Zákon č. 266/2006 Sb. o úrazovém pojištění zaměstnanců: Výklad a důsledky

Úrazové pojištění zaměstnanců je důležitým prvkem ochrany jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. V případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání poskytuje zaměstnancům finanční jistotu a zaměstnavatelům právní ochranu.

Úrazové pojištění zaměstnanců je zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Toto pojištění zajišťuje, že v případě takové události bude zaměstnanci poskytnuta náhrada škody, a to i včetně nemajetkové újmy.

Právní rámec tvoří zákon č. 266/2006 Sb. o úrazovém pojištění zaměstnanců. Nárok na pojistné plnění vzniká v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, které nastaly při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Nemoc z povolání je onemocnění vzniklé v důsledku výkonu práce za rizikových podmínek. Nemoci z povolání jsou stanoveny vyhláškou.

Novým zákonem se především ruší zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, a to včetně svých novel. Ten byl ve Sbírce zákonů publikován již v roce 2006, své účinnosti však nikdy nenabyl. Jeho účinnost totiž byla posunuta, a to dokonce několikrát, naposledy na rok 2017.

Za nejpodstatnější změnu lze označit navrácení hmotněprávní úpravy odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, obsažené dočasně v přechodných ustanoveních zákoníku práce, zpět do jeho části jedenácté, v níž je soustředěna právní úprava náhrady majetkové a nemajetkové újmy v pracovněprávních vztazích.

Původně se totiž počítalo s tím, že současně s novým zákoníkem práce nabude počátkem roku 2007 účinnosti také současně projednávaný zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, v němž budou právní vztahy úrazového pojištění zaměstnanců pro případ poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání upraveny.

Poté, co byla jeho účinnost odložena, bylo potřeba hmotněprávní úpravu odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v účinné formě do právního řádu ukotvit, aby tak mohla být, v souladu s mezinárodními úmluvami, realizována práva poškozených zaměstnanců a pozůstalých po nich.

Jelikož se mělo jednat o řešení dočasné a krátkodobé, byla zvolena forma přechodných ustanovení v zákoníku práce. Jak už to tak bývá, z dočasného řešení na jediný rok se stalo řešení na téměř celé desetiletí.

Proto nyní zákonodárce ne zcela utěšený stav narovnává a v souvislosti se zrušením zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, který stihl za svá léta neustále odkládané účinnosti ideově zastarat, integruje předmětnou právní úpravu do standardní struktury zákoníku práce.

Základní informace o pojištění

Pojištění vzniká ze zákona, neuzavírá se žádná pojistná smlouva, a vztahuje se na všechny zaměstnance s platnou pracovní smlouvou, nebo na zaměstnance, kteří mají se zaměstnavatelem uzavřenou dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce.

Zaměstnavatel musí vznik prvního pracovněprávního vztahu písemně nebo elektronicky nahlásit pojišťovně. Státem je povinně určená pojišťovna Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group.

Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které zaměstnavatel v tomto období zaměstnával (souhrn hrubých mezd). Vyměřovací základ se stanovuje stejně jako vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Výši pojistného vypočítáme tak, že vynásobíme souhrn vyměřovacích základů příslušnou sazbou pojistného.

Splatnost pojistného na 1. čtvrtletí je 31. 1., na 2. čtvrtletí 30. 4., na 3. čtvrtletí 31. 7. a na 4. čtvrtletí 31. 10.

První pojistné je splatné dvakrát. Jednou zpětně za období, které uplynulo, a zaměstnavatel byl pojištěn, ale pojistné nemohl zaplatit, protože mu nebyly známy vyměřovací základy. Druhá platba je dopředu na následující pojistné období (další čtvrtletí).

Zaměstnavatelé, kteří jsou pojištěni u Kooperativy pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group, platí pojistné na účet 40002-50404011/0100 Komerční banky, a.s., Praha 1.

Úrazové pojištění platí zaměstnavatel, zaměstnancům se tedy ze mzdy nestrhává jako sociální a zdravotní pojištění. V účetnictví se účtuje o daňovém nákladu v období, do kterého časově spadá, tedy v příslušném čtvrtletí.

Existuje několik pohledů a názorů na to, jak správně zaúčtovat úrazové pojištění.

Dávky úrazového pojištění

Z úrazového pojištění se poskytují následující dávky:

Úrazový příplatek
Úrazová renta
Úrazové vyrovnání
Bolestné
Příspěvek za ztížení společenského uplatnění
Náhrada nákladů spojených s pohřbem
Úrazová renta pozůstalého

Výše a podmínky pro poskytování těchto dávek jsou stanoveny zákonem.

Úrazový příplatek náleží zaměstnanci od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti do jejího ukončení.

Úrazová renta se zvyšuje stejným způsobem, ve stejné výši a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů podle zákona o důchodovém pojištění.

Nárok na bolestné se přiznává na základě lékařského posudku o bodovém ohodnocení bolesti; výše bolestného se stanoví jako součin počtu bodů a hodnoty bodu.

Nárok na příspěvek za ztížení společenského uplatnění se přiznává na základě lékařského posudku o bodovém ohodnocení ztížení společenského uplatnění; výše příspěvku se stanoví jako součin počtu bodů a hodnoty bodu.

Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení hradí náklady spojené s pohřbem zaměstnance, který zemřel v důsledku poškození zdraví, tomu, kdo tyto náklady vynaložil.

Měsíční výše úrazové renty pozůstalého činí 40 % měsíčního výpočtového základu zaměstnance. Nárok na úrazovou rentu pozůstalého vzniká dnem úmrtí zaměstnance a trvá po dobu, po kterou by trvala podle zákona o rodině vyživovací povinnost k pozůstalým.

Úrazová renta pozůstalého se zvyšuje stejným způsobem, ve stejné výši a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů podle zákona o důchodovém pojištění.

Řízení o dávky

Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku a na její výplatu. O přiznání a výplatu dávky požádá zaměstnanec nebo oprávněný písemně příslušný orgán úrazového pojištění.

Úrazová renta a úrazová renta pozůstalého se vyplácejí měsíčně, ostatní dávky jednorázově.

Opakující se dávky se vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách, stanovených příslušným orgánem úrazového pojištění.

Příjemcem dávky je zaměstnanec nebo oprávněný, jejich zákonný zástupce nebo zvláštní příjemce.

Dávky se příjemci poukazují na jeho účet u peněžního ústavu v České republice nebo se vyplácejí v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence.

Nárok na výplatu dávky zaniká, není-li uvedeno dále jinak, uplynutím 3 let ode dne, od kterého výplata dávky náleží.

Výplata úrazové renty se zastaví, pokud zaměstnanec nesplnil povinnost stanovenou v § 83 odst. 2 a 3 a byl na tento následek ve výzvě ke splnění této povinnosti upozorněn.

Zemřel-li zaměstnanec nebo oprávněný po vzniku nároku na dávku, přechází nárok na výplatu dávky, která nebyla vyplacena, postupně na manžela (manželku), děti a rodiče, jestliže žili s příjemcem v době jeho smrti v domácnosti.

Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, anebo jinak zavinil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, je povinen uhradit orgánu úrazového pojištění přeplatek na dávce.

Nárok na úhradu přeplatku na dávce zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy orgán úrazového pojištění přeplatek na dávce zjistil, nejpozději však uplynutím 5 let ode dne výplaty této dávky.

Řízení o dávku se zahajuje na základě žádosti zaměstnance nebo oprávněného podané na předepsaném formuláři okresní správě sociálního zabezpečení, nebo z moci úřední.

Výše pojistného

Výše a placení pojistného se stanoví procentní sazbou z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v rozhodném období.

Sazby pojistného z vyměřovacího základu jsou stanoveny v příloze č. 1.

Změní-li se u zaměstnavatele podmínky pro stanovení sazby pojistného, změní se sazba pojistného od 1. ledna následujícího kalendářního roku.

Povinnosti zaměstnavatele

Ve lhůtě uvedené v odstavci 1 předloží zaměstnavatel příslušné okresní správě sociálního zabezpečení přehled o výši vyměřovacích základů zaměstnanců a o výši pojistného, které je povinen platit.

Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení stanoví vždy do 30. června následujícího kalendářního roku úrazovou zátěž pro každého zaměstnavatele.

Zaměstnavatel se dopustí přestupku, pokud:

nepředloží přehled nebo údaj podle § 84 odst. 1 písm. b)
neoznámí vznik nebo zánik úrazového pojištění zaměstnance podle § 84 odst. 1 písm. c) bodů 1 a 2 nebo neoznámí změnu údajů uvedených v § 84 odst. 1 písm. c)
neoznámí vznik pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání nebo příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu podle § 84 odst. 1 písm. d)
neoznámí celkovou výši náhrady mzdy nebo platu náležející zaměstnanci podle § 84 odst. 1 písm. e)
nevede údaje potřebné pro poskytování a výpočet dávek podle § 84 odst. 1 písm. f)
neposkytne orgánu úrazového pojištění jím vyžádané potřebné doklady a vysvětlení podle § 84 odst. 1 písm. g)
neuschovává záznamy a podklady podle § 84 odst. 1 písm. h)
nepředá České správě sociálního zabezpečení kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání ve lhůtě stanovené v § 92 odst. 2, nebo tuto kopii České správě sociálního zabezpečení nevydá na její žádost podle § 93 odst. 1, nebo, jde-li o zaměstnavatele, který zaniká bez právního nástupce, tuto kopii České správě sociálního zabezpečení nepředá podle § 93 odst.

Za tyto přestupky může být zaměstnavateli uložena pokuta až do výše:

20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. a)

Zaměstnavatel může podnět ke kontrolní lékařské prohlídce podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od předchozího posouzení.

Role orgánů úrazového pojištění

Ministerstvo prostřednictvím svých posudkových komisí posuzuje míru poškození zdraví zaměstnance pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech úrazového vyrovnání a úrazové renty.

Česká správa sociálního zabezpečení vypracovává v návaznosti na zvláštní účet úrazového pojištění do jednoho měsíce po schválení státního rozpočtu na kalendářní rok přehled vývoje úrazového pojištění, který obsahuje podrobné údaje o výši pojistného, o výdajích na dávky, na prevenci v úrazovém pojištění a o výši provozních nákladů v rozsahu ukazatelů statistiky pracovních úrazů a nemocí z povolání včetně jejich zdrojů a příčin.

Rada úrazového pojištění má 15 členů a je složena stejným dílem ze zástupců orgánů úrazového pojištění a organizací zaměstnanců a zaměstnavatelů. Členy Rady úrazového pojištění jmenuje ministr práce a sociálních věcí na návrh orgánů úrazového pojištění a organizací zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Při posouzení poškození zdraví se vychází z oznámení zaměstnavatele o vzniku pracovního úrazu nebo o zjištění nemoci z povolání podle § 84 odst. 1 písm. d) na základě žádosti zaměstnance (§ 83 odst. 2).

Dávka	Výše	Podmínky
Úrazový příplatek	Stanoveno zákonem	Dočasná pracovní neschopnost
Úrazová renta	Stanoveno zákonem	Dlouhodobé zdravotní následky
Bolestné	Součin bodů a hodnoty bodu	Bodové ohodnocení bolesti

Úrazové pojištění zaměstnanců je nezbytnou součástí odpovědného podnikání. Poskytuje ochranu zaměstnancům v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání a zároveň chrání zaměstnavatele před finančními a právními důsledky těchto událostí.

tags: #zákon #č. #266/2006 #Sb. #o #úrazovém