Sdílené zprostředkování zaměstnání: Co to je a jak funguje v ČR

Agentury práce hrají klíčovou roli na trhu práce, kde zprostředkovávají zaměstnání a propojují zaměstnance se zaměstnavateli. Kromě tradičních metod zprostředkování se agentury práce věnují i sdílenému zprostředkování zaměstnání. Je důležité porozumět, co tento koncept obnáší a jaké jsou jeho specifika.

Jak fungují agentury práce?

Zprostředkování zaměstnání agenturami práce

Zprostředkování zaměstnání agenturami práce je upraveno v § 14 ZZ, § 58 až 66 ZZ a § 307a až 309a ZP. Agentury mohou nejen zprostředkovávat, ale i zaměstnávat a své zaměstnance dočasně přidělovat k uživatelům na základě smluvních ujednání.

Zprostředkování zaměstnání mohou agentury práce podle § 14 ZZ provádět:

Vyhledáváním zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází.
Vyhledáváním zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly.
Přímým zaměstnáváním fyzických osob za účelem výkonu práce pro uživatele, který jim na základě smlouvy práci přiděluje a kontroluje.
Poradenskou a informační činností v oblasti pracovních příležitostí.

Agentury práce provádějí i tzv. sdílené zprostředkování zaměstnání.

Za zprostředkování zaměstnání je považováno i vyslání cizince k výkonu práce na území ČR zahraničním zaměstnavatelem na základě obchodní nebo jiné smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou a obsahem této smlouvy je pronájem pracovní síly. (Mezinárodní pronájem pracovní síly upravují daňové předpisy.)

Fyzické nebo právnické osoby usazené za účelem zprostředkování v jiném členském státě Evropské unie mohou dočasně poskytovat služby v oblasti zprostředkování na území ČR za podmínek, že nejpozději v den zahájení těchto služeb písemně oznámí MPSV údaje uvedené v § 61 odst. 1 nebo 3 ZZ a dobu, po kterou bude tato činnost na území ČR vykonávána.

U těchto právnických osob MPSV oprávněno přezkoumat jejich způsobilost ke zprostředkovatelské činnosti, jestliže existuje důvodné podezření, že dochází k ohrožení chráněných zájmů nebo k neoprávněnému poskytování zprostředkovatelské činnosti. Tyto subjekty mají rovněž oznamovací povinnost dle § 87 odst. 2 a 4 ZZ.

Pokud zaměstnanec dočasně přidělený svým zaměstnavatelem oprávněným v souladu s právními předpisy jiného členského státu EU zprostředkovávat zaměstnání k uživateli (usazeném v tomtéž nebo jiném členském státě EU) je dále vyslán v rámci nadnárodního poskytování služeb na území ČR, považuje se za vyslaného na území ČR svým zaměstnavatelem, se kterým uzavřel pracovněprávní vztah.

Zveřejňování nabídek v médiích

Za zprostředkování zaměstnání se nepovažuje zveřejňování nabídek v médiích, kdy není prováděna přímá zprostředkovatelská činnost.

Zpracování osobních údajů

Při zprostředkování zaměstnání mohou agentury zpracovávat osobní údaje o fyzických osobách a údaje o zaměstnavatelích jen pro účely zprostředkování zaměstnání a pro statistické účely. Ochrana osobních údajů je zaručena zákonem. Veškeré zpracovávané osobní údaje mohou být zpracovávány jen se souhlasem osob, jichž se tyto údaje týkají.

Působnost a činnost agentur práce

Agentury práce mohou provádět zprostředkování zaměstnání nejen na území ČR, ale i v zahraničí. V zahraničí si však agentura musí vždy ověřit podmínky, za kterými může svou činnost vykonávat. Zprostředkování provádějí agentury zpravidla jako činnost za účelem dosažení zisku. Není vyloučeno provádět tuto činnost bezplatně.

Za zprostředkování fyzické osobě nemůže agentura účtovat žádné poplatky. Ani zaměstnavatel, ke kterému je agenturou zprostředkovaný zaměstnanec přijat do pracovněprávního vztahu, nemůže požadovat od tohoto zaměstnance žádné poplatky a nesmí mu provádět jakékoliv srážky ze mzdy nebo z odměny za provedenou práci.

Povolení ke zprostředkování zaměstnání

Zprostředkování zaměstnání není živností podle zákona o živnostenském podnikání, ale je činností, kterou lze provádět pouze na základě povolení Ministerstva práce a sociálních věcí a souhlasného závazného stanoviska Ministerstva vnitra.

Povolení vydává MPSV při splnění podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti na žádost fyzické nebo právnické osoby, podléhá správnímu poplatku a vydává se na dobu neurčitou a pro povolení podle § 14 odst. 1 písm. b) ZZ (agenturní zaměstnávání) se vydává na 3 roky a v případě opakované žádosti se za splnění podmínek vydává na dobu neurčitou.

Právnická nebo fyzická osoba žádající o povolení ke zprostředkování zaměstnání formou dočasného přidělení k uživateli (agenturní zaměstnávání) je povinna složit kauci na zvláštní účet MPSV ve výši 1 000 000 Kč.

Vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání podléhá správnímu poplatku.

Vedení evidence a oznamovací povinnost

Agentury práce jsou povinny vést evidenci:

Počtu volných míst, na které je požadováno zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. a) ZZ.
Jimi umísťovaných fyzických osob.
Počtu dočasně přidělených zaměstnanců k uživateli [ § 14 odst. 1 písm. b) ZZ].

Agentury práce jsou povinny sdělovat MPSV věcí do 31. ledna běžného roku zejména tyto údaje:

O počtu volných míst, na která je požadováno zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. a) ZZ.
O počtu jimi umísťovaných fyzických osob (z toho umístěných na základě dohody s krajskou pobočkou Úřadu práce o sdíleném zprostředkování zaměstnání).
O počtu zaměstnanců, jimž zprostředkovávají zaměstnání formou dočasného přidělení k uživateli (zvlášť občany ČR, EU a ostatních cizinců podle státní příslušnosti).
Identifikaci uživatele, ke kterému byli zaměstnanci agentury práce dočasně přiděleni.
Počet zaměstnanců podle skupin Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) zveřejněné Českým statistickým úřadem) přidělených ke každému uživateli.

Informace podle písm. a) až c) a e) poskytované agenturami práce MPSV zveřejní na svých internetových stránkách ve zobecněné podobě.

Předpoklady pro vydání povolení

Podmínkou pro vydání povolení ke zprostředkování je souhlas Ministerstva vnitra (§ 60a ZZ). O tento souhlas žádá MPSV. Pokud se Ministerstvo vnitra do 15 pracovních dnů záporně nevyjádří, má se za to, že s vydáním povolení ke zprostředkování souhlasí.

Pro vydání povolení pro zprostředkování pro fyzickou osobu existují následující podmínky:

Věk nejméně 18 let.
Plná svéprávnost.
Bezdlužnost.

Pro vydání povolení pro zprostředkování pro právnickou osobu existují následující podmínky:

Bezdlužnost (musí splňovat i právnická osoba, která je členem statutárního nebo jiného orgánu právnické osoby).
Ustanovení odpovědného zástupce, kterým je fyzická osoba. Fyzická osoba může být ustanovena do funkce odpovědného zástupce pouze u jedné právnické osoby. Funkci odpovědného zástupce lze vykonávat pouze v pracovním poměru s pracovní dobou sjednanou v rozsahu nejméně 20 hodin týdně; splnění této podmínky se nevyžaduje u fyzické osoby, která je současně statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu této právnické osoby. Fyzická osoba nesmí být současně držitelem povolení ke zprostředkování zaměstnání jako fyzická osoba, odpovědný zástupce musí splňovat podmínky jako žádající fyzická osoba (věk 18 let, plná svéprávnost, bezúhonnost, odborná způsobilost, bydliště na území ČR, nevykonávala funkci u agentury, které bylo odejmuto povolení).

Zastřené zprostředkování zaměstnání

Definice zastřeného zprostředkování zaměstnání byla legislativně ukotvena prostřednictvím novely zákona o zaměstnanosti teprve s účinností od 29. 7. 2017. Tento institut nebyl součástí vládního návrhu předmětné novely, ale byl do ní inkorporován následně prostřednictvím poslanecké iniciativy. Přes svoje relativní mládí se však poměrně rychle stal využívaným prostředkem postihu ze strany orgánů inspekce práce.

Podle § 5 písm. g) zákona o zaměstnanosti se zastřeným zprostředkováním zaměstnání rozumí činnost právnické osoby nebo fyzické osoby, spočívající v pronájmu pracovní síly jiné právnické osobě nebo fyzické osobě, aniž by byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm.

Pokud se týká subjektu, který se může zastřeného zprostředkování zaměstnání dopustit, pak ho zákonodárce speciálně neoznačil, resp. označil ho jako právnickou nebo fyzickou osobu, v podstatě jakýkoliv subjekt, agenturu práce1) nevyjímaje. Z nyní účinné legislativní definice tohoto institutu a z formulace navazujícího přestupku však podle názoru autorů jednoznačně vyplývá, že se musí jednat o aktivní právní jednání.

Právnické nebo fyzické osoby, které by byly v postavení příjemce zastřeného zprostředkování zaměstnání, by se příslušného přestupku nedopustily, což dále vyplývá ze znění § 139 odst. 1 písm. i), resp. § 140 odst. 1 písm.

Zákon o zaměstnanosti však blíže nespecifikuje, co se pro jeho účely rozumí pronájmem pracovní síly. Můžeme se setkat s názory, že „při použití výkladového postupu dle analogie iuris lze dovodit, že pojmovým znakem smlouvy o pronájmu pracovní síly je její úplatnost, kdy je za účelem dosažení zisku sjednána úplata za pronájem pracovní síly. V souvislosti s termínem pronájem pracovní síly je možno upozornit na související úpravu obsaženou v § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů“2).

Ostatně názor autorů stran skutečnosti, že úplata není pojmovým znakem pronájmu pracovní síly pro účely zákona o zaměstnanosti, de facto podpořil ještě před ukotvením definice zastřeného zprostředkování zaměstnání také Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 30. 6. 2015, č.j.: 2 Ads 173/2014, když konstatoval, že v jím posuzovaném případě se jednalo o pronájem pracovní síly, tedy slovy zákona o zaměstnanosti o zprostředkování práce agenturou práce.

Typicky se bude jednat o situace, kdy nebyla uzavřena mezi smluvními subjekty dohoda o dočasném přidělení podle § 308 zákoníku práce (ale byla nahrazena jiným právním jednáním, jako např. smlouvou o dílo nebo jinými nepojmenovanými smlouvami).

Fyzické osobě, která se dopustí přestupku dle § 139 odst. 1 písm. i) zákona o zaměstnanosti, tj. tím že zastřeně zprostředkovává zaměstnání, lze uložit pokutu do výše 5 000 000 Kč. V případě právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, která se dopustí přestupku dle § 140 odst. 1 písm.

tags: #sdílené #zprostředkování #zaměstnání #co #to #je