Účtování mezd zaměstnanců: Kompletní průvodce

Finanční odměnu za odvedenou práci dostává každý zaměstnanec, který je v pracovněprávním vztahu se svým zaměstnavatelem. Dnes se na výpočet hrubých a čistých mezd využívají účetní programy, které na základě potřebných údajů vypočítají mzdu za vás a ulehčí tak práci mzdovým účetním. V tomto článku si popíšeme základní terminologii mezd a ukážeme si základní principy jejich výpočtu a zaúčtování.

Druhy pracovního poměru

Druhy pracovního poměru jsou vymezeny v zákoníku práce. Hlavní pracovní poměr se uzavírá se zaměstnanci, kteří se přijímají k dlouhodobé spolupráci s pevně stanoveným počtem odpracovaných hodin. Zákoník práce upravuje pojem tzv. kratší pracovní doba, který je obecně znám jako zkrácený úvazek. Zkrácený úvazek je velice podobný plnému úvazku jen s tím rozdílem, že zaměstnanec může odpracovat méně než 40 hodin za týden. Dohoda o provedení práce je oblíbená forma vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a je hojně využívaná zejména pro brigádníky. Zákon stanovuje rozsah odpracovaných hodin na maximálně 300 hodin za kalendářní rok. Do konce roku 2023 platí, že pokud odměna z DPP nepřesáhne 10 000 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele, neodvádí se z této částky pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Dohoda o pracovní činnosti je další forma vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, je výhodná zejména v případě dlouhodobější spolupráce v menším rozsahu.

S účinností od 1. 1. 2024 dojde k novelizaci zákoníku práce, která obsahuje rozsáhlé úpravy týkající se právě DPP a DPČ. Nově budou mít zaměstnanci nárok na příplatky za práci o víkendech, v noci a ve státních svátcích. V oblasti pojistného u DPP dojde ke změně stávajícího limitu 10 000 Kč, od kterého je nutné platit pojistné. Nově budou stanoveny dva limity pro vznik účasti na sociálním a zdravotním pojištění. První limit bude stanoven pro zaměstnance pracující na DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy. K významným změnám dojde i v oblasti sociálního pojistného u všech zaměstnanců, dojde ke znovuzavedení nemocenského pojištění hrazeného zaměstnanci, a to ve výši 0,6 % z měsíčního vyměřovacího základu.

Základní pojmy mezd

Mzda je odměna za práci v pracovním poměru, která náleží zaměstnanci za práci, kterou odvedl. Zaměstnavatel vyplácí mzdu zpětně zpravidla za předchozí měsíc. Zákoník práce stanovuje jednotné principy odměňování pro všechny skupiny zaměstnanců a např. definuje minimální mzdu, která chrání zaměstnance proti nepřiměřeně nízkým odměnám. Výše mzdy odpovídá náronosti, odbornosti a množství odpovědnosti při výkonu práce.

Mzdové formy

Mzdové formy představují rozdílné principy a metody, jak se určuje mzda. Pro zaměstnavatele je důležité správně zvolit mzdové formy, které motivují k vylepšení pracovního výkonu zaměstnance. Principy mzdových forem se uvádějí ve vnitřním mzdovém předpisu, který upravuje mzdová práva zaměstnanců.

  • Časová mzda je považována za nejvíce využívaný typ mzdy.
  • Úkolová mzda je založena na principu odměňování zaměstnance za jednotku odvedené práce. úkolová - závisí na splnění úkolů, které jsou zaměstnanci uloženy, např.
  • Podílová mzda je forma mzdy, kdy je odměna zčásti závislá na dosaženém obratu nebo zisku zaměstnavatele. provizní - např.

Složky mzdy

Při výpočtu mzdy se zohledňuje fixní a variabilní složka mzdy. Fixní neboli pevná složka je přesně daná smlouvou, variabilní složky mzdy jsou upraveny zákonem, smlouvou nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele. Hrubá mzda se tedy skládá ze základní mzdy, která je, jak už jsme uváděli výše, pevně daná na základě pracovní smlouvy. Dále se skládá z pohyblivé složky mzdy, která obsahuje příplatky např. za práci přesčas, za práci ve svátek, v noci, o víkendech nebo za práci ve ztíženém prostředí. Součástí mzdy jsou i různé zaměstnanecké výhody neboli benefity, které můžou zaměstnavatelé poskytovat svým zaměstnancům.

Postup výpočtu mezd

Při výpočtu mezd se postupuje v souladu se zákoníkem práce. Účetní, která mzdy zpracovává, shromažďuje informace o odpracované době, čerpání dovolené, odměnách a dalších údaje, které souvisí se mzdami zaměstnance za dané období.

Z hrubé mzdy se dále vypočítá záloha na daň z příjmů ve výši 15 %. Pokud měsíční mzda přesahuje 4násobek průměrné mzdy, musí být uplatněna progresivní sazba ve výši 23 %. Ze zálohy na daň z příjmů je možné odečíst slevu na poplatníka ve výši 2 570 Kč. Zaměstnanec však musí mít u zaměstnavatele podepsané prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob (tzv. Od daně lze odečíst dále i slevu na dítě/děti. Tento typ daňového zvýhodnění může uplatňovat pouze jeden z poplatníků, který žije s dětmi ve společné domácnosti. Výše slevy na dani se odvíjí od počtu dětí. Aktuální měsíční výše slev na dani v podobě daňového zvýhodnění v roce 2023 je na první dítě 1 267 Kč, na druhé dítě 1 860 Kč a na třetí a každé další dítě 2 320 Kč. Čistá mzda se poté po všech výše uvedených úpravách vyplatí zaměstnanci.

Změny v účtování mezd od roku 2024

Od roku 2024 došlo k řadě změn, které ovlivňují výpočet čisté mzdy. Stručný přehled změn:

  • Daň z příjmů - sazba daně z příjmů je 15 %. Kromě toho existuje ještě další daňové pásmo ve výši 23 %, které platí pro osoby s vyššími příjmy.
  • Změna limitu pro vyšší sazbu daně - na rozdíl od limitu pro rok 2023, který činil 48násobek průměrné mzdy, se v roce 2024 jedná pouze o 36násobek průměrné mzdy. Konkrétně jde o částku 131.901 Kč měsíčně, což odpovídá ročnímu příjmu ve výši 1.582.812 Kč. To znamená, že odvody na daních ve výši 23 % se týkají i lidí s nižšími příjmy (s menším základem daně).
  • Odvody na sociální pojištění - v roce 2023 bylo zaměstnancům z hrubé mzdy odváděno sociální pojištění ve výši 6,5 %, ale v roce 2024 se zvýšilo na 7,1 %. Důvodem je navýšení sazby pro odvod nemocenského pojištění, a to konkrétně o 0,6 %.
  • Zrušení slevy na studenta - od roku 2024 již není možné uplatnit slevu na studenta, která dříve činila 4.020 Kč ročně (tedy 335 Kč měsíčně).
  • Zrušení školkovného - nově byla zrušena také sleva na dani, kterou si mohli uplatnit rodiče dětí navštěvujících předškolní zařízení (tzv. sleva na umístění dítěte). Není tedy možné odečítat z daní náklady na školku do výše minimální mzdy.
  • Omezení slevy na manžela/manželku - nárok na slevu na manžela/manželku bez vlastních příjmů do 68.000 Kč ročně mají od roku 2024 pouze rodiny s dítětem mladším 3 let.
  • Zrušení některých odečtů - v roce 2024 již nemohou poplatníci odečíst zaplacené příspěvky odborům ani úhrady za zkoušky.
  • Změna výše minimální mzdy - v roce 2024 se jedná o částku 18.900 Kč.

Slevy na dani pro zdaňovací období 2024

Daň z příjmů se snižuje prostřednictvím slev na dani, což může znamenat v měsíční výplatě, ale také na konci zdaňovacího období snížení odvodu daně z příjmů.

Sleva na dani Výše slevy (měsíčně)
Na poplatníka 2 570 Kč
Na první dítě 1 267 Kč
Na druhé dítě 1 860 Kč
Na třetí a každé další dítě 2 320 Kč

Praktický příklad výpočtu a zaúčtování mzdy

Měsíční hrubá mzda zaměstnance činila 25 000 Kč.

  • sociální pojištění placené zaměstnancem: 25 000 x 6,5 % = 1 625
  • zdravotní pojištění placené zaměstnancem: 25 000 x 4,5 % = 1 125

Příklad - Výpočet a zaúčtování mzdy

Zaměstnanec pobírá měsíční hrubou mzdu 50.000 Kč, současně obdržel odměnu z fondu odměn 10.000 Kč, užívá k soukromým účelům osobní automobil v PC včetně DPH 600.000 Kč, má 2 děti. Dále uplatňuje odečet úroků z hypotečního úvěru 15.000 Kč. Zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani:

Roční zúčtování

Účtování mezd

Na zaúčtování mezd se v dnešní době využívají účetní programy, které provedou výpočty za vás. Samotnému výpočtu čisté mzdy ovšem předchází spousta důležitých činností, které musí mzdová účetní provádět. Jedná se jak o úkony, které jsou spojeny se zahájením a ukončením pracovněprávního vztahu, tak o pravidelné zákonem stanovené povinnosti, např.

Hrubou mzdu účtuje zaměstnavatel jako náklad na účet 521 - Mzdové náklady. Sociální a zdravotní pojistné hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance pak jako náklad na účet 524, a to souvztažně se závazkovými účty za zaměstnanci 331 a za příslušnými institucemi sociálního a zdravotního pojištění 336. Předpis zálohy na dani účtuje zaměstnavatel jako závazek na straně Dal na účtu 342 jako ostatní přímé daně.

Vzniká závazek vůči institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.

  • Účet 336 Účet 336 - Zúčtování s institucemi sociál. zabezpečení a zdravot. pojištění (Pasivní) 336 si můžeme analyticky rozlišit, např.
  • 336 Účet 336 - Zúčtování s institucemi sociál. zabezpečení a zdravot. pojištění (Pasivní) 336.1 pro sociální pojištění a 336 Účet 336 - Zúčtování s institucemi sociál. zabezpečení a zdravot. pojištění (Pasivní) 336.2 pro zdravotní pojištění.

O zálohu na daň se zmenší závazek vůči zaměstnanci a zároveň vzniká závazek vůči finančnímu úřadu. Daně z příjmů odváděné za zaměstnance účtujeme vždy na účet 342 Účet 342 - Ostatní přímé daně (Pasivní) 342 Ostatní přímé daně, nikdy na účet 341 Účet 341 - Daň z příjmů (Pasivní) 341 Daň z příjmů.

  • 331 Účet 331 - Zaměstnanci (Pasivní) 331 / 336 Účet 336 - Zúčtování s institucemi sociál. zabezpečení a zdravot.
  • 331 Účet 331 - Zaměstnanci (Pasivní) 331 / 336 Účet 336 - Zúčtování s institucemi sociál. zabezpečení a zdravot.

Náhrada placená správou sociálního zabezpečení 336 Účet 336 - Zúčtování s institucemi sociál. zabezpečení a zdravot.

Zaúčtování srážky ze mzdy v případě půjček, alimentů apod. 10. 10.

Pojištění, které je povinem platit zaměstnavatel ze zákona při zaměstnání již jednho zaměstnance. Teorie k tomuto tématu formou otázek a odpovědí. Praktic... a na jaké účty se zaúčtuje zákonné pojištění - Kooperativa? Bujový Vaníček 28.01.2012, 07:36 bez ohledu na pojišťovnu se povinné pojištění účtuje na vrub účet 336.

Dovoluji si oponovat panu Vaníčkovi s jeho účtem 336 a komentářem - že bez ohledu na pojišťovnu.

Naturální příjem

O naturálním příjmu vyjádřeném v penězích se účtuje analogicky jako o peněžním příjmu. Některá nepeněžní plnění se ale neúčtují do nákladů; vstupují pouze do ZDP fyzických osob ze závislé činnosti (§ 6 odst. 3 a 6 ZDP).

Účtování naturálního příjmu

Plátci mezd musí vést evidenci o výplatách na mzdových listech:

  • poplatníkovo jméno, rodné číslo, bydliště
  • jména a RČ osob, které poplatník uplatňuje pro snížení základu daně, výši jednotlivých odčitatelných částek ze základu daně s uvedením důvodu jejich uznání.
  • Každý měsíc:
    • počet dnů výkonu práce, úhrn zúčtovaných mezd, výši pojistného, které je povinen srazit plátce ze mzdy poplatníka, základ pro výpočet daňové zálohy měsíční sazbou, nezdanitelné částky ze základu daně pro výpočet daňové zálohy, zdanitelnou mzdu pro výpočet daňové zálohy, výši sražené zálohy na daň.

Náhrada mzdy a nemocenské při dočasné pracovní neschopnosti

Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. V případě nemoci, která trvá více než 14 dní má zaměstnanec nárok na nemocenskou (dávka vyplácená státem), pokud byl zaměstnanec uznán dočasně práceneschopným (nebo mu byla nařízena karanténa).

  1. Předpis náhrady mzdy do výše stanovené v § 192 ZP: 521 / 331

    Jedná se o příjem zaměstnance osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti, který je dále osvobozen i od povinnosti odvodu na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele jde o daňově uznatelný náklad.

  2. Předpis náhrady mzdy nad výši stanovenou v § 192 ZP: 521 / 331

    Jedná se o příjem zaměstnance, který podléhá odvodu daně z příjmů ze závislé činnosti a dále též odvodu na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele jde o daňově uznatelný náklad, za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 5, tzn., že pravidla pro výplatu vyšších náhrad jsou upravena v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu, v pracovní nebo jiné smlouvě.

  3. Snížení odvodu sociálního pojištění: např. 336/2 a 524/2

    Zaměstnavatel snižuje částku k úhradě pojistného za zaměstnance o 1/2 vyplacených náhrad mezd [viz bod a)]. Zaměstnavatel odvede pouze rozdíl mezi původně vypočteným sociálním pojištěním (MD 524 / Dal 336) a 1/2 vyplacených náhrad mezd za nemoc zaměstnance (MD 336 / Dal 524), tj. pouze zůstatek na straně Dal účtu 336.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se uzavírají k provedení práce opakující se povahy nebo k provedení práce jednorázové povahy, a to buď se zaměstnanci, kteří jsou již u zaměstnavatele v pracovním poměru, nebo se zaměstnanci cizími. Musí se jednat o práci, kterou nemůže zaměstnavatel zabezpečit v rámci běžné pracovní doby a provedení práce v rámci pracovního poměru by bylo neúčelné a nehospodárné. Pro dohody platí pravidla pro minimální mzdu. Zaměstnanec pracující na dohodu proto musí dostat minimálně 112,50 korun za hodinu. Na dohody se ale nevztahuje výše minimální mzdy.

Zaměstnanci pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodáři) mají od roku 2024 právo na některé příplatky za práci např.:

  • Práce ve svátek: Dohodáři mají příplatek nejméně ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku nebo placené náhradní volno. Směnu ve svátek přitom může dohodář dostat jen výjimečné z vážných důvodů.
  • Práce v noci: Dohodářům, kteří odpracovali určitou dobu mezi 22. až 6. hodinou náleží příplatek v minimální výši 10 % průměrného hodinového výdělku.
  • Práci v sobotu a neděli: Dohodářům náleží příplatek v minimální výši 10 % průměrného hodinového výdělku.
  • Práci ve ztíženém pracovním prostředí: Dohodářúm náleží příplatek v minimální výši 10 % minimální hodinové mzdy za každý jeden zatěžující vliv.

Zaměstnavatel musí dohodáře informovat o pracovním rozpisu nebo změnách, a to vždy nejpozději tři dny před začátkem dané směny. Zrušit směnu pak musí zaměstnavatel nejpozději 24 hodin před jejím začátkem, jinak ji musí dohodáři proplatit.

Dohody o provedení práce (DPP)

Na DPP nemůže zaměstnanec odpracovat více než 300 hodin u jednoho zaměstnavatele za kalendářní rok. Pokud odpracuje zaměstnanec hodiny nad rámec limitu, měl by být zvolen jiný typ pracovního vztahu, například dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo klasickou pracovní smlouvu. Pokud u jednoho zaměstnance a jednoho zaměstnavatele:

  1. nepřesáhne odměna na základě DDP v kalendářním měsíci částku 10.000 Kč, a pokud zaměstnanec nepodepíše u zaměstnavatele prohlášení k uplatňování nezdanitelných částek základu daně, slev na dani a daňového zvýhodnění na vyživované dítě, atd. zdaňuje se příjem zvláštní sazbou daně ve výši 15 %, kterou odvádí zaměstnavatel, a zaměstnanec musí podat daňové přiznání a sraženou daň z příjmů (na základě potvrzení zaměstnavatele) odečte v tomto přiznání. Pokud zaměstnanec tento postupu využije dobrovolně, musí do daňového přiznání zahrnout příjmy z dohod o provedení práce plynoucích od všech zaměstnavatelů.
  2. nepřesáhne odměna na základě DDP v kalendářním měsíci částku 10.000 Kč, a pokud zaměstnanec podepíše u zaměstnavatele prohlášení k uplatňování nezdanitelných částek základu daně § 38d odst. 4 a § 38k odst. 7 ZDP (slev na dani a daňového zvýhodnění na poplatníka, vyživované dítě atd.), na příslušné měsíce nemůže být prohlášení podepsáno u jiného zaměstnavatele, zaměstnavatel jej zúčtuje jako srážkovou daň.

Pokud je měsíční odměna z DPP menší než 10.000 Kč u jednoho zaměstnavatele, neplatí se sociální ani zdravotní pojištění. Platí to ovšem i v případě, kdy jeden zaměstnanec má uzavřeno více dohod s různými zaměstnavateli a celkový příjem z nich přesahuje 10.000 Kč. V takovém případě si ale musí zaměstnanec platit sám zdravotní pojištění v minimální výši v roce 2024 - 2.552 Kč měsíčně.

Příklad

Pan Novotný má 3 dohody o provedení práce:

  1. Ve firmě A vykonává práce v rozsahu 100 hodin v kalendářním měsíci. Celkem za rok je to 80.000 Kč. Měsíčně 80.000/12 = 6.667 Kč. Pan Novotný ani firma A neplatí sociální a zdravotní pojištění.
  2. Ve firmě B odpracuje za rok 150 hodin, zde má sjednanou odměnu 7.000 Kč měsíčně. Pan Novotný ani firma B neplatí sociální a zdravotní pojištění.
  3. Ve firmě C odpracuje za rok 200 hodin, zde má sjednanou odměnu 4.000 Kč měsíčně. Pan Novotný ani firma C neplatí sociální a zdravotní pojištění.

Protože ani u jednoho zaměstnavatele nepřesahuje odměna 10.000 Kč, nemusí pan Novotný ani žádná z firem odvádět sociální ani zdravotní pojištění. V celkovém úhrnu na základě 3 DPP odpracuje pan Novotný 450 hodin za rok, což je v pořádku, protože ani u jednoho zaměstnavatele nepřekročil limit 300 hodin ročně. Pan Novotný si platí minimální zdravotní pojištění sám, sociální pojištění platit nemusí (ale doba práce na DPP ani odměny z těchto dohod se mu nezapočítávají pro výpočet důchodu).

Od roku 2024 mají zaměstnanci s DPP nárok na placenou dovolenou. Podmínky jsou stejné jako u zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Pro vznik nároku je nutné, aby zaměstnanec odpracoval minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby, která u dohod představuje 20 hodin týdně. Druhou podmínkou je pak to, že dohoda musí trvat minimálně 4 týdny. To platí i pro dohody, které na sebe přímo navazují.

Pokud odvádí zaměstnavatel z DPP sociální pojištění (tj. u měsíčního příjmu vyššího než 10.000 Kč u jednoho zaměstnavatele), potom vzniká zaměstnanci také nárok na nemocenské dávky. Naopak pokud jsou příjmy nižší a k odvodu nedochází, nemá zaměstnanec nárok na nemocenské dávky.

Evidence dohod

Nově musí zaměstnavatelé hlásit všechny uzavřené dohody České správě SZ proto, aby nedocházelo k podvodům ze strany zaměstnanců. Pokud mají zaměstnanci více zaměstnavatelů, vydělají si přes limit 10.000 Kč a neplatí tak sociální, zdravotní pojištění ani daň. Zaměstnanec musí při podpisu dohody vyplnit a podepsat také dokument o tom, zda pracujete na DPP ještě u jiného zaměstnavatele.

Dohody o pracovní činnosti (DPČ)

Dohoda o pracovní činnosti se sjednává písemně a musí obsahovat:

  • dobu, na kterou se uzavírá,
  • vymezení úkolu nebo činnosti,
  • výši sjednané odměny,
  • rozsah práce.

Rozsah práce zaměstnance v rámci DPČ nesmí v průměru překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby (posuzováno za celé období trvání smlouvy, max. 52 týdnů). I v případě, že se stejným zaměstnavatelem uzavře zaměstnanec více DPČ, součet prací za všechny sjednané dohody nesmí v 1 kalendářním roce tento limit překročit. Běžná týdenní pracovní doba je 40 hodin, tj. DPČ max. 20 hodin. Povinnost platit pojištění závisí na tom, jaký je hrubý měsíční příjem. Částka se vypočítá jako jedna desetina (předpokládané) průměrné mzdy pro daný rok. V roce 2024 (stejně jako 2023) je to do 4.000 Kč. Pokud je částka překročena, odvádí se Pojistné na SZ a ZP.

Prohlášení k dani z příjmů lze mít na jeden konkrétní měsíc nebo období podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele. Tedy ve stejný měsíc nemůže být prohlášení podepsáno u více zaměstnavatelů, ale např. na první čtvrtletí lze mít prohlášení podepsáno u jednoho zaměstnavatele a na zbytek roku u jiného.

Právní předpisy

Právních předpisů týkajících se zaměstnanců a mezd je několik. V našem článku zmíníme ty nejdůležitější. Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) upravuje pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci. Dále v něm najdeme např. Z účetního hlediska je důležitý zákon č. Pro výpočet sociálního pojištění nebo nemocenské potřebujeme znát zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zdravotní pojištění nám pak upravují dva zákony, a to zákon č.

tags: #účtování #mezd #zaměstnanců #postup

Oblíbené příspěvky: