Nemocenská je forma sociálního pojištění, která poskytuje finanční zabezpečení ekonomicky aktivním občanům v období, kdy jsou dočasně pracovně neschopní z důvodu nemoci nebo úrazu. Tato dávka je poskytována z nemocenského pojištění, které je povinné pro zaměstnance a dobrovolné pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).

Z nemocenského pojištění OSVČ jsou poskytovány následující dávky:

• Nemocenské
• Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)
• Otcovská
• Dlouhodobé ošetřovné
• Ošetřovné (od 1. 1. 2025)

Nárok na dávku vzniká, pokud jsou podmínky pro vznik nároku splněny v době pojištění nebo v ochranné lhůtě.

Podmínky nároku na nemocenské pro OSVČ

Obecnou podmínkou pro nárok na nemocenskou dávku je účast na nemocenském pojištění OSVČ alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény), otcovské, ošetřovného nebo dlouhodobého ošetřovného.

Pokud však vznikla účast na nemocenském pojištění OSVČ nejpozději do 8 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání a v tomto ukončeném zaměstnání byla účastna nemocenského pojištění alespoň v posledních 3 měsících tohoto zaměstnání, tato podmínka neplatí (s účinností pro dávky od 1. 1. 2025).

Aby vznikl nárok na výplatu dávky již v prvním měsíci přihlášení se k dobrovolnému nemocenskému pojištění, musí být uhrazeno pojistné na nemocenské pojištění OSVČ za tento měsíc.

Podmínkou nároku na PPM je trvání účasti na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM (tato podmínka nemusí být splněna jen z jednoho pojištění, v období dvou let lze sčítat doby z různých pojištění/zaměstnání), dále musí být splněna podmínka účasti na nemocenském pojištění OSVČ aspoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na PPM, započte se do celkové délky 270 dnů).

Upozornění: Platby na nemocenské pojištění OSVČ se zasílají na jiné číslo účtu než platby na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Ochranná lhůta se vztahuje jen na nemocenské a PPM. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění pro nemocenské, pro PPM činí ochranná lhůta u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění, u mužů, jejichž pojištění zaniklo, však jen 7 kalendářních dnů. Pokud však trvalo pojištění kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo pojištění.

Ochranná lhůta neplyne z pojištěné činnosti OSVČ, která je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Obecné podmínky platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ, navíc pak nemocenské náleží pokud:

• Účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Uvedené neplatí pro dávky s datem počátku případu po 31. 12. 2024, vznikne-li účast na NP OSVČ do 8 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání a v tomto ukončeném zaměstnání byla účastna NP alespoň v posledních 3 měsících tohoto zaměstnání (pro nárok na výplatu dávky v prvním měsíci přihlášení se k dobrovolnému NP musí mít uhrazeno pojistné na NP).
• OSVČ nevykonává osobně, po dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény), samostatnou výdělečnou činnost.
• Nárok na nemocenské má OSVČ, která byla uznána dočasně práce neschopnou, nebo které byla nařízena karanténa, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa déle než 14 kalendářních dní.

Příklad, kdy není nárok na dávku:

OSVČ dne 31. 12. 2024 ukončila svou samostatnou výdělečnou činnost a tím současně i účast na nemocenském pojištění. Dne 5. 2. 2025 oznámí znovuzahájení této činnosti od 1. 2. 2025 a zároveň s oznámením o zahájení činnosti se přihlásí k nemocenskému pojištění (OSVČ bude přihlášena k nemocenskému pojištění od 5. 2. 2025, tedy ode dne podání přihlášky k nemocenskému pojištění). Dne 7. 2. 2025 vznikne u této OSVČ dočasná pracovní neschopnost. Nárok na výplatu nemocenského od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti tato OSVČ nemá, protože není splněna podmínka trvání účasti na nemocenském pojištění po dobu nejméně tří kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících vzniku nemoci. Nárok na dávku by byl přiznán, kdyby pracovní neschopnost vznikla dne 5. 5. 2025 nebo později (za předpokladu, že pojistné bylo pravidelně hrazeno). Pokud však nemoc bude pokračovat od 7. 2. 2025 až do doby po 5. 5. 2025, nárok na dávku od 6. 5. 2025 také nevznikne. Jedná se o nemoc, která vznikla před uplynutím třech měsíců od vzniku účasti na pojištění, kdy nebyla splněna podmínka 3 měsíců účasti na NP.

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Výpočet dávek nemocenského pojištění OSVČ

Nemocenské, PPM, dlouhodobé ošetřovné, ošetřovné či otcovská se stanoví z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.

Za vyloučené období se považují kalendářní měsíce, za které OSVČ neplatí pojistné na nemocenské pojištění nebo v nichž OSVČ nebyla účastna nemocenského pojištění.

Vyměřovacím základem je úhrn měsíčních základů. Rozhodným obdobím je zpravidla 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost.

Při výpočtu dávek nemocenského pojištění OSVČ se postupuje stejně jako při výpočtu dávek zaměstnanců - výpočet dávek nemocenského pojištění OSVČ.

Výše uhrazených záloh na důchodové pojištění neovlivní výši měsíčního základu nemocenského pojištění ani výši ročního vyměřovacího základu.

Jestliže OSVČ uhradí platbu pojistného na nemocenské pojištění ve vyšší výši, nebude se při výpočtu dávky nemocenského pojištění přihlížet k částce přesahující její maximální měsíční základ.

Vyměřovacím základem pro pojistné na nemocenské pojištění v roce 2025 je minimálně 9 000 Kč a měsíční pojistné ve výši 2,7 % činí nejméně 243 Kč.

Měsíční základ na nemocenské pojištění si OSVČ určuje svou platbou. Maximální výše platby na nemocenské pojištění se odvíjí od určeného vyměřovacího základu uvedeného na Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok (dále jen „přehled“). Tzn. na nemocenské pojištění lze platit v rozsahu od minimální částky 243 Kč do maximální částky vypočtené z přehledu (např. měsíční základ z přehledu za rok 2024 činí 10 992 Kč pojistné ve výši 2,7% činí 297 Kč, rozsah plateb je v rozmezí 243 Kč až 297 Kč).

Maximální měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění, ze kterého je vypočítán denní vyměřovací základ pro dávku nemocenského pojištění, nemůže být vyšší, než částka rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na naposledy podaném přehledu, připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží.

Je-li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ, je měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu, tzn. 9 000 Kč a platba pojistného z tohoto minimálního měsíčního základu činí 243 Kč.

Byla-li v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, ve kterém se pojistné na nemocenské pojištění platí, samostatná výdělečná činnost zahájena (znovuzahájena), lze určený (vypočtený) vyměřovací základ za takový kalendářní rok použít pouze v případě, že činnost byla vykonávána alespoň ve čtyřech kalendářních měsících.

Nelze-li určit maximální měsíční základ nemocenského pojištění z naposledy podaného přehledu, rovná se tento polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok. V roce 2025 je to částka 23 279 Kč a platba pojistného stanovená sazbou 2,7% činí 629 Kč.

Pokud však v předchozím roce měla OSVČ nárok na výplatu dávky z nemocenského pojištění OSVČ po celou dobu výkonu činnosti, pro výpočet maximálního vyměřovacího základu se použije rok předcházející roku, ve kterém trval nárok na výplatu dávky.

Výše nemocenské

Výše nemocenské za kalendářní den činí:

• a) 60 % denního vyměřovacího základu od 15. do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
• b) 66 % denního vyměřovacího základu od 31. do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
• c) 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Jestliže si OSVČ přivodila dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce (rvačkou se rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému), jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití prostředků psychotropních látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku, výše nemocenského za kalendářní den se sníží na 50 % denní dávky.

Postup při uplatnění nároku na nemocenské

OSVČ nezasílá správě sociálního zabezpečení žádost o nemocenské, neboť ošetřující lékař zasílá tiskopisy k nemoci elektronicky přímo ČSSZ. Nemění se však povinnost OSVČ dodržovat léčebný režim stanovený lékařem a povinnost umožnit kontrolu jeho dodržování. Nemění se ani povinnost OSVČ po ukončení nemoci oznámit na předepsaném tiskopisu příslušné správě sociálního zabezpečení den opětovného zahájení činnosti.

Proces uplatnění nemocenského je automatizovaný a peníze jsou zasílány stejným způsobem, jakým je placeno pojistné na nemocenské pojištění. Nemocenské je zasláno na účet, z kterého je hrazeno pojistné na nemocenské pojištění OSVČ nebo prostřednictvím poštovní poukázky na adresu, kterou eviduje správa sociálního zabezpečení v souvislosti s vyplácením dávek nebo na adresu trvalého bydliště.

Pokud OSVČ požaduje nemocenské poslat jiným způsobem nebo na jiný účet, musí to sdělit správě sociálního zabezpečení prostřednictvím tiskopisu „Žádost o změnu způsobu výplaty při dočasné pracovní neschopnosti“, který je k dispozici na webových stránkách ČSSZ (ePortál, tiskopisy).

Obdobně se postupuje při uplatnění nároku na nemocenské z důvodu karantény. Jestliže je pracovní neschopnost/karanténa delší než 14 kalendářních dnů, je ošetřující lékař povinen, pro účely výplaty nemocenského, potvrdit trvání pracovní neschopnosti nejméně jedenkrát měsíčně, a to zpravidla ke dni kontroly zdravotního stavu. Trvání pracovní neschopnosti však lze potvrdit jen ke dni elektronického odeslání tiskopisu nebo nejvýše tři kalendářní dny dopředu. Lékař elektronicky odesílá také III. díl rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, který je jejím ukončením.

OSVČ, která je uznána dočasně práce neschopnou, je povinna ohlásit den, ve kterém začala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost po ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Jedná se o povinný tiskopis, který OSVČ musí podat vždy, jinak nebude možné vyplatit poslední dávku nemocenské. Tiskopis „Hlášení zaměstnavatele/osoby dobrovolně nemocensky pojištěné při ukončení pracovní neschopnosti“ je rovněž dostupný na webových stránkách ČSSZ (ePortál, tiskopisy). Tiskopis není nutné zasílat jen v případě, pokud činnost po ukončení nemoci již nepokračuje.

Pokud má OSVČ ze zákona zpřístupněnu datovou schránku, je povinna předepsaný tiskopis podat v elektronické podobě, a to prostřednictvím ePortálu ČSSZ, kde je k dispozici interaktivní tiskopis, který poskytuje službu bezprostředního odeslání, nebo lze podání učinit i do datové schránky příslušné správy sociálního zabezpečení. V odůvodněných případech lze učinit podání osobně či prostřednictvím poštovního doručovatele.

Více informací k eNeschopence naleznete na adrese: www.cssz.cz/eneschopenka.

Vznikla-li pracovní neschopnost následkem úrazu, je třeba, aby pojištěnec doložil, že pracovní neschopnost nevznikla z důvodů uvedených v § 31 zákona o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (např. jako bezprostřední následek opilosti), tj. v případech, kdy nemocenské náleží jen v poloviční výši. V takovém případě vyplní tiskopis „Záznam o úrazu“, který je k dispozici na webových stránkách ČSSZ (ePortál, tiskopisy), popř. písemně prohlásí, jakým způsobem k úrazu došlo.

Nemůže-li pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů (např. proto, že je v bezvědomí) uplatnit nárok na výplatu dávky nebo ji přijímat, může správa sociálního zabezpečení ustanovit jinou fyzickou osobu jako zvláštního příjemce dávky. O dávkách rozhoduje příslušná správa sociálního zabezpečení. Žádost o dávku uplatňuje OSVČ u příslušné správy sociálního zabezpečení, která vede její evidenci OSVČ.

Rozhodným obdobím pro stanovení výše dávky je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Z rozhodného období musí být vyloučena doba, po kterou OSVČ nevykonávala činnost nebo pobírala nemocenské dávky z nemocenského pojištění OSVČ po celý kalendářní měsíc, nebo nebyla účastna nemocenského pojištění.

Pro OSVČ je místně příslušná ÚSSZ podle jejího trvalého pobytu (jde-li o cizince podle místa hlášeného pobytu v ČR, popř. podle místa podnikání). Na správu sociálního zabezpečení se také pojištěnci obrací s případnými dotazy.

Výplata dávek

Ke kontrole stavu podání a výplaty je zřízena služba na ePortálu ČSSZ zde. Dávky vyplácí příslušná správa sociálního zabezpečení prostřednictvím účtu ČSSZ, a to nejpozději do 1 měsíce následujícího po dni, v němž jí byl stanovený, řádně vyplněný doklad pro nárok na výplatu dávky, včetně příslušných podkladů doručen.

Dávky se pojištěnci poukazují na jeho účet u peněžního ústavu v ČR nebo se vyplácejí v hotovosti poštovní poukázkou. V případě výplaty dávky v hotovosti poštovní poukázkou hradí náklady na její doručení příjemce, tzn., že vyplacená dávka bude o tyto náklady snížena (poukázečné se řídí platným ceníkem České pošta).

Současně s dávkou obdrží příjemce písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a období, za které byla dávka vyplacena. Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce).

V případě, že text oznámení bude delší než je povolený počet znaků na zprávě pro příjemce, zašle správa sociálního zabezpečení písemné oznámení formou dopisu.

Sdělení skutečností výše uvedenými způsoby, tj. formou oznámení se užívá v tzv. zkráceném řízení, kdy je nesporné splnění podmínek nároku na dávku, její výplatu a výši dávky.

Poštovní poukázky bude pošta dodávat adresátům do domovních schránek. Pokud by příjemce dávky požadoval dodání peněžní částky k výplatě na uvedenou adresu, je to možné až po jeho dohodě s poštou a předání poukázky poště.

V případě vyšších poukázaných částek může být ze strany pošty z bezpečnostních důvodů do domovní schránky vloženo pouze oznámení o uložení poukázky na poště.

V případě potřeby změny čísla účtu, na které jsou dávky nemocenského pojištění vypláceny, je třeba tuto změnu písemně oznámit na příslušné správě sociálního zabezpečení. Pro toto oznámení není předepsán žádný tiskopis a je tedy možno jej učinit volnou formou, je ale možné využít nepovinného formuláře „Žádost o změnu způsobu výplaty dávky nemocenského pojištění“, který je k dispozici na webových stránkách ČSSZ (ePortál, tiskopisy).

Změnu je rovněž možno oznámit osobně na příslušné správě sociálního zabezpečení a záznam o změně podepsat. Musí se však jednat o vlastní účet pojištěnce.

Nesouhlasí-li pojištěnec s výsledkem zkráceného řízení, může podat příslušné správě sociálního zabezpečení ve lhůtě do 30 dnů ode dne výplaty dávky nebo ode dne doručení písemného oznámení o ukončení výplaty dávky písemnou žádost o vydání rozhodnutí o dávce, v němž uvede důvody nesouhlasu s výsledkem tohoto řízení.

Nárok na výplatu nemocenské, PPM, ošetřovného a otcovské má OSVČ pouze v případě, že po dobu jejich pobírání osobně nevykonává SVČ. Je-li výkon SVČ zajištěn prostřednictvím zaměstnanců nebo spolupracujících osob je tato podmínka splněna. Výkon jiné než SVČ však poskytování těchto dávek z nemocenského pojištění OSVČ nebrání. Toto však neplatí v případě dávky dlouhodobého ošetřovného.

Důležité:

• OSVČ nevykonává osobně, po dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény), samostatnou výdělečnou činnost.
• Pokud OSVČ požaduje nemocenské poslat jiným způsobem nebo na jiný účet, musí to sdělit správě sociálního zabezpečení prostřednictvím tiskopisu „Žádost o změnu způsobu výplaty při dočasné pracovní neschopnosti“.
• OSVČ, která je uznána dočasně práce neschopnou, je povinna ohlásit den, ve kterém začala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost po ukončení dočasné pracovní neschopnosti.

Tabulka: Výše nemocenské za kalendářní den

Období trvání dočasné pracovní neschopnosti	Výše nemocenské (denní vyměřovací základ)
Od 15. do 30. dne	60 %
Od 31. do 60. dne	66 %
Od 61. dne	72 %

Zdroj: Penize.cz

tags: #vyplata #pri #nemocenske #podminky

Oblíbené příspěvky:

• Aktuální nabídka práce v Litvínově
• Jak zvládnout záludné otázky
• Pracovní neschopnost a ukončení pracovního poměru
• Potvrzení o zaměstnání - ke stažení
• Práce pro maminky z domova