Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele: Povinnosti, výpočet a účtování

Každý zaměstnavatel nese odpovědnost za zdraví a bezpečí svých zaměstnanců. I při důsledném dodržování bezpečnostních pravidel se ale může někdy stát, že dojde k úrazu či onemocnění. Právě pro tyto situace existuje zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele je povinné pojištění, které slouží k ochraně zaměstnanců v případě, že dojde k nějakému pracovnímu úrazu nebo se objeví nemoc z povolání. Pokud k takové situaci dojde, má zaměstnavatel ze zákona povinnost odškodnit zaměstnance. Smyslem tohoto pojištění je chránit zaměstnance, kteří utrpí újmu při práci, a zároveň ulevit zaměstnavateli od náhlých vysokých výdajů, kdy musí zaměstnanci vyplácet peníze za újmu a škody.

Pojištění odpovědnosti musí platit zaměstnavatel, který uzavřel pracovněprávní vztah alespoň s jedním zaměstnancem. Platba tohoto pojištění znamená pro zaměstnavatele stejnou povinnost jako odvod dávek sociálního a zdravotního pojištění nebo záloh na daň.

Zákonné pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence zaměstnavatele. Pojištění vzniká dnem uzavření prvního pracovněprávního vztahu. Tuto skutečnost je zaměstnavatel povinen písemně a bez zbytečného odkladu oznámit pojišťovně. Současně uvede své identifikační číslo nebo jiné označení, které jej nahrazuje (např. rodné číslo v případě, že zaměstnavatelem je soukromá, nepodnikající osoba, např.

Zaměstnavatelé s výjimkou organizačních složek státu musí být proto pojištěni z titulu odpovědnosti za vznik pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen "zákonné pojištění"). Přitom se řídí vyhláškou č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška").

Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za vznik pracovního úrazu a nemoci z povolání řeší ustanovení § 365 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že do dne nabytí účinnosti jiné právní úpravy pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se řídí zákonné pojištění ustanovením § 205d zákona č. 65/1965 Sb. (starý zákoník práce) a vyhláškou č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění.

Koho se pojištění týká?

Zákonné pojištění se týká všech zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance v pracovním poměru, na DPP nebo DPČ.

Pro všechny zaměstnavatele s aspoň jedním zaměstnancem. A my už víme, že to mohou být i „jen“ zaměstnanci s dohodou o provedení práce, o čemž bohužel ne všichni zaměstnavatelé vědí. Vztahuje se na zaměstnance, jež mají uzavřenou platnou pracovní smlouvu, nebo kteří vykonávají činnost pro zaměstnavatele na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tzn.

Jakmile zaměstnavatel získá prvního zaměstnance, je povinen vznik nového pracovního vztahu, písemně či elektronicky oznámit pojišťovně, přičemž musí uvést i své identifikační číslo.

Nevztahuje se na zaměstnavatele, kteří mají podle zákona postavení státního orgánu. Pojištěni u Kooperativy nejsou zaměstnavatelé, kteří měli pojištění sjednáno s Českou pojišťovnou k 31. 12.

Naopak pojištění se nevztahuje na výkon člena dozorčí rady, správní rady, společníky a statutární orgány kapitálových společností (jednatele atd.).

Jiné osoby, ačkoliv pro účely pojistného na sociální zabezpečení jsou zahrnuti pod pojem "zaměstnanec", nemají nárok na odškodnění, a proto se také z jejich příjmů neodvádí zákonné pojištění.

Kdo spravuje pojištění?

Zákonné pojištění spravují dvě pojišťovny - Kooperativa a Generali Česká - přičemž příslušnost určuje vyhláška podle činnosti zaměstnavatele.

Zaměstnavatelé, kteří byli pojištěni k 31. 12. 1992, spadají pod pojistné vůči České pojišťovně, resp. dnes Generali Česká pojišťovna a. s. Jsou zde pojištěni i právní nástupci těchto zaměstnavatelů. Všichni ostatní zaměstnavatelé jsou pojištěni u Kooperativa pojišťovna a. s.

Státem povinně určená pojišťovna je Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group. U ní se registrují všichni noví zaměstnavatelé od 1.1.1993.

Nejjednodušším způsobem registrace nového zaměstnavatele k pojištění je zaslat oznámení prostřednictvím elektronického formuláře Kooperativy.

Výpočet zákonného pojištění

Podívejme se ale do praxe, a to na výpočet tohoto čtvrtletně splatného pojištění.

Z čeho se pojištění počítá? Vypočítává se z čtvrtletního objemu hrubých mezd.
Podle jaké sazby se pojištění počítá? Vyčerpávající přehled najdete v příloze č. 2 k vyhlášce č. 125/1993 Sb.

Pojistné si vypočítává zaměstnavatel sám ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů (souhrn všech hrubých mezd) za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců (dle § 5 zákona č. 589/1992 Sb). Tento základ vynásobíme sazbou OKEČ (Odvětvové Klasifikace Ekonomických Činností pro činnost vykonávanou zaměstnavatelem.

Zaměstnavatelé jsou povinni určit sazbu pro výpočet pojistného dle OKEČ sami - podle sazebníku, jež je přílohou č.2 vyhlášky MF č.

Vyměřovací základ se stanovuje shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle § 5 zákona č. 589/1992 Sb.

Sazby pojistného jsou stanoveny na základě převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem, přičemž se pro účely zařazování zaměstnavatelů do příslušných sazeb používá členění podle ekonomických činností OKEČ. Od 1.1.2025 došlo k úpravě klasifikace některých ekonomických činností.

Výše pojistného závisí na typu vykonávané činnosti (rizikovost dle klasifikace OKEČ/CZ-NACE) a na objemu vyplácených mezd (tzv.

Velkým pomocníkem jsou účetní softwary, které pojištění vypočítají sami a zahrnují je do mzdové listiny. Program Pohoda provede výpočet zákonného pojištění za nás a vygeneruje závazek na platbu pojistného do ostatních závazků. Následně navolíme z údajů kterého čtvrtletí chceme pojištění spočítat. Jak už jsme zmínili, pojistné se počítá na základě mzdových údajů předchozího čtvrtletí.

Minimální pojistné činí 100 Kč. Pojištění startuje na přívětivých 100 Kč za čtvrtletí.

Pokud zaměstnanec na DPP vstoupí do odvodu sociálního pojištění, musí být prováděn výpočet zákonného pojištění shodně s postupem dle § 12 odst. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb.

Přihlásit se a hradit zákonné pojištění jsou povinni i zahraniční zaměstnavatelé, kterým vznikla povinnost odvádět sociální pojištění za své pracovníky v ČR.

V souvislosti s účinností vyhlášky č. 172/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 305/2020 Sb., o stanovení způsobu zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v roce 2020 (kompenzační vyhláška), Kooperativa pojišťovna, a.s., V. I. G. jako správce zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele uvádí, že je povinností zaměstnavatelů postupovat dle ust. § 12 odst. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb., tedy zahrnout vyplácené odměny (zdravotníků a sociálních pracovníků) do vyměřovacích základů pro výpočet pojistného na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Navrhovaný postup se uplatní vždy, tedy i v případě, budou-li odměny vyplaceny zaměstnavatelem na základě ust. § 224 odst.

Příklad č. 1
Zaměstnavatel přijal prvního zaměstnance dne 1. 2. 2022. Vyměřovací základ pro odvod sociálního zabezpečení za únor a březen činil 74 200 Kč. Z jakého vyměřovacího základu má zaměstnavatel vypočítat odvod zákonného pojištění? Zákonné pojistné odvede zaměstnavatel za I. a II. čtvrtletí současně nejpozději do 30. 4. 2022. Vyměřovací základ bude ve výši 2 × 74 200 = 148 400 Kč.

Příklad č. 2
Zahrnuje se do vyměřovacího základu pro výpočet zákonného pojištění zaměstnavatele příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění, který již v kalendářním roce přesáhl částku 50 000 Kč? Podle § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu, na doplňkové penzijní spoření a částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění, nebo v případě smrti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR, nebo jinou pojišťovnou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně v roce dosažení věku 60 let, osvobozen od daně v úhrnu maximálně do výše 50 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud příspěvek zaměstnavatele na penzijní pojištění a životní pojištění přesáhne od jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce částku 50 000 Kč, bude se jednat o zdanitelný příjem, který bude podléhat odvodu zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení a pro účely odvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se tento příjem též zahrne do vyměřovacího základu.

Příklad č. 3
Zahrnuje se do vyměřovacího základu pro odvod zákonného pojištění odměna člena kolektivního orgánu právnické osoby? Zde je potřeba si uvědomit, kterým osobám vzniká nárok na odškodnění pracovního úrazu a nemoci z povolání. Jedná se jen o zaměstnance, kteří mají uzavřen pracovněprávní vztah, tedy pracovní poměr nebo dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Příklad č. 4
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem konkurenční doložku, že se po ukončení pracovního poměru zaměstnanec zdrží výkonu činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči zaměstnavateli, po dobu jednoho roku. K ukončení zaměstnání došlo k 30. 6. 2022 a poté mu bývalý zaměstnavatel vyplácel peněžité plnění ve výši ½ průměrného výdělku. Musí se odvést zákonné pojištění za tohoto zaměstnance? Ačkoliv je tento příjem příjmem podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. a bude se z něho odvádět pojistné, zákonné pojištění odvedeno nebude. Důvodem je to, že, osoba již není zaměstnancem.

Příklad č. 5
Zaměstnavatel, který má jako hlavní činnost výrobu nápojů (sazba pojistného činí 0,84 % z VZ), zaměstnává mimo dalších 70 zaměstnanců 2 zaměstnance, kteří již v měsíci červenci 2022 dosáhli maximálního vyměřovacího základu. V měsíci srpnu a září bylo každému z nich zúčtováno 145 000 Kč. Odvádí se z jejich příjmu zákonné pojistné? Protože již dosáhli maximálního vyměřovacího základu, z jejich zúčtovaného příjmu se neodvede pojistné na sociální zabezpečení.

Lhůty pro odvod pojistného

Kdy se pojistné platí? Odpovídající částku je třeba uhradit čtvrtletně vždy do konce měsíce následujícího po uzavřeném čtvrtletí (například za 3. čtvrtletí 2014 je termín zaplacení do 31. 7.

Pojistné se platí na kalendářní kvartál dopředu (viz. I. 31. 1. II. 30. 4. III. 31. 7. IV. 31.10.

Pojistné na I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. 1., na II. čtvrtletí do 30. 4., na III. čtvrtletí do 31. 7. a na IV. čtvrtletí do 31.

Pokud nebude zaplaceno pojistné řádně a včas, zvyšuje se toto pojistné o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc. Nezaplatí-li zaměstnavatel pojistné řádně a včas, zvyšuje se dlužné pojistné o 10 procent dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení.

Zaměstnavatel začal zaměstnávat prvního zaměstnance 1. 9. 2023. Má tedy povinnost platit zákonné pojištění za III. čtvrtletí, které je ale dle zákona standardně splatné do 31. 7., což je neproveditelné. Zaměstnavatel proto zaplatí pojistné za III. čtvrtletí do 31. 10., tedy ve stejný den, kdy má platit pojistné i za IV. čtvrtletí. Pro výpočet obou pojistných využije stejné základny, a sice vyměřovacích základů za III. čtvrtletí (zde tedy jen za měsíc září 2023). V termínu do 31. 10. Ač to vyhláška výslovně nestanoví, doporučujeme platby zaslat nadvakrát pro každé čtvrtletí zvlášť.

Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné na toto pojištění, uhradí zaměstnavatel první pojistné vypočítané ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro dané čtvrtletí, a to zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí a současně dopředu. První pojistné je splatné 2×, jednou zpětně za období, které uplynulo a v němž zaměstnavatel byl pojištěn, ale pojistné nemohl zaplatit, protože mu nebyly známy vyměřovací základy. Druhá platba je dopředu na následující pojistné období (další čtvrtletí).

Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné, zaplatí první pojistné vypočítané z vyměřovacího základu za čtvrtletí, kdy již zaměstnance zaměstnával, avšak zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí. Zaplatí tedy pojistné ve stejné výši dvakrát, aby se dostal do režimu lhůt splatnosti odvodu pojistného.

Kam pojistné uhradit?

Zaměstnavatelé, kteří jsou pojištěni u Kooperativy pojišťovny, a. s.,Vienna Insurance Group platí pojistné na účet 40002-50404011/0100 Komerční banky, a. s., Praha 1.

Co kryje zákonné pojištění a co ne?

Zákonné pojištění kryje pouze úrazy a nemoci z povolání zaměstnanců. Nekryje škody, které by mohli zaměstnanci způsobit třetím osobám, na majetku nebo v důsledku nesprávného výkonu povolání. Pokud zaměstnanec omylem poškodí zboží zákazníka, zákonné pojištění vám nepomůže. Zvažte proto i komerční pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, které kryje i tyto situace.

Pojišťovna hradí náklady na odškodnění zaměstnance (bolestné, léčbu, ušlý výdělek, rentu či pohřeb), ale pouze pokud zaměstnavatel splní zákonné povinnosti (např. dokumentace úrazu, dodržení BOZP).

Avšak pozor: Pojištění se nevztahuje na případy, kdy si zaměstnanec úraz způsobí úmyslně nebo v důsledku hrubé nedbalosti (např.

Plnění může být zamítnuto také tehdy, pokud se ukáže, že úraz nevznikl v přímé souvislosti s výkonem práce. Dalším důvodem pro odmítnutí může být hrubé porušení pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) ze strany zaměstnavatele.

V takových případech má pojišťovna právo požadovat zpětně náhradu vyplaceného odškodnění po zaměstnavateli v rámci tzv. regresního řízení.

Plnění je zpravidla proplaceno v plné výši, pokud zaměstnavatel neporušil zákon (např. BOZP). Pokud však došlo k hrubému porušení předpisů, může pojišťovna odmítnout plnění a požadovat náhradu (tzv.

Jak postupovat v případě pojistné události?

I zde jako v ostatním pojištění platí, že je žádoucí nahlásit pojistnou událost co nejdříve po jejím vzniku. Do přihlášky se kromě základních kontaktních údajů uvádí i zatřídění firmy dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE. To je velmi důležité pro stanovení správné sazby pojistného dle převažující činnosti zaměstnavatele.

Aby pojišťovna mohla plnění ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele uznat, musí zaměstnavatel doložit několik zásadních dokumentů. V některých případech může být rozhodující i protokol o šetření úrazu, zejména pokud se jedná o závažnější poranění nebo pokud okolnosti nehody nejsou zcela jasné.

Prevence rizik

Zaměstnavatelům doporučujeme zaměřit se především na prevenci. Investice do školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), pravidelná údržba strojů a zajištění vhodných ochranných pomůcek výrazně snižují riziko pracovních úrazů. Důležité je také vést pečlivou dokumentaci, uchovávejte záznamy o školeních, kontrolách i případných úrazech.

V případě pojistné události je rozhodující komunikace s pojišťovnou. Nebojte se ptát, jaké dokumenty je třeba doložit a jak správně postupovat, předejdete tím zbytečným komplikacím. A pokud přece jen dojde ke sporu se zaměstnancem nebo vám pojišťovna odmítne plnění, neváhejte se obrátit na zkušeného advokáta.

Účtování zákonného pojištění

Toto zákonné pojištění účtujte jako provozní náklad (MD 548) proti ostatnímu závazku (379 nebo případně 325).

Zaplacení pojistného za celou dobu trvání pojištění a správnost jeho výpočtu je zaměstnavatel povinen prokázat, jinak se má za to, že pojistné nebylo uhrazeno.

Na pojišťovnu žádný kvartální ani roční přehled nedokládáte, pokud si ho sama nevyžádá v případě nejasností. Tento výpočet naleznete většinou v tiskových sestavách u mezd. Záložka se jmenuje „Zákonné pojištění odpovědnosti.“ Některé programy schovávají tuto záložku pod „Ostatní tiskové sestavy.“ Tam naleznete již programem natažené Základy pro výpočet (hrubé mzdy za jednotlivé měsíce kvartálu).

Tabulka: Účtování zákonného pojištění

Účetní zápis	Popis
MD 548	Provozní náklady
Dal 379 nebo 325	Ostatní závazky

Autor: Ing.

tags: #zakonne #pojisteni #odpovednosti #zamestnavatele #účtování