Dlouhá nemoc není nic příjemného, obzvlášť když je člověk zaměstnaný a přijde o část svých příjmů. Účelem nemocenské je peněžně zabezpečit pojištěné občany, kteří kvůli dočasné pracovní neschopnosti nejsou schopni vykonávat svou práci a tím tak dočasně ztratí finanční příjem. Zaměstnavatel a stát vám však v době nemoci budou vyplácet alespoň náhradu mzdy a nemocenskou. V takovém případě vás jistě zajímá, kdy chodí nemocenská na účet. Zjistěte, kdy máte na nemocenskou nárok a v jakém termínu chodí na účet.

V průběhu našeho života se můžeme dostat do situace, kdy nás potká zásadní zdravotní komplikace. V jejím důsledku musíme jít do dočasné pracovní neschopnosti, na tzv. neschopenku, a získáváme nárok na finanční podporu od státu.

Kdo Má Nárok na Nemocenskou?

Nárok na nemocenskou mají pouze zaměstnanci účastni na nemocenském pojištění a OSVČ platící si dobrovolné nemocenské pojištění. Každému zaměstnanci, který v daném kalendářním roce odpracoval alespoň 60 dní, vzniká nárok na dovolenou. Jak vysoká je nemocenská v roce 2025?

• Pracovní smlouva (HPP): Zaměstnanci pracující na klasickou pracovní smlouvu odvádí vždy ze své hrubé mzdy sociální pojištění (včetně nemocenského pojištění), tedy i při práci na zkrácený úvazek, a mají tak nárok na nemocenskou.
• DPP a DPČ: Na nemocenskou mají nárok dokonce i zaměstnanci pracující na některou z pracovních dohod, pokud bylo z předmětné dohody odváděno sociální pojištění.
• OSVČ (práce na IČO): Zatímco naprostá většina zaměstnanců dostává během pracovní neschopnosti nemocenskou, tak osoby samostatně výdělečně činné většinou nikoliv. Důvodem je skutečnost, že účast na nemocenském pojištění je pro OSVČ dobrovolná a většina OSVČ této možnosti v praxi nevyužívá.

Nemocenská je jednou ze šesti dávek nemocenského pojištění v České republice. Nemocenská je dávkou nemocenského pojištění a nárok na nemocenskou mají pouze zaměstnanci účastni na nemocenském pojištění a OSVČ platící si dobrovolné nemocenské pojištění. Platba nemocenského pojištění v roce 2024: V roce 2024 platí všichni zaměstnanci pracující na pracovní smlouvu, a to i na zkrácený úvazek, vyšší daně ze mzdy, neboť od roku 2024 odvádí nově 0,6 % na nemocenském pojištění.

Věděli jste, že v polovině roku 2024 byl v České republice nahlášeno téměř 1,3 milionu nových případů pracovní neschopnosti? V porovnání s rokem 2023 to bylo o 51,7 tisíc případů méně.

Aby osobám pracující na DPP či DPČ vnikl nárok na nemocenské, musí si měsíčně vydělat částku, která zakládá účast na nemocenské pojištění. Nemocenská, kterou vyplácí místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ), náleží až následně. Nemocenská se tedy vyplácí od 15. dne a nejdéle zpravidla 380 dní. OSVČ logicky náhradu mzdy nečerpají, ale až případně nemocenskou.

Pasivní kapitálové příjmy (dle § 8 zákona o dani z příjmu), z nájmu (dle § 9 zákona o dani z příjmu) a ostatní zdanitelné příjmy (dle § 10 zákona o dani z příjmu) nezakládají účast na nemocenském pojištění. Ti, kteří mají pouze pasivní příjmy se pro účely zdravotního pojištění považují za osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Nárok na nemocenskou OBZP nemají bez ohledu na výši svých pasivních příjmů.

Podmínky pro nárok na nemocenské

• Musíte být uznáni dočasně práceneschopným (nebo v karanténě) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvala déle než 14 kalendářních dnů.
• Vznik dočasné pracovní neschopnosti potvrzuje ošetřující lékař (vystavením tzv. eNeschopenky).
• Zároveň se na osobu vztahuje tzv. ochranná lhůta - tj. nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění (např. pro případ změny zaměstnání, kdy jednotlivá zaměstnání přesně nenavazují). Pokud pojištění trvalo po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání.

Nemocenská vs. Náhrada Mzdy za Nemoc

Jak se liší nemocenská od náhrady mzdy za nemoc? U zaměstnanců je základním vstupním údajem průměrná hrubá mzda a nikoliv čistá mzda. Zaměstnanec, který je v dočasné pracovní neschopnosti, pobírá nejprve po dobu 14 dnů náhradu mzdy. Teprve od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti vám začne vyplácet nemocenské pojištění (tzv. nemocenskou) Okresní správa sociální zabezpečení (OSSZ) v okrese, kde je mzdová účtárna vašeho zaměstnavatele.

Jakmile u doktora nahlásíte nemoc a dostanete potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti (lidově řečeno neschopenku), které doručíte zaměstnavateli, oficiálně nemusíte chodit do práce a máte nárok na náhradu mzdy. Náhradu mzdy dostáváte za všechny hodiny, které byste jinak strávili v práci, po dobu 14 kalendářních dnů od začátku pracovní neschopnosti. Výše náhrady mzdy je 60 % vašeho průměrného hodinového výdělku za poslední čtvrtletí poté, co projde redukční hranicí.

Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci tzv. náhradu mzdy. Pokud jste práce neschopni, po dobu prvních dvou týdnů dostáváte tzv. náhradu mzdy. Náhrada mzdy je vyplácena ve výši 60 % průměrného výdělku a proplácejí se pouze pracovní dny, případně svátky, připadají-li na pracovní den. Náhrada mzdy se týká pouze zaměstnanců.

Od 15. dne pracovní neschopnosti vám zaměstnavatel přestane platit náhradu mzdy a stát, konkrétní správa sociální zabezpečení, vám začne platit nemocenskou. Od 1. ledna 2020 se vyřizování neschopenek zrychlilo díky elektronickým eNeschopenkám. Stát vám nemocenskou vyplatí na účet, nebo v hotovosti prostřednictvím poštovní poukázky.

Prvních 14 dnů nemoci

Prvních 14 dnů nemoci se nemocenská nepobírá. Prvních 14 dnů je (pouze zaměstnanci) vyplácena náhrada mzdy, od 15. dne nemocenská. Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci tzv. náhradu mzdy.

Jak a Z Čeho Se Počítá Nemocenská?

Částka nemocenské závisí na předchozím rozhodném příjmu, zpravidla za předchozích 12 kalendářních měsíců. U zaměstnanců se hodnotí hrubá mzda, u OSVČ platby na dobrovolném nemocenském pojištění. Čím vyšší rozhodné příjmy, tím vyšší následná nemocenská.

Při výpočtu nemocenské platí, že čím delší pracovní neschopnost, tím vyšší finanční plnění. Do 30. dne pracovní neschopnosti totiž činí nemocenská 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne do 60. dne potom 66 procent a následně již 72 procent redukovaného denního vyměřovacího základu.

Základním vstupním údajem pro výpočet nemocenské je denní vyměřovací základ (průměrný hrubý denní příjem za předchozí období), který se při výpočtu redukuje.

Redukční hranice v roce 2024

• do částky 1 466 korun se započítává z 90 procent,
• od 1 466 korun do 2 199 korun z 60 procent,
• od 2 199 korun do 4 397 korun z 30 procent.
• k dennímu vyměřovacímu základu nad 4 397 korun se nepřihlíží.

Do 30. dne pracovní neschopnosti činí nemocenská 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne do 60. dne 66 % a od 61. dne potom již 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Kolik je nemocenská? Nemocenská náleží pojištěncům od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, o které rozhodne ošetřující lékař. Nemocenské se proplácí ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 15. do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Jak se vypočítá denní vyměřovací základ?

Při výpočtu nemocenské se z průměrné mzdy vypočítá neredukovaný denní vyměřovací základ (DVZ), který se při výpočtu redukuje.

• Do první redukční hranice (do 1 552 Kč) se započítává z 90 %,
• ve druhé redukční hranici (od 1 552 Kč do 2 328 Kč) z 60 %,
• ve třetí redukční hranici (od 2 328 Kč do 4 656 Kč) z 30 %.

V prvních 16 dnech nároku na nemocenskou je následná denní nemocenská 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, v dalších 30 dnech již 66 % a v následujících dnech již 72 %. Základní podpůrčí doba pro nemocenskou je 380 dní.

Příklad: V přiložené tabulce máme pro názornost vypočten redukovaný denní vyměřovací základ (DVZ) u průměrné hrubé mzdy ve výši 55 000 Kč.

Výpočet	Částka
Průměrná hrubá mzda	55 000 Kč
Neredukovaný DVZ	1 808,22 Kč
Zápočet z první redukční hranice	1 396,80 Kč
Zápočet ze druhé redukční hranice	153,73 Kč
Redukovaný DVZ	1 551 Kč

Kdy Chodí Nemocenská na Účet?

Konkrétní postup získání financí je následující. Váš zaměstnavatel po 14 dnech odevzdá váš tzv. lístek na peníze na OSSZ. V případě, že jste OSVČ, zmíněný lístek zasílá váš obvodní lékař. V závislosti od data, kdy je doručen, má následně OSSZ 30 dní na vyplacení nemocenské.

Datum, kdy chodí nemocenská na účet, se tedy může měnit. To, kdy je vyplácena nemocenská, je individuální a může se v různých případech lišit. Není totiž stanoven konkrétní den výplaty. Zákon totiž nestanovuje konkrétní den v měsíci, kdy mají být finance vyplaceny. Pouze stanovuje, že se vyplácí zpětně ve lhůtě nejpozději do jednoho měsíce následujícího po dni, kdy byly OSSZ doručeny všechny potřebné a správně vyplněné doklady pro nárok na výplatu dávky. Nejčastěji však chodí nemocenská od 8. do 17. dne v měsíci. Může však dorazit i později, v důsledku výše zmíněných důvodů.

Kdy chodí nemocenská? Nemocenskou vyplácí OSSZ a pro výplatu není dán žádný konkrétní termín. Je stanoveno, že nemocenská je vyplácena zpětně, ve lhůtě nejpozději do jednoho měsíce následujícího po dni, kdy byly OSSZ doručeny všechny potřebné a správně vyplněné doklady pro nárok na výplatu dávky.

Datum, kdy chodí nemocenská na účet se tedy různí. Kdy chodí nemocenská na účet, se tak odvíjí od spolehlivosti vašeho zaměstnavatele v oblasti posílání dokumentů a péči o své zaměstnance.

Standardní lhůta pro vyřízení nemocenské je 30 dnů od podání žádosti, ve složitějších případech může být tato lhůta prodloužena.

Nemocenská dávka se vyplácí pravidelně jednou měsíčně, a to zpětně za předchozí kalendářní měsíc. Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) zasílá nemocenskou vždy v následujícím měsíci po měsíci, za který náleží. V praxi to znamená, že pokud jste byli nemocní například v březnu, nemocenskou dostanete v průběhu dubna. Většina lidí obdrží peníze z nemocenské mezi 20. až 30. dnem následujícího měsíce. Pro hladký průběh výplaty je zásadní, aby zaměstnavatel včas předal potřebné dokumenty na OSSZ. Zaměstnavatel má povinnost odeslat příslušné dokumenty nejpozději do 3 pracovních dnů od jejich obdržení od zaměstnance nebo lékaře.

Výplata nemocenské probíhá pravidelně jednou měsíčně, zpravidla ve stejném termínu jako běžná výplata mzdy, tedy v období mezi 15. až 20. dnem následujícího měsíce po vzniku nároku. Mezi 20. až 30. Nemocenská se vyplácí zpětně, což znamená, že peníze za předchozí měsíc dostanete v měsíci následujícím. ČSSZ zasílá dávky buď na bankovní účet, který jste uvedli v žádosti o nemocenskou, nebo poštovní poukázkou na adresu vašeho bydliště. Bankovní převod je rychlejší a bezpečnější způsob výplaty, proto je doporučován jako preferovaná varianta.

Je třeba počítat s tím, že v období chřipkových epidemií nebo jiných situací, kdy je podáno velké množství žádostí najednou, může být doba zpracování delší. ČSSZ se však snaží všechny žádosti vyřizovat co nejrychleji, aby pojištěnci nebyli v obtížné finanční situaci.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) provádí výplatu dávek nemocenského pojištění zpravidla jednou měsíčně, a to vždy po zpracování všech potřebných dokumentů a ověření nároku na dávku. Je důležité si uvědomit, že na rozdíl od běžné výplaty mzdy nemá ČSSZ pevně stanovený termín pro zasílání peněz.

Nemocenská bude zaslána na účet, ze kterého je hrazeno pojistné na nemocenské pojištění nebo na adresu trvalého pobytu (neplatí-li OSVČ pojistné na nemocenské pojištění z účtu), případně na adresu, kterou eviduje ÚSSZ v souvislosti s vyplácením dávek nemocenského pojištění.

Způsob výplaty

Nemocenská se vyplácí především bezhotovostně na bankovní účet, který uvedete v příslušném formuláři. Můžete si také zvolit výplatu poštovní poukázkou na adresu trvalého bydliště, ale v tomto případě vám bude stržen poplatek za poštovní služby.

Co Dělat, Když Nepřijde Nemocenská?

V případě, že se dostanete do situace, že vám nedorazí očekávané finance, pak se nejprve obraťte na svého zaměstnavatele. Ujistěte se, že skutečně odevzdal váš list na OSSZ. V případě, že jste OSVČ, pak se obraťte na svého doktora. Ve chvíli, kdy máte jistotu, že byl váš lístek v pořádku odevzdán, pak je na místě kontaktování příslušného OSSZ v místě bydliště. Více informací najdete na oficiálních stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Jestliže váš zaměstnavatel podklady na OSSZ poslal a uplynula už maximální lhůta 30 dní, ale vy peníze stále nemáte, požádejte zaměstnavatele, ať kontaktuje OSSZ.

Pokud potřebujete zjistit, kdy přesně vám přijde nemocenská, můžete kontaktovat příslušnou OSSZ. Pracovníci vám sdělí předpokládaný termín výplaty nebo důvod případného zpoždění. Pro urychlení celého procesu je vhodné mít připravené číslo rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti.

V případě, že nastane problém s výplatou nemocenské nebo se platba opozdí, je možné kontaktovat příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení.

eNeschopenka: Elektronické Vyřizování Neschopenek

Od 1. ledna 2020 se vyřizování neschopenek zrychlilo díky elektronickým eNeschopenkám.

Nemocný/žadatel musí být nejprve vyšetřen lékařem, který potvrdí jeho pracovní neschopnost a vyplní eNeschopenku v elektronickém systému. Lékař následně odešle eNeschopenku příslušné územní správě sociálního zabezpečení (ÚSSZ), a to nejpozději během prvního pracovního dne po dni, kdy dočasná pracovní neschopnost vznikla. Pacient od lékaře obdrží Průkaz práce neschopného pojištěnce v tištěné podobě, ve kterém jsou uvedeny mimo jiné termíny kontrol a povolené vycházky.

Zaměstnavatel má k dispozici online služby pro ověření či stažení údajů o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců. Pokud si zaměstnavatel aktivuje notifikační službu prostřednictvím ePortálu ČSSZ, budou mu přicházet automatická hlášení o vystavení neschopenky do datové schránky. Zaměstnavatel zašle elektronicky po 14 dnech trvání neschopenky ČSSZ přílohu k žádosti o dávku.

Pracovní neschopnost ukončí opět lékař, buď k danému dni nebo maximálně 3 dny dopředu. Den, který je na neschopence uveden jako den ukončení pracovní neschopnosti, je nemocný ještě z práce omluven. Při ukončení neschopenky ošetřující lékař elektronicky vyplní III.

Pro OSVČ platí podobná pravidla, pokud si platí nemocenské pojištění. Od lékaře obdrží pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce a nemusí již správě sociálního zabezpečení zasílat žádost o nemocenské v podobě papírových tiskopisů, to provádí přímo lékař elektronicky.

Doba Poskytování Nemocenských Dávek

Nemocenské dávky lze pobírat po přesně stanovenou dobu, která je legislativně upravena. Maximální doba poskytování nemocenského je 380 kalendářních dnů od vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény. Toto období začíná běžet prvním dnem vzniku pracovní neschopnosti.

Nemocenská je vyplácena od 15. dne pracovní neschopnosti po dobu trvání neschopenky, nejdéle ale 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény.

Po skončení podpůrčí doby (tj. 380 dnů) je možné požádat o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby (formulář Žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby). O prodloužení výplaty nemocenské rozhoduje ÚSSZ, a to max. o 350 dnů.

V případě dlouhodobé nemoci je možné po vyčerpání podpůrčí doby požádat o její prodloužení. Tato žádost musí být podána prostřednictvím ošetřujícího lékaře nejpozději tři měsíce před uplynutím podpůrčí doby.

Pro výpočet délky poskytování nemocenského se započítávají také předchozí období dočasné pracovní neschopnosti, pokud spadají do 380 dnů před vznikem nové pracovní neschopnosti. Výjimkou jsou případy, kdy byla nová pracovní neschopnost uznána alespoň 190 dnů po ukončení předchozí pracovní neschopnosti. V takovém případě se předchozí doba do limitu nezapočítává.

Pokud pojištěnec vyčerpá celou podpůrčí dobu včetně případného prodloužení, má několik možností. Může požádat o invalidní důchod, pokud jeho zdravotní stav odpovídá podmínkám pro jeho přiznání, nebo se může vrátit do práce, případně změnit zaměstnání na takové, které lépe odpovídá jeho zdravotnímu stavu.

Kontrola Během Nemocenské

Během čerpání nemocenské je nutné dodržovat lékařem stanovený režim, přičemž případná kontrola ze strany OSSZ může přijít během celé doby čerpání nemocenské. Nedodržení stanoveného režimu je sankciováno - např. odebráním nebo krácením nemocenské, udělením pokuty.

Dodržování režimu nemocného během neschopenky provádí primárně zaměstnanci Okresní správy sociálního zabezpečení. V prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti, kdy zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci náhradu mzdy za nemoc, však může zaměstnavatel zaměstnance kontrolovat, a to včetně dodržování stanovených vycházek.

• pokyny příslušného lékaře.
• sdělil ošetřujícímu lékaři a která je uvedena na neschopence.
• určený časový rozsah a úsek ( pojištěnec může být zkontrolován).

Zkušební Doba a Výpovědní Lhůta

Nárok na nemocenskou mají i zaměstnanci ve zkušební nebo výpovědní době. Podmínkou je účast na nemocenském pojištění, což je splněno i při práci na zkrácený úvazek. Například při práci na dohodu o provedení práce s hrubou odměnou 10 tisíc korun a méně však účast na pojištění nevzniká.

I zaměstnanci ve zkušební době mohou onemocnět, přičemž pro tyto situace platí stejná pravidla jako v ostatních případech. V prvních 14 dnech tedy náleží náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele a od 15. dne náleží nemocenská.

Nárok na nemocenskou mají pochopitelně i zaměstnanci ve výpovědní lhůtě. Nemocenská se vyplácí stejně. Výplata nemocenské následně náleží i po skončení pracovního poměru, pokud trvají zdravotní důvody pro nárok na nemocenskou.

tags: #kdy #chodí #nemocenská #dávka

Oblíbené příspěvky:

• Mzdový vývoj v Česku
• Vývoj minimální mzdy
• Obrana národa – 4. brigáda
• Ukončení pracovního poměru
• Podmínky nároku na nemocenskou po ukončení zaměstnání