Průměrná čistá mzda v Evropě: Statistické srovnání

Koncem března 2025 byla Eurostatem publikována data o úrovni mezd v jednotlivých státech EU. Vzhledem k tomu, že jde o data Eurostatu, pak lze předpokládat, že tato data jsou věrohodná, neboť právě Eurostat se srovnáváním nejrůznějších statistických dat dlouhodobě zabývá a jeho závěry jsou považovány za nezpochybnitelné. Tyto údaje jsou přepočteny z národních měn (tam, kde dosud není používáno euro) na srovnatelnou úroveň.

Česká republika má v roce 2024 náklady na hodinu práce ve výši 18,2 eura, z toho jsou vedlejší náklady právě 4,5 eura a samotná mzda zaměstnance je 13,7 eura (tedy zhruba 342 korun za hodinu práce při kurzu 25 CZK/€ resp. pro 170 hodin měsíčně pak vychází měsíční mzda 58 140 Kč). Průměr nákladů práce v EU pak dosahuje v roce 2024 celkem 33,5 euro (837,5 korun) a v zemích eurozony je ještě vyšší - 37,3 euro. Ještě dodejme, že je to bezpochyby spojeny i s celkovým systémem zdanění - např. Dánsko se svojí úrovní mzdy 43,6 eura a celkovými náklady práce 50,1 eur je na čele podle výše mezd mezi zeměmi EU a i Evropy (kromě malého Lucemburska) nepoužívá euro a má dohodu, že do eurozóny nemusí nikdy vstoupit.

Průměrná mzda v EU je 25,2 eur na hodinu práce. Ta je oproti úrovni českých mezd o více než 80 % vyšší, neboť česká mzda je - po odečtu vedlejších nákladů práce - jen 13,7 eura.

Jak vyplývá z následující tabulky, pak se sice úroveň českých mezd zvyšuje a za posledních 16 let se přiblížila úrovni německých mezd asi tak o 9 bodů. Je to samozřejmě jen hrubý, ryze technický výpočet, nicméně oprávněný. Zajímavé je také porovnání dynamiky mezd a úrovně mezd vůči našim sousedům - Slovensku a Polsku. Ačkoliv v roce 2008 byla ČR celkem jednoznačně před těmito zeměmi úrovní mezd, pak v současnosti již tomu tak není. Pokud jde o Slovensko, které má údajně vyšší mzdy než ČR, patrně jde o problém přepočtu CZK/EUR, kde Slovensko, které používá euro, není ovlivněno změnou kurzu měny.

Po celé období 2008 - 2024 má Česká republika pomalejší dynamiku mezd než Polsko a Slovensko a k tomu vysokou inflaci. Patrně česká hospodářská politika je příliš orientována na mzdovou konkurenceschopnost, na nízké mzdy. Nesporně, že zde hraje určitou roli i notoricky známý vysoký odliv dividend - vyšší v relaci k HDP než v obou srovnávaných zemích - a také další finanční toky do zahraničí, které snižují užitý hrubý domácí produkt a reálná tempa růstu spotřeby v ČR.

Podle studie Mazars CEE Tax Guide dosahuje průměrná hrubá mzda českých zaměstnanců 1683 eur (40 324 korun), což je o desítky procent vyšší hodnota než v jiných zemích Visegrádské čtyřky. Ta špatná zní, že čistý příjem průměrného českého zaměstnance je na polovině toho, co bere jeho protějšek v Německu či Rakousku.

V korunovém vyjádření vzrostla hrubá mzda v Česku o 7,5 procenta. Polsko reportovalo nejvyšší růst hrubé mzdy ze zemí V4 - o 11 procent, na Slovensku to bylo o 9 procent a v Maďarsku o 6 procent meziročně více. Růst však není automaticky garantovaný - například v Německu a Slovinsku nominální průměrné mzdy oproti loňsku klesly.

Studie Mazars dále uvádí, kolik zaměstnancům zůstane po odvodu daní a důchodového a nemocenského pojištění. Ukazuje se, že poměr mezi čistou a superhrubou mzdou je v celém regionu střední a jihovýchodní Evropy zhruba podobný. Čistá mzda bezdětných zaměstnanců se pohybuje okolo 60 procent výše superhrubé mzdy. Nejvyšší zdanění práce je na Slovensku a v Rakousku, kde se tento poměr blíží 50 procentům.

Česká republika je někde uprostřed; na většinu zaměstnanců se vztahuje daň z příjmu fyzických osob ve výši 15 procent, jen u nejvyšších příjmů sazba roste na 23 procent. „Balíček, který minulý měsíc představila vláda Petra Fialy, obsahuje i řadu opatření, které se dotknou daně z příjmu fyzických osob. Citelně změny dopadnou na osoby s měsíčním příjmem převyšujícím trojnásobek průměrné mzdy, ať už se jedná o zaměstnance nebo OSVČ, protože část příjmů těchto osob nově spadne do vyššího daňového pásma,” upozornil vedoucí partner daňového oddělení Mazars v České republice Pavel Klein.

Základní sazba daně z přidané hodnoty (DPH) v regionu se pohybuje typicky mezi 19 a 22 procenty, Česká republika se základní sazbou 21 procent v tomto pohledu nijak nevybočuje. Naopak základní sazbu DPH ve výši 25 procent v Chorvatsku a 27 procent v Maďarsku lze označit za nebývale vysokou.

V roce 2024 byla průměrná česká mzda podle parametrů vyhlášených v nařízení 286/2023 Sb. stanovena na 43 967 korun. Mezi evropskými státy se řadíme k pomyslnému zlatému středu - jsme na tom lépe třeba než Slovensko, Polsko, Maďarsko či Ukrajina, ale zemím s nejvyššími průměrnými výdělky, jako jsou Švýcarsko, Island, Lucembursko, Dánsko nebo Norsko, se rozhodně neblížíme. Více než 120 tisíc korun činí průměrné mzdy na Islandu, v Lucembursku a v Dánsku. Údaje o průměrných měsíčních mzdách jednotlivých států vychází ze statistik OECD. Vztahují se k průměrným měsíčním mzdám za rok 2022 (statistiky z roku 2023 zatím k dispozici nejsou). Nutno však podotknout, že se jedná pouze o nominální částky, které nezohledňují takzvanou paritu kupní síly.

Mimo území Evropy mají lidé nejvyšší průměrné mzdy ve Spojených státech amerických, Kanadě a Austrálii. Průměrná americká mzda dosáhla v roce 2022 na 5 407 dolarů, což bylo po přepočtu na českou měnu 114 740 korun. Spojené státy americké tak patří spolu s Kanadou a Austrálií mezi země mimo území Evropy, kde se průměrné mzdy pohybují nad hranicí 100 tisíc korun měsíčně.

Průměrné mzdy se liší stát od státu. Nejvíce si vyděláte ve Švýcarsku, kde průměrná mzda překonala 200 tisíc korun. Více než 100 tisíc korun se vydělává na Islandu, v Lucembursku, Dánsku, Nizozemí, Belgii, Irsku, Norsku, Německu či Rakousku. Záleží vždy na konkrétní zemi. Vysoké průměrné mzdy mají třeba v USA, Kanadě či Austrálii, kde hodnota průměrných výdělků překonala hranici 100 tisíc korun.

V roce 2023 byla průměrná hrubá mzda v Česku osmá nejnižší z členských zemí Evropské unie, avšak s malým finančním odstupem od Řecka, Portugalska nebo Malty. Podívejme se, ve kterých evropských zemích jsou mzdy nejvyšší.

Průměrná mzda meziročně zpravidla stoupá ve všech členských zemích Evropské unie, důvodů je pochopitelně více, například růst produktivity práce či inflace. Jedním z důvodů je i pravidelné zvyšování minimální mzdy v členských zemích Evropské unie. Pravidelné každoroční zvyšování minimální mzdy má zajistit důstojné životní podmínky, má být impulsem i pro přijmutí hůře placených pracovních profesí, je to také snaha snižovat další rozevírání příjmových nůžek v ekonomice.

V nejbohatších zemích Evropské unie jsou mzdy výrazně vyšší než v ostatních členských zemích. Ve 14 členských zemích EU nedosahovala v roce 2023 průměrná roční hrubá mzda ani 23 500 euro a v Lucembursku, v Nizozemí, v Irsku, v Německu a v Belgii je roční minimální mzda vyšší než právě 23 500 euro. Například v Lucembursku činí roční minimální mzda za rok 2024 částku 30 851 euro.

Průměrnou mzdu v evropských zemích zveřejňuje více institucí, přičemž hodnoty se mohou v závislosti na použité metodice mírně lišit. Zpravidla však bývá zveřejňována hrubá mzda, tedy částka mzdy před zdaněním. Důvodem je skutečnost, že dva zaměstnanci se stejně vysokou hrubou mzdou mohou na svůj bankovní účet obdržet různou částku. Výpočet zdanění na straně zaměstnance ovlivňují různé daňové výhody, slevy či odpočty. Situace v jednotlivých členských zemích Evropské unie se pochopitelně liší.

Dlouhodobě nejvyšší mzdy z členských zemí EU jsou v Lucembursku, v Dánsku, v Nizozemí, v Belgii a v Německu. Za loňský rok byla nejnižší roční hrubá mzda v Bulharsku a v Rumunsku.

Dle částky roční hrubé mzdy v eurech uvedené v publikaci „La pression sociale et fiscale réelle du salarié moyen au sein de I´EU en 2023 - The Tax Burden on Global Workers (Institut économique Molinary)“ můžeme jednotlivé členské země Evropské unie rozdělit dle výše hrubé mzdy do čtyř skupin:

  • První skupina (nad 50 000 euro): V osmi členských zemích EU byla průměrná hrubá roční mzda vyšší než 50 000 euro, a sice v Lucembursku (70 189 €), v Dánsku (62 798 €), v Nizozemí (57 513 €), v Belgii (55 332 €), v Německu (55 041 €), v Irsku (54 649 €), v Rakousku (52 666 €) a ve Finsku (50 774 €).
  • Druhá skupina (od 30 000 euro do 50 000 euro): Ve třech členských zemích EU byla průměrná hrubá roční mzda vyšší v rozmezí 30 000 euro až 50 000 euro. Jedná se o Švédsko (44 259 €), Francii (41 540 €) a Itálii (33 855 €).
  • Třetí skupina (od 20 000 euro do 30 000 euro): V šesti členských zemích EU byla průměrná roční mzda v rozmezí 20 000 euro až 30 000 euro. Takto vysoká hrubá roční mzda byla ve Španělsku (28 360 €), na Kypru (26 424 €), ve Slovinsku (23 332 €), v Portugalsku (21 606 €), na Maltě (20 952 €) a v Litvě (20 667 €).
  • Čtvrtá skupina (do 20 000 euro): V deseti členských zemích EU nedosahuje průměrná roční hrubá mzda ani 20 000 euro, a sice v Estonsku (19 996 €), v Řecku (19 912 €), v Česku (19 176 €), v Lotyšsku (16 758 €), v Polsku (16 731 €), v Maďarsku (16 582 €), v Chorvatsku (16 557 €), na Slovensku (15 538 €), v Rumunsku (15 527 €) a v Bulharsku (10 786 €).

V minulém roce tak průměrná roční hrubá mzda v Česku měla nejblíže k Řecku. Nicméně je důležité si uvědomit, že průměrná mzda ve všech členských zemích EU je vyšší, mnohdy výrazně, od „nejběžnější mzdy“. Průměrnou a vyšší mzdu má přibližně pouze třetině zaměstnanců. Výši průměrné mzdy totiž zvyšují mzdy nejlépe finančně ohodnocených zaměstnanců. Individuální výpočet čisté mzdy provedete pomocí naší kalkulačky čisté mzdy. Úrovně průměrné mzdy jsou v zemích EU závislé na výkonnosti ekonomik, ale jen z části. České mzdy jsou nižší, než by musely, což se odráží v nízké nezaměstnanosti.

Výdělkové přehledy bývaly v Evropské unii vydávány s dlouhým časovým odstupem, neboť se čekalo na podrobná data od všech členských států. Ta pak mohla pocházet buď ze strukturální mzdové statistiky (SES), nebo ze zjišťování úplných nákladů práce (LCS). Tato rozsáhlá a velmi detailní šetření se provádějí střídavě jednou za 4 roky. Poslední výsledky LCS 2020 jsou k dispozici nyní, na SES 2022 si budeme muset počkat do druhé poloviny příštího roku.

Mezitím však Eurostat vyvinul výpočet, kterým pomocí krátkodobého indexu nákladů práce (LCI) aktualizuje sumární údaje o mzdových i nemzdových nákladech z LCS. Údaje roku 2020 byly takto protaženy pro roky 2021 a 2022. Tyto odhady průměrné hrubé hodinové mzdy jsem využil, a přepočítal kurzem eura do českých korun. Získal jsem tak přijatelnější představu, jak se výdělkové úrovně v EU liší, a jak se vyvíjely. Je ovšem třeba brát v úvahu, že i kurz koruny se vyvíjí v čase.

Srovnání průměrné mzdy v Evropě

Mzdové rozdíly zůstávají obrovské. V roce 2022 brali zaměstnanci v Bulharsku 174 Kč/h, zatímco v Lucembursku 1 091 Kč/h. Bulharská průměrná mzda byla tedy jen 16 % lucemburské. Ve srovnání s celoevropským průměrem (563 Kč/h) je bulharská mzda méně než třetinová (31 %), zatímco lucemburská je takřka dvojnásobná (194 %).

Mezi další mzdově chudé země patří Rumunsko, které je na 39 % evropského průměru, dále Maďarsko (40 %), Lotyšsko (42 %), Polsko a Chorvatsko (shodně 45 %), a následuje Slovensko s polovičním podílem. Jde výlučně o země východní Evropy, které se k EU připojily v roce 2004, 2007 nebo 2013.

Státy, kde se mzdy pohybují mezi 50 a 60 % průměru EU, jsou namíchané zajímavěji: najdeme zde Řecko (51 %), které se stalo členem ES již v roce 1981, potom Estonsko (53 %), dále Česko a Litvu (shodně 55 %) z vlny roku 2004, Portugalsko (57 %), které přistoupilo k ES již v roce 1986, a nakonec Maltu (59 %), která také vstoupila v roce 2004.

Ke mzdově nejbohatším státům náleží výlučně země západní Evropy. Druhé po Lucembursku je nyní Dánsko, kde brali zaměstnanci průměrně 1 007 Kč/h, což odpovídá 179 % evropského průměru. Na třetím místě se s již výraznějším odstupem nachází Belgie (146 %), následují Irsko (139 %), Nizozemsko (134 %) a Německo (132 %). K zemím nad průměrem EU patří ještě Finsko (129 %), Rakousko (125 %), Francie (121 %) a Švédsko (119 %). Nejchudší z původních zakládajících států ES je Itálie s průměrnou mzdou 521 Kč/h, což je 93 % evropského průměru. Dohání ji Slovinsko s 86 % a průměrnou mzdou 486 Kč/h, které vstoupilo do EU spolu s Českem v roce 2004.

Hodinové mzdy a HDP na obyvatele v tržních cenách (% k průměru EU, 2022)

Zdroj: Eurostat

Termín dohánění je při porovnávání východní a západní části Evropské unie velmi případný. Rozdíly ve mzdách se totiž v čase výrazně snižují, i když pořadí států se mění jen málo. V roce 2008 dosahovaly nejchudší bulharské mzdy ještě jen 13 % evropského průměru, a dokonce pouze 7 % mezd v Dánsku, které byly v onom roce a ještě v letech 2012 a 2016 nejvyšší v EU. Za období 2008-2022 se bulharské výdělky zvýšily z 52 Kč/h na 174 Kč/h, což je nárůst o strhujících 233 %. Na druhé straně ty dánské vzrostly ze 756 Kč/h na 1 007 Kč/h, tedy jen o 33 %.

Vysoké nárůsty byly pro chudé východoevropské země takřka typické. Litevské mzdy se zvýšily za stejné období o 193 %, rumunské o 177 %, slovenské o 116 %, estonské o 107 % a lotyšské o 106 %. Poněkud pozvolněji rostly mzdy v Česku, kde se zvýšily o 84 %. Bylo to ale více než v Polsku, kde došlo k nárůstu o 61 %, nebo v Maďarsku (63 %), a dokonce i ve Slovinsku (68 %).

V západních zemích byl mzdový růst mnohem skromnější. S výjimkou malého Lucemburska, kde se mzdy zvýšily o 58 %, a Rakouska (44 %) nepřekročil nárůst za období 2008-2022 hranici čtyřiceti procent. Velmi slabý mzdový růst zaznamenala Itálie, kde se výdělky zvýšily jen o 15 %. A nejhůře ze všech států dopadlo Řecko, kde se mzdy naopak snížily z 337 Kč/h v roce 2008 na 285 Kč/h v roce 2022. To je propad o 15 %. České mzdy se podle Eurostatu zvýšily ze 167 Kč/h v roce 2008 na 307 Kč/h v roce 2022, přitom řeckou úroveň překonaly již v roce 2021, kdy měla Česká republika průměrnou hodinovou mzdu 292 Kč/h, zatímco Řecko jen 287 Kč/h.

Pokud bychom srovnávali celkové náklady práce, z nichž tvoří mzdy podmnožinu, můžeme dojít k poněkud jinému pořadí. Čeští zaměstnavatelé mají nadprůměrné nemzdové náklady, konkrétně vysoké platby na zdravotní a sociální pojištění. Ty tvoří více než 26 % českých nákladů práce, přičemž průměr EU je 23 % (za rok 2020), a např. portugalské jsou jen 19 %. Nejvyšší platby pojištění najdeme ve Švédsku (30 %) a ve Francii a Itálii (shodně 28%), nejnižší mají Rumunsko či Litva (shodně 6 %), ze západních zemí Irsko (13 %). Je nutné podotknout, že sazbám pojištění na druhé straně odpovídá rozsah plnění.

Česká výkonnost předstihuje mzdy

Hlavním faktorem, který působí na výši i vývoj mezd, je pochopitelně výkonnost ekonomik, resp. produktivita práce. Není to však zdaleka jednoznačné. Pro měření výkonnosti použiji HDP na obyvatele v tržních cenách za rok 2022. Pořadí států vzdáleně odpovídá mzdovému srovnání. Nejvyšší HDP na úrovni 291 % průměru EU má Lucembursko, na opačném konci žebříčku stojí Bulharsko s 25 % evropského průměru. Již z tohoto je zjevné, že rozpětí ve výkonnosti je mnohem širší než u hodinových mezd.

Dánsko je v pořadí podle HDP až na třetím místě se 179 % průměru EU, nad něj vyskočilo Irsko s 269 %. Na čtvrtém místě je Švédsko (159 %), na pátém Nizozemsko (150 %) a na šestém Rakousko (133 %). Německo (124 %), které bylo ve mzdách na pátém místě, najdeme až za Finskem (132 %) a Belgií (128 %). Následuje Francie (115 %) a opět pod průměrem EU je Itálie (97 %).

Nejméně produktivní země po Bulharsku je Rumunsko (35 %), následuje Lotyšsko (46 %), Maďarsko a Chorvatsko (shodně 50 %), Polsko (51 %), Litva (52 %) a Estonsko (56 %). Dále Slovensko s 57 % průměru EU, pak hned Česko (64 %), Řecko (65 %) a Portugalsko (67 %).

Vzájemným porovnáním úrovní hodinových mezd a HDP najdeme některé výrazné disproporce. Některé národní ekonomiky mají mzdy nad úrovní své výkonnosti, jiné naopak výrazně „podstřelují“. Pro země na periferii Evropy to může být strategie, jak si udržet zaměstnanost. Belgie a Německo, které jsou v centru evropské ekonomiky, mají naopak mzdy značně vyšší, než odpovídá jejich výkonnosti. Maličké Lucembursko má ukazatel HDP na obyvatele zkreslený tím, že tam pracuje obrovské množství lidí dojíždějících zpoza hranic (pendlerů). Irsko a Kypr jsou potom daňovými přístavy pro zahraniční korporace, což opticky nafukuje HDP, ale zaměstnancům nic nepřináší.

Mezi ty druhé, „podstřelující“ státy patří i Česko, kde je rozdíl v žebříčcích 9 procentních bodů v neprospěch mezd. České mzdy tedy svou úrovní neodpovídají dobře výkonnosti, mohly by být vyšší. Však také odsud stovky miliard korun ročně odtékají do zahraničí na dividendách a na neodpovídajících vnitrokoncernových cenách. Vyšší produktivita práce, než odpovídá mzdové úrovni, má však bonus ve formě velmi nízké nezaměstnanosti.

Česká republika je země uprostřed kontinentu, s dobrou dostupností a infrastrukturou a také kvalitní pracovní silou, což láká zahraniční investory, kteří zde vytvářejí velké množství pracovních míst. Větší, než dokáže zdejší obyvatelstvo zaplnit.

Tabulka: Srovnání průměrné mzdy bezdětného zaměstnance v privátním sektoru (v eurech)

Země Superhrubá mzda Hrubá mzda Čistá mzda
Rakousko 5827 4497 3054
Německo 4863 4045 2611
Estonsko 2255 1685 1360
Slovinsko 2359 2032 1353
Česká republika 2252 1683 1351
Řecko 1767 1445 1171
Litva 1715 1685 1073
Polsko 1755 1439 1021
Chorvatsko 1662 1427 997
Lotyšsko 1671 1352 968
Maďarsko 1633 1445 961
Slovensko 1752 1296 909
Rumunsko 1411 1380 807
Černá Hora 938 880 727
Bulharsko 1048 881 684
Srbsko 1018 884 638
Sev. Makedonie 801 801 533
Albánie 604 517 426
Ukrajina 572 469 378

tags: #průměrná #čistá #mzda #Evropa #statistiky

Oblíbené příspěvky: