Sedmá Dětská Nemoc: Inkubační Doba, Příznaky a Léčba

Sedmá dětská nemoc, známá také jako syndrom ruka-noha-ústa, je vysoce nakažlivé enterovirové onemocnění. Nejčastěji trápí kojence a děti do 5 let, většinou má mírný průběh a k úplnému uzdravení obvykle dochází za 7 až 10 dní. Výjimečně však může postihnout i dospívající či dospělé jedince.

Syndrom ruka-noha-ústa

Co je Sedmá Dětská Nemoc?

Sedmá dětská nemoc, syndrom ruka-noha-ústa či jen 7. nemoc je celkem mladá záležitost, která se u nás rozšířila až v 90. letech 20. století. Původcem sedmé nemoci jsou tedy enteroviry, zejména pak Coxsackie A16. Proti sedmé nemoci dosud neexistuje očkování a jelikož si organismus vytváří imunitu pouze na kmen, jenž nemoc vyvolal, může se toto onemocnění vracet.

Původce Onemocnění, Šíření a Inkubační Doba

Původcem onemocnění jsou viry skupiny enterovirů, hlavně Coxsackie viry a Enteroviry. Jde o velmi infekční onemocnění, které se přenáší kapénkově nebo orofekálně, tzn. kontaktem se stolicí, slinami či hleny nemocného. Přenos se však může uskutečnit taktéž přímým kontaktem s vyrážkou postiženého, případně nepřímo, skrze kontaminované předměty. Sedmá dětská nemoc se může velice rychle šířit ve školkách a dětských zařízeních obecně, případně mezi sourozenci.

Inkubační doba je 3 až 6 dní, přičemž nemocný je nejvíce nakažlivý v moment, kdy se objeví první puchýřky. Stolice pacienta je posléze infekční cca další měsíc po prodělané nemoci. „Sedmá dětská nemoc se nejvíce šíří v letních měsících, případně na podzim. Nejúčinnější prevencí je tudíž přísná hygiena rukou a poctivé omývání kontaminovaných předmětů,“ popisuje MUDr.

Děti si sedmou nemoc většinou přinesou za školky, kroužků, koupaliště nebo třeba z veřejných záchodků. Kvůli vysoké nakažlivosti bývají často společně nemocní např. sourozenci, případně jejich rodiče atp.

Příznaky Sedmé Nemoci

Sedmá nemoc může být ve svém úvodu u dětí zaměňována za spálu, pásový opar, impetigo nebo plané neštovice. Příznaky též mohou zkraje připomínat běžné nachlazení.

Nejprve se objeví zvýšená teplota a bolest v krku.
Přidružit se může též zduření lymfatických uzlin, nechutenství, bolest břicha, nevolnost či průjem.
Oproti klasické viróze se však následně přidá zarudlá vyrážka na dlaních, ploskách chodidel a v okolí úst, někdy také v oblasti třísel, hýždí a paží.

Mezi typický příznak sedmé nemoci patří též puchýřky na sliznici dutiny ústní a na jazyku, celkově označované jako herpangina. Puchýřky se mění v bolestivé vřídky podobné aftům, což může způsobovat odmítání stravy a tekutin. Objevit se může i horečka trvající cca 2 dny. Takový stav se může protáhnout až na 10 dní, ovšem jedná se o příznaky přechodné, které cca po týdnu samovolně mizí.

Fáze nemoci

První fáze: Horečka, únava a bolesti v krku.
Druhá fáze: Výskyt vyrážek a bolestivých puchýřků.

Léčba Sedmé Nemoci

Léčba je zde pouze symptomatická, tedy se zaměřuje na léčbu aftů, snížení teploty, mírnění bolesti a svědivosti vyrážky. Důležitý je též klidový režim, dostatečný příjem tekutin a vitamínů (hlavně B a C). Je také na místě zamezit pobytu v kolektivu.

Pro sedmou nemoc neexistuje specifický lék, léčba spočívá v tlumení příznaků. Dítěti můžete podat léky na bolest a snížení horečky - paracetamol (např. Paralen) či ibuprofen (např. Nurofen). Při léčbě bolavých aft je možné vyplachovat ústa odvarem z heřmánku, případně volit přípravky s léčivou látkou benzydamin (např.

Konkrétní léčba na syndrom ruka-noha-ústa neexistuje, dítěti můžeme ovšem ulevit např. léky na snížení horečky (paracetamol, ibuprofen) či léčivými přípravky na afty. Ty mohou dítěti působit značnou bolest, a tak se snažíme podávat měkké a vlažné potraviny, jako jsou rozmixované polévky, kaše či jogurty.

Příznak	Doporučená léčba
Horečka	Paracetamol, ibuprofen, vlažné obklady, bylinné čaje (lípa, černý bez), hydratace
Vyrážky a svědění	Ovesná koupel, dehtové mýdlo, levandulový olej
Bolestivé afty	Heřmánkový nebo šalvějový čaj, dračí krev

Komplikace a Průběh Nemoci

Sedmá nemoc není příliš závažná a zvlášť děti ji obvykle dobře zvládají. V raritních případech ovšem může dojít např. k odloučení nehtů horních i dolních končetin, případně k pozůstatkům ve formě drobných jizev. Drtivá většina pacientů jsou sice malé děti, ovšem sedmá nemoc dokáže skolit i dospělé. Průběh nemoci u starších osob bývá stejný jako u dětí, také příznaky během několika dní samovolně mizí.

V případě sedmé nemoci během těhotenství je třeba větší obezřetnosti. Během 1. trimestru totiž může nemoc poškodit plod či dokonce vyvolat spontánní potrat. Onemocní-li těhotná nedlouho před porodem, existuje velká pravděpodobnost přenosu na miminko.

Komplikace se vyskytují vzácněji, zpravidla jde o neurologické záležitosti jako meningitida, encefalitida či parézy. Zdravotní komplikace se u sedmé nemoci objevují jen zřídka a dítě se plně uzdraví během 7-10 dní.

Jelikož si v případě sedmé nemoci lidské tělo umí vytvářet protilátky jen proti kmenu, který nemoc vyvolal, může se vracet i několikrát za život. Nejčastěji se tak děje u pacientů s oslabenou imunitou.

tags: #sedmá #nemoc #inkubační #doba