Jak Postupovat Při Nevyplacení Mzdy Zaměstnavatelem

Právo na mzdu za vykonanou práci patří mezi základní práva zaměstnance. Přesto se v pracovněprávní praxi objevují situace, kdy zaměstnavatel nemůže tuto povinnost splnit, nejčastěji z důvodu platební neschopnosti.

I v této nepříznivé situaci je zaměstnanec právně chráněn. Platební neschopnost zaměstnavatele je jednou z důležitých právních skutečností pro postavení zaměstnavatelů a zaměstnanců, ovlivňuje peněžité nároky zaměstnanců a je jednou z podmínek pro uplatňování nevyplacené mzdy u úřadu práce.

Insolvenční zákon č. 182/2006 Sb. stanoví, kdy je zaměstnavatel (dlužník) v úpadku. Je to tehdy, jestliže má více věřitelů, má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit.

V pracovněprávních vztazích se může zaměstnavatel nejčastěji dostat do platební neschopnosti např., jestliže nevyplatí zaměstnancům mzdu. Jestliže např. zaměstnavatel nevyplatil zaměstnancům splatnou mzdu, třeba jen za jeden měsíc práce, dostal se do úpadku (je dlužníkem), neboť zastavil své platby.

Jestliže nevyplatil mzdu více zaměstnancům, jedná se zastavení plateb podstatné části svých peněžitých závazků. Ať už jsou příčiny platební neschopnosti jakékoliv, skutečností zůstává, že tento postup zaměstnavatelů přivádí většinu zaměstnanců do svízelných sociálních situací. JUDr.

I když to zaměstnavatelé neradi slyší, peníze jsou často jedinou motivací, pro kterou člověk danou práci vykonává. Zaměstnanec je proto ve chvíli, kdy jeho výplata včas nedorazí, po právu naštvaný. Jak se můžete v takové chvíli bránit? A jak se na nevyplacení mzdy dívá české právo? Poradí právník Karel Ryšavý.

Všichni to známe. Je polovina nebo konec měsíce a přichází čas výplaty. V hlavě už kmitají myšlenky o tom, co všechno si za peníze koupíme. Jenže se může stát, že se něco pokazí. Očekávanou dopaminovou explozi vystřídá skepse, strach a pocit beznaděje. A my už začínáme chápat, že je něco špatně - výplata nepřišla.

V takovou chvíli je především potřeba zachovat chladnou hlavu. Ještě totiž existuje šance, že se výplata jen trochu opozdila. Třeba je zrovna státní svátek. Nebo firma odeslala platbu ve večerních hodinách a dorazí až o víkendu nebo za pár dní. To všechno se dá s přimhouřením oka pochopit. Horší ale je, když ani týden po tradičním termínu výplata stále nezáří v našem bankovním výpisu.

Jak Reagovat Na Nevyplacení Mzdy?

Když se člověk rozhodne finanční problém řešit, měl by začít tam, kde mu mohou pomoci nejrychleji. Tedy přímo ve firmě, kde pracuje. Stojí za to zajít na HR oddělení nebo přímo k šéfovi a na rovinu se zeptat, co se děje.

Pokud prvotní upomínka ze strany zaměstnance nepomůže a váš zaměstnavatel se začne vymlouvat na nejrůznější okolnosti, může člověk využít silnější zbraně a přitom zjistit, proč mu šéf reálně peníze neposlal.

„V praxi nevyplatí zaměstnavatel mzdu zaměstnanci zejména proto, že sám nemá dostatek peněžních prostředků. V pohostinství se třeba můžeme setkat s tím, že zaměstnanci dle pracovní smlouvy dostávají nízkou mzdu a část příjmů jim plyne z prací na dohody nebo bez jakékoliv smlouvy. Když se poté zaměstnavatel dostane do finančních problémů, může se uchýlit k tomu, že část odměny z dohod zaměstnanci neuhradí. Výrobní společnosti zase mohou čelit problémům s cashflow kvůli podmínkám na trhu,“ říká právník Karel Ryšavý.

Zaslání Podnětu Na Inspektorát Práce

Někteří zaměstnavatelé, kteří jsou pozadu s vyplácením, mohou své zaměstnance zprvu citově vydírat. Třeba říkat, že si firma prochází horším obdobím, ale že „když všichni zaberou“, tak zase určitě bude na výplaty. Nevyplacení mzdy je přestupkem na úseku odměňování dle zákona o inspekci práce, za který může být zaměstnavatelům uložena pokuta až dva miliony korun.

Pokud chce tudíž zaměstnanec započít právní bitvu, může poslat podnět na inspektorát práce. „Z toho však zaměstnanec žádné přímé výhody nezíská, jedná se pouze o trest pro zaměstnavatele. Nicméně často hrozba trestu zaměstnavatele motivuje k úhradě dlužných částek. Na druhou stranu úřady práce kontrolují pouze obecně dodržování právních předpisů a nejsou povolány k řešení individuálních sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli - kdy jsou nároky sporné -, k tomu je povolán pouze soud,“ vysvětluje právník.

Podání Soudní Žaloby

Pokud tedy nezabere podnět na inspektorát práce a zaměstnavatel stále odmítá odeslat výplatu, která vám právem patří, může přijít na řadu soudní boj. V takovém případě se ale musí člověk zvláště obrnit trpělivostí. I když je vysoce pravděpodobné, že zaměstnanec nakonec spor vyhraje, proces se může táhnout.

„Zaměstnanec se může dlužné mzdy domáhat žalobou u soudu v řádné promlčecí době, která činí tři roky. Může uplatnit i náhradu škody, například sankce z pozdní platby hypotéky. Beztrestně zaměstnavatel dlužit mzdu nemůže,“ uvádí Ryšavý.

Urychlená Výpověď

Mnozí lidé ale v případě neobdržení výplaty požadují rychlejší řešení než soudní tahanice. Už jen proto, že mají vlastní finanční závazky, které nepočkají dlouhé měsíce. Na řadu proto může přijít okamžitá výpověď. I takový krok má ale svůj háček.

„Pokud je zaměstnavatel v prodlení s výplatou mzdy po dobu alespoň 15 dní - pozor, zde je míněno od splatnosti, kterou zákoník práce stanoví jako konec měsíce následujícího, takže u mzdy za duben tato lhůta uplyne až 15. června -, pak může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr,“ upřesňuje právník.

„Zaměstnanec má v tomto případě také právo požadovat po zaměstnavateli poskytnutí náhrady mzdy za dobu odpovídající výpovědní době,“ dodává.

Bránit Se Může I Živnostník

Neplnění finančních závazků ze strany zadavatele práce se nemusí týkat jen zaměstnanců, ale i freelancerů a dalších živnostníků. Ti se možná paradoxně mohou v podobné situaci cítit ještě zranitelnější, když jim objednavatel neproplatí fakturu za práci, která je už hotová. Také lidé na volné noze se ale mohou bránit právní cestou.

„Zde je třeba zaslat předžalobní upomínku a následně podat žalobu s návrhem na vydání platebního rozkazu. Z naší zkušenosti vidíme, že soudy vydávají platební rozkazy velmi rychle - i v řádech týdnů nebo jednotek měsíců. Samozřejmě tato možnost nese náklady na vymožení pohledávky, a pokud se dlužník dostane do insolvenčního řízení, je naděje na jejich vymožení velmi malá,“ upozorňuje Ryšavý.

„Druhou možností je prodej pohledávky. Výnos z prodeje nebude sice velký, ale přidanou hodnotou je, že se tím daná záležitost uzavře a člověk se může soustředit na vydělávání peněz nových. Jen pozor na ručení u prodávané pohledávky - to je třeba omezit nebo zcela vyloučit,“ uzavírá právník.

Jak živnostníci, tak zaměstnanci tudíž nemají k dispozici nástroje, které by problém s nevyplacením mzdy nebo neproplacením faktury vyřešily okamžitě. Každá z forem obrany vůči bezpráví nějaký čas zabere. Lidé by se proto měli snažit minimalizovat možnost takového budoucího problému už ve chvíli, kdy nastupují do zaměstnání nebo nabírají nového klienta. U zavedené korporace bude pravděpodobně výrazně nižší riziko, že zaměstnanci nevyplatí mzdu, než v případě lokální a nově vznikající firmy.

Pokud vám firma dluží mzdu, je to velmi nepříjemné. Úspory se tenčí a naštvanost na zaměstnavatele stoupá. Zákoník práce je na vaší straně! 13. 6.

  • Pokud vám zaměstnavatel dluží mzdu (nebo její část) déle než 15 dní po splatnosti, můžete podat okamžitou výpověď. Datum splatnosti uvedené v pracovní smlouvě je však z pohledu zákoníku práce jen orientační údaj. Pak běží 15denní lhůta, kdy to zaměstnavatel ještě může napravit. Pokud ani 16.
  • Pokud podáte okamžitou výpověď kvůli dlužné mzdě, máte nárok také na to, aby vám firma zaplatila ještě dva průměrné měsíční platy. Výpověď podejte vždy písemně. K ústní výpovědi se nepřihlíží, a to ani kdybyste měli svědky. Pořád mi dluží. Odešli jste, ale firma vám pořád dluží? Nárok na své peníze samozřejmě neztrácíte.

Doporučujeme zaměstnavatele ještě jednou písemně vyzvat, aby vám do určitého data peníze zaplatil, jinak ho dáte k soudu. Pokud to nesplní, podejte žalobu.

Jak Postupovat Krok Za Krokem

  1. Zkontrolujte pracovní smlouvu a vnitřní předpisy: Zjistěte, zda existují ustanovení v pracovní smlouvě nebo vnitřních předpisech společnosti, které se týkají vyplácení mzdy. Zjistěte, zda byly splněny všechny podmínky pro vyplacení mzdy (např.
  2. Komunikujte se zaměstnavatelem: Oslovte svého zaměstnavatele a vyjádřete svou obavu ohledně nevyplacení mzdy. Vysvětlete situaci a žádejte o vysvětlení. Mějte komunikaci s zaměstnavatelem písemnou formou (např.
  3. Konzultujte situaci s experty: Pokud se situace neřeší nebo nejste spokojeni s odpověďmi od zaměstnavatele, můžete se obrátit na odborovou organizaci nebo právníka specializujícího se na pracovní právo.

Je důležité mít přesné a relevantní dokumenty, jako jsou pracovní smlouva, pracovní docházka, komunikace s zaměstnavatelem atd., abyste měli důkazy o nevyplacení mzdy a svých krocích v rámci řešení tohoto problému.

Zaměstnavatel vám dluží mzdu? Nečekejte měsíce. V některých případech můžete z práce ihned odejít a žádat i odstupné.

Zhruba čtvrtina podnětů, které ročně řeší inspekce práce, se týká odměňování a dlužných mezd. Loni takových případů inspektoři řešili 1846. „Podněty poukazovaly zejména na neposkytnutí mzdy nebo její části, neproplacení práce a příplatků za práci přesčas, neproplacení příplatků za práci ve dnech pracovního klidu a v noci.

A to je jen špička ledovce. Řada dalších lidí čeká a doufá, že se jejich zaměstnavatel umoudří a peníze pošle. Právníci ale radí: je lepší se ozvat hned a situaci aktivně řešit. Kdy je dobré začít?

Samotný fakt, že výplata nepřišla v dohodnutém termínu - v českých podmínkách zpravidla k 15. dni v měsíci - ještě neopravňuje zaměstnance k tomu, aby vymáhal mzdu přes právníky. „Pokud zaměstnavatel výplatní termín nedodrží, porušil svou povinnost a dopustil se přestupku. To však neznamená, že by měl zaměstnanec složit ruce do klína. Už v této chvíli by se měl obrátit na zaměstnavatele nebo jeho mzdovou účetní s přátelským upozorněním, že výplata nepřišla.

Teprve pokud zaměstnavatel nevyplatí mzdu ve lhůtě splatnosti, je v prodlení. Pohledávka se stává splatnou a zaměstnanec se může obrátit na soud. Vzniká mu také právo na úroky z prodlení. Datum splatnosti výplat zpravidla připadá na poslední den kalendářního měsíce následujícího po vykonané práci.

Když smírné řešení selhalo a mzda je po splatnosti, přichází čas na formální řešení. „Doporučujeme zaměstnavatele písemně vyzvat k úhradě dlužné částky a stanovit mu přiměřenou lhůtu k nápravě. A jak dlouhá má být přiměřená lhůta? Zákon přesný termín nestanovuje, nicméně právníci doporučení mají. Pokud zaměstnavatel ani v takto stanoveném termínu peníze nepošle, měl by se zaměstnanec se svým nárokem obrátit na soud.

„Při podání žaloby je vhodné přiložit důkazy, které doloží nárok na mzdu. Současně se může zaměstnanec obrátit i na inspekci práce. Nevyplacení mzdy totiž zákon pokládá za přestupek a firmu za něj může stihnout pokuta až dva miliony korun. Když je mzda víc než 15 dní po splatnosti a na přátelské upozornění zaměstnavatel nereaguje, musí se zaměstnanec obrátit na soud.

Připravte si důkazy. Jde například o mzdový výměr, pracovní smlouvu nebo dohodu o provedení práce či o pracovní činnosti, výplatní pásky. „Je však třeba zdůraznit, že orgány inspekce práce mohou u zaměstnavatele provést kontrolu, při které mohou zjistit porušení pracovněprávních předpisů, ale není v jejich pravomoci dlužné mzdy na zaměstnavateli vymáhat,“ upozorňuje Richard Kolibač.

Soudy se v Česku obvykle vlečou. Ale pokud se zaměstnanci podaří dodat všechny důkazy, může být v tomto případě rozhodnutí relativně rychlé. Pokud zaměstnanec nebo jeho advokát podá jen žalobu a ne návrh na platební rozkaz, anebo se zaměstnavatel brání, soudní řízení se pochopitelně protahuje. Žádný limit, ve kterém musí justice rozhodnout, ale zákon nestanoví.

Vymáháním peněz to ale nekončí. Dlužná mzda může být také důvod k okamžitému ukončení pracovního poměru. I v tomto případě hraje zásadní roli termín splatnosti. Ve výše zmíněném případě květnové mzdy by to tedy znamenalo, že pracovník může z firmy odejít, pokud mu peníze nepřišly na účet do 15. července. Zároveň pak zaměstnanci vzniká právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá výpovědní době.

„Tento postup je ale možný jen v případě, že zaměstnavatel není schopen nebo ochoten uspokojit právo zaměstnance na mzdu, které je nesporné. Nárok na mzdu nezaniká ani po skončení pracovního poměru. „Zaměstnanec má stále právo domáhat se jejího vyplacení stejným způsobem jako během trvání pracovního vztahu. Stát se může také to, že firma neplatí mzdy, protože na ně jednoduše nemá. Je v platební neschopnosti. I na tyto případy zákon pamatuje.

Získat tak může nejvýše tři mzdy a za každý měsíc maximálně 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. Zaměstnanci také mohou přihlásit své pohledávky do insolvenčního řízení, případně mohou na svého zaměstnavatele sami podat insolvenční návrh. Záleží ale samozřejmě na tom, jak se insolvence zaměstnavatele řeší a zda ji podnik přežije.

Dostat mzdu pozdě, nebo dokonce vůbec, je pro většinu lidí noční můra. Mzda je odměna za práci, kterou jste pro zaměstnavatele odvedli - a zákon vás v tom plně chrání. Pokud vám zaměstnavatel nevyplácí mzdu, není žádný důvod se proti tomuto nebránit a nechat to být.

V tomto článku se dozvíte, jak přesně postupovat, když vám mzda nepřijde, a co vše můžete udělat, abyste své peníze získali zpět.

1. Nejprve Komunikujte Se Zaměstnavatelem

Zní to banálně, ale první krok by měl být vždy klidná komunikace. Možná došlo k omylu - účetní zapomněla, došlo ke změně banky nebo zdržení kvůli chybě v systému. Zeptejte se písemně (např.

2. Pošlete Oficiální Výzvu K Úhradě

Pokud se výplaty mzdy nedočkáte do 15 dnů po splatnosti, máte podle zákoníku práce právo okamžitě zrušit pracovní poměr. Předtím ale doporučujeme zaslat výzvu k úhradě mzdy, ideálně doporučeně poštou nebo datovou schránkou.

Co má výzva obsahovat:
  • informaci, že v případě neuhrazení budete nuceni obrátit se na příslušné orgány.
  • datum splatnosti mzdy,
  • výše dlužné částky,
  • výzvu k úhradě v konkrétní lhůtě (např. 5 pracovních dnů),

3. Obraťte Se Na Inspektorát Práce

Další krok, pokud zaměstnavatel nereaguje, je podání podnětu na Státní úřad inspekce práce. Ten má pravomoc provést u zaměstnavatele kontrolu a může mu udělit i pokutu. Podnět může být anonymní, ale čím více informací poskytnete, tím lépe.

Mějte připravené podklady: pracovní smlouvu, výplatní pásky, výzvu k úhradě a vaši komunikaci se zaměstnavatelem.

tags: #jak #postupovat #při #nevyplacení #mzdy #zaměstnavatelem

Oblíbené příspěvky: