Vyhledávání a hodnocení rizik na pracovišti: Legislativa a postupy v ČR

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) je nedílnou součástí každodenního fungování každé organizace. Klíčem k jejímu zajištění je efektivní hodnocení a řízení rizik, které pomáhá předcházet pracovním úrazům, nemocem z povolání a škodám na majetku.

Analýza rizik je základní pilíř bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve firmách a jiných organizacích. Na základě této analýzy se nastavují všechny další postupy a procesy v oblasti firemní politiky BOZP. Bez analýzy rizik není možné jakýmkoliv způsobem identifikovat, hodnotit ani řídit potenciální nebezpečné faktory, které mohou na pracovišti hrozit.

V pracovním procesu je zaměstnanec vystaven působení vnějších rizikových faktorů, které můžou ohrozit jeho život nebo zdraví. Zaměstnavatel musí - nezávisle na tom, kolik má zaměstnanců - pravidelně hodnotit rizika. Hodnocení rizik je podle zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb. § 101 a násl.) proces, při kterém zaměstnavatel analyzuje potenciální nebezpečí a hrozby pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců při výkonu práce.

Hodnocení rizik je základním kamenem přístupu k prevenci nemocí z povolání a pracovních úrazů. Cílem je identifikovat a vyhodnotit rizika a zajistit, aby bylo zajištěno bezpečné a zdravotně nezávadné pracovní prostředí. V rámci hodnocení rizik je nutné identifikovat všechna možná rizika, jako například rizika spojená s pracovními postupy, vybavením nebo chemickými látkami.

Legislativa

Analýza rizik BOZP podléhá zákonným požadavků, které udává § 102 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce, kde se píše, že zaměstnavatel je povinen kontinuálně vyhledávat nebezpečné činitele a nebezpečné procesy pracovního prostředí a zjišťovat jejich příčiny a zdroje. V souvislosti s tímto zjištěním je povinen neustále identifikovat a hodnotit tato rizika a přijímat taková opatření, která povedou k jejich odstranění.

Mezi hlavní legislativní předpisy, které se týkají vyhledávání a hodnocení rizik na pracovišti, patří:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále ZP).
Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
Vyhláška MZ č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

Proces řízení rizik BOZP

Následující schéma pro řízení rizik BOZP by vám mělo pomoct pochopit, jak celý proces funguje a probíhá. Jak můžete vidět začíná od posouzení rizik přes analýzu, hodnocení, identifikaci, odhad, přijímaní opatření, vedení v dokumentaci BOZP, informování zaměstnanců až po kontinuální sledování a kontrolu.

Cílem pak je, aby na základě managementu rizik docházelo k vylepšování pracovních podmínek, což by mělo mít za důsledek, že práce, která je podle zvláštního právního předpisu klasifikována jako riziková, by mohla být zařazena do nižší rizikové kategorie.

1. Vyhledávání rizik: Na začátku celého procesu řízení rizik stojí jejich vyhledávání. Rizikový analytik komplexně a dlouhodobě sleduje všechny pracovní procesy, ale také samotnou činnost pracovníků, kontroluje například používání osobních ochranných pracovních prostředků nebo dodržování bezpečnostních předpisů, studuje dokumentaci ke strojům a zařízením, komunikuje se zaměstnanci a získává od nich informace o pracovních postupech, ale také hledí například na psychosociální faktory. Úkoly při vyhledávání rizik se odvíjejí od složitosti konkrétního pracovního prostředí a pracovní činnosti. Identifikace rizik je relativně složitý a zdlouhavý proces.

2. Hodnocení rizik: Cílem hodnocení je zjistit a určit, jak závažná jsou nalezená rizika. Podstatou hodnocení je stanovit a rozhodnout, zda je možné riziko přijmout či nikoliv. Pokud není možné ho přijmout, je potřeba stanovit opatření, která povedou k jejich odstranění nebo alespoň snížení na přijatelnou míru.

3. Přijímání opatření: Jakmile došlo ke zhodnocení všech nalezených rizik, je třeba definovat, implementovat, ale také přijmout bezpečnostní opatření, která povedou k eliminaci nebo alespoň minimalizaci rizik. Cílem přijímání opatření je snížit míru rizika a ideálně také snížit skupinu a kategorii rizika alespoň o jeden stupeň níž.

4. Dokumentace: Celý proces řízení a managementu rizik je povinen každý zaměstnavatel, firma nebo jiná organizace dle Zákoníku práce dokumentovat. Dokumentací se rozumí shromažďování a vedení celého procesu řízení rizik, a to včetně pravidelné aktualizace v případě jakýchkoliv změn. Součástí dokumentace o řízení rizik musí být nejen analýza, identifikace a hodnocení rizik, ale také přijatá opatření.

5. Informování zaměstnanců: Nezapomeňte také na to, že o všech zjištěných rizicích je potřeba informovat zaměstnance firmy a všechny zainteresované osoby. O zjištěných rizicích musí zaměstnavatel informovat také ostatní zainteresované osoby, kterými mohou být dodavatelé, odběratelé nebo externí spolupracovníci, kteří se na pracoviště nemusí nutně vyskytovat každý den.

6. Sledování a kontrola: Tímto ale management rizik nekončí, nýbrž začíná. Je tedy důležité, aby rizika byla i nadále sledována a kontrolována. Při sledování a kontrolování pracoviště a pracovních procesů ve firmách a jiných organizacích z hlediska managementu rizik nesmíte zapomínat také na vyhledávání, analýzu, identifikaci a hodnocení rizik, a to včetně opětovného přijímání opatření, aktualizace dokumentace, informování zaměstnanců, sledování a kontrolu.

Kategorizace prací

Kategorizace prací je základním nástrojem pro hodnocení vlivu práce na zdraví. Povinnost kategorizovat je dána zákonem a legislativně jsou dány i základní podmínky pro kategorizaci. Kategorizace prací z hlediska zaměstnavatele je systém standardního hodnocení jednotlivých prací z hlediska jejich vlivu na zdraví zaměstnanců. Povinnost kategorizovat ukládá zákon zaměstnavatelům.

Práce se zařazují do čtyř kategorií podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis; hodnocení rizika a minimální ochranná opatření stanoví zvláštní právní předpis. Návrh na zařazení prací do kategorií a oznámení o zařazení prácí do kategorie druhé předkládá zaměstnavatel orgánu ochrany veřejného zdraví.

Kategorie prací dle rizikovosti

Jednotlivé kategorie odpovídají rizikovosti práce (kategorie 4 je nejvíce riziková):

Kategorie 1: Práce nepředstavují podle současných znalostí pravděpodobně žádné riziko pro pracovníka.
Kategorie 2: Práce, kde poškození zdraví vlivem pracovních podmínek nelze vyloučit, kupříkladu u zvýšeně citlivých osob.
Kategorie 3: Práce při níž není expozice osob faktorům pracovního prostředí spolehlivě snížena technickými opatřeními na úroveň stanovenou hygienickými limity a pro zajištění ochrany zdraví pracovníků je třeba využívat ochranné prostředky či jiná ochranná opatření.
Kategorie 4: Práce s vysokým rizikem poškození zdraví, které nelze vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.

Odborná způsobilost v oblasti BOZP

V oblasti bezpečnosti práce je odborná způsobilost určena např. pro osoby provádějící hodnocení rizik na pracovišti, konkrétně tak pro odbornou způsobilost fyzických osob při zajišťování úkolů v prevenci rizik (tzv. OZO) a odbornou způsobilost fyzických osob k činnostem koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „koordinátor BOZP").

Zaměstnavatel je povinen zajistit a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví jeho zaměstnanců včetně případů, kdy je povinen zajistit přítomnost tzv. OZO na jeho pracovištích.

Fyzická osoba může získat osvědčení (doklad) o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti u podnikající fyzické nebo právnické osoby, která má akreditaci k provádění zkoušky z odborné způsobilosti. O udělení, pozastavení, změně, zrušení nebo prodloužení akreditace u těchto osob rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Prevence rizik

Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší.

tags: #vyhledavani #a #hodnoceni #rizik #na #pracovisti