Finsko je dnes jednou z mála evropských zemí, která je na předních pozicích evropského trhu práce z hlediska průměrné mzdy a je proslulá velmi vysokou životní úrovní. Pokud vás zajímá, kolik si lidé v této zemi vydělají a jaké jsou tam platy, podívejme se na srovnání.

Ve Finsku není oficiálně stanovená, zákonem stanovená minimální mzda, stát do takových věcí prostě nezasahuje. V každém samostatném sektoru ekonomiky je minimální mzda ve Finsku, tedy minimální přípustná mzda a další podmínky stanoveny zvláštními kolektivními pracovními smlouvami mezi odbory a zaměstnavateli.

Kolektivní smlouvy specifikují jak minimální mzdové sazby, tak další pracovní podmínky. Někdy mezi povinnosti finské společnosti patří poskytování stravy a ubytování zaměstnancům. I když není kolektivní smlouva uzavřena pro konkrétní odvětví, je zaměstnavatel povinen vyplácet na finské poměry slušnou mzdu a další sociální dávky.

Pracovní podmínky včetně sazeb jsou stanoveny kolektivní smlouvou mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací určitého odvětví, takže členství v odborové organizaci je pro zaměstnance nejen žádoucí, ale i nezbytné. Země má dlouhou tradici odborů, které pokrývají více než 70 % ekonomiky. Pracovníci jsou chráněni ve svých právech a pracovní právo je respektováno na všech úrovních.

Zaměstnavatel nesmí diskriminovat zaměstnance na základě pohlaví, věku, národnosti, náboženského vyznání ani z jiného důvodu. Od roku 1987 má Finsko zákon o rovnosti pohlaví, podle kterého mohou ženy zastávat jakoukoli funkci - od prezidentky země po strojvedoucí. Podniky jsou povinny poskytovat státním orgánům platové údaje a prokázat, že stejné postavení mužů a žen přináší stejné příjmy.

Finská pracovní síla je z velké části vysoce kvalifikovaná a vzdělaná. Diplomy finských univerzit jsou citovány téměř po celém světě a samotný vzdělávací systém je nejefektivnější.

Pracovní den ve Finsku je 8 hodin a 40 hodin týdně a veškeré přesčasy musí být zaplaceny dvakrát.

Průměrné mzdy ve Finsku

Pokud jde o průměrné mzdy, Finsko je na prvním místě v Evropě. Finský statistický úřad na svém portálu zveřejňuje aktuální informace o všech aspektech života v zemi, včetně stavu průměrných mezd.

Takže podle místního statistického úřadu je oficiální průměrný plat ve Finsku v roce 2025 3 548 eur měsíčně před zdaněním. Po odečtení daní a sociálních povinností má zaměstnanec k dispozici zhruba 2 600 eur. Ženy přitom dostávají přibližně o 16 % méně než muži. Rozdíl ve mzdách mezi muži a ženami přičítají Finové tomu, že muži pracují na vyšších pozicích, mají vyšší kvalifikaci, delší pracovní zkušenosti atd.

Populace Finska v roce 2025 je asi 5,6 milionu lidí. Míra nezaměstnanosti nekolísá více než 5-6%. Podíl nezaměstnaných mladých lidí ve věku 15 až 24 let je asi 7,7 %.

Nejvyšší průměrné platy ve Finsku eviduje informační a komunikační sektor - 4000 eur. Nejméně vydělávají zaměstnanci ve cateringu a hotelnictví - 2300 eur.

Celkové údaje o průměrné úrovni mezd v zemi jsou jistě důležité, ale vypovídající je, jak moc se příjem liší podle odvětví, ale i v rámci stejného odvětví se průměrné výdělky ve Finsku velmi liší. Všechny výše uvedené ukazatele představují plat ve Finsku před zdaněním a průměrné hodnoty za zemi.

Průměrný plat ve Finsku je velmi vysoký - pohybuje se okolo 4 690 euro měsíčně, tedy více než 120 000 korun. Průměrný plat v České republice je výrazně nižší, v tuto chvíli se pohybuje na úrovni 35 441 Kč. Minimální mzda ve Finsku je okolo 30 200 korun měsíčně, v Česku je to 15 200 korun měsíčně.

Ve Finsku je pak velký rozdíl v tom, které profesi se věnujete. Ty nejhůře placené profese si měsíčně vydělají 1 190 euro, tedy 31 100 Kč. Patří sem různé pomocné a úklidové práce, tuto mzdu si ve Finsku vydělá například i vrátný či recepční.

Vysoké platy pro ty nejnáročnější profese

Nejvyšší plat, který si ve Finsku můžete vydělat, se pohybuje na úrovni 20 000 euro měsíčně, v přepočtu na českou měnu je to více než půl milionu korun. Platí však, že na tyto peníze dosáhnou jen ty nejnáročnější a nejrespektovanější profese, mezi které patří například generální ředitel, zubař s vlastní praxí či primář v nemocnici.

Ve Finsku se klade velký důraz na vzdělání a také na rovnoprávnost mezi ženami a muži. Lidé s bakalářským vzděláním si v průměru vydělají o čtvrtinu víc než ti, kteří mají střední školu. K lepšímu platu pomůže i magisterský titul. Lidé, kteří ho mají, si vydělají o 23% více než ti s bakalářským titulem.

Co se týče srovnání platů mezi muži a ženami, tak muži berou v průměru o 200 euro (tedy o 5 200 Kč) více než ženy. Byť zde tedy ještě existují malé rozdíly, udělalo Finsko v posledních letech velký pokrok a co se týče genderové vyrovnanosti platů, patří mezi nejpokročilejší země v Evropě.

Srovnání platů u jednotlivých profesí

Pojďme se nyní podívat na konkrétní pozice a srovnat si je s tím, kolik se za podobnou práci bere v Česku. Mezi nejhůře placená povolání ve Finsku patří pokladní, číšník, zdravotní sestra a práce na zákaznické podpoře. Tyto profese si v zemi tisíců jezer vydělají méně, než kolik je průměrná mzda.

• Například pokladní bere v průměru 1 868 euro měsíčně, tedy 48 963 Kč. V České republice to je okolo 24 200 Kč.
• Číšník si ve Finsku přijde na 1 500 euro, tedy na 40 100 Kč. V České republice je to 20 700 Kč, tedy zhruba polovina.
• Zdravotní sestra je v Česku vážené povolání, které si měsíčně přijde v průměru na 27 000 Kč. Finské sestřičky si vydělají 1 500 euro, tedy zhruba okolo 40 000 Kč.

Mezi velmi dobře placené pozice ve Finsku patří například účetní, učitel či programátor.

• Zatímco účetní v Čechách si v průměru přijde na 30 500 Kč měsíčně, jeho finský kolega se může těšit na 5 166 euro, tedy 135 000 Kč.
• Učitelské platy se v posledních letech zvedly, Finům je ale v tomto ohledu pořád co závidět. Český učitel si v průměru přijde na 35 000 Kč, učitel ve Finsku si přijde na skoro dvakrát tolik - vydělává totiž 2 156 euro, tedy 56 500 Kč.
• Programátor je jedna z nejlépe placených profesí v Česku. V průměru si programátoři vydělají 50 200 Kč měsíčně. Platy se zde ale velmi liší a ti nejlepší si mohou vydělat i více než 100 000 Kč. A jak jsou na tom programátoři ve Finsku? V průměru si vydělají 2 500 euro, tedy 65 500 Kč.

Platí také, že ve Finsku se hodně cení zkušenost a praxe. V průměru se zde po každém odpracovaném roce mzda zvedne o 6 %. Po deseti odpracovaných letech tak máte plat dvakrát větší než ten, na kterém jste začínali.

Mzdy v Evropské unii

I přes zvýšení minimální mzdy o 1 600 Kč v roce 2024 se podle údajů Eurostatu mírně zhoršilo postavení ČR v mezinárodním srovnání. Minimální mzda v ČR se tak stále řadí mezi ty nižší v rámci Evropské unii, po přepočtu činí 755 euro (v letech 2015 až 2024 se v přepočtu na euro pohybovala od 338 do 755 EUR - v závislosti od kurzu koruny k euru).

Z 22 členských zemí EU, v nichž je minimální mzda stanovena právním předpisem (od roku 2023 nově přibyl Kypr), vykazuje nižší minimální mzdu pouze Bulharsko (477 euro), Maďarsko (675 euro), Lotyšsko (700 euro), Rumunsko (743 euro) a Slovensko (750 euro). Oproti loňskému roku je minimální mzda vyšší než u nás v Estonsku (820 euro) a v Chorvatsku (840 euro).

Řada zemí má minimální mzdu několikanásobně vyšší, např. Lucembursko (2 571 euro), Irsko (2 146 euro), Nizozemsko (2 134 euro), Belgie (2 070 euro), Německo (2 054 euro). Výrazně vyšší minimální mzdy mají např.

Ve 14 členských zemích EU nedosahovala v roce 2023 průměrná roční hrubá mzda ani 23 500 euro a v Lucembursku, v Nizozemí, v Irsku, v Německu a v Belgii je roční minimální mzda vyšší než právě 23 500 euro. Například v Lucembursku činí roční minimální mzda za rok 2024 částku 30 851 euro.

Dlouhodobě nejvyšší mzdy z členských zemí EU jsou v Lucembursku, v Dánsku, v Nizozemí, v Belgii a v Německu. Za loňský rok byla nejnižší roční hrubá mzda v Bulharsku a v Rumunsku.

Dle částky roční hrubé mzdy v eurech uvedené v publikaci „La pression sociale et fiscale réelle du salarié moyen au sein de I´EU en 2023 - The Tax Burden on Global Workers (Institut économique Molinary)“ můžeme jednotlivé členské země Evropské unie rozdělit dle výše hrubé mzdy do čtyř skupin:

1. První skupina (nad 50 000 euro): V osmi členských zemích EU byla průměrná hrubá roční mzda vyšší než 50 000 euro, a sice v Lucembursku (70 189 €), v Dánsku (62 798 €), v Nizozemí (57 513 €), v Belgii (55 332 €), v Německu (55 041 €), v Irsku (54 649 €), v Rakousku (52 666 €) a ve Finsku (50 774 €).
2. Druhá skupina (od 30 000 euro do 50 000 euro): Ve třech členských zemích EU byla průměrná hrubá roční mzda vyšší v rozmezí 30 000 euro až 50 000 euro. Jedná se o Švédsko (44 259 €), Francii (41 540 €) a Itálii (33 855 €).
3. Třetí skupina (od 20 000 euro do 30 000 euro): V šesti členských zemích EU byla průměrná roční mzda v rozmezí 20 000 euro až 30 000 euro. Takto vysoká hrubá roční mzda byla ve Španělsku (28 360 €), na Kypru (26 424 €), ve Slovinsku (23 332 €), v Portugalsku (21 606 €), na Maltě (20 952 €) a v Litvě (20 667 €).
4. Čtvrtá skupina (do 20 000 euro): V deseti členských zemích EU nedosahuje průměrná roční hrubá mzda ani 20 000 euro, a sice v Estonsku (19 996 €), v Řecku (19 912 €), v Česku (19 176 €), v Lotyšsku (16 758 €), v Polsku (16 731 €), v Maďarsku (16 582 €), v Chorvatsku (16 557 €), na Slovensku (15 538 €), v Rumunsku (15 527 €) a v Bulharsku (10 786 €).

V minulém roce tak průměrná roční hrubá mzda v Česku měla nejblíže k Řecku. Nicméně je důležité si uvědomit, že průměrná mzda ve všech členských zemích EU je vyšší, mnohdy výrazně, od „nejběžnější mzdy“. Průměrnou a vyšší mzdu má přibližně pouze třetině zaměstnanců. Výši průměrné mzdy totiž zvyšují mzdy nejlépe finančně ohodnocených zaměstnanců.

Při srovnávání platů nesmíme zapomínat na to, že ve Finsku je oproti České republice vyšší životní úroveň, a tak jsou zde vyšší nejen platy, ale i ceny potravin i služeb. Například ceny za bydlení jsou na severu o 40 % vyšší než v České republice a životní náklady jsou dokonce o 57 % vyšší než u nás.

V roce 2023 byla průměrná hrubá mzda v Česku osmá nejnižší z členských zemí Evropské unie, avšak s malým finančním odstupem od Řecka, Portugalska nebo Malty. Podívejme se, ve kterých evropských zemích jsou mzdy nejvyšší.

Průměrná mzda meziročně zpravidla stoupá ve všech členských zemích Evropské unie, důvodů je pochopitelně více, například růst produktivity práce či inflace. Jedním z důvodů je i pravidelné zvyšování minimální mzdy v členských zemích Evropské unie.

Pravidelné každoroční zvyšování minimální mzdy má zajistit důstojné životní podmínky, má být impulsem i pro přijmutí hůře placených pracovních profesí, je to také snaha snižovat další rozevírání příjmových nůžek v ekonomice.

Ekonomická situace Finska

Finsko patří do vnitřního trhu Evropské unie a řadí se mezi vysoce rozvinuté, industrializované a inovativní ekonomiky s volným trhem. Svou ekonomickou výkonností se Finsko řadí ke světové špičce. Klíčovými ekonomickými sektory jsou telekomunikace, elektronika, průmyslová výroba (zpracování dřeva a kovů) a strojírenství.

Zásadní je silná orientace na inovace, čistou technologickou transformaci a digitalizaci. Finsko musí i nadále čelit tlaku na udržitelnost veřejných financí zejména v důsledku nepříznivého demografického vývoje a potýkat se s některými již chronickými problémy jako např. dlouhodobě nízkým růstovým potenciálem, relativně nízkou produktivitou práce, strukturální nezaměstnaností, nedostatečnými investicemi, neefektivním trhem práce apod.

Finská ekonomika přestála relativně dobře dopady války na Ukrajině, byť se krátkodobě dostala do recese. Po slabém růstu v roce 2022 růst HDP v roce 2023 klesl o 1,22 procentního bodu, v roce 2024 pak byla již recese jen velmi slabá na úrovni -0,3 HDP. se růst přehoupl na přelomu let 2024 a 2025 a letos se očekává na úrovni 1,5 %.

Poměr státního dluhu k HDP v roce 2020 poměrně prudce vzrostl až na 75 % a po mírném poklesu v roce 2021 pak dluh kontinuálně rostl až na 78,2 % na konci roku 2024. V roce 2025 se očekává dosažení dosavadního maxima na úrovni téměř 80 %, pak by dluh měl postupně klesat (otázkou ale samozřejmě je, jak s ním zahýbají např. avizované zvýšené náklady na obranu - některé predikce mluví o nárůstu dluhu až na 90 % HDP).

Nezaměstnanost se ve Finsku dlouhodobě drží mezi 6-8 %, přičemž v roce 2024 vzrostla na 8,4 % a lze očekávat její ještě další, byť spíše mírný růst.

Finská ekonomika je silně závislá na exportu: cca 40 % HDP je generováno vývozem, ze kterého cca 60 % směřuje do členských států EU. Nejvýznamnější exportní příjmy plynou Finsku z dřevařského průmyslu, v němž pracuje značná část venkovského obyvatelstva. Země je dále úspěšná v exportu strojírenských výrobků, ICT služeb, automobilů, minerálních paliv a olejů, elektroniky či dopravních služeb. Exportně orientovaný průmysl je pod značným tlakem, neboť musí čelit jak mezinárodní konkurenci, tak i vysoké úrovni mezd.

Obchodní vztahy mezi Českem a Finskem

V roce 2023 obrat vzájemného obchodu meziročně poklesl o cca 5 %, přičemž export z Finska do Česka v procentním vyjádření oslabil ve srovnání s dovozem z Česka cca dvojnásobně. V roce 2024 obrat dále klesal, tentokrát o necelá 4 % a výhradně vlivem oslabení importu z Česka do Finska (o 10 %). Export z Finska do Česka v roce 2024 naopak posílil, a to o 7,5 %. Česko si i nadále drží výrazně kladné saldo obchodní bilance, které však v roce 2024 zaznamenalo poměrně výrazné oslabení.

Kromě motorových vozidel a jejich náhradních dílů se do Finska z Česka nejvíce dováží stroje, mechanická zařízení, elektronické přístroje či výrobky ze železa a oceli.

V roce 2024 vzrostl meziročně podíl vývozu zboží z Finska do EU z 56,6 % na 58 %, přičemž absolutní hodnota celosvětového exportu dosáhla 74,3 mld. EUR. Celková hodnota importu zboží z EU v roce 2024 dosáhla 43,4 mld. EUR, a zaznamenala tak nárůst o 0,6 procentního bodu oproti roku 2023, kdy Finsko z EU dováželo 57,8 % svého celkového dovozu. Obchod se zeměmi EU vykázal schodek ve výši 1,5 miliardy EUR. Jedná se o vyšší schodek v porovnání s rokem 2023, ale výrazně nižší ve srovnání s předešlými roky.

Pro lepší přehlednost uvádíme tabulku s klíčovými ekonomickými ukazateli:

Ukazatel	2020	2021	2022	2023	2024
Růst HDP (%)	-2.2	3.0	2.1	-0.76	-0.3
Nezaměstnanost (%)	7.8	6.7	6.8	7.2	8.4
Export zboží (mld. EUR)	57.7	69.0	76.9	76.9	81.3
Import zboží (mld. EUR)	53.6	67.9	78.5	76.7	73.6
Saldo obchodní bilance (mld. EUR)	4.1	1.1	-1.6	0.2	7.7

tags: #minimální #mzda #Finsko

Oblíbené příspěvky:

• Podmínky a nároky na nemocenskou
• Podmínky výpovědi z penzijního fondu ČS
• Programy dalšího vzdělávání v IVPZ Brno
• Článek o povinnostech civilních zaměstnanců policie
• Obrana proti šikaně