Věděli jste, že v polovině roku 2024 bylo v České republice nahlášeno téměř 1,3 milionu nových případů pracovní neschopnosti? V porovnání s rokem 2023 to bylo o 51,7 tisíc případů méně. Průměrná doba trvaní pracovní neschopnosti byla 32,5 dne.

Nemocenská je jednou z dávek nemocenského pojištění, která společně s náhradou mzdy pomáhá pokrýt výpadek příjmu během dočasné pracovní neschopnosti. Je to jedna ze šesti dávek systému nemocenského pojištění poskytovaných v České republice.

Co jsou nemocenské dávky? Nemocenská je dávka nemocenského pojištění, která Vám bude vyplácena, když zůstanete nemocní a nebudete moci vykonávat dosavadní zaměstnání. Poskytuje se za kalendářní dny a vyplácí se až od 15. dne pracovní neschopnosti, nejdéle 380 dnů.

Tento článek se zaměří na to, jak se nemocenská vypočítává, kdo má na ni nárok a jaké jsou s tím spojené podmínky.

Nárok na nemocenské dávky

Pro nárok na nemocenské peněžité dávky je klíčové být pojištěn v nemocenském pojištění. Účast v nemocenském pojištění vzniká zpravidla ve chvíli, kdy začnete pracovat a stáváte se ekonomicky aktivními. Trvá až do doby, kdy skončíte s prací.

Zaměstnanci se musí nemocenského pojištění účastnit povinně ze zákona. Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy, pokud nemůže pracovat z důvodu nemoci nebo úrazu. OSVČ si mohou dobrovolně platit nemocenské pojištění.

Kdo má nárok na nemocenskou? Nárok má ten, kdo je uznán dočasně práceneschopným (nebo v karanténě) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvá déle než 14 kalendářních dnů. Zároveň musí být dotyčný nemocensky pojištěn (resp. v tzv. ochranné lhůtě - tj. do 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění).

Pokud je zaměstnanec neschopen pracovat déle než 14 dní, má nárok na nemocenské dávky, které mu vyplácí od 15. dne pracovní neschopnosti Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nemocenskou dostává pojištěnec na účet, na který mu chodí výplata. Zaměstnavatel hlásí účet ČSSZ.

OSVČ tedy pobírají nemocenskou jen za předpokladu, že jsou účastny na dobrovolném nemocenském pojištění, až od 15. dne nemoci.

Pro OSVČ činí nemocenského pojistného 2,10 % a vypočítává se z tzv. měsíčního vyměřovacího základu. Pro rok 2023 by to bylo přibližně 20 162 Kč. OSVČ si mohou dobrovolně platit nemocenské pojištění a uvedou ve své přihlášce k pojištění datum, od kterého chtějí být pojištěni. Tento datum však nesmí být starší než den, kdy podají žádost.

Ochranná lhůta: Po ukončení zaměstnání existuje ochranná lhůta, která trvá přesně sedm dní. Během této doby si uchovejte nárok na nemocenské dávky.

Pokud máte šest týdnů do očekávaného týdne porodu, což je doba, kdy se standardně nastupuje na mateřskou, nemáte nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM), pořád můžete mít nárok na nemocenskou, pravidla jsou stejná jako kdykoli jindy. Musíte být účastna nemocenského pojištění a musíte mít také od správy sociálního zabezpečení potvrzení, že PPM nedostanete.

Ošetřující lékař vás prohlásí práce neschopnou, prvních čtrnáct dní neschopnosti máte nárok na náhrady mzdy, potom normálně na nemocenskou. Nemocenská se vyplácí od 15. kalendářního dne nemoci (dočasné pracovní neschopnosti) zaměstnancům nebo OSVČ a to za kalendářní dny nemoci nebo karantény.

Výpočet nemocenské

Výše náhrady mzdy a nemocenských dávek je důležitým faktorem pro zaměstnance v případě pracovní neschopnosti. Náhrada mzdy je vyplácena zaměstnavatelem zaměstnanci od prvního dne pracovní neschopnosti. Nemocenské dávky jsou vypláceny státem od 15. dne pracovní neschopnosti.

Zatímco náhrada mzdy od zaměstnavatele je vyplácena pouze za pracovní dny, nemocenská náleží za kalendářní dny, tedy i za víkendy a státní svátky. Nemocenská dávka se vyplácí od 15. dne nemoci. Do 14. dne nemoci dostává zaměstnanec od zaměstnavatele náhradu mzdy.

Výpočet náhrady mzdy je v reálu poměrně komplikovaný, protože se náhrada mzdy počítá z počtu pracovních hodin, které byste nebýt neschopnosti v práci odpracovali (nepočítají se ale např. dovolené nebo práce přesčas, ...), ale zase se započítávají např. svátky. Do výpočtu pak vstupuje průměrný hodinový výdělek, který se počítá z reálné hrubé mzdy z předchozího kvartálu (pokud jste v předchozím kvartálu neodpracovali 21 dní, vychází se z tzv. "pravděpodobného výdělku"). Tato data zná mzdový účetní, který také může provést přesný výpočet.

Pro zjednodušení výpočtu naší kalkulačky vycházíme z 8-hodinové pracovní doby a 5 pracovních dní v týdnu. Ze zadaných kalendářních dní pak orientačně odvozujeme rozsah pracovních hodin pro výpočet náhrady mzdy (uplatňuje se do prvních 14 kalendářních dní nemoci). Do výpočtu vstupují tzv. "redukční hranice", které se vždy stanovují pro každý kalendářní rok. Redukční hranice stanovují to, jaká výše průměrné (resp. hodinové) mzdy bude do nemocenské nebo náhrady mzdy započítána.

Výpočet nemocenské dávky: Výpočet nemocenské dávky vychází z denního vyměřovacího základu (průměr hrubého příjmu za uplynulý rok přepočtený na den). Výpočet nemocenských dávek je pak 60 % z tohoto vyměřovacího základu, který je redukčními hranicemi ještě snížen.

Jak se počítá nemocenská? Podle zákona o nemocenském pojištění je nemocenská 60 procent denního vyměřovacího základu. Denním vyměřovacím základem je u zaměstnanců součet hrubých příjmů za poslední rok vydělený počtem dní v roce, navíc snížený prostřednictvím takzvaných redukčních hranic. Od 31. dne pracovní neschopnosti je nemocenská vyšší: denní vyměřovací základ se násobí 66 procenty, od 61. dne nemoci dokonce 72 procenty.

Redukční hranice

Pro výpočet potřebujeme stanovit tzv. denní vyměřovací základ (DVZ) z hrubých příjmů v tzv. rozhodném období. Části základu jsou pak v jednotlivých redukčních hranicích (pásmech) "redukovány" procentuálními koeficienty 90 % pro 1. hranici, 60 % pro 2. a 30 % pro 3. redukční hranici.

Denní vyměřovací základ se následně upravuje redukčními hranicemi. Denní výši nemocenského pak spočteme jako 60 %, 66 % resp. 72 % z redukovaného denního vyměřovacího základu.

V roce 2025 je:

• 1. redukční hranice 1 552 Kč (v roce 2024 to bylo 1 466 Kč)
• 2. redukční hranice 2 328 Kč (v roce 2024 to bylo 2 199 Kč)
• 3. redukční hranice 4 656 Kč (v roce 2024 to bylo 4 397 Kč)

Tyto hranice se používají k úpravě denního vyměřovacího základu, ze kterého se následně vypočítávají nemocenské dávky. I nadále platí, že základní nemocenská dávka je stanovena ve výši 60 % denního vyměřovacího základu, odvozeného od redukčních hranic.

Víc pak dostanete, pokud byste byli dlouhodobě nemocní. Od 31. dne pracovní neschopnosti se nemocenská počítá jako 66 % z denního vyměřovacího základu. Pokud je práceneschopnost delší než 61 dnů nemocenská bude 72 % z denního vyměřovacího základu.

Výše nemocenské za 1 kalendářní den se vypočítává jako:

• 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu za prvních 30 dní dočasné pracovní neschopnosti
• 66 % redukovaného DVZ od 31. dne
• 72 % redukovaného DVZ od 61. dne

Posledním krokem je aplikace procentuální redukce u nemocenské dle počtu dní nemoci (karantény) a to 15.-30. den 60 %, 31.- 60. den 66 % a od 61. dne 72 %. Výši nemocenského spočítáme vynásobením redukovaného DHV x procentuální redukce (dle pásma) x počet kalendářních dní.

Příklad výpočtu:Pokud máte např. průměrnou měsíční mzdu 45 000 Kč, znamená to, že DVZ je 45 000 x 12/ 365 = 1 479,45 Kč/ den a PHV je orientačně 45 000 x 12/ 251/ 8 = 268,92 Kč/ hod.

• Pro nemocenskou pak v 1. redukční hranici uplatní z DVZ: 1 345 Kč x 90 % = 1 210,50 Kč
• z 2. redukční hranice (přesah DVZ do 2. hranice/ pásma) (1479,45 - 1345) x 60 % = 80,67 Kč
• 3. redukční hranice/ pásmo se v tomto příkladu neuplatňuje (výše DVZ nepřesahuje do 3. redukční hranice).

Pro náhradu mzdy postupujeme stejně jako v případě DVZ, jen musíme redukční hranice vynásobit koeficientem a použít PHV.

• Pro 1. redukční hranici uplatníme z PHV: 1345 Kč x 0,175 = 235,38 Kč x 90 % = 211,84 Kč
• z 2. redukční hranice (přesah PHV do 2. hranice) (268,92 - 235,38) x 60 % = 20,12 Kč.

Maximální doba, po kterou lze pobírat nemocenskou je 380 dnů. Poté je nutné zažádat o invalidní důchod.

eNeschopenka

Od 1. ledna 2020 se neschopenka zpracovává elektronicky. Nemusíte předávat doklady svému zaměstnavateli. Od lékaře, který vás uznal pracovně neschopným, tak můžete jít rovnou domů.

Od 1. 1. 2020 musí všichni lékaři vystavovat eNeschopenku, která usnadňuje komunikaci mezi Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a zaměstnavatelem. V případě technického výpadku však lékař vždy může vystavit klasické papírové potvrzení o neschopnosti a do systému data zadat zpětně.

Výplata nemocenské dávky probíhá automaticky, a to bez nutnosti podávat žádost. Vyplácení nemocenských dávek probíhá měsíčně a počítá se za každý kalendářní den, který jste práceneschopní.

Důležité aspekty během pracovní neschopnosti

Během pracovní neschopnosti je důležité dodržovat pravidla, aby nedošlo ke komplikacím s vyplácením nemocenské. Mezi klíčové aspekty patří:

• Vycházky: Počet a délka vycházek závisí na zdravotním stavu pojištěnce a jsou stanoveny lékařem. Vycházky jsou stanovena v časovém rozmezí od 7:00 do 19:00, s maximální délkou 6 hodin denně. Mohou být buď v jednom bloku nebo rozděleny na kratší úseky, tuto skutečnost také stanovuje lékař.
• Kontrola: Během nemoci můžete očekávat kontrolu z úřadu na vaší adrese. Doporučuje se proto mít jmenovku na dveřích a zvonku, aby úřad mohl snadno kontaktovat v případě kontroly.

Kalkulačky pro výpočet nemocenské

Pro snadný výpočet nemocenské můžete využít online kalkulačky. Tyto kalkulačky vám umožní rychle si spočítat výši nemocenské a náhradu mzdy. Jediné, co potřebujete znát, je vaše hrubá mzda.

Pro výpočet nemocenské 2025 je tu kalkulačka nemocenské dávky, která Vám řekne přesnou výši Vaší nemocenské.

Tabulka: Redukční hranice pro výpočet nemocenské v roce 2025

Redukční hranice	Část základu	Koeficient
1. hranice	Do 1 552 Kč	90 %
2. hranice	Nad 1 552 Kč do 2 328 Kč	60 %
3. hranice	Nad 2 328 Kč do 4 656 Kč	30 %
Nad 4.656 Kč	nezohledňuje se	0 %

tags: #vypocet #nemocenske #podle #dvz #vzorec

Oblíbené příspěvky:

• Podmínky odstoupení od úvěru
• Historie Chebské Brigády
• Podmínky rekvalifikačního kurzu pro zdravotní laboranty
• Zákonná úprava splatnosti mzdy
• Mzdy pedagogů v ČR