Odvolání darovací smlouvy: Podmínky a možnosti
Darování je dobrovolné a bezúplatné převedení vlastnického práva k dané věci z dárce na obdarovaného. Dárce se však může po čase rozhodnout, že si dar vezme zpátky. Za jakých okolností to může udělat?
Darování je upraveno v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), a to konkrétně v § 2055-2078. Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci (nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví) a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Jedná se tedy o dvoustranné právní jednání, při kterém je důležitým znakem bezúplatnost. Dárce nezískává žádné protiplnění, a z toho důvodu existuje i právo dar odvolat.
V tomto článku nás budou zajímat zejm. ustanovení § 2068 a násl. OZ, resp. S OZ oproti předchozí úpravě přišla změna v podobě podmínek, za kterých lze dar odvolat. Namísto vracení daru přinesl nový občanský zákoník odvolání daru, a to nejen pro nevděk obdarovaného, ale i pro nouzi dárce. Nově dárce nepožaduje vrácení daru, nýbrž odvolává dar, přičemž k odvolání může přistoupit pro nevděk (obdarovaného), tedy obdobně jako dříve, jestliže se obdarovaný choval k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušoval dobré mravy; nebo nyní dále (nově) pro (svoji) nouzi.
Lze říci, že nyní má obdarovaný více možností si darování rozmyslet. Darovací smlouva je tradičním právním institutem, a proto její právní úprava obsažená v občanském zákoníku reflektuje realitu vztahů mezi lidmi, které nejsou vždy zrovna idylické… Jedním z právních následků darování je také možnost - právo dárce odvolat dar (dříve požadovat vrácení daru). A není to žádná novinka nynějšího občanského zákoníku, jak už bylo naznačeno, podobnou úpravu vracení daru obsahoval i zrušený občanský zákoník, ta současná je jen širší, podrobnější.
Odvolání daru pro nouzi
Odvolání daru pro nouzi je upraveno v § 2068-2071 OZ. Tento institut je možné využít v případě, kdy se dárce po darování dostane do takové nouze, že nemá peníze ani na nutnou výživu nebo nutnou výživu osoby, kterou ze zákona musí hradit.
Pojem „nouze dárce“ je třeba chápat v souvislosti s výživou. Judikatura pracuje s pojmem „slušná výživa“, kterou definuje nejen jako úhradu nejnutnějších potřeb, ale také jako úhradu odpovídající průměrnému životnímu standardu. Dárce se do stavu nouze může dostat skutečností, že nemá finanční prostředky na vlastní výživu nebo výživu dalších osob, ke kterým má zákonem stanovenou vyživovací povinnost (např.
V případě stavu nouze vznikne dárci právo (nikoliv povinnost) dar odvolat. Po obdarovaném lze požadovat vydání daru zpět nebo zaplacení obvyklé ceny, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obvyklou cenou je kupní cena, za kterou se daná věc v době uzavření smlouvy obvykle prodává. Nelze požadovat např.
Základní podmínkou pro odvolání daru pro nouzi je tedy nouze dárce, a to taková, jež znamená neschopnost zajištění nutné výživy, tedy uspokojování základních životních potřeb - zajištění základních potravin, ale i bydlení či ošacení, nikoliv však uspokojování těchto životních potřeb v nadstandardní kvalitě či kvantitě, jakož i nouze, která nastala až po darování, tedy v situaci, kdy již obdarovaný darovanou věc nabyl do svého vlastnictví.
Dárce může při odvolání daru požadovat vrácení příslušné věci, jejíž vlastnictví na obdarovaného převedl (daru), nebo aby mu obdarovaný zaplatil jeho obvyklou cenu. Odvolání daru pro nouzi však lze učinit jen v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k výživě (jeho samého nebo osob, které je povinen vyživovat), přičemž obdarovaný se může zprostit povinnosti vydat dar zpět poskytováním toho, co je k této výživě třeba.
Dále nemá obdarovaný povinnost vydat dar, pokud sám je v obdobné nouzi jako dárce nebo pokud si dárce stav nouze přivodil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. Co bude možné v praxi podřadit pod přivození si stavu nouze úmyslně nebo z hrubé nedbalosti bude nutné posuzovat případ od případu - návodem může být i definice trvalého vedení nezřízeného života, kterou před časem přinesl Nejvyšší soud ČR.
Odvolání daru pro nevděk
Odvolání daru pro nevděk je upraveno v § 2072-2075 OZ. Od darovací smlouvy lze odstoupit pro nevděk obdarovaného, a to v případě, že obdarovaný ublíží dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti způsobem, že zjevně poruší dobré mravy.
Judikatura vyvozuje, že se musí jednat o závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny. A to rozsahem a intenzitou, která nevzbuzuje žádné pochybnosti o tom, že se jedná o hrubé porušení dobrých mravů. K darování nejčastěji dochází mezi nejbližšími příbuznými či blízkými osobami. Pokud blízké osobě něco darujeme, nepředpokládáme, že nastane situace, kdy věc budeme chtít zpět právě z důvodu, kdy se k nám obdarovaná osoba zachová takovým způsobem, že nám ublíží a tímto jednáním poruší dobré mravy. Bohužel k takovým situacím dochází častěji, než bychom si přáli a mnoho klientů se v dnešní době na nás obrací právě s takovým problémem a z toho důvodu se v článku zabýváme právě touto problematikou.
Dřívější úprava v sobě zahrnovala širší pojetí nevděku, resp. bylo možno požadovat vrácení daru, i pokud se obdarovaný choval v rozporu s dobrými mravy i vůči osobám dárci blízkým. Dle současné právní úpravy je třeba, aby obdarovaný svým jednáním zjevně porušil dobré mravy, čímž dárci ublížil, a to úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, a to vůči dárci a dárce mu takové jednání neprominul. Pokud jde o osoby blízké, lze za nevděk vůči dárci považovat také zjevné porušení dobrých mravů vůči těmto osobám, nicméně pouze, pokud to odůvodňují okolnosti. Takovou okolností bude zejména jednání obdarovaného, které ublíží dárci tak, že porušení dobrých mravů vůči osobě blízké dárci, dárce důvodně může považovat za ublížení sobě samému.
Pro řádné uplatnění odvolání daru, pokud se obdarovaný zachová způsobem předpokládaným ustanovením § 2072 OZ, je třeba dodržet lhůtu stanovenou v ustanovení § 2075 OZ. Tato je stanovena tak, že dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co mu obdarovaný ublížil, kdy pro případ, že by se dárce o takové skutečnosti dozvěděl později, do jednoho roku ode dne, kdy se o ní dozvěděl. Chování obdarovanému lze prominout, a to i konkludentně, což znamená, že pokud tato lhůta marně uplyne, má se za to, že dárce obdarovanému jeho jednání prominul a právo odvolat dar zaniká. S výjimkou případu, kdy právo odvolat dar pro nevděk přejde na dárcovi dědice.
Pokud dojde ze strany obdarovaného k jednání odůvodňujícímu odvolání daru pro nevděk, pak je třeba okamžitě, jakmile se o tomto jednání dárce dozví, či jakmile se ho obdarovaný vůči dárci dopustí, co nejdříve písemně sdělit obdarovanému, že dárce dar odvolává a odstupuje od darovací smlouvy. V tomto přípise by měl dárce sdělit, že odstupuje od darovací smlouvy, důvod odvolání daru a vyzvat obdarovaného k vrácení daru, resp. poskytnutí součinnosti s jeho vydáním, tak tomu bude zejména u darování, jehož předmětem je nemovitost. Tato výzva, resp. odstoupení od darovací smlouvy musí být obdarovanému doručeno, neboť se jedná o tzv. adresné právní jednání, tedy teprve okamžikem dojitím přípisu obdarovanému nastávají účinky takového právního jednání.
Pokud jde o rozsah, v jakém je obdarovaný povinen dar vrátit, pak v souladu s ustanovením § 2072 OZ má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.
Dle judikatury ke staré právní úpravě, která je však použitelná i pro odvolání daru dle OZ, není předpokladem pro úspěšné odvolání daru (dříve vrácení) jakékoliv chování obdarovaného, nicméně je potřeba takové jednání posuzovat vždy s ohledem na konkrétní okolnosti. Z tohoto důvodu nejsou aplikována žádná obecná kritéria pro takové důvody, neboť se každý případ posuzuje individuálně vzhledem ke konkrétním souvislostem. Odvolání daru je institut, který má chránit dárce, nicméně ne každé jednání obdarovaného je v takovém rozporu s dobrými mravy, které odvolání daru odůvodňuje a ustanovení tak neslouží jako nástroj, aby si dárce v podstatě vynucoval slušné chování od obdarovaného.
V návaznosti na shora uvedené pro rekapitulaci shrnujeme, že pokud se dárce chce úspěšně domoci platného odstoupení od smlouvy a vydání daru, zejména musí v zaslaném přípise uvést, že pro nevděk obdarovaného odstupuje od darovací smlouvy, neboť obdarovaný ublížil dárci tak, že tímto jednáním porušil dobré mravy, dárce mu toto jednání nepromíjí, co nejlépe zde popsat důvody tohoto odstoupení a následně vyzvat obdarovaného k vydání celého daru, popřípadě zaplacení obvyklé ceny, není-li možné dar vydat. To vše nejdéle do jednoho roku ode dne, kdy se dárce o jednání obdarovaného dozvěděl.
Proces odvolání daru pro nevděk:
- Shromážděte důkazy: Dárce by měl poskytnout důkaz o nevděku ze strany příjemce. S právníkem shromážděte důkazy o nevděku příjemce.
- Soudní žaloba: Pokud právník zhodnotí, že máte dostatečné důkazy o nevděku a máte právní základ pro zrušení daru, může být podána soudní žaloba. Soudní řízení bude probíhat podle místních právních předpisů.
- Finanční náhrada: Jestliže obdarovaný movitým darem již nedisponuje, máte nárok na finanční náhradu, která by měla být adekvátní pořizovací ceně daru.
V takovém případě však ve většině případů právě obdarovaný sporuje platnost odstoupení od darovací smlouvy a je třeba jednak skutečně tedy zvažovat důvod odvolání daru, jednak dodržet shora popsaný postup, tedy ve stanovené lhůtě zaslat přípis obdarovanému a v něm uvést veškeré skutečnosti a jednak být případně připraven takové skutečnosti prokázat.
tags: #vypoved #darovaci #smlouvy #podmínky
