Podnikání při zaměstnání: Souhlas zaměstnavatele a praktické rady

Podnikání při zaměstnání je stále oblíbenější způsob, jak si vyzkoušet vlastní nápady a získat dodatečný příjem. Kombinace stálého zaměstnání a vedlejší samostatně výdělečné činnosti přináší flexibilitu, ale zároveň vyžaduje znalost právních náležitostí, daňových povinností a pojištění. V článku najdete konkrétní kroky, tipy a příklady, jak podnikat při zaměstnání bez komplikací.

Právní aspekty podnikání při zaměstnání

Podnikání při zaměstnání je v ČR upraveno zákonem o živnostenském podnikání a dalšími právními předpisy. Skutečnost, že má někdo stabilní zaměstnání, neznamená, že by nemohl vykonávat ještě další výdělečnou činnost. Ani zákoník práce (dále jen „ZP“) tuto možnost nevylučuje, když v ustanoveních § 303 a násl. upravuje podmínky, za kterých smí zaměstnanec vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele.

Pro zaměstnance dále platí, že omezení s výkonem výdělečné činnosti se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Zaměstnanec tedy může např. Státní zaměstnanci musí před jakýmkoli podnikáním získat předchozí písemný souhlas zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnaní. Výjimkou je jen správa vlastního majetku, kdy není nutný předchozí souhlas zaměstnavatele.

Kategorie státních zaměstnanců je ještě omezena v tom, že nesmí být členy řídicích nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost; pokud tedy nebyli do takového orgánu vysláni právě svým zaměstnavatelem a v souvislosti s členstvím nepobírají odměnu od dotyčné právnické osoby (v tom případě by být členy příslušných orgánů být mohli). Zaměstnavatel má možnost svůj písemný souhlas odvolat (rovněž písemně) a je povinen v něm uvést důvody změny svého rozhodnutí.

Pokud pracujete v soukromé sféře a plánujete podnikat v jiném oboru než váš zaměstnavatel, povinnost získat souhlas se vás netýká. Každopádně si důkladně přečtěte pracovní smlouvu - vašemu podnikání může hodit klacek pod nohy i podepsaná konkurenční doložka.

Nejste si jistí? Šablonu žádosti pro zaměstnance ve státní službě najdete na stránkách Ministerstva vnitra.

Praktický příklad: Pracujete ve firmě zabývající se marketingem a chcete nabídnout grafické služby soukromým klientům. Souhlas zaměstnavatele je nutný, pokud činnost může ovlivnit firmu (např. podle § 304 zákona č. O tento souhlas žádám, protože společnost …(název zaměstnavatele)... podniká ve stejném oboru. V .................... .

Jak začít podnikat při zaměstnání

Zahájení podnikání vyžaduje několik konkrétních kroků. Nejdůležitější je registrace OSVČ, výběr typu živnosti a případný souhlas zaměstnavatele. Jste odhodlaní začít? Máte jasno, v čem podnikat, a v ruce souhlas od svého zaměstnavatele (pokud se vás týká)? Zjistěte, kterou živnost potřebujete. Nejjednodušší je volná živnost, ke které vám stačí jen občanský průkaz a čistý trestní rejstřík. Řemeslné a další odborné živnosti vyžadují povolení či kvalifikaci.

Odešlete Jednotný registrační formulář (JRF). Tímto formulářem ohlásíte start podnikání finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovně. Zajděte buď na živnostenský úřad, nebo ho vyplňte online přes Živnostenský portál. Zaplaťte poplatky. Počkejte na zápis. Úřad má 5 dnů na zpracování zápisu do živnostenského rejstříku. Zkontrolujte vedlejší činnost.

Poté prostřednictvím Jednotného registračního formuláře - osobně na libovolném živnostenském úřadě nebo online přes Portál živnostenského podnikání - ohlásíte zahájení podnikání a rovnou tím informujete finanční úřad, zdravotní pojišťovnu i správu sociálního zabezpečení, že budete podnikat na vedlejší činnost z důvodu zaměstnání (nezapomeňte uvést údaje o zaměstnavateli). Poplatek činí 1000 Kč při osobním podání a 800 Kč elektronicky.

Praktický tip: Začněte s malou vedlejší činností (např. Vedlejší činnost umožňuje rozjet e-shop a testovat produkty bez ohrožení hlavního příjmu.

Daňové a pojistné povinnosti při vedlejší činnosti

Živnostníci ze svých příjmů platí zdravotní a sociální pojištění. Pravidla odvodů se odvíjí od toho, zda budete OSVČ na hlavní, nebo vedlejší činnost. Z pohledu sociální správy pak půjde o podnikání na vedlejší činnost v případě, že se vám ze mzdy strhává sociální pojištění (to znamená, že živnost není vedlejší např. Ve složitějších situacích určitě doporučujeme konzultaci s daňovým poradcem, ale když si vezmeme obvyklý scénář, že pracujete na plný nebo zkrácený úvazek a pobíráte alespoň minimální mzdu, bude živnost při zaměstnání vaší vedlejší činností.

Příjem z podnikání při zaměstnání není omezený. Jako OSVČ si klidně můžete vydělat víc, než je vaše výplata od zaměstnavatele.

Sociální a zdravotní pojištění u vedlejší činnosti:

První rok bez záloh.
Vyúčtování na jaře následujícího roku.
Zdravotní pojištění z reálných příjmů. Výše pojistného se počítá ze skutečných příjmů OSVČ za uplynulý rok.
Sociální pojištění jen při vyšších příjmech. Při vedlejší činnosti ho neplatíte, pokud váš zisk (rozdíl mezi příjmy a výdaji) za rok nepřekročí limit - rozhodná částka v roce 2025 činí 111 736 Kč. Jakmile limit překročíte, ČSSZ vám od následujícího roku předepíše měsíční zálohy - jejich výši a variabilní symbol najdete po přihlášení do ePortálu ČSSZ.
U zdravotní pojišťovny zůstáváte bez minimálních záloh i nadále, platíte jen to, co vyjde z reálného zisku.
Nemocenské pojištění neřešte.

Praktický příklad: Vedlejší OSVČ, která provozuje e-shop, vydělala 50 000 Kč. Sociální pojištění se neplatí, zdravotní pojištění činí minimálně 3 143 Kč ročně (2025).

Jako novopečeného podnikatele vás čeká podání přiznání k dani z příjmu. Doteď jste ho nejspíš neřešili, protože za vás daně zpracoval zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování. Základní termín pro odevzdání daňového přiznání i platbu daně je 1. dubna. Živnostníci ho však podávají povinně elektronicky, takže mohou využít prodlouženou lhůtu do 1. května. V části o podnikání uvedete příjmy za minulý rok, odečtete související výdaje (skutečné, nebo paušální procentem z příjmů) a uplatníte případné slevy (např. na poplatníka, na děti…).

Co se týká dalších daní, jako začínající podnikatelé nemusíte řešit DPH. Teprve když váš příjem za 12 po sobě jdoucích měsíců přesáhne 2 miliony Kč, stanete se plátcem DPH.

Papírování k podnikání ještě pořád patří, byť se pomalu, ale jistě přesouvá do online prostředí. Od roku 2023 ji stát automaticky zřizuje všem živnostníkům a musíte přes ni podávat daňové přiznání. Přijaté zprávy neignorujte!

Abyste dokázali dát dohromady podklady pro přiznání a odvody, potřebujete vést evidenci svých příjmů, případně i výdajů (záleží na tom, jak budete danit).

Praktický příklad: OSVČ eviduje příjmy z vedlejší činnosti v Excelu nebo Fakturoidu a platí paušální daň měsíčně 6 900 Kč.

Paušální daň je vhodná pro vedlejší činnost, pokud roční příjem nepřesáhne 1 000 000 Kč. Praktický příklad: OSVČ prodávající online kurzy při zaměstnání vydělala 200 000 Kč ročně.

Praktické tipy pro úspěšné podnikání při zaměstnání

Chcete se stát svým vlastním pánem, ale bojíte se ze dne na den opustit jistotu zaměstnání? Založte si živnost při práci! Je to poměrně bezpečný způsob, jak začít podnikat. Vyzkoušíte si, jak vám to půjde, a přitom nepřijdete o stálý příjem.

Podnikání při zaměstnání znamená možnost přivydělat si, získat nové zkušenosti a realizovat své nápady. Také se naučíte se vyjednávat a řídit finance i svůj čas. Tyto dovednosti vám jednou mohou otevřít cestu k podnikání naplno - ale nepředbíhejme. Zákon umožňuje podnikat souběžně s prací bez ohledu na to, jestli jde o hlavní pracovní poměr (HPP), zkrácený pracovní poměr či brigádu.

Rady pro podnikání při zaměstnání:

Rada č. 1: Začněte v malém, prioritizujte a nebojte se říct si o pomoc.
Rada č. 2: Nespěchejte s rozsáhlými investicemi a velkými plány. Nejdřív vyzkoušejte, jestli vám podnikání při práci vyhovuje.
Rada č. 3: Souběh práce a živnosti může snadno vést až k přepracování. Buďte proto opatrní a v rámci možnosti se nepřepínejte, relaxujte a dobíjejte baterky.
Rada č. 4: Abyste vše zvládli, je zásadní nejen nastavit správně priority a evidovat úkoly, ale i pochopit motivaci a respektovat vlastní biorytmus.

Dejte si menší, dosažitelné cíle a svůj „vedlejšák“ rozvíjejte postupně. Hlavní je dosáhnout pokroku, ne se snažit udělat všechno co nejrychleji a najednou. Stačí, když přivedete na svět minimální životaschopný produkt (MVP), abyste otestovali svůj nápad a získali zpětnou vazbu. Udělejte si rozvrh, kdy se budete věnovat práci, podnikání a osobnímu životu. Obklopte se lidmi, kteří vás podporují a rozumí vašim cílům. Může to být mentor, podnikatelský parťák nebo komunita lidí, kteří řeší podobné situace jako vy.

Pokud vše půjde dobře, možná budete chtít v budoucnu ze zaměstnání odejít a živit se jen jako OSVČ. Ukončení zaměstnání pak z pohledu administrativy znamená přechod z vedlejší činnosti na hlavní.

Věděli jste, že v některých oborech živnost nepotřebujete? Pokud se s přivýdělkem vejdete do 300 hodin ročně, může vám stačit dohoda o provedení práce. Nechcete termíny všech podání a záloh nosit v hlavě? Naimportujte si nejdůležitější data k sobě do kalendáře.

Praktický tip: Začněte malou činností, postupně zvyšujte rozsah a pravidelně kontrolujte všechny povinnosti.

Smlouvy při podnikání

Při podnikání, ať už hlavním nebo vedlejším, je vhodné mít připravené kvalitní smlouvy. Dobře sepsaná smlouva chrání vaše zájmy, nastavuje jasná pravidla spolupráce a minimalizuje riziko sporů. Smlouva o dílo - využívá se u zakázek, kde je cílem vytvořit konkrétní výsledek (např.

Praktický tip: Pokud teprve začínáte, je vhodné vycházet z ověřených vzorů smluv a přizpůsobit je konkrétním podmínkám.

Vzor souhlasu zaměstnavatele s jinou výdělečnou činností

Níže naleznete dva příklady Souhlas Zaměstnavatele S Jinou Výdělečnou Činností Vzor. Níže najdete několik příkladů Souhlas Zaměstnavatele S Jinou Výdělečnou Činností Vzor, které vám mohou posloužit jako průvodce pro vytvoření vlastního dokumentu. Dokumenty jsou založeny na ověřených informacích a jsou připraveny pro praktické použití.

Příklad 1:

Úvod:Tento dokument potvrzuje, že zaměstnanec [Jméno a Příjmení] má povolení vykonávat jinou výdělečnou činnost v rámci předpisů a interních směrnic naší společnosti.

Článek 1: Detaily o Ostatní ČinnostiZaměstnanec plánuje vykonávat následující činnosti: [Popis činnosti, například práce na volné noze, podnikání apod.].
Článek 2: Pracovní ZávazkyZaměstnanec je povinen dodržovat pracovní dobu a závazky ve vztahu k primárnímu pracovnímu poměru.
Článek 3: Povinnosti ZaměstnanceZaměstnanec musí informovat zaměstnavatele o veškerých změnách týkajících se vykonávané činnosti.
Článek 4: Cíl a DůvodySouhlas je udělen za účelem umožnění zaměstnanci rozvíjet své dovednosti a zkušenosti navíc k jejich hlavnímu zaměstnání.

V [Město], dne [Datum].

Příklad 2:

Úvod:Tímto dokladem společnost uděluje souhlas zaměstnanci [Jméno a Příjmení] k výkonu jiné výdělečné činnosti, která je v souladu s pracovním poměrem a firemními politikami.

Článek 1: Podmínky Vykonávání ČinnostiVýdělečná činnost musí být vykonávána mimo pracovní dobu a nesmí kolidovat s pracovními závazky zaměstnance.
Článek 2: OznámeníZaměstnanec je povinen oznamovat zaměstnavateli veškeré změny v rámci této jiné činnosti, včetně potenciálních konfliktů zájmů.
Článek 3: OdpovědnostZaměstnavatel nenese odpovědnost za činnosti vykonávané zaměstnancem v rámci této dohody.
Článek 4: Závěrečná UjednáníTento souhlas je platný po dobu [specifikujte období] a může být zrušen na žádost zaměstnavatele nebo zaměstnance.