Nárok na odstupné při ukončení pracovního poměru
Odstupné je finanční kompenzace vyplacená při zániku pracovního poměru. Kdy musí zaměstnavatel zaměstnanci odstupné vyplatit a v jakých případech naopak nárok na odstupné nevzniká? Za jakých podmínek na ni vzniká zaměstnanci nárok? To, včetně dalších důležitých informací spojených s nárokem na odstupné, se dozvíte v našem článku. Záleží především na tom, jak byl pracovní poměr ukončen.
První podmínkou je, že musí skončit výpovědí nebo dohodou. Na ty další se podíváme v článku.
Podle zákoníku práce vzniká zaměstnanci nárok na odstupné v případě nezaviněného ukončení pracovního poměru. Zaměstnanec má nárok na odstupné v případě, že k ukončení pracovního poměru vedl důvod na straně zaměstnavatele. Jinými slovy, jako zaměstnavatel musíte zaměstnanci vyplatit odstupné v případě, že ho propouštíte. Nárok na odstupné naopak zaměstnanci nevzniká v případě, kdy je zaměstnanec tím, kdo podal výpověď.
Kdy vzniká nárok na odstupné?
Odstupné se vyplácí v těchto případech:
- Zaměstnavatel přestane existovat.
- Zaměstnavatel se přesunuje.
- Pozice zaměstnance se stane nadbytečnou.
V případě ukončení pracovního poměru dohodou v ní musí být explicitně uvedený jeden z těchto důvodů. Pokud podá výpověď zaměstnanec, nemá automaticky nárok na odstupné. Odstupné se nevyplácí ani když máte smlouvu na dobu určitou a ta vyprší.
Jakmile nastane některá z uvedených situací, musí zaměstnavatel určit, jak vysoké odstupné zaměstnanci náleží. Zaměstnavatel ale může z vlastní vůle vyplatit vyšší částku. Speciální situace nastává v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, kdy má zaměstnanec nárok na minimálně dvanáctinásobek průměrného hrubého výdělku. V případě ztráty zaměstnání kvůli zdravotnímu stavu (nemoc, úraz), nevyplácí odstupné zaměstnavatel, ale přímo zdravotní pojišťovna.
Důležité: Pokud výpověď podá sám zaměstnanec, na odstupné nárok nemá.
Výše odstupného
Odstupné se odvíjí od odpracované doby u zaměstnavatele. Na odstupné vznikne nárok v případě výpovědi podané zaměstnavatelem. Při podání výpovědi zaměstnancem na odstupné nárok ze zákona nevzniká.
Výše odstupného závisí na tom, jak dlouho trval váš pracovní poměr:
- Méně než 1 rok: dostanete 1 průměrný měsíční plat.
- 1 - 2 roky: dostanete 2 průměrné měsíční platy.
- 2 a více let: dostanete 3 průměrné měsíční platy.
Vnitřní předpis zaměstnavatele nebo kolektivní smlouva může zaměstnancům přiznat i vyšší odstupné, než je v zákoně.
EY Daňový seriál #6: Výpočet čisté mzdy v praxi
Příklad: Josef pracoval 5 let ve výrobní společnosti a 31. ledna dostal výpověď pro nadbytečnost. Poběží mu ještě dvouměsíční výpovědní doba, jeho pracovní poměr tedy reálně skončí 31. března. Zaměstnavatel Josefovi vyplatí odstupné ve výši tří měsíčních platů. I když se Josef půjde registrovat na úřad práce hned 1. dubna, podporu bude dostávat až od 1.
Osoba, která pracovala u zaměstnavatele méně než 1 rok, dostane jednonásobek průměrného výdělku v rámci odstupného. Těm, kteří v práci strávili 1 až 2 roky, náleží dvojnásobek průměrného výdělku.
Podle § 67 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, platí, že pokud dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písm. a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. Dle výše uvedeného náleží zaměstnanci odstupné, jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, tzn. z následujících důvodů:
- ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část
- přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část
- stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.
V těchto případech zaměstnanci náleží odstupné, i když se bude jednat o pracovní poměr na dobu určitou. Bude-li však pracovní poměr na dobu určitou rozvázán z jiných důvodů či skončí-li uplynutím doby, na kterou byl uzavřen, odstupné zaměstnanci nenáleží.
Na internetu se dají nalézt také kalkulačky pro výpočet odstupného. Zde stačí zadat jak dlouho trval váš pracovní poměr, zda došlo k ukončení zaměstnání na základě lékařského posudku a následně potřebujete znát hrubou mzdu a počet odpracovaných hodin za poslední tři měsíce. Veškeré informace naleznete na své výplatní pásce.
Zdanění a odvody
Z odstupného se stejně jako z jiných výdělků platí daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 %. V případě, že je příjem zaměstnance nadprůměrně vysoký, uplatňuje se 23% sazba. Zaměstnavatel ani zaměstnanec z výplaty odstupného neodvádějí sociální ani zdravotní pojištění.
Z odstupného se odvádí daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 %. Zaměstnavatel vám bude dávat výpověď kvůli reorganizaci podniku?
Podle zákoníku práce musí zaměstnavatel vyplatit odstupné v nejbližším výplatním termínu od skončení pracovního poměru. Obě strany se však mohou domluvit na dřívějším i pozdějším termínu. Například přímo ke dni ukončení poměru.
Příjemným bonusem je, že pokud budete propuštěni z výše uvedených důvodů, z odstupného se vám nebude strhávat zdravotní ani sociální pojištění. Na účtě vám tedy přistane více peněz, než byste dostali v běžný měsíc.
Vliv odstupného na podporu v nezaměstnanosti
Zaměstnanci, kteří mají nárok na odstupné, po odpovídající dobu nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Nově se od 1.1.2024 podpora v nezaměstnanosti neposouvá o vyplacené odstupné, ale podpora v nezaměstnanosti vyplácí hned od prvního dne.
To, že vám bylo vyplaceno odstupné, může ovlivnit ještě jednu podstatnou věc a to podporu v nezaměstnanosti. Pokud od zaměstnavatele obdržíte nějakou finanční náhradu tohoto typu, termín začátku podpory od Úřadu práce se posune podle částky, která vám bylo vyplacena. To znamená, že pokud bylo odstupné ve výši jednoho platu, začnete pobírat podporu až po jednom měsíci.
Vrácení odstupného
Zákon myslí i na situaci, kdy se zaměstnanec do stejného zaměstnání vrátí dříve než po uplynutí doby, za kterou mu bylo vyplaceno odstupné. Tehdy je povinen poměrnou částku zaměstnavateli vrátit.
Zaměstnanci vrací část odstupného, pokud se vrátí do stejného zaměstnání dříve, než uplynou tři měsíce od ukončení původního pracovního vztahu.
Skončení pracovního poměru na dobu určitou
U pracovního poměru sjednaného na dobu určitou oba účastníci již při uzavírání pracovní smlouvy projevili souhlas s tím, aby pracovní poměr trval pouze po určitou, smluvně vymezenou dobu.
Byla-li doba trvání pracovního poměru určena na dobu konání určitých prací, je zaměstnavatel povinen upozornit zaměstnance na skončení těchto prací včas, zpravidla alespoň 3 dny předem. Pokud zaměstnavatel tuto povinnost poruší, pracovní poměr i tak skončí uplynutím sjednané doby, ale zaměstnavatel může být povinen nahradit zaměstnanci způsobenou škodu a rovněž jej může stíhat odpovědnost za příslušný přestupek podle zákona č.
Před uplynutím sjednané doby lze rozvázat pracovní poměr sjednaný na dobu určitou všemi způsoby, stanovenými v zákoníku práce pro rozvázání pracovního poměru. Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, mění se pracovní poměr uzavřený na dobu určitou v pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou. Podmínku "s vědomím zaměstnavatele" lze chápat jako alespoň konkludentní souhlas zaměstnavatele, resp. stav, kdy zaměstnavatel žádným způsobem neprojeví svůj nesouhlas s pokračováním prací.
Výpověď - otázky a odpovědi
Jak lze ukončit pracovní poměr?
Pracovní poměr může být ukončen různými způsoby. Nejjednodušším způsobem je ukončení dohodou zaměstnance a zaměstnavatele. Pokud se nedohodnou, tak výpověď může být podaná ze strany zaměstnavatele s uvedením důvodu. Ze strany zaměstnavatele být důvod ukončení být nemusí. Pracovní poměr může být ukončen ve zkušební době oběma stranami a také může skončit uplynutím doby na dobu určitou. Pracovní poměr může být ukončen i okamžitě a to například z hrubého porušení.
Jaká je výpovědní doba a jak zjistím odstupné při výpovědi zaměstnavatele?
Výpovědní doba je v délce 2 měsíce, může být ale se souhlasem obou stran domluvená i delší. Nárok na odstupné se stanovuje podle odpracované doby.
Co dělat, pokud zaměstnavatel odstupné neposlal?
Zkuste jej nejprve vyzvat písemně k nápravě.
Odstupné vám zaměstnavatel musí vyplatit v nejbližším výplatním termínu (pokud se s vámi písemně nedohodne jinak). Jestliže tak neučiní, vyzvěte ho písemně k nápravě. Pokud vám peníze ani tak nepřijdou, nezbyde vám, než se obrátit na soud.
tags: #nárok #na #odstupné #smlouva #na #dobu
