Výslech svědka je procesní úkon, jehož cílem je získat co nejpřesnější a nejúplnější poznatky o zjišťované skutečnosti důležité pro trestní řízení. Výslechem se získává informace, která slouží jako důkaz v dalším řízení. Svědkem se rozumí fyzická osoba odlišná od obviněného, která byla vyzvána orgánem činným v trestním řízení, aby jako svědek vypovídala o skutečnostech důležitých pro trestní řízení, jež sama vnímala svými smysly.

Zákon neobsahuje výčet podmínek svědecké způsobilosti, což znamená, že svědkem může být kdokoliv, tedy i osoba trestně neodpovědná, například, dítě. Jediným požadavkem na osobu svědka je jeho způsobilost vnímat okolnosti, jichž se bude svědecká výpověď týkat.

Základní povinností svědka v trestním řízení je povinnost vypovídat o skutečnostech, týkajících se předmětu trestního řízení, které vnímal svými smysly. Výjimkou z této povinnosti jsou případy, kdy svědek může výpověď odmítnout.

Právo Odepřít Výpověď a Zákaz Výslechu

Právo odepřít výpověď je zakotveno v ustanovení § 100 TŘ, které vymezuje dva případy, kdy je možné toto právo uplatnit. První je obsažen v § 100 odst. 1 TŘ, podle kterého “právo odepřít výpověď jako svědek má příbuzný obviněného v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh”.

Druhý případ je obsažen v § 100 odst. 2 TŘ. Dle tohoto ustanovení “svědek je oprávněn odepřít vypovídat, jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partneru nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní”.

Zákon upravuje dva případy, kdy výslech svědka nelze provést. První případ je upraven v § 99 odst. 1 TŘ. Podle tohoto ustanovení svědek nesmí být vyslýchán o okolnostech, které se týkají utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem, jež je povinen zachovávat v tajnosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn.

Druhý případ nalezneme v § 99 odst. 2 TŘ, podle něhož “svědek nesmí být vyslýchán též tehdy, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěn”.

Odepřít výpověď jako svědek nemůže však ten, kdo má stran trestného činu, jehož se svědecká výpověď týká, oznamovací povinnost podle ust.

Průběh Výslechu a Práva Svědka

Přítomnost svědka vyslýchající zajišťuje v prvé řadě předvoláním. Nedostaví-li se svědek k výslechu, ač byl k němu řádně předvolán, může být předveden. Před výslechem orgán činný v trestním řízení zjistí totožnost svědka. Před zahájením výslechu vyslýchající je povinen poučit svědka o jeho právech (zejména, o právu odmítnout výpověď, právu na právní pomoc, právu vypovídat ve svém mateřském jazyce atd.).

Samotný výslech svědka se skládá ze dvou částí - monologické a dialogické. V první řadě svědkovi musí být dána možnost souvisle vylíčit veškeré skutečnosti, které jsou mu známy o předmětu trestního řízení. Svědek musí uvést všechno, co o věci ví, a zároveň to, odkud se o předmětných okolnostech dozvěděl. V rámci druhé části svědkovi mohou být pokládány otázky k odstranění případných nejasností nebo nesrovnalostí.

Zákonodárce však stanoví, že svědkovi nesmí být kladeny otázky, které obsahují nepravdivé nebo klamavé okolnosti, resp. Průběh výslechu se zaznamenává v protokolu. Po skončení výslechu svědkovi musí být umožněno, aby se s protokolem o své výpovědi seznámil a vyjádřil se k jeho obsahu. Pokud požaduje opravy protokolu nebo jeho doplnění v souladu se svou výpovědí, je vyslýchající povinen tomuto požadavku vyhovět.

Svědek má nárok na náhradu nutných výdajů podle zvláštního právního předpisu upravujícího cestovní náhrady a prokázaného ušlého výdělku (svědečné). Nárok zaniká, neuplatní-li jej svědek do tří dnů po svém výslechu nebo po tom, co mu bylo sděleno, že k výslechu nedojde; na to musí být svědek upozorněn.

Zvláštnosti Výslechu Dítěte

Zákon stanoví některé zvláštnosti postupu při výslechu dítěte s tím, že podpůrně se použijí obecná ustanovení trestního řádu upravující výslech svědka. Podle ustanovení § 101 odst. 1 TŘ, má-li být vyslechnuta osoba mladší než patnáct let, je třeba ji poučit o významu svědecké výpovědi s ohledem na její věk a rozum.

Další pravidlo pro výslech dítěte nalezneme v § 102 odst. 1 TŘ, podle něhož “je-li jako svědek vyslýchána osoba mladší než osmnáct let o okolnostech, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivnit její duševní a mravní vývoj, je třeba výslech provádět zvlášť šetrně a po obsahové stránce tak, aby výslech v dalším řízení zpravidla už nebylo třeba opakovat”.

Zákon dále stanoví, že výslechu osoby mladší 18 let musí být přítomen orgán sociálně právní ochrany dětí, resp. osoba, která má zkušenost s výchovou dítěte (např. pedagog, dětský psycholog nebo psychiatr). Bez splnění této podmínky výpověď svědka nebude možné použít v dalším řízení. Hlavním úkolem přibrané osoby je chránit oprávněné zájmy dítěte a dohlížet na správné vedení výslechu.

Osobě mladší 18 let lze klást otázky jen prostřednictvím orgánu činného v trestním řízení. Smyslem ustanovení § 102 TŘ je, aby po obsahové stránce nebylo třeba výslech osoby mladší osmnácti let (ať již v přípravném řízení nebo v hlavním líčení) opakovat. Proto je třeba dbát toho, aby při výslechu této osoby zejména v přípravném řízení byly dodrženy požadavky na kontradiktornost dokazování, jak vyplývají z čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Judikatura a Výklad Ustanovení § 102 TŘ

Ustanovení § 102 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále „tr. řád“), umožňuje orgánům činným v trestním řízení provést výslech svědka mladšího 18 let o okolnostech, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivnit jeho duševní a mravní vývoj, i před zahájením trestního stíhání, tedy bez možnosti obhajoby klást vyslýchanému otázky, a protokol o takovém výslechu či obrazový a zvukový záznam následně použít v řízení před soudem jako důkaz.

Porovnáním shora předestřených náhledů Evropského soudu pro lidská práva se zákonným zněním nelze dospět k jinému náhledu, než že skutečnost, kdy policejní orgán dodrží literu zákona a splní předpoklady § 102 tr. řádu, nemusí mít vždy za následek procesní použitelnost protokolu či záznamu o výslechu, jenž byl proveden v souladu s daným ustanovením.

V nedávné době bylo vydáno několik rozhodnutí českých soudů, která podmínky použitelnosti protokolu (příp. Prvním takovým rozhodnutím je usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2022, sp. zn. 7 Tdo 44/2022 (dále jen „rozhodnutí sp. zn. 7 Tdo 44/2022“). Dovolací soud posuzoval případ, kdy soud prvního stupně i soud odvolací shledaly obviněného vinným zločinem pohlavního zneužití dle § 187 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále „tr. zákoník“).

Rozhodujícím usvědčujícím důkazem byla shledána výpověď nezletilé poškozené, která byla před zahájením trestního stíhání vyslechnuta postupem dle § 102 odst. 1 tr. řádu (a nadto postupem podle § 158a tr. řádu, když však dovolací soud následně shledal, že nebyla dána ani neodkladnost, ani neopakovatelnost předmětného úkonu - což je však pro téma tohoto článku nedůležité). Následně již slyšena nebyla, soud postupem dle § 102 odst. 2 tr. řádu přehrál obrazový a zvukový záznam o výslechu z přípravného řízení.

Nejvyšší soud výslovně shledal: „Na tom, že rozsudek vzešel z řízení, v němž bylo porušeno právo obviněného na spravedlivý proces, nic nemění okolnost, že Obvodní soud pro Prahu 9 postupoval způsobem, který mu jinak umožňovalo ust.

Dovolací soud dále zdůraznil, že české trestní řízení je ovládáno zásadou kontradiktornosti (vyplývající z řady mezinárodních úmluv, např. z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod), přičemž orgány činné v trestním řízení v projednávané věci nedbaly na to, že postupy upravené trestním řádem musí být vždy uplatňovány způsobem slučitelným se jmenovanou úmluvou. Ve vztahu k použitelnosti výpovědi nezletilého svědka, která byla získána postupem dle § 102 tr. řádu, uzavřel: „Nicméně je-li výpověď svědka jediným nebo rozhodujícím usvědčujícím důkazem, takže výrok o vině nelze vybudovat na jiných důkazech, pak je nutné i v rámci postupu podle § 102 tr. řádu zachovat kontradiktornost jako definiční znak spravedlivého procesu, což znamená, že obviněnému nebo obhájci je třeba umožnit přítomnost při výslechu a kladení otázek vyslýchané osobě, byť prostřednictvím orgánu činného v trestním řízení (§ 102 odst. 3 tr. řádu).

Pokud má policejní orgán v přípravném řízení provést výslech osoby mladší než 18 let způsobem, který umožní, aby v hlavním líčení byl místo výslechu takové osoby proveden důkaz přečtením protokolu nebo přehráním obrazového a zvukového záznamu o výslechu, a pokud lze očekávat, že půjde o jediný nebo rozhodující usvědčující důkaz, pak musí obviněnému nebo obhájci umožnit přítomnost při výslechu a kladení otázek vyslýchané osobě, třebaže to ust. § 102 tr. řádu výslovně nevyžaduje. Jedině tak policejní orgán splní podmínku kontradiktorního provedení důkazu a zároveň podmínku použitelnosti důkazu v řízení před soudem.

Jestliže policejní orgán provede výslech, aniž obviněnému nebo obhájci umožní přítomnost při výslechu a kladení otázek vyslýchané osobě, nelze tento deficit kontradiktornosti napravit jinak než výslechem svědka před soudem. Odsuzující výrok o vině, který je založen výlučně nebo v rozhodující míře na důkazu, který nebyl proveden kontradiktorně, znamená porušení ust. čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a tím i porušení práva obviněného na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, resp.

Citované rozhodnutí provádí mj. rozbor spisového materiálu, dle jehož závěrů měl policejní orgán již před předmětným výslechem nakládat dostatkem podkladů k zahájení trestního stíhání. Ve spise byl obsažen protokol o trestním oznámení podaný matkou nezletilé a úřední záznam o vytěžení poškozené, nic tedy dle dovolacího soudu nebránilo tomu, aby bylo zahájeno trestní stíhání obviněného postupem podle § 160 odst. 1 tr. řádu a poškozená nezletilá vyslechnuta následně za přítomnosti obhájce.

Obecnost dovolacím soudem předkládaného názoru napovídá, že postup dle § 102 tr. řádu by za uvedených podmínek (jediný či rozhodující usvědčující důkaz apod.) patrně byl před zahájením trestního stíhání zcela vyloučen, neboť v této fázi trestního řízení dosud není nikdo obviněn.

Náhledy předestřené v rozhodnutí sp. zn. 7 Tdo 44/2022 posvětil Ústavní soud, který však v usnesení ze dne 24. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 1152/22, otázku použitelnosti protokolu o výslechu nezletilého svědka (ani záznamu) postupem dle § 102 odst. 2 blíže nerozebírá. Opakuje názor Nejvyššího soudu, dle něhož policejní orgán mohl trestní stíhání zahájit již před daným výslechem nezletilé, pročež se nemohlo jednat o neodkladný úkon (a pro jiné okolnosti ani neopakovatelný).

Dlužno zmínit, že k závěrům rozhodnutí sp. zn. 7 Tdo 44/2022 se Nejvyšší soud přiklonil ještě v jednom případě, a to ve svém usnesení ze dne 24. 1. 2023, sp. zn. 4 Tdo 1185/2022. Odůvodnění jmenovaného usnesení však argumentaci blíže nerozvádí, opakuje toliko shledání rozvedená v rozhodnutí sp. zn.

Ve stejném roce jako rozhodnutí sp. zn. 7 Tdo 44/2022 bylo jiným senátem Nejvyššího soudu vydáno usnesení, které k použitelnosti protokolu o výslechu nezletilého svědka provedeného dle § 102 odst. 1 tr. řádu, resp. záznamu takového výslechu, zaujímá (zdánlivě?) zcela opačný postoj, a to usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. 8 Tdo 381/2022 (dále jen rozhodnutí sp. zn.

Jmenovaným rozhodnutím bylo odmítnuto dovolání obviněného, který byl v předchozím řízení pravomocně uznán vinným přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), d), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku a zločinem pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1, 2 tr. zákoníku. V dané věci dovolací soud uvedl, že výslech poškozené nezletilé před zahájením trestního stíhání byl proveden v souladu s § 102 odst. 1 tr. řádu a (nadbytečně) jako neodkladný a neopakovatelný úkon dle § 158a tr. řádu, když postačil postup dle § 102 tr. řádu, tedy provedení výslechu mj. za přítomnosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí a následné přehrání záznamu v řízení před soudem.

Byť obviněný zprvu s přehráním záznamu vyslovil souhlas (dle § 102 odst. 2 tr. řádu nebyl třeba), následně výpověď poškozené rozporoval a žádal její opětovné slyšení při hlavním líčení, čemuž nebylo vyhověno.

Ač nebyla dodržena zásada kontradiktornosti, a důsledkem toho porušeno právo obviněného na spravedlivý proces, dovolací soud uzavřel: „Nejvyšší soud podle uvedených zjištění shledal, že námitky obviněného nejsou důvodné. Soud, byť to výslovně v protokolu neuvedl, postupoval podle § 102 odst. 2 tr. řádu, podle něhož má být nezletilá osoba dříve vyslechnutá za podmínek § 102 odst. 1 tr. řádu v dalším řízení vyslýchána jen v nutných případech. Na podkladě rozhodnutí soudu je možné v řízení před soudem provést důkaz přečtením protokolu nebo přehráním obrazového a zvukového záznamu i za podmínek § 211 odst. 1 a 2 tr. řádu (zde je patrně myšleno ‚i bez splnění podmínek § 211 odst. 1 a 2 tr. řádu‘, což výslovně upravuje § 102 odst. 2 tr. řádu - pozn. aut.).

Provádět výslech svědka mladšího než 18 let o okolnostech uvedených v § 102 odst. 1 tr. řádu (tj. o okolnostech, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivňovat jeho duševní a mravní vývoj), v pozdějším než přípravném řízení (zejména v řízení před soudem) je možné jen v nutných případech. Posouzení, zda jde o takový případ, záleží na všech okolnostech konkrétní trestní věci, především na důkazní situaci.

„U nezletilého dítěte je upřednostněn zájem dítěte před právem obviněného vyslýchat nebo dát vyslýchat svědky proti sobě a dosáhnout předvolání a výslechu svědků ve svůj prospěch za stejných podmínek jako svědků proti sobě.

Je až s podivem, jak jsou skutkové a procesní okolnosti (byť je jejich popis získán toliko cestou reprodukování dovolacím soudem) rozhodnutí sp. zn. 7 Tdo 44/2022 a rozhodnutí sp. zn. 8 Tdo 381/2022 podobné. V obou případech byl pachatel odsouzen za trestný čin proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, v obou případech byla nezletilá svědkyně v postavení poškozené vyslechnuta před zahájením trestního stíhání postupem dle § 102 odst. 1 tr. řádu a v obou případech se dle všech okolností jednalo o naprosto zásadní usvědčující důkaz, který byl v řízení před soudem proveden tak, že byl přehrán záznam o daném výslechu. Poškozené nezletilé dítě (svědkyně) v řízení před soudem shodně slyšeno nebylo, obhajoba neměla možnost klást mu otázky.

Je otázkou, z jakého důvodu dospěl Nejvyšší soud ve velmi podobných věcech k zásadně odlišným závěrům. Jak již bylo rozvedeno, řada okolností byla v obou případech takřka shodná a z porovnání odůvodnění se mnoho odlišností nepodává. Rozhodnutí sp. zn. 8 Tdo 381/2022 se podrobněji věnuje zbědovanému stavu poškozené, je však otázkou, zda poškozená ve druhé věci byla v diametrálně odlišném stavu.

Tím se dostáváme k povaze a závažnosti trestné činnosti, která byla na poškozených spáchána. Rozhodnutí sp. zn. 7 Tdo 44/2022 posuzovalo případ, kdy byl obviněný ohrožen trestní sazbou jeden rok až osm let, uložen mu byl trest odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v délce tří let, a ochranné protialkoholní léčení v ambulantní formě.

Ve druhém případě (rozhodnutí sp. zn. 8 Tdo 381/2022) se trestní soudy pohybovaly v sazbě dvě léta až deset let, přičemž žalovaný skutek byl vymezen obdobím mezi roky 2012 až 2018, kdy měl obviněný (stručně shrnuto) ohrožovat výchovu své nezletilé dcery, tuto opakovaně vozit na nezjištěnou adresu, kde za úplatu umožňoval ji zcela nahou fotit neznámou ženou, v témže dlouhém období měl poškozenou pohlavně zneužívat (orální sex aj.), důsledkem čehož byl mj. výrazně opožděný mentální vývoj nezletilé poškozené a její značné neurotické obtíže.

Rozhodnutí sp. zn. 8 Tdo 381/2022 bylo vydáno při posuzování zjevně závažnější (společensky škodlivější) věci - mohla mít tato skutečnost vliv na to, že (oproti rozhodnutí sp. zn. 7 Tdo 44/2022) byl záznam o výslechu nezletilé poškozené z přípravného řízení postupem dle § 102 odst. 2 tr. řádu připuštěn?

Nelze si totiž nevšimnout, že takový náhled by byl souladný s přístupem k použitelnosti jiných důkazů, a to tzv. plodů z otráveného stromu. Teorii plodů z otráveného stromu, dle níž nelze použít žádný důkaz, který byl získán za přispění jiného dříve nezákonně získaného důkazu, české soudy obecně nepřijímají.

Policie České republiky sdělila žadateli, že děti mladší 10 let, které se staly obětí trestného činu, jsou v procesním postavení poškozeného a svědka vyslýchány podle ustanovení § 102 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších přepisů.

Výslechy dětí mladších 10 let provádějí specialisté, to znamená policisté, kteří mají zvláštní průpravu pro zacházení s mládeží. Zásady provádění výslechů a dalších úkonů trestního řízení s dětmi mladšími 15 let upřesňuje čl. 7 a čl. 8 závazného pokynu policejního prezidenta č. 167/2010, o činnosti na úseku mládeže. Tyto zásady se týkají jak dětí mladších 15 let v procesním postavení poškozených a svědků, tak dětí mladších 15 let, které jsou podezřelé, že se dopustily činu jinak trestného.

Dítěti mladšímu 15 let a mladistvému lze při výslechu klást otázky jen prostřednictvím orgánu činného v trestním řízení. Dítě mladší 15 let lze k úkonu předvolat prostřednictvím jeho zákonného zástupce, orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo soudem ustanoveného opatrovníka.

Úkony s dětmi mladšími 15 let nelze provádět v době od 22.00 do 06.00 hodin s výjimkou neodkladných nebo neopakovatelných úkonů a případů nebezpečí z prodlení u zločinů. Tyto úkony se provádí vždy za přítomnosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo jiné osoby mající zkušenosti s výchovou mládeže.

Úkon s dítětem mladším 15 let či mladistvým podezřelým z protiprávního jednání, u něhož je to vhodné vzhledem k jeho rozumové a mravní vyspělosti, jako zvlášť zranitelnou obětí se provádí zpravidla ve speciální výslechové místnosti. V případech, kdy je to vhodné například z důvodu navazujícího znaleckého zkoumání může být výslechu přítomen také psycholog.

tags: #svedecka #vypoved #nezletileho #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Výplatní termíny nemocenských dávek
• GDPR a zaměstnanci v ČR
• Žádost o ukončení rodičovské dovolené
• Práce se dřevem: brigáda
• Zákonné pojištění pro zaměstnavatele