Osobní náklady na zaměstnance: Co to obnáší a jak se počítají?

Jako zaměstnanec určitě víte, kolik peněz dostanete na účet - vaši čistou mzdu. Pravděpodobně znáte i svou hrubou mzdu, tedy částku, kterou máte uvedenou ve smlouvě. Ale kolik za vás vlastně celkově platí váš zaměstnavatel? Věděli jste, že tato částka může být až o 30-50 % vyšší než vaše hrubá mzda?

Vaše hrubá mzda zahrnuje základní plat, osobní ohodnocení, prémie, příplatky za práci přesčas nebo o víkendu a případné odměny. Z této částky se ovšem odvádí daně a pojištění.

Pojďme se společně podívat na to, kolik vás jako zaměstnavatele stojí zaměstnanec. Tedy, jaké jsou náklady zaměstnavatele na zaměstnance, mzda a povinné odvody zaměstnavatele za zaměstnance. Zjistěte, kolik platí zaměstnavatel za zaměstnance. Není to jen mzda, bonus, zákonné příplatky.

Pro zaměstnavatele jste významnou investicí, která zahrnuje nejen vaši mzdu, ale také zákonné odvody a další náklady.

Když nastoupíte do nové práce, váš zaměstnavatel musí investovat do vašeho zaškolení.

Zaměstnavatel za vás odvádí velkou částku, kterou možná ani nevnímáte.

Na výše uvedeném příkladu jsme si ukázali celkové náklady na zaměstnance.

Nemalou součástí nákladů na zaměstnance jsou i náklady na vzdělávání zaměstnanců. Vzdělávání zaměstnanců je podle ustanovení paragrafu 24 odst. 2 písm. j) bod 3. zákona o daních z příjmů daňově účinným nákladem. Důležitou podmínkou daňové účinnosti je souvislost vzdělávání s předmětem činnosti zaměstnavatele.

Nezapomínejme ani na zaměstnanecké benefity - ať už jde o stravenky, příspěvky na dopravu, sportovní aktivity nebo penzijní připojištění. Některé z těchto benefitů podléhají dani z příjmu a odvodům, jiné jsou částečně nebo zcela osvobozeny. Například příspěvek na stravování může být v roce 2025 do určité výše daňově zvýhodněn, pokud je poskytnut ve formě stravenkového paušálu.

Investice do zaměstnance nejsou jen o číslech. Spokojení a motivovaní zaměstnanci mají přímý dopad na produktivitu i stabilitu týmu.

Porozumění tomu, kolik skutečně stojíte své firmě, vám může pomoci lépe vyjednávat o mzdě, benefitech nebo pracovních podmínkách.

Účtová skupina 52 - Osobní náklady

V této skupině se účtují mzdové náklady na zaměstnance včetně příjmů společníků a členů obchodních společností ze závislé činnosti, odměny členům orgánů korporací, náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (zákonné i ostatní) a sociální náklady zákonné i ostatní včetně sociálních nákladů fyzické osoby, která vede účetnictví.

521 - Mzdové náklady

Na účtu se zachycují všechny pracovněprávní nároky zaměstnanců, které patří do nákladů účetní jednotky.

Do mzdových nákladů patří: mzdy a náhrady mzdy na základě pracovního a obdobného poměru, mzdy žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy, odstupné, částky, které organizace refundují jiným organizacím k úhradě mzdy uvolněným pracovníkům.

Příjmy se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch.

Zaměstnanec může mít u jednoho zaměstnavatele hlavní a vedlejší pracovní poměr (mzdové nároky se v tomto případě sčítají) nebo vedlejší pracovní poměr u jiného zaměstnavatele (každý z nich je samostatným základem daně).

Základní pojmy a úprava mzdových nároků zaměstnanců je v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (ZP). Zákon o daních z příjmů upravuje pouze daň příjmů ze závislé činnosti, vybírání a placení daní, prokazování nezdanitelných částek, náležitosti mzdového listu pro účely daně z příjmu apod.

Sazba daně z příjmů pro fyzické osoby je 15 % a někteří zaměstnanci platí dále solidární daň, která se podle § 16a ZDP zvyšuje o dalších 7 %.

Solidární daň

Pro výpočet "solidární daně" se použije stejný výpočet jako pro zálohu (§ 38ha ZDP). Zvýšená 23% sazba daně z příjmů se uplatňuje pouze na tu část příjmů, která přesahuje roční limit:

Od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2023 byl limit ročních příjmů stanoven na 48násobek průměrné měsíční mzdy. Vyšším odvodům podléhal daňový základ přesahující 48násobek průměrné mzdy. Ta byla nařízením vlády stanovena pro rok 2023 na 40.324 Kč.

Podnikatel (zaměstnanec), který měl za rok 2023 hrubý příjem například 2.200.000 Kč, odvedl z 1.935.552 Kč (48 x 40.324) 15 % daň a ze zbylých 264.448 Kč odvedl 23 % daň 60.824 Kč.

Daň z příjmů fyzických osob za rok 2024 je následující:

Pro rok 2024 byla průměrná mzda stanovena na 43.967 Kč, limit byl však snížen na 36násobek průměrné měsíční mzdy, tj. 1.582.812 Kč. Podnikatel (zaměstnanec), který má za rok 2024 hrubý příjem například 2.200.000 Kč, odvede z 1.582.812 Kč (36 x 42.967) 15 % daň = 237.422 Kč a ze zbylých 617.188 Kč odvede 23 % daň = 142.150 Kč.

Oproti solidární dani je kromě jiného způsobu výpočtu a vyšší sazby významným rozdílem také to, že se do příjmů počítají všechny zdanitelné příjmy, tj. i příjmy z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatní daňové příjmy. Solidární daň se uplatňovala pouze na příjmy fyzických osob ze závislé činnosti (zaměstnání) a samostatně výdělečné činnosti (podnikání).

Podrobné vysvětlení a výpočet sociálního a zdravotního pojištění je u účtu 524 - Zákonné sociální a zdravotní pojištění.

Pro účely výpočtů v dalších příkladech platí pro rok 2024:

Účtování mezd

Od roku 2024 došlo k řadě změn, které ovlivňují výpočet čisté mzdy. Stručný přehled změn:

  • Daň z příjmů - sazba daně z příjmů je 15 %. Kromě toho existuje ještě další daňové pásmo ve výši 23 %, které platí pro osoby s vyššími příjmy.
  • Změna limitu pro vyšší sazbu daně - na rozdíl od limitu pro rok 2023, který činil 48násobek průměrné mzdy, se v roce 2024 jedná pouze o 36násobek průměrné mzdy. Konkrétně jde o částku 131.901 Kč měsíčně, což odpovídá ročnímu příjmu ve výši 1.582.812 Kč. To znamená, že odvody na daních ve výši 23 % se týkají i lidí s nižšími příjmy (s menším základem daně).
  • Odvody na sociální pojištění - v roce 2023 bylo zaměstnancům z hrubé mzdy odváděno sociální pojištění ve výši 6,5 %, ale v roce 2024 se zvýšilo na 7,1 %. Důvodem je navýšení sazby pro odvod nemocenského pojištění, a to konkrétně o 0,6 %.
  • Zrušení slevy na studenta - od roku 2024 již není možné uplatnit slevu na studenta, která dříve činila 4.020 Kč ročně (tedy 335 Kč měsíčně).
  • Zrušení školkovného - nově byla zrušena také sleva na dani, kterou si mohli uplatnit rodiče dětí navštěvujících předškolní zařízení (tzv. sleva na umístění dítěte). Není tedy možné odečítat z daní náklady na školku do výše minimální mzdy.
  • Omezení slevy na manžela/manželku - nárok na slevu na manžela/manželku bez vlastních příjmů do 68.000 Kč ročně mají od roku 2024 pouze rodiny s dítětem mladším 3 let.
  • Zrušení některých odečtů - v roce 2024 již nemohou poplatníci odečíst zaplacené příspěvky odborům ani úhrady za zkoušky.
  • Změna výše minimální mzdy - v roce 2024 se jedná o částku 18.900 Kč.

Daň z příjmů se snižuje prostřednictvím slev na dani, což může znamenat v měsíční výplatě, ale také na konci zdaňovacího období snížení odvodu daně z příjmů.

Zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani:

Příklad - Výpočet a zaúčtování mzdy

Zaměstnanec pobírá měsíční hrubou mzdu 50.000 Kč, současně obdržel odměnu z fondu odměn 10.000 Kč, užívá k soukromým účelům osobní automobil v PC včetně DPH 600.000 Kč, má 2 děti. Dále uplatňuje odečet úroků z hypotečního úvěru 15.000 Kč.

Zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani:

Naturální příjem

O naturálním příjmu vyjádřeném v penězích se účtuje analogicky jako o peněžním příjmu. Některá nepeněžní plnění se ale neúčtují do nákladů; vstupují pouze do ZDP fyzických osob ze závislé činnosti (§ 6 odst. 3 a 6 ZDP).

Účtování naturálního příjmu

Plátci mezd musí vést evidenci o výplatách na mzdových listech:

  • poplatníkovo jméno, rodné číslo, bydliště
  • jména a RČ osob, které poplatník uplatňuje pro snížení základu daně,
  • výši jednotlivých odčitatelných částek ze základu daně s uvedením důvodu jejich uznání.

Každý měsíc:

  • počet dnů výkonu práce,
  • úhrn zúčtovaných mezd,
  • výši pojistného, které je povinen srazit plátce ze mzdy poplatníka,
  • základ pro výpočet daňové zálohy měsíční sazbou,
  • nezdanitelné částky ze základu daně pro výpočet daňové zálohy,
  • zdanitelnou mzdu pro výpočet daňové zálohy,
  • výši sražené zálohy na daň.

Náhrada mzdy a nemocenské při dočasné pracovní neschopnosti

Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. V případě nemoci, která trvá více než 14 dní má zaměstnanec nárok na nemocenskou (dávka vyplácená státem), pokud byl zaměstnanec uznán dočasně práceneschopným (nebo mu byla nařízena karanténa).

a) Předpis náhrady mzdy do výše stanovené v § 192 ZP: 521 / 331

Jedná se o příjem zaměstnance osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti, který je dále osvobozen i od povinnosti odvodu na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele jde o daňově uznatelný náklad.

b) Předpis náhrady mzdy nad výši stanovenou v § 192 ZP: 521 / 331

Jedná se o příjem zaměstnance, který podléhá odvodu daně z příjmů ze závislé činnosti a dále též odvodu na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele jde o daňově uznatelný náklad, za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 5, tzn., že pravidla pro výplatu vyšších náhrad jsou upravena v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu, v pracovní nebo jiné smlouvě.

c) Snížení odvodu sociálního pojištění: např. 336/2 a 524/2

Zaměstnavatel snižuje částku k úhradě pojistného za zaměstnance o 1/2 vyplacených náhrad mezd [viz bod a)]. Zaměstnavatel odvede pouze rozdíl mezi původně vypočteným sociálním pojištěním (MD 524 / Dal 336) a 1/2 vyplacených náhrad mezd za nemoc zaměstnance (MD 336 / Dal 524), tj. pouze zůstatek na straně Dal účtu 336.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se uzavírají k provedení práce opakující se povahy nebo k provedení práce jednorázové povahy, a to buď se zaměstnanci, kteří jsou již u zaměstnavatele v pracovním poměru, nebo se zaměstnanci cizími. Musí se jednat o práci, kterou nemůže zaměstnavatel zabezpečit v rámci běžné pracovní doby a provedení práce v rámci pracovního poměru by bylo neúčelné a nehospodárné.

Pro dohody platí pravidla pro minimální mzdu. Zaměstnanec pracující na dohodu proto musí dostat minimálně 112,50 korun za hodinu. Na dohody se ale nevztahuje výše minimální mzdy.

Příplatky

Zaměstnanci pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodáři) mají od roku 2024 právo na některé příplatky za práci např.:

  • Práce ve svátek: Dohodáři mají příplatek nejméně ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku nebo placené náhradní volno. Směnu ve svátek přitom může dohodář dostat jen výjimečné z vážných důvodů.
  • Práce v noci: Dohodářům, kteří odpracovali určitou dobu mezi 22. až 6. hodinou náleží příplatek v minimální výši 10 % průměrného hodinového výdělku.
  • Práci v sobotu a neděli: Dohodářům náleží příplatek v minimální výši 10 % průměrného hodinového výdělku.
  • Práci ve ztíženém pracovním prostředí: Dohodářúm náleží příplatek v minimální výši 10 % minimální hodinové mzdy za každý jeden zatěžující vliv.

Zaměstnavatel musí dohodáře informovat o pracovním rozpisu nebo změnách, a to vždy nejpozději tři dny před začátkem dané směny. Zrušit směnu pak musí zaměstnavatel nejpozději 24 hodin před jejím začátkem, jinak ji musí dohodáři proplatit.

Dohody o provedení práce (DPP)

Na DPP nemůže zaměstnanec odpracovat více než 300 hodin u jednoho zaměstnavatele za kalendářní rok. Pokud odpracuje zaměstnanec hodiny nad rámec limitu, měl by být zvolen jiný typ pracovního vztahu, například dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo klasickou pracovní smlouvu.

Pokud u jednoho zaměstnance a jednoho zaměstnavatele:

  1. nepřesáhne odměna na základě DDP v kalendářním měsíci částku 10.000 Kč, a pokud zaměstnanec nepodepíše u zaměstnavatele prohlášení k uplatňování nezdanitelných částek základu daně, slev na dani a daňového zvýhodnění na vyživované dítě, atd. zdaňuje se příjem zvláštní sazbou daně ve výši 15 %, kterou odvádí zaměstnavatel, a zaměstnanec musí podat daňové přiznání a sraženou daň z příjmů (na základě potvrzení zaměstnavatele) odečte v tomto přiznání. Pokud zaměstnanec tento postupu využije dobrovolně, musí do daňového přiznání zahrnout příjmy z dohod o provedení práce plynoucích od všech zaměstnavatelů.
  2. nepřesáhne odměna na základě DDP v kalendářním měsíci částku 10.000 Kč, a pokud zaměstnanec podepíše u zaměstnavatele prohlášení k uplatňování nezdanitelných částek základu daně § 38d odst. 4 a § 38k odst. 7 ZDP (slev na dani a daňového zvýhodnění na poplatníka, vyživované dítě atd.), na příslušné měsíce nemůže být prohlášení podepsáno u jiného zaměstnavatele, zaměstnavatel jej zúčtuje jako srážkovou daň.

Pokud je měsíční odměna z DPP menší než 10.000 Kč u jednoho zaměstnavatele, neplatí se sociální ani zdravotní pojištění. Platí to ovšem i v případě, kdy jeden zaměstnanec má uzavřeno více dohod s různými zaměstnavateli a celkový příjem z nich přesahuje 10.000 Kč. V takovém případě si ale musí zaměstnanec platit sám zdravotní pojištění v minimální výši v roce 2024 - 2.552 Kč měsíčně.

Příklad: Pan Novotný má 3 dohody o provedení práce:

  1. Ve firmě A vykonává práce v rozsahu 100 hodin v kalendářním měsíci. Celkem za rok je to 80.000 Kč. Měsíčně 80.000/12 = 6.667 Kč. Pan Novotný ani firma A neplatí sociální a zdravotní pojištění.
  2. Ve firmě B odpracuje za rok 150 hodin, zde má sjednanou odměnu 7.000 Kč měsíčně. Pan Novotný ani firma B neplatí sociální a zdravotní pojištění.
  3. Ve firmě C odpracuje za rok 200 hodin, zde má sjednanou odměnu 4.000 Kč měsíčně. Pan Novotný ani firma C neplatí sociální a zdravotní pojištění.

Protože ani u jednoho zaměstnavatele nepřesahuje odměna 10.000 Kč, nemusí pan Novotný ani žádná z firem odvádět sociální ani zdravotní pojištění. V celkovém úhrnu na základě 3 DPP odpracuje pan Novotný 450 hodin za rok, což je v pořádku, protože ani u jednoho zaměstnavatele nepřekročil limit 300 hodin ročně. Pan Novotný si platí minimální zdravotní pojištění sám, sociální pojištění platit nemusí (ale doba práce na DPP ani odměny z těchto dohod se mu nezapočítávají pro výpočet důchodu).

Odměna do 10.000 Kč, zaměstnanec podepsal u zaměstnance prohlášení. Odměna nad 10.000 Kč, zaměstnanec podepsal u zaměstnance prohlášení.

Od roku 2024 mají zaměstnanci s DPP nárok na placenou dovolenou. Podmínky jsou stejné jako u zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Pro vznik nároku je nutné, aby zaměstnanec odpracoval minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby, která u dohod představuje 20 hodin týdně. Druhou podmínkou je pak to, že dohoda musí trvat minimálně 4 týdny. To platí i pro dohody, které na sebe přímo navazují.

Pokud odvádí zaměstnavatel z DPP sociální pojištění (tj. u měsíčního příjmu vyššího než 10.000 Kč u jednoho zaměstnavatele), potom vzniká zaměstnanci také nárok na nemocenské dávky. Naopak pokud jsou příjmy nižší a k odvodu nedochází, nemá zaměstnanec nárok na nemocenské dávky.

Nově musí zaměstnavatelé hlásit všechny uzavřené dohody České správě SZ proto, aby nedocházelo k podvodům ze strany zaměstnanců. Pokud mají zaměstnanci více zaměstnavatelů, vydělají si přes limit 10.000 Kč a neplatí tak sociální, zdravotní pojištění ani daň.

Zaměstnanec musí při podpisu dohody vyplnit a podepsat také dokument o tom, zda pracujete na DPP ještě u jiného zaměstnavatele.

Dohody o pracovní činnosti (DPČ)

Dohoda o pracovní činnosti se sjednává písemně a musí obsahovat:

  • dobu, na kterou se uzavírá,
  • vymezení úkolu nebo činnosti,
  • výši sjednané odměny,
  • rozsah práce.

Rozsah práce zaměstnance v rámci DPČ nesmí v průměru překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby (posuzováno za celé období trvání smlouvy, max. 52 týdnů). I v případě, že se stejným zaměstnavatelem uzavře zaměstnanec více DPČ, součet prací za všechny sjednané dohody nesmí v 1 kalendářním roce tento limit překročit.

Běžná týdenní pracovní doba je 40 hodin, tj. DPČ max. 20 hodin.

Povinnost platit pojištění závisí na tom, jaký je hrubý měsíční příjem. Částka se vypočítá jako jedna desetina (předpokládané) průměrné mzdy pro daný rok. V roce 2024 (stejně jako 2023) je to do 4.000 Kč. Pokud je částka překročena, odvádí se Pojistné na SZ a ZP.

Prohlášení k dani z příjmů lze mít na jeden konkrétní měsíc nebo období podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele. Tedy ve stejný měsíc nemůže být prohlášení podepsáno u více zaměstnavatelů, ale např. na první čtvrtletí lze mít prohlášení podepsáno u jednoho zaměstnavatele a na zbytek roku u jiného.

Sociální pojištění

Na váš důchod, nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přispívá zaměstnavatel 24,8 % z vaší hrubé mzdy.

Stejně jako daň z příjmu, i sociální a zdravotní pojištění je povinnou srážkou, kterou musí odvádět každý zaměstnanec.

Zaměstnavatel odvádí pojistné na účet příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení za jednotlivé kalendářní měsíce.

Zdravotní pojištění

Za zaměstnance odvádí pojistné na zdravotní pojištění zaměstnavatel ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu, po zaokrouhlení na celé koruny nahoru.

Po zrušení superhrubé mzdy se změnil výpočet čisté mzdy zaměstnance.

tags: #osobní #náklady #na #zaměstnance #co #to

Oblíbené příspěvky: