Nemocenské pojištění v České republice: Dávky a druhy

Nemocenské pojištění je důležitou součástí sociálního zabezpečení v České republice. Jeho cílem je pojistit krátkodobé následky některých sociálních událostí osob výdělečně činných, např. při dočasné pracovní neschopnosti, karanténě, při ošetřování a péči o člena domácnosti, nebo při těhotenství a mateřství.

Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění zaměstnaných osob v případě, kdy z důvodu nemoci či mateřství dočasně ztratí výdělek. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli OSSZ.

V 90. letech 20. století v České republice začaly vznikat tři relativně samostatné systémy sociální ochrany obyvatelstva, jež na sebe navazují: sociální pojištění, státní sociální podpora a sociální pomoc. Souhrnně se nazývají sociální zabezpečení. Rozdíl mezi nimi je zejména ve způsobu financování, organizačního zabezpečení a v tom, jaké sociální situace řeší.

Systém nemocenského pojištění je tedy určen pro osoby, které jsou z důvodu krátkodobých sociálních událostí bez finančních příjmů. Každou část nemocenského pojištění ošetřuje samostatný soubor právních norem.

Účast na nemocenském pojištění

Účast na nemocenském pojištění je:

  • Povinná: pro zaměstnance v ČR. Zaměstnavatel má za povinnost zaměstnance nemocensky pojistit. Jsou to tedy osoby v pracovním poměru, služebním poměru, zaměstnaní na dohodu o pracovní činnosti, zaměstnaní na dohodu o provedení práce, ovšem pokud výdělek přesahuje stanovenou hranici, státní zaměstnanci, soudci, poslanci a odsouzení.
  • Dobrovolná: u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). V případě, že některá z výše uvedených osob má zájem účastnit se nemocenského pojištění, je třeba, aby podala přihlášku.

Nemocensky pojištěna je i osoba pracující mimo Českou republiku, pokud v ní má trvalý pobyt. Účastníky na nemocenském pojištění jsou žáci vojenských škol, vojáci a pracovníci bezpečnostních sborů. Účast na nemocenské péči pro příslušníky ozbrojených sil a sborů vzniká nástupem do služby a končí odchodem ze služby. Stejné je to i se vzděláváním, začíná a končí s nástupem a odchodem ze školy.

Dávky nemocenského pojištění

ČSSZ uvádí, že se v českém systému nemocenského pojištění podle zákona poskytuje šest typů dávek:

  • Nemocenské
  • Ošetřovné
  • Dlouhodobé ošetřovné
  • Peněžitá pomoc v mateřství
  • Otcovské
  • Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení a hradí se ze státního rozpočtu (z příjmů pojistného).

Nemocenské

Nemocenské zaměstnanci náleží až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti. Ta náleží jen za dobu, v níž trvá pracovní vztah, který zakládá nemocenské pojištění. Náhrada mzdy není zdaňována a neplatí se z ní pojistné na sociální a zdravotní pojištění.

Období, po které jsou dávky nemocenské vypláceny, se nazývá podpůrčí doba. Délka podpůrčí doby začíná dnem, kdy byl zaměstnanec uveden do neschopnosti, a končí dnem, ke kterému je opět uschopněn, nebo do uznání částečné, popřípadě plné invalidity.

Kdo nemá nárok na nemocenské dávky:

  • Dlouhodobě nemocní - Pokud zaměstnanec marodí déle než 380 pracovních dní, také nemá nárok na nemocenské dávky.
  • Dlouhodobě pracovně neschopní důchodci - Starobní důchodci nebo příjemci invalidního důchodu III.
  • Nezaměstnaní - Nezaměstnaní nemají nárok na pobírání pracovní neschopnosti. Jediná výjimka je sedmidenní ochranná lhůta od ukončení pracovního poměru.
  • Živnostníci - Osoby samostatně výdělečně činné mají nárok od 15.
  • Pracující na dohodu - Na nemocenskou nemá nárok pracující, když pracuje na dohodu o provedení práce a měsíčně vydělává méně než 10000 Kč.

Ošetřovné

Je dávka náležící člověku, který nemůže docházet do zaměstnání, protože se stará o nemocného člena rodiny nebo o dítě mladší 10 let. V úplné rodině se rodiče mohou v ošetřování dítěte vystřídat, ovšem pouze jednou. Ošetřovné se však týká pouze zaměstnanců, nikoliv osob samostatně výdělečně činných.

Ošetřovné se poskytuje i v případě, že zaměstnanec ošetřuje své dítě, které je mladší 10 let a nemůže chodit do školky či školy kvůli uzavření daného zařízení (havárie, epidemie nebo jinou nepředvídatelnou událostí). Ošetřovné se počítá stejně jako nemocenská a trvá nejdéle 9 kalendářních dnů. Pokud ošetřuje osamělý zaměstnanec, který má v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do 16 let bez ukončené povinné školní docházky, ošetřovné se počítá nejdéle 16 kalendářních dnů.

Dlouhodobé ošetřovné

Dlouhodobé ošetřovné se vyplácí od 1. června 2018 také z nemocenského pojištění. Na toto ošetřovné mají nárok ti, kteří dlouhodobě pečují o člena domácnosti. Oproti klasickému ošetřovnému o něj však mohou žádat jak zaměstnanci, tak podnikatelé. Podnikatelé si však musí platit nemocenské pojištění. Dávku může ošetřovatel pobírat nejvýš 90 dní za rok. Nárok na dlouhodobé ošetřovné může mít příbuzný, druh nebo družka anebo i jiná osoba.

Otcovská

Otcovská náleží po dobu sedmi dnů v souvislosti s péčí o novorozené dítě otci dítěte nebo pojištěnci (muž či žena), který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Základní podmínkou je účast na nemocenském pojištění. Otec dítěte musí být zapsán v jeho rodném listě.

Peněžitá pomoc v mateřství

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká až po 270 kalendářních dnech v zaměstnání, a to v rámci dvou předchozích let. U OSVČ je nárok mírnější - pouze 180 dnů z posledních 2 let. Podpůrčí doba se liší s ohledem na počet dětí, nebo pokud jde o osamělého rodiče. Při porodu jednoho dítěte je podpůrčí doba dlouhá 196 kalendářních dní. Při porodu dvou a více dětí najednou je podpůrčí doba 259 kalendářních dnů. Dávky peněžité pomoci v mateřství se vyplácejí od šestého týdne před předpokládaným porodem. Ochranná lhůta je 7 dní. Pouze u žen, které ukončí zaměstnání během těhotenství, trvá ochranná lhůta 6 měsíců. Výpočet příspěvku peněžité pomoci v mateřství je podobný jako výpočet nemocenské. Následuje redukce pomocí vymezených hranic.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje těhotným ženám nebo matkám do 9 měsíce po porodu, které nemohou vykonávat svou stávající práci. Nejčastěji je to práce s nebezpečnými látkami, práce s nebezpečím úrazu a práce s těžkými břemeny. Příspěvek tedy vyrovnává mzdový rozdíl mezi stávající prací a přechodnou prací v průběhu těhotenství, či mateřství.

Vyrovnávací příspěvek zaměstnanci nenáleží, pokud jej zaměstnavatel převedl na platově nižší pozici, ale rozdíl mezi průměrným platem na původní pozici a stávajícím platem vyrovnává doplatkem, který poskytuje po celou dobu těhotenství. Dále příspěvek nenáleží studentům, zaměstnancům pracujících na dohodu o provedení činnosti, OSVČ a společníkům či jednatelům společnosti s r.o.

Souběh dávek

Dávky nemocenského pojištění se nemohou pobírat současně s jinými. Dávky nemocenské se nemohou pobírat souběžně s podporou v nezaměstnanosti, rodičovským příspěvkem, mateřskou, výplatou invalidního důchodu. Zároveň tak se nemůže souběžně pobírat ošetřovné a mateřská, nebo mateřská a rodičovský příspěvek. Také není možné pobírat dva rodičovské příspěvky najednou. V případě mateřské a rodičovského příspěvku zaniká nárok na rodičovský příspěvek, který rodič pobírá, a vyplácí se pouze mateřská, a to v obvyklé délce 196 kalendářních dní.

Historie nemocenského pojištění

Mezi první pojištění patřilo pojišťování lodí, které se postupně rozvíjelo a v 17. století zažilo velký rozmach. O počátcích sociálního pojištění se dozvídáme už z období 16. století. Roku 1527 vznikla dělnická nemocenská pokladna zavedená Ferdinandem I., která byla o dvě století později zrušena. Nemocenské pojištění je v Čechách zavedeno od roku 1888. Dodnes stále vycházíme ze stejných principů - všeobecnosti pojištění, povinnosti pojištění a solidarity.

Změny v nemocenském pojištění

Podepsaný konsolidační balíček prezidentem obsahuje změnu zákona, který zavádí sazbu 0,6 % na nemocenské pojištění z odvodů zaměstnance a zvyšuje sazbu o 0,6 % na nemocenské pojištění OSVČ z 2,1 % na 2,7 %.

Důležité odkazy a kontakty

  • Informace o nemocenském pojištění a kontakty naleznete na webových stránkách ČSSZ.
  • Call centrum nemocenského pojištění vyřizuje dotazy veřejnosti a poskytuje informace o nemocenském pojištění na telefonním čísle 800 050 248.
  • Klientům volajícím ze zahraničí je k dispozici telefonní číslo +420 257 066 077 (hovor z pevné nebo mobilní sítě je volajícímu účtován podle tarifu a platného ceníku jeho operátora).

tags: #nemocenske #pojištění #dávky #druhy

Oblíbené příspěvky: