Povinné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele v České republice

Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za vznik pracovního úrazu a nemoci z povolání řeší ustanovení § 365 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Do dne nabytí účinnosti jiné právní úpravy pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se řídí zákonné pojištění ustanovením § 205d zákona č. 65/1965 Sb. (starý zákoník práce) a vyhláškou č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění.

Zaměstnavatelé s výjimkou organizačních složek státu musí být proto pojištěni z titulu odpovědnosti za vznik pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen "zákonné pojištění"). Přitom se řídí vyhláškou č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška").

Zákonné pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence zaměstnavatele. Vznikla na základě § 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce (starý), ke kterému vznikla prováděcí vyhláška č. 125/1993 Sb. Po zrušení původního zákoníku práce je ale tato povinnost stále platná podle § 365 zákona č.

Zaměstnavatelé, kteří jsou přihlášení k pojištění, mají právo, aby za ně pojišťovna uhradila škodu a nemajetkovou újmu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Pojištění se sjednává u pojišťovny Kooperativa (pokud se nejedná o zaměstnavatele, kteří měli pojištění sjednáno s Českou pojišťovnou k 31. 12. 1992). U Generali České pojišťovny a.s. jsou pojištěni ti zaměstnavatelé, kteří s ní měli sjednáno toto pojištění k 31. Příslušnost klientů k zákonnému pojištění odpovědnosti je dána vyhláškou č. 125/1993 Sb. U Generali České pojišťovny a.s. nelze pojistit nové klienty, s výjimkou pracovně-právních nástupců stávajících klientů.

Pojištění vzniká splněním podmínek stanovených zákonem. Neuzavírá se pojistná smlouva. Smlouva se neuzavírá.

Nesjednání zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele představuje porušení zákona a může mít za důsledek pokutu (např. ze strany České správy sociálního zabezpečení nebo Státního úřadu inspekce práce). Platba tohoto pojištění znamená pro zaměstnavatele stejnou povinnost jako odvod dávek sociálního a zdravotního pojištění nebo záloh na daň. I když se spolek může zdát malou organizací s omezenými zdroji, dodržování zákonných povinností je klíčové pro jeho stabilní fungování. Využíváte-li k zajištění činnosti ve svém spolku dohodáře, ověřte si, zda máte zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele sjednáno. Prevence a správné pojištění jsou mnohem levnější než řešení následků nečekaných událostí.

Zákonné pojištění se vztahuje pouze na odpovědnost za škodu, za kterou zaměstnavatel odpovídá svému zaměstnanci. Nárok zdravotní pojišťovny na náhradu nákladů léčení, které vynaložila na léčení poškozeného zaměstnance, jsou samostatným nárokem zdravotní pojišťovny.

Zákonné pojištění odpovědnosti nemá omezenou regionální působnost. Pojištění odpovědnosti musí platit zaměstnavatel, který uzavřel pracovněprávní vztah alespoň s jedním zaměstnancem.

Lhůty pro odvod pojistného

Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné, zaplatí první pojistné vypočítané z vyměřovacího základu za čtvrtletí, kdy již zaměstnance zaměstnával, avšak zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí. Zaplatí tedy pojistné ve stejné výši dvakrát, aby se dostal do režimu lhůt splatnosti odvodu pojistného.

Pojistné se hradí čtvrtletně s tím, že pojistné za:

I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. ledna,
II. čtvrtletí do 30. dubna,
III. čtvrtletí do 31. července
IV. čtvrtletí do 31. října.

Pojistné je splatné do 31. ledna (za 1. čtvrtletí), do 30. dubna (za 2. čtvrtletí), do 31. července (za 3. čtvrtletí) a do 31. října (za 4.

Pokud není pojistné zaplaceno řádně a včas, zvyšuje se o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc.

Výpočet zákonného pojištění

Pojistné si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle § 5 zákona č. 589/1992 Sb. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával.

Pokud zaměstnavatel v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, vypočte první pojistné ze základu pro čtvrtletí, za které má pojistné zaplatit. K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze vyhlášky č. 125/1993 Sb.

Vyměřovací základ se násobí sazbou podle ekonomické činnosti. Zaměstnavatel zvolí sazbu podle převažující činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele. Minimální pojistné činí 100 Kč. Sazby pojistného jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb.

Dříve byly kategorie členěny podle ekonomických činností (OKEČ). To bylo nahrazeno tříděním CZ-NACE.

Příklad č. 1
Zaměstnavatel přijal prvního zaměstnance dne 1. 2. 2022. Vyměřovací základ pro odvod sociálního zabezpečení za únor a březen činil 74 200 Kč. Z jakého vyměřovacího základu má zaměstnavatel vypočítat odvod zákonného pojištění? Zákonné pojistné odvede zaměstnavatel za I. a II. čtvrtletí současně nejpozději do 30. 4. 2022. Vyměřovací základ bude ve výši 2 × 74 200 = 148 400 Kč.

Příklad č. 2
Zahrnuje se do vyměřovacího základu pro výpočet zákonného pojištění zaměstnavatele příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění, který již v kalendářním roce přesáhl částku 50 000 Kč? Podle § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu, na doplňkové penzijní spoření a částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění, nebo v případě smrti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR, nebo jinou pojišťovnou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně v roce dosažení věku 60 let, osvobozen od daně v úhrnu maximálně do výše 50 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud příspěvek zaměstnavatele na penzijní pojištění a životní pojištění přesáhne od jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce částku 50 000 Kč, bude se jednat o zdanitelný příjem, který bude podléhat odvodu zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení a pro účely odvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se tento příjem též zahrne do vyměřovacího základu.

Příklad č. 3
Zahrnuje se do vyměřovacího základu pro odvod zákonného pojištění odměna člena kolektivního orgánu právnické osoby? Zde je potřeba si uvědomit, kterým osobám vzniká nárok na odškodnění pracovního úrazu a nemoci z povolání. Jedná se jen o zaměstnance, kteří mají uzavřen pracovněprávní vztah, tedy pracovní poměr nebo dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jiné osoby, ačkoliv pro účely pojistného na sociální zabezpečení jsou zahrnuti pod pojem "zaměstnanec", nemají nárok na odškodnění, a proto se také z jejich příjmů neodvádí zákonné pojištění.

Příklad č. 4
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem konkurenční doložku, že se po ukončení pracovního poměru zaměstnanec zdrží výkonu činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči zaměstnavateli, po dobu jednoho roku. K ukončení zaměstnání došlo k 30. 6. 2022 a poté mu bývalý zaměstnavatel vyplácel peněžité plnění ve výši ½ průměrného výdělku. Musí se odvést zákonné pojištění za tohoto zaměstnance? Ačkoliv je tento příjem příjmem podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. a bude se z něho odvádět pojistné, zákonné pojištění odvedeno nebude. Důvodem je to, že, osoba již není zaměstnancem.

Příklad č. 5
Zaměstnavatel, který má jako hlavní činnost výrobu nápojů (sazba pojistného činí 0,84 % z VZ), zaměstnává mimo dalších 70 zaměstnanců 2 zaměstnance, kteří již v měsíci červenci 2022 dosáhli maximálního vyměřovacího základu. V měsíci srpnu a září bylo každému z nich zúčtováno 145 000 Kč. Odvádí se z jejich příjmu zákonné pojistné? Protože již dosáhli maximálního vyměřovacího základu, z jejich zúčtovaného příjmu se neodvede pojistné na sociální zabezpečení.

Okruh osob, z jejichž příjmů se zákonné pojištění neodvádí

Výše uvedené osoby nejsou pro účely pracovněprávní považovány za zaměstnance, protože nemají uzavřen základní pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem a nemají ani nárok na odškodnění v případě vzniku úrazu.

V případě, že má zaměstnavatel v evidenci pouze DPP do 10 tis., variabilní symbol: IČO zaměstnavatele (příp.

Hlášení změn a další informace

V případě ukončení zaměstnávání zaměstnanců, převodu fyzické osoby-zaměstnavatele na OSVČ, zániku firmy apod. je potřeba o této situaci informovat Generali Českou pojišťovnu a.s. Při dočasném přerušení zaměstnávání zaměstnanců musí zaměstnavatel informace o období bez zaměstnanců sdělit Generali České pojišťovně a.s. písemně na některou z kontaktních adres (dočasné odhlášení a opětovné přihlášení vždy s datem, kdy situace nastala).

Změnu názvu nebo IČO firmy, reorganizaci, které vede k pracovněprávnímu nástupci firmy, rozštěpení nebo sloučení firem apod. je nutné sdělit Generali České pojišťovně a.s.

Na pojišťovnu žádný kvartální ani roční přehled nedokládáte, pokud si ho sama nevyžádá v případě nejasností. Tento výpočet naleznete většinou v tiskových sestavách u mezd. Záložka se jmenuje „Zákonné pojištění odpovědnosti.“ Některé programy schovávají tuto záložku pod „Ostatní tiskové sestavy.“ Tam naleznete již programem natažené Základy pro výpočet (hrubé mzdy za jednotlivé měsíce kvartálu).

Nespotřebované pojistné se nevrací. Zaplacení pojistného za celou dobu trvání pojištění a správnost jeho výpočtu je zaměstnavatel povinen prokázat.

Pojišťovna je povinna plnit nejpozději do 15 dnů po skončení šetření nutného ke zjištění rozsahu její povinnosti poskytnout plnění.

Pojistnou událost z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání můžete nahlásit on-line nebo písemně na adresu: Generali Česká pojišťovna a.s., P. O.

Odpovědi na dotazy k výplatě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (renty) po pracovním úrazu nebo podklad pro daňové přiznání (Potvrzení o zdanitelných příjmech) vám připraví a zašle na vyžádání konkrétní pracovník likvidace pojistných událostí spravující vaši pojistnou událost. Pokud jméno a kontaktní údaje k dispozici nemáte, můžete dotaz zaslat písemně na adresu: Generali Česká pojišťovna a.s., P. O. Vždy prosím uveďte číslo pojistné události, popř.

Pokud částka, kterou od Generali České pojišťovny a.s. dostáváte za kalendářní měsíc, je do 5 000 Kč, je uplatňována tzv. srážková daň. V případě srážkové daně se jedná o konečné zdanění, poplatník takto zdaněné příjmy nezahrnuje do daňového přiznání (§ 23 odst. 4 písm. a) zákona č. Při částkách nad 5 000 Kč za kalendářní měsíc je uplatňována daň zálohová. V tomto případě se příjem od Generali České pojišťovny a.s. sčítá s vašimi ostatními příjmy.

Novelou zákoníku práce č. 120/2025 Sb. Jde o dřívější odstupné hrazené zaměstnavatelem v rámci ukončení pracovního poměru dle § 52 písm. Jednorázovou náhradu lze u pojišťovny uplatnit nejdříve od data ukončení pracovního poměru od 1. 6. Jedná se o 12násobek průměrné měsíční hrubé mzdy stanovené zaměstnavatelem.

a) elektronicky vyplněním formuláře na internetu u příslušné pojišťovny, která toto pojištění poskytuje (např. I. 31. 1. II. 30. 4. III. 31. 7. IV. 31.10.

Vzhledem k tomu, že se pojišťovně neposílají žádné pravidelné přehledy, dejte si pozor v případech, kdy budete posílat první pojistné ve dvojnásobné výši. 1. 31. 2. 30. 3. 31. 4. 31.

Jak začít podnikat? | KOVY

Trápí vás zpracování účetnictví, nevíte jak vést daňovou evidenci nebo se nevyznáte v daních z příjmů? Pro uživatele účetního programu iÚčto nabízíme také účetní služby. Kompletní zpracování účetnictví nebo vedení daňové evidence se pohybuje již od 1399,- korun měsíčně. Máte zájem o vedení účetnictví nebo daňové evidence? Vyžádejte si od nás nezávaznou nabídku.

tags: #prihlaska #k #pojisteni #odpovednosti #zamestnavatele #vzor