Kamerové systémy se staly běžnou součástí našeho života a nikoho již nepřekvapí, že pracoviště zaměstnavatelů nezůstala výjimkou. Podobně jako i při jiném způsobu monitorování zaměstnanců se při instalaci a užívání kamerových systémů střetávají zájmy zaměstnavatele na ochraně jeho majetkových práv s očekáváním zaměstnanců na zachování určité míry jejich soukromí. Proto je nezbytné mít jasně definovaný vnitřní předpis, který upravuje provoz kamerového systému v souladu s platnou legislativou, zejména s nařízením GDPR.

Zaměstnavatel ............... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO), zastoupený ............... vydává tento vnitřní předpis o provozování kamerového systému.

1. Základní ustanovení

• Tento vnitřní předpis se vztahuje na všechny zaměstnance, pokud jsou u zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu, popř. pracují u zaměstnavatele jako dočasně přidělení zaměstnanci agentury práce.
• Všichni zaměstnanci musejí být seznámeni s tímto vnitřním předpisem před nástupem do práce. Na vyžádání mají právo přístupu k tomuto předpisu i další osoby, které zaznamená kamerový systém.

2. Obecné podmínky provozování kamerového systému

• V souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, obecným nařízením o ochraně osobních údajů (dále jen "nařízení"), informuje touto cestou zaměstnavatel zaměstnance o existenci a provozování kamerového systému v prostorách zaměstnavatele.
• Zaměstnavatel monitoruje vymezené prostory na pracovišti z důvodu ochrany majetku zaměstnavatele před protiprávním jednáním zaměstnanců a třetích osob jakož i ochrany majetku a zdraví zaměstnanců a dalších osob zdržujících se na pracovišti.
• Hlavním účelem provozování kamerového systému a pořizování záznamů tak je ochrana oprávněných zájmů zaměstnavatele a výše dalších uvedených osob (všeobecná ochrana jejich majetku a zdraví, ochrana před krádeží, před zneužitím majetku apod.), včetně vyhledání případného pachatele.
• Záznam z kamerového systému není určen pro sledování zaměstnanců a nebude používán v pracovněprávní oblasti (nejedná se o sledování dle § 316 odst. 2 ZP). Tím není dotčeno, že ve výjimečných případech bude záznam použit i pro kontrolu plnění povinnosti zaměstnanců nepoužívat vybavení zaměstnavatele pro soukromé účely ve smyslu § 316 odst. 1 ZP.
• Zaznamenané osoby mají právo požadovat od zaměstnavatele (správce osobních údajů) přístup k osobním údajům týkajícím se takových osob (subjektů údajů), jejich opravu nebo výmaz, popřípadě omezení zpracování, a vznést námitku proti zpracování, jakož i další práva vyplývající z nařízení. Zaznamenané osoby mají i právo podat stížnost k Úřadu pro ochranu osobních údajů.

3. Způsob zpracování osobních údajů

Jednotlivé kamery jsou umístěné ve (vstupních prostorách/na recepci/ na chodbách atd.). Kamerový systém je v nepřetržitém provozu, trvalý záznam je pouze vizuální (obrazový). Záznamy kamerového systému jsou zaměstnavatelem uchovávány po dobu ...... dnů, což je nezbytná doba, která slouží k odhalení konkrétního protiprávního jednání, krádeže apod. Tato doba může být přesáhnuta jen v případě, že by se záznam uchovával či předával při vyšetřování určitého incidentu.

Kamerový systém je zaměstnavatelem využíván pouze ve veřejných prostorách zaměstnavatele. V místech, která jsou určena k soukromým účelům zaměstnanců (toalety, sprchy, prostory k převlékání) se tento kamerový systém nevyužívá. Použití kamerového systému na těchto místech je přísně zakázáno. Všechna monitorovací zařízení včetně záznamu z kamerového systému musí být chráněna před přístupem neoprávněných osob, před zničením či zneužitím celého systému nebo záznamů.

K ovládání kamerového systému a přístupu k záznamům je oprávněn pouze......... (manažer, vedoucí provozu atd.) s tím, že záznam bude v případě incidentu předložen pouze orgánům činným v trestním řízení, případně jiným státním (kontrolním) orgánům či institucím (nestanoví-li či neumožní-li příslušné právní předpisy jinak). Zaměstnavatel nepředpokládá, že by se záznam z kamerového systému (jakékoliv osobní údaje) předávaly do třetích zemí mimo EU.

O přístupu k záznamům kamerového systému je třeba pořizovat elektronické záznamy, které umožní určit a ověřit, kdy, kým a z jakého důvodu byly osobní údaje zaznamenány nebo jinak zpracovány. Prostory, které jsou zaměstnavatelem monitorovány, musí být označeny zřetelným nápisem (informační cedulkou) umístěným před místem, které je snímáno kamerami.

Součástí této směrnice je i udělení souhlasu se zpravováním osobních údajů prostřednictvím kamerového systému dle zákona 110/2019 Sb. viz příloha č.2.

4. Účinnost

Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem ....................... V ....................... dne .......................

.................................................. razítko zaměstnavatele a podpis jeho oprávněného zástupce

Přiměřenost při provozování kamerového systému

Zavedení a provozování kamerového systému na pracovišti se řídí několika právními předpisy. Nejobecněji občanský zákoník stanoví, že nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod (§ 86 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen "NOZ").

Na druhé straně svolení k zásahu do soukromí jiného není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob (§ 88 odst. 1 NOZ). Pro kamerové systémy platí, že je zaměstnavatel může přiměřeným způsobem použít k ochraně svých majetkových práv (podle § 316 odst. 1 ZP), mezi které patří například kontrola povinnosti zaměstnanců dodržovat zákaz užívat výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele pro svou osobní potřebu a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím (§ 301 písm. b) a d) ZP).

Rozsah působnosti nařízení GDPR

Nařízení GDPR se vztahuje na kamerové systémy, jejichž provoz se dotýká soukromí zaměstnanců nebo jejichž užitím dochází k pořízení záznamů obsahujících osobní údaje zaměstnanců. Osobními údaji se rozumí veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě.

Naopak nařízení GDPR se nevztahuje na kamerové systémy, které jsou konstruovány nebo seřízeny tak, že neshromažďují žádné informace týkající se konkrétních fyzických osob. Mimo tyto výjimky mají zaměstnavatelé při zřízení a užívání kamerového systému povinnost průběžně provádět vyhodnocení přiměřenosti zásahů do soukromí zaměstnanců a stavu zpracování a zabezpečení kamerových záznamů, provádět porovnání s požadavky kladenými nařízením GDPR a identifikovat případné rozdíly (mezery), které vyžadují nápravu.

Základní zásady pro zpracování kamerových záznamů

Pravidla pro zpracování kamerových záznamů z pracoviště zaměstnavatele umožňující identifikaci konkrétních zaměstnanců vycházejí ze základních zásad pro zpracování osobních údajů stanovených nařízením GDPR, které se dělí na dva hlavní okruhy:

I. Zpracování kamerových záznamů

• zpracování pouze nezbytného rozsahu a množství kamerových záznamů (čím méně, tím lépe),
• zpracování kamerových záznamů pouze po nezbytnou dobu,
• dostupnost kamerových záznamů pouze nezbytnému rozsahu osob.

II. Zabezpečení kamerových záznamů

• přijetí technických a organizačních opatření a mechanismů k bezpečnému zpracování kamerových záznamů (čím více, tím lépe),
• eliminování nebo minimalizace rizika náhodného nebo protiprávního zničení, ztráty, změny nebo neoprávněného poskytnutí nebo zpřístupnění kamerových záznamů.

Přípustný rozsah kamerových záznamů

Kamerové záznamy z pracoviště zaměstnavatele umožňující identifikaci konkrétních zaměstnanců mohou být shromažďovány pouze pro určité, výslovně vyjádřené a legitimní účely a nesmějí být dále zpracovávány způsobem, který je s těmito účely neslučitelný (čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení GDPR).

V rozporu s nařízením GDPR je naopak zpracovávání kamerových záznamů, u kterých není jasně vyjádřený účel, resp. kamerové záznamy jsou zpracovávány toliko za účelem, že by se někdy v budoucnu mohly hodit. V takovém případě je možné zákonně zpracovávat tyto kamerové záznamy až v okamžiku, kdy jsou skutečně pro konkrétní účel potřeba, nikoliv však "do zásoby".

Přípustná doba uložení kamerových záznamů

Kamerové záznamy z pracoviště zaměstnavatele umožňující identifikaci konkrétních zaměstnanců mohou být uloženy pouze po dobu ne delší, než je nezbytné pro účely, pro které jsou zpracovávány (čl. 5 odst. 1 písm. e) nařízení GDPR).

Konkrétní lhůty pro likvidaci nepotřebných kamerových záznamů by měl obsahovat vnitřní předpis zaměstnavatele o zpracování a zabezpečení osobních údajů (příp. příslušná část pracovního řádu) a liší se v individuálních případech s přihlédnutím k účelům zpracování kamerových záznamů. V praxi se doba zpracování obvykle pohybuje v rozsahu 3-7 dní, delší doba je přípustná pouze v nezbytně nutných případech (např. škodní událost řešená s pojišťovnou zaměstnavatele).

Rozšíření informační povinnosti zaměstnavatele

Kamerové záznamy z pracoviště zaměstnavatele umožňující identifikaci konkrétních zaměstnanců musí být ve vztahu k zaměstnancům zpracovávány korektně a zákonným a transparentním způsobem (čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení GDPR). Zaměstnavatel má před nebo nejpozději v okamžiku započetí pořizování kamerového záznamu povinnost poskytnout zaměstnanci své identifikační a kontaktní údaje (příp.

tags: #vnitřní #předpis #zaměstnavatele #kamerový #systém #GDPR

Oblíbené příspěvky:

• Vše o výplatě nemocenské v Česku
• Vzor příslibu zaměstnání a klíčové body
• Ukončení pracovního poměru při odchodu do důchodu – vzor
• Průvodce placením daně z příjmu pro OSVČ
• Dávky nemocenského pojištění