Renta a Nové Zaměstnání: Podmínky a Výpočet v České Republice

V případě pracovního úrazu či nemoci z povolání je zaměstnanec velmi často indisponován a neschopen vykonávat dosavadní zaměstnání. To nevyhnutelně vede k nutné změně pracovní pozice, případně ztrátě zaměstnání, což bývá spjato rovněž se snížením výdělku. Pro tyto případy je určena právě tzv. renta.

Pracovní úraz může vést ke snížení výdělku.

Podmínky Vzniku Nároku na Rentu

Obecná povinnost k náhradě škody zaměstnavatelem je uložena v zákoníku práce, který ukládá zaměstnavateli nahradit zaměstnanci škodu a nemajetkovou újmu jemu vzniklou pracovním úrazem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi a v případě nemoci z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.

Základní podmínkou vzniku nároku na rentu je existence pracovního poměru, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, nebo existence faktického pracovního poměru.
Další podmínkou vzniku nároku na rentu je vznik škody na zdraví zaměstnance, a to buď pracovní úraz, nebo nemoc z povolání.
Nakonec musí existovat příčinná souvislost mezi vznikem škody a pracovní činností zaměstnance.

Výpočet Renty

Základní vzorec pro výpočet renty je upraven v zákoníku práce a odpovídá výši rozdílu mezi průměrným výdělkem zaměstnance před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.

Průměrný výdělek před vznikem škody se počítá za předchozí kalendářní čtvrtletí nebo předchozí kalendářní rok dle toho, co je pro zaměstnance výhodnější. Pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek, který by měl reflektovat hrubou mzdu nebo plat, kterého by zaměstnanec zřejmě dosáhl. Počítá se s hrubým výdělkem, do něhož je zahrnuta mzda (plat) zúčtovaná k výplatě v rozhodném období, tedy včetně osobního ohodnocení, odměny apod.

Průměrný výdělek zaměstnance může být vypočítán buď jako měsíční, nebo jako hodinový výdělek zaměstnance. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se spočítá jako podíl mzdy účtované v rozhodném období po přičtení poměrné části mzdy připadající na rozhodné období a proplacených přesčasů z jiného rozhodujícího období, a počtu odpracovaných hodin v rozhodném období po pročtení přesčasových hodin v rozhodném období. Rozhodným obdobím se v tomto případě rozumí předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější než obecné tři měsíce. Průměrný měsíční výdělek se vypočítá tak, že se průměrný hodinový výdělek zaměstnance přepočítá na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok má pro tento účel 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se tak vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.

Další proměnnou je výdělek zaměstnance dosahovaný po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. V případě, že je zaměstnanec po určité době schopen práce na „plný“ úvazek, pak je výpočet bezproblémový. Stejně tak v případě, kdy je zaměstnanec po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce, tak se pro výpočet výdělku zaměstnance použije minimální mzda upravená nařízením vlády o minimální mzdě.

Pokud je zaměstnanec veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, považuje se za výdělek po pracovním úrazu či zjištění nemoci z povolání výdělek ve výši minimální mzdy. Přitom je třeba vždy vycházet z minimální mzdy, která byla aktuální v době, za kterou poškozený zaměstnanec požaduje náhradu, jak konstatoval Nejvyšší soud např. ve svém rozsudku ze dne 16. 5. 2018, sp. zn. 21 Cdo 472/2018.

Poslední proměnnou je pak invalidní důchod zaměstnance, u kterého však musí existovat příčinná souvislost ve vztahu k pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání. V opačném případě se invalidní důchod do výpočtu nezapočítává.

Příklad výpočtu renty:

Pokud poškozenému zaměstnanci klesne po ukončení pracovní neschopnosti výdělek (např. proto, že z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání může nadále vykonávat jen práci s nižší mzdou nebo práci na kratší úvazek nebo nemůže vykonávat žádnou práci za mzdu nebo odměnu) oproti výdělku před tímto úrazem/nemocí, vzniká mu nárok na náhradu za ztrátu na výdělku - na výplatu tzv. renty.

Výše náhrady za ztrátu na výdělku (renta) je rovna rozdílu mezi průměrným měsíčním hrubým výdělkem zaměstnance před vznikem škody (dokládá zaměstnavatel) a součtem výdělku dosahovaného po pracovním úrazu nebo zjištěné nemoci z povolání a případného invalidního důchodu pobíraného z důvodu stejného pracovního úrazu/nemoci.

Vliv Evidence na ÚP ČR na Výpočet Renty

Současné znění zákona totiž umožňovalo pro poškozené velmi nepříznivý výklad výpočtu rent při jejich evidenci v seznamu nezaměstnaných na úřadu práce. Zvláště pak při jejich opakovaných ztrátách zaměstnání a následných evidencích na úřadu práce. Současné nejasné znění zákona tak doslova zneužily pojišťovny, jako plátci renty a při výpočtu začali vždy využívat pro ně výhodnější výpočet, který však poškozené dále velmi poškozoval.

Při evidenci na ÚP ČR použijeme k výpočtu místo dosahovaného výdělku minimální mzdu platnou v den zařazení do evidence nebo podle okolností průměrný výdělek z předchozího zaměstnání. Rentu vyplácíme poškozenému zpravidla 1 x měsíčně (po doložení dosaženého měsíčního výdělku nebo evidence na ÚP) na bankovní účet nebo poštovní poukázkou.

Do 30. 7. 2020 výše renty zůstávala v původně vypočtené výši poté, co přestali být vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání a nastoupili na jiné pracovní místo. Poškození zaměstnanci proto nebyli příliš motivováni nastoupit na hůře placené pracovní pozice. Dne 30. 7. 2020 však nabyla účinnosti novela č. 285/2020 Sb., kterou bylo stanoveno, že dojde k přepočtu výše renty po nástupu do nového zaměstnání.

Pokud se tedy zaměstnanci nepodaří získat zaměstnání, kde by obdržel stejnou mzdu jako po návratu z pracovní neschopnosti, bude mu mzda dorovnána tak, aby byly dorovnány jeho příjmy do výše, která mu byla vyplácena před pracovním úrazem či zjištěním nemoci z povolání.

Změny v roce 2024 a 2025

Zákonem č. 230/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „zákon“), přijatým dne 25. července 2024, platným od 31. července 2024 a účinným, až na výjimky, dnem 1. srpna 2024, byla provedena zásadní změna výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen „renta“) účinná od 1. ledna 2025.

Podle nové úpravy platné od 25. července 2024 a účinné od 1. ledna 2025 dojde k zásadní změně ustanovení § 271b odst. "(3) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity podle odstavce 1 přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši platné minimální mzdy. Po skončení zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání se při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity postupuje u všech poškozených podle odstavce 1“.

V důsledku přijaté úpravy lze, s ohledem na předpokládané automatické valorizace minimální mzdy, do budoucna očekávat negativní dopady na výši rent pro poživatele, kteří budou dlouhodobě evidováni na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. Jestliže se totiž v průběhu vedení v evidenci zvýší minimální mzda, dojde po jejím zápočtu ke snížení poskytované renty. Toto snížení má, podle předkladatele, vyjadřovat nejnižší možný ušlý výdělek a mělo by být kompenzováno průběžnými valorizacemi průměrného výdělku před vznikem škody, které jsou pravidelně prováděné nařízeními vlády podle procentního navýšení výměry důchodů vyjadřující změny, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů.

Uvedené znění přechodného ustanovení zaručuje zdravotně poškozeným bývalým horníkům, a stejně tak všem dalším zaměstnancům, kterým byla renta přiznána za účinnosti stávajícího znění § 271b zákoníku práce, tedy do 31. prosince 2024, že se jejich právní postavení přijatou změnou nezhorší. Při každé valorizaci minimální mzdy bude povinností poskytovatele renty v těchto případech provést její přepočet jak podle úpravy účinné do 31. prosince 2024, tak podle úpravy účinné od 1. ledna 2025.

Valorizace Mzdy

Valorizace mzdy pro účely výpočtu nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti reaguje na ustanovení § 271u odst. 2 zákoníku práce. Toto ustanovení zmocňuje vládu, aby v reakci na změny, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, vydávala každoročně nařízení, kterým budou upraveny podmínky, výše a způsob náhrady za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnancům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, tedy prováděla tzv. „valorizaci“.

V důsledku dochází každoročně k navýšení renty. Vláda tedy každým rokem vydává nařízení, které by mělo upravovat výši náhrady ve smyslu uvedeného.

Soudní Poplatek

V řízeních o úhradu renty bude nejprve třeba stanovit základ poplatku. Bude proto záležet, zda půjde o spor o nárok na rentu již vzniklý, nebo o plnění do budoucna. V případě již vzniklého nároku bude základem poplatku celková výše vymáhané renty a v případě opakujícího se plnění, které je nejčastěji na dobu neurčitou, bude základem poplatku pětinásobek roční renty.

Z takto stanoveného základu se následně vypočte poplatek podle výše takto vypočteného základu, který může být 1.000,- Kč, 5%, nebo 1% procento základu poplatku.

Důležité Body

Rentu vyplácíme poškozenému zpravidla 1 x měsíčně (po doložení dosaženého měsíčního výdělku nebo evidence na ÚP) na bankovní účet nebo poštovní poukázkou.
Před výplatou z ní odvádíme pouze daň z příjmu, neodvádí se z ní sociální ani zdravotní pojištění.
Valorizace průměrného výdělku rozhodného pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku (dosahovaného zaměstnancem před pracovním úrazem) nebo zvýšeného podle prováděcích pracovněprávních předpisů je již mnoho let zažitou praxí.

Přehled Důležitých Faktorů pro Výpočet Renty
Faktor	Popis
Průměrný výdělek před úrazem	Hrubý měsíční výdělek před vznikem škody.
Výdělek po úrazu	Výdělek dosahovaný po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Pokud je zaměstnanec evidován na ÚP, používá se minimální mzda.
Invalidní důchod	Invalidní důchod pobíraný z důvodu stejného pracovního úrazu/nemoci.
Valorizace	Každoroční úprava výše náhrady v reakci na změny ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů.

tags: #renta #a #nové #zaměstnání #podmínky