Český statistický úřad ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) publikuje již řadu let výsledky strukturální statistiky mezd zaměstnanců. Strukturální šetření mezd se odlišují od ostatních mzdových zjišťování, a to v několika směrech. Především jsou zde přímo sledovány mzdy jednotlivých zaměstnanců a nikoli celkové objemy na úrovni podniků či organizací.

Jsou podrobně zjišťovány všechny složky hrubého výdělku a také důležité personální údaje o zaměstnanci jako např. pohlaví, vzdělání, věk. Získáváme tak statistiku velmi detailní, která slouží podrobným analýzám trhu práce a jeho vývoje.

Strukturální mzdová statistika v současnosti vzniká jako sloučení výsledných databází výběrového šetření Informační systém o průměrném výdělku MPSV (ISPV), které pokrývá mzdovou sféru, a administrativního zdroje Informační systém o platu a služebním příjmu (ISP) Ministerstva financí, který plošně pokrývá platovou sféru.

Protože objem zjišťovaných informací v ISPV je rozsáhlý a šetření je pracné a nákladné, zejména pro menší podniky, provádí se jen u vzorku jednotek vybraných v zásadě náhodně na základě Registru ekonomických subjektů, přičemž pravděpodobnost výběru stoupá s velikostí jednotky. Pro shromáždění údajů je využíváno elektronického sběru přímo z podnikových databází.

Do hrubých mezd se ve strukturální statistice počítají všechny mzdy za práci včetně prémií, odměn a dalších platů, dále veškeré náhrady mzdy za neodpracovanou dobu (dovolenou, svátky, překážky v práci apod.) a odměny za pracovní pohotovost za celý rok.

Průměrná mzda zaměstnance v daném roce je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které mzdu či náhradu mzdy skutečně pobíral, odečtena je doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok.

Vypočtená průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) tak co nejpřesněji vypovídá o srovnatelných mzdových úrovních v různých zaměstnáních (pracovních místech) při přesně zjištěném objemu placené doby.

Takto vypočtená průměrná mzda však není a nemůže být shodná s průměrnou mzdou zjišťovanou z podnikového výkaznictví ČSÚ, kde je celkový objem mzdových prostředků poměřován evidenčním počtem zaměstnanců podniku, v němž jsou však zahrnuti i zaměstnanci nemocní nebo s neplacenou nepřítomností kratší než 4 týdny.

Další rozdíly mezi mzdovou úrovní ve srovnání s jinými statistickými zdroji mohou plynout (kromě vlivu neplacených absencí a odlišného základního souboru šetření) z faktu, že do výsledků strukturální statistiky se nezahrnují zaměstnanci s týdenním úvazkem kratším než 30 hodin.

Výsledky ISPV, tak jako každého výběrového šetření, jsou zatíženy výběrovou chybou. Dále je faktem, že některé oslovené jednotky neposkytly požadované údaje nebo že některé záznamy musely být vyřazeny ze zpracování pro chybovost, a tudíž mohlo dojít k drobným zkreslením.

Nakonec je třeba si uvědomit, že výsledky jsou tak kvalitní, jak kvalitní jsou podkladové databáze podniků a organizací, ze kterých je statistika čerpána, to se týká především detailních klasifikací zaměstnání či dosaženého stupně vzdělání zaměstnance.

• část A obsahuje agregované výsledky za celou Českou republiku, které jsou přepočteny vážením se stratifikací na odvětvové a velikostní skupiny.
• část B obsahuje agregované výsledky za kraje České republiky, které jsou přepočteny vážením se stratifikací na odvětvové a velikostní skupiny.

Cílem této publikace je popsat strukturu mezd a nalézt odlišnosti v mzdových úrovních různých skupin zaměstnanců, velký důraz je kladen na distribuci mezd. Není používána pouze průměrná mzda (aritmetický průměr), ale také medián mezd, který ukazuje mzdu zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení, a vypovídá tak mnohem lépe o skutečné mzdové úrovni v konkrétní kategorii. Silný důraz je kladen také na třídění podle pohlaví.

Nejdůležitějším tříděním mezd v tomto šetření je bezesporu třídění podle zaměstnání. K tomu je používána Klasifikace zaměstnání ČSÚ, vypracovaná na podkladě mezinárodního standardu. V roce 2011 byla implementována nová verze klasifikace zaměstnání ISCO-08; v České republice rozšířená pětimístná verze CZ-ISCO. Výsledky v publikaci jsou uváděny za hlavní třídy a třídy (1místný a 2místný kód CZ-ISCO) a v tabulce A22 jsou tříděny také na úrovni podskupin zaměstnání, tj. 4místného kódu CZ-ISCO.

V 2. čtvrtletí 2025 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda *) (dále jen „průměrná mzda“) na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 49 402 Kč, což je o 3 583 Kč (7,8 %) více než ve stejném období roku 2024. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,4 %, reálně tak mzda vzrostla o 5,3 %. Objem mezd se zvýšil o 8,2 %, počet zaměstnanců vzrostl o 0,4 %.

Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 2. Související analýza: Průměrná mzda meziročně vzrostla výrazněji, jak nominálně (o 7,8 %), tak reálně (o 5,3 %). Medián mezd (41 115 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 7,2 %, u mužů dosáhl 44 465 Kč, u žen byl 37 935 Kč.

V 1. pololetí 2025 dosáhla průměrná mzda 48 147 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 3 246 Kč (7,2 %).

V odvětvovém členění podle sekcí CZ-NACE byl nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2024 zaznamenán v odvětví profesní, vědecké a technické činnosti (12,7 %) a ve stavebnictví (11 %). K nejnižšímu růstu došlo v těžbě a dobývání (4,8 %) a ostatních činnostech (5,0 %).

„Ve 2. čtvrtletí 2025 vzrostla průměrná nominální mzda o 7,8 % na 49 402 Kč. Po zohlednění vlivu inflace vzrostla mzda reálně o 5,3 %. Medián mezd vzrostl v tomto období o 7,2 % na 41 115 Kč,“ komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

*) Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, odměn, náhrad mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Nevypovídá tedy o výplatě jednoho konkrétního zaměstnance. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení; to znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián.

Platové rozpětí zaměstnanců pracujících v zemi Česká republika je standardně v rozmezí od 29 470,00 Kč (nízké mzdy, skutečné mzdy zaměstnanců mohou být ještě nižší) do 86 668,00 Kč (vysoké platy, skutečné platy mohou být ještě vyšší). Jde o celkový hrubý měsíční plat včetně bonusů. Platy se výrazně liší v jednotlivých pracovních pozicích. Uvedená hodnota má informativní charakter.

Vliv vzdělání na výši mzdy

Vysokoškolák s delší praxí má o polovinu vyšší příjem než středoškolák. Absolventi vysokých škol magisterského a inženýrského stupně mají průměrný plat po více než deseti letech praxe 76 360 korun, což je o 25 900 korun více než středoškoláci s maturitou. Vyplývá to z analýzy Platy.cz.

Vysokoškolákům se vzděláním magisterského a inženýrského stupně roste průměrný výdělek s odpracovanými lety rychleji a mají po jednom roce až dvou odpracovaných letech 56 880 korun, po třech až pěti letech 66 380 korun, po šesti až deseti letech 75 070 korun. Zaměstnanci se středoškolským vzděláním s maturitou mají po jednom roce až dvou odpracovaných letech 45 200 korun, po třech až pěti letech 50 270 korun a po šesti až deseti letech 51 950 korun.

Rozdíl v měsíčním ohodnocení středoškoláka a vysokoškoláka je tedy s praxí méně než rok 9 tisíc korun, což představuje o 21 procent vyšší plat pro vysokoškoláka. Po více než deseti odpracovaných letech to je o více než 50 procent vyšší plat. Všechny uvedené částky zahrnují celkovou průměrnou mzdu včetně bonusů a odměn.

„Vysoká škola představuje ideální prostředí pro navazování důležitých kontaktů, které mohou mít zásadní vliv na budoucí kariéru studentů. Během studia mají studenti možnost setkat se s vrstevníky, kteří sdílejí podobné zájmy a profesní cíle. Tyto vztahy často přerůstají v dlouhodobá přátelství a profesní aliance, které mohou pomoci při hledání zaměstnání nebo při rozvíjení podnikatelských záměrů,“ uvedl Miroslav Dravecký z portálu Platy.cz.

Vysokoškolsky vzdělaní pracovníci s praxí dosahují nejvyšších průměrných mezd v oblasti informačních technologií, kde se jejich měsíční výdělek pohybuje kolem 82 140 korun. Následuje management s průměrnou mzdou 80 890 korun, která reflektuje vysokou poptávku po zkušených vedoucích pracovnících. Významné ohodnocení získávají také právo a legislativa, kde po pěti letech praxe dosahují průměrného výdělku 72 310 korun. Finančně zajímavé je i bankovnictví, kde mzdy činí průměrně 68 410 korun měsíčně.

Dále jsou pro vysokoškoláky nadprůměrné mzdy v obchodě se 60 940 korun a ve strojírenství s 58 950 korun. Tyto obory se vyznačují stabilním růstem a poptávkou po kvalifikovaných odbornících, což zajišťuje absolventům solidní kariérní perspektivy, upozornil Dravecký.

Tabulka: Dosažené příjmy podle vzdělání

Vzdělání	Praxe méně než 1 rok	1 až 2 roky	3 až 5 let	6 až 10 let	Více než 10 let
Středoškolské s maturitou	42 190 Kč	45 200 Kč	50 270 Kč	51 950 Kč	50 460 Kč
Vysokoškolské I. stupně	47 110 Kč	51 520 Kč	59 850 Kč	66 620 Kč	68 230 Kč
Vysokoškolské II. stupně	51 190 Kč	56 880 Kč	66 380 Kč	75 070 Kč	76 360 Kč

Z hlediska srovnání průměrných mezd v Česku vede Praha, za níž následuje Středočeský kraj. Individuální výpočet čisté mzdy provedete pomocí naší kalkulačky čisté mzdy. Datum vydání: 23. 05. 9.

tags: #průměrná #mzda #podle #věku #v #české

Oblíbené příspěvky:

• Brigáda Pohraničníků
• Historie superhrubé mzdy
• Jak se zapojit do sčítání dopravy?
• Zapomenutá elektronická válka
• Studium sociální práce v ČR