Samosběr Meruněk Jako Řešení Problémů s Brigádníky: Zkušenosti a Trendy

V zemědělství se pěstitelé potýkají s nedostatkem pracovníků. Úrodu nejdřív snížily jarní mrazy a plody, které dozrály, nyní nemá kdo sklidit. Ale právě pěstitelé se potýkají s nedostatkem pracovníků. Třeba ovocnáři na jihu Čech dopředu počítají s tím, že asi pětina úrody zůstane bez využití na stromech.

Samosběr meruněk se ukazuje jako zajímavá alternativa, jak zvládnout sklizeň i v době nedostatku pracovních sil. Jaké jsou s ním zkušenosti a jaké trendy se rýsují?

Zkušenosti Sadařů s Samosběrem

Naplno se do něj letos chce pustit například sadař Jan Krejčiřík z Velkých Pavlovic na Břeclavsku. „Se samosběrem máme částečně zkušenost již z dřívějška. Tehdy se nám to osvědčilo.

Odrůdy, které kvetly špatně, a na kterých předpokládáme nižší úrodu, si zvládneme posbírat sami. Ovšem na větší polovině sadů, na které máme odrůdu velkopavlovických meruněk, bychom umožnili samosběr. Důvod je jednoduchý. Chybí pracovní síla. „Přisuzujeme to trošku covidové době, nebo si alespoň myslíme, že to ovlivnila. Nyní není prakticky možné sehnat brigádníky.

Zda přikročí sadaři ke sklizni formou samosběrů ve větší míře než v dřívějších letech, však podle předsedy Ovocnářské unie Moravy a Slezska Iva Pokorného není jisté. „Tento způsob není masově rozšířený. U některých kolegů je ale každoročně využívaný. Velké zkušenosti mají obecně jahodáři a pěstitelé drobného ovoce. Částečně je využívaný i u ostatního ovoce.

Podle sadaře Krejčiříka by právě samosběry mohly být novodobým trendem. „Lidé jsou spokojení, že jsou v sadu, vidí, jak vypadá práce v něm. Sklidí si ovoce, ochutnají ho. Nouzi o samosběrače mít nebude. Způsob sklizně samosběrem podle Pokorného přitom není nijak nový. „Má tradici a někteří ovocnáři ho využívají. Řešením by tento způsob sklizně mohl být především u menších a rodinných farem. Vliv na poptávku po samosběru bude mít zcela jistě úroda u zahrádkářů a malopěstitelů.

Přestože se lidé již po samosběrech ve Velkých Pavlovicích ptají, kdy konkrétně se rozjedou, zatím není vůbec jasné. „Letos je vše opožděné, navíc dosud nebylo moc teplo. Nedá se ještě odhadovat, kdy budeme sklízet. Běžně tomu tak bývá okolo desátého července.

Zájem Spotřebitelů o Samosběr

Zájem o samosběr meruněk je podle něj obrovský. Totéž potvrzují i sami konzumenti. Například Břeclavanka Kristýna Miklicová. „To je skvělá zpráva! Na samosběr jahod jezdíme pravidelně do Moravského Žižkova. A sem budeme taky. Podobně zareagovala i Silvie Hlaváčová z Ivančic na Brněnsku. „Sice by pro mě samosběr až tak nevšední zážitek nebyl, protože jsme loni v našem sadu vysadili dvaapadesát ovocných stromů, ale než začnou rodit, musíme si meruňky zajistit jinde.

„Meruňky jíme jen tak mezi jídly během dne. Dávám je do buchet i ovesných kaší a koktejlů. Moje sestra z nich zase vaří marmeládu, a dokonce se vždycky shání po meruňkách i pro kolegy z brněnských Modřic, kde pracuje.

Problémy se Sháněním Brigádníků

Nezaměstnanost v červnu podle odhadů klesla na čtyři procenta mimo jiné díky sezonním pracím. V plném proudu jsou sezonní zaměstnání například v gastronomii, stavebnictví, ale i zemědělství. O brigádu v zemědělství nemají zájem ani studenti.

Antonín Steinocher pěstuje na Lhenicku ovoce téměř 25 let, na svých 13 hektarů sadů má v posledních letech stále větší problémy sehnat brigádníky na sklizeň. „Přijede mi sem vždycky pár mladých lidí, kteří si to zkusí a odjedou,“ popisuje situaci.

Za kilogram sklizených třešní nabízí ovocnář 15 korun. Podle jeho slov nasbírá šikovnější pracovník i metrický cent za den, tedy si mohou vydělat odhadem až 1500 korun. Jde ale o fyzicky náročnou práci. V sadu by Antonín Steinocher potřeboval 20 brigádníků, ovšem k dispozici jich má pouze 5. Odhaduje proto, že se podaří očesat přinejlepším 80 procent úrody.

Potíže se sehnáním brigádníků mají ale i další pěstitelé ovoce. Agrární komora proto usiluje o prosazení programu na urychlené zaměstnávání například pracovníků z Ukrajiny. Ti by právě se sezonní prací mohli výrazně pomoci.

S nedostatkem brigádníků se nepotýkají ale jen zemědělci. „Studenti, kteří přišli, měli problémy chodit o víkendu a vysoké finanční požadavky,“ konstatuje vlastní zkušenost asistentka jednatele firmy Sádrokartony Žďár nad Sázavou Martina Velínová. Při zateplování domů a stavbě nových bytových jednotek si tak musí firma vystačit s vlastními zaměstnanci.

Ani o některé méně náročné práce se studenti o prázdninách neperou. Jihlavský Vodní ráj třeba řeší nedostatek plavčíků. Práce je přitom venku mezi lidmi a bez větších fyzických nároků. Shánějí tu brigádníky nejen na zajištění bezpečnosti v areálu, ale i na úklid nebo třeba i výdej slunečníků a lehátek. Plavčíků by potřebovali minimálně dalších pět.

Firmám, které se s nedostatkem pracovníků potýkají, často nepomůže ani úřad práce.

Kupříkladu zemědělský podnik Pomona Těšetice ze Znojemska, v němž je Pokorný předsedou představenstva, samosběry nechystá. „Zkušenosti máme pouze historické, kdy jsme před asi dvaceti lety otevřeli své brány ovocného sadu pro samosběr broskvoní. Je to velmi organizačně náročné. Broskvoně se sklízí zpravidla ve čtyřech probírkových sklizních a ovoce dozrává postupně. Naše zkušenosti nebyly příliš dobré. Docházelo k vynechávání některých stromů při sklizni a velkým ztrátám. Zákazníci často utrhli nezralé plody, a ty potom skončily na zemi. I zdánlivě jednoduchá operace, jakou sklizeň je, vyžaduje zkušenost a zralost se musí rozpoznat zrakem, aby nedošlo ke sklizni plodů v nevhodné zralosti.

Brigády v Zahraničí: Alternativa pro Zájemce o Sklizeň

Řada mladých lidí hledá brigády v zahraničí. Práce na farmě v zahraničí je jedinečnou příležitostí, jak zažít život v cizí zemi a zároveň si vydělat peníze. Tento typ sezónní práce je ideální pro ty, kteří hledají dobrodružství, chtějí zlepšit své jazykové dovednosti a získat praktické zkušenosti v zemědělství. Mnoho mladých lidí volí tuto cestu jako způsob, jak cestovat a poznávat nové kultury za relativně nízké náklady.

Destinace jako Austrálie, Nový Zéland, Kanada nebo evropské země nabízejí širokou škálu pracovních příležitostí na farmách. Každá země má svá specifika a různé typy zemědělských prací, které odrážejí místní klima a tradice.

Mezi oblíbené možnosti patří:

  • Programy pro pracovní zkušenosti
  • Programy výměny a stáže
  • Hledání práce přes pracovní agentury a webových stránek
  • Přímé oslovení farem

Předpoklady k práci na farmě:

  • Znalost jazyka
  • Fyzická zdatnost
  • Ochota pracovat v týmu

Kam se jezdí na farmu:

  1. Austrálie
  2. Nový Zéland
  3. Kanada
  4. Evropa

Workaway: Platforma, kde mohou dobrovolníci najít krátkodobé pracovní příležitosti na farmách a dalších místech po celém světě. Pokud máte konkrétní zemi nebo oblast, kde byste chtěli pracovat, můžete přímo kontaktovat farmy a zeptat se na pracovní příležitosti.

Letní brigáda na farmě nabízí možnost získat praktické zkušenosti v zemědělství, často v krásném přírodním prostředí. Práce zahrnuje úkoly jako sběr ovoce a zeleniny, péče o zvířata nebo práce ve vinicích. Mnoho programů poskytuje stravu a ubytování výměnou za práci, což umožňuje cestovatelům snížit náklady.

Dobrovolnictví na farmě je skvělou příležitostí, jak poznat život na venkově a zároveň přispět k udržitelnému zemědělství. Tento typ dobrovolnické práce umožňuje lidem získat praktické zkušenosti v zemědělství a naučit se nové dovednosti, jako je pěstování plodin nebo péče o zvířata. Populární programy jako WWOOF (World Wide Opportunities on Organic Farms) nebo Workaway nabízejí širokou škálu možností po celém světě.

Kalendář Sezónních Prací na Novém Zélandu

Láká vás Nový Zéland a práce v různých oblastech? Sezonní práce v zemědělství je skvělým zdrojem příjmů a přesouvání za sezonními pracemi výborným způsobem poznávání různých regionů Nového Zélandu. V sezoně (období sběru) je obvykle nedostatek pracovníků a tak i odměna za odvedenou práci je vyšší. Řada účastníků working holiday si tak našetří nejen na další cestování po Zélandu, ale také na výlety po Pacifických ostrovech a po Asii.

Díky kalendáři sezonních prací v zemědělství si můžete předem naplánovat klidně celý rok!

Jak Kalendář Používat?

Kalendář nabízí hned 3 pohledy na sezonu v zemědělství:

  1. Pohled podle měsíců a odpovídá na otázku, kde můžete hledat práci v konkrétním měsíci.
  2. Pohled podle oblastí ukazuje, jaké ovoce se pěstuje v konkrétní oblasti a kdy je hlavní sezona.
  3. Pohled podle druhu ovoce představuje přehled oblastí, kde se konkrétní druh ovoce pěstuje a kdy je sezona.

Během vyhledávání doporučujeme kombinovat jednotlivé záložky. Počítejte také s tím, že v zemědělství platí, že každá sezona je nevyzpytatelná dle počasí a kalendář je tedy pouze orientační.

Roční Období Nového Zélandu

  • Jaro - září, říjen, listopad
  • Léto - prosinec, leden, únor
  • Podzim - březen, duben, květen
  • Zima - červen, červenec, srpen

tags: #sber #meruněk #brigáda #zkušenosti

Oblíbené příspěvky: