Ano (v nejbližším zdravotnickém zařízení)
Darování krve	Doba odběru + zotavení (max. 24 hodin)	Ano
Doprovod rodinného příslušníka k lékaři	Nezbytně nutná doba (max. 1 den)	Ano (pro manžela, druha, dítě, rodiče, prarodiče)
Doprovod zdravotně postiženého dítěte	Nezbytně nutná doba (max. 6 dní v roce)	Ano
Vlastní svatba	2 dny (1 den na obřad)	Ano (za 1 den)
Úmrtí (manžel, druh, dítě)	Až 3 dny	Ano
Školení v zájmu zaměstnavatele	Doba školení	Ano
Akce pro děti a mládež	Až 3 týdny (max. 1 týden s náhradou)	Ano (max. do výše stanovené vyhláškou)

Závěr

Znalost práv a povinností souvisejících s pracovním volnem je klíčová pro zaměstnance i zaměstnavatele. Zákoník práce a nařízení vlády stanovují jasná pravidla, která je třeba dodržovat. V případě nejasností je vždy vhodné konzultovat situaci s odborníkem na pracovní právo.

Tento článek poskytuje základní přehled o problematice pracovního volna s náhradou mzdy. Pro konkrétní případy doporučujeme prostudovat příslušné právní předpisy a případně se poradit s právníkem.

tags: #pracovní #volno #s #náhradou #mzdy #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Kontakty na finanční úřad v Karlových Varech
• Jak zvládnout psychologické otázky na pracovním pohovoru?
• Zajímá vás Conseq Horizont Invest? Podívejte se na rozbor podmínek a výpovědi.
• Samosběr jahod v Prostějově
• Práce Dolní Benešov - brigády