Pitná voda na pracovišti a související legislativa
Pitný režim, nebo také pojem ochranné nápoje, bývá velmi často zmiňován hlavně v letních měsících při velkých vedrech. Nejen zaměstnanci, ale i zaměstnavatelé mnohdy nevědí, jak to vlastně s problematikou pitného režimu a ochranných nápojů je. Tento článek vám to objasní.
Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky pro své zaměstnance. Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávních vztahů (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, ukládá zaměstnavateli povinnost zajistit, aby pracoviště byla zásobena vodou. Stanovení bližších požadavků přenechává prováděcímu právnímu předpisu, v tomto případě se jedná o nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády“).
Dle § 53 nařízení vlády musí být prostor určený pro práci zásoben pitnou vodou v množství postačujícím pro potřeby pití zaměstnance a zajištění předlékařské pomoci. Pojmem pitná voda je označována voda dodávaná z rozvodné sítě nebo ze studní, která musí mít takové fyzikálně - chemické vlastnosti, které nepředstavují ohrožení veřejného zdraví, tedy nesmí obsahovat mikroorganismy, parazity a látky jakéhokoliv druhu v počtu nebo koncentraci, která by mohla ohrozit veřejné zdraví. Vodu je tedy možné označit za pitnou jen v případě, že jsou dodrženy hygienické limity ukazatelů jakosti pitné vody stanovené ve vyhlášce č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů. V případě napojení provozovny na vodovodní síť odpovídá za dodržení výše uvedených hygienických požadavků provozovatel této rozvodné sítě.
V případě, že zaměstnavatel není z nějakého důvodu schopen nebo ochoten zajistit pitnou vodu, je možno povinnost stanovenou nařízením vlády splnit též poskytnutím balené pitné vody. Problematika balených pitných vod (definice pojmu, druhy balených pitných vod a zákonné požadavky) je ošetřena ve vyhlášce č. 13/2024 Sb., o požadavcích na jakost balených vod a o způsobu jejich úpravy. V této souvislosti upozorňujeme, že by se mělo skutečně jednat o balenou pitnou vodu, tak jak ji definuje výše uvedená vyhláška. V tomto případě se otevírá otázka, jaké množství vody je postačující pro zajištění potřeby pití zaměstnance a zajištění předlékařské pomoci? Odpověď na tuto otázku v právních předpisech nenalezneme. Lze předpokládat, že na jednoho zaměstnance a směnu v trvání 8 hodin je nutné počítat minimálně s jedním litrem pitné vody pro osobní potřebu.
Kromě této povinnosti, tedy povinnosti zajistit zásobení pracoviště pitnou vodou, má zaměstnavatel též povinnost poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), ukládá zaměstnavateli povinnost soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje, vyhledávat a hodnotit případná rizika a přijímat taková opatření, která povedou k jejich odstranění a k minimalizaci ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců. Jedním z takovýchto nebezpečných činitelů pracovních podmínek je i rizikový faktor zátěž teplem, který vzniká v důsledku nepříznivých mikroklimatických podmínek na pracovišti.
Pokud se tedy zaměstnavateli nepodaří odstranit nebo dostatečně omezit tento rizikový faktor prostředky kolektivní ochrany (vybavení pracoviště klimatizačními jednotkami, různá clonící zařízení) nebo opatřeními v oblasti organizace práce (řízená rotace pracovníků), musí poskytnout zaměstnanci osobní ochranný pracovní prostředek, tedy v tomto případě ochranný nápoj. Tato povinnost je stanovena § 104 zákona. Jak má takovýto ochranný nápoj vypadat a bližší podmínky jeho poskytování upravuje nařízení vlády v části druhé, hlavě II, dílech 1 a 3 a v příloze č.
V obecné rovině musí být ochranný nápoj zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru, může však obsahovat látky zvyšující odolnost organismu. Množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 hmotnostní procento, avšak ochranný nápoj pro mladistvého zaměstnance alkohol obsahovat nesmí. Ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se poskytuje v množství odpovídajícím nejméně 70 % ztráty tekutin a minerálních látek potem a dýcháním za osmihodinovou směnu.
Požadavky na ochranný nápoj jsou dále blíže specifikovány dle náročnosti druhu práce, tedy dle tříd práce uvedených v příloze 1, části A, tabulce č.1. V případě, že jde o práci zařazenou do třídy práce I až IIIa, se jako ochranný nápoj poskytuje přírodní minerální voda slabě mineralizovaná, pramenitá voda nebo voda splňující obdobné mikrobiologické, fyzikální a chemické požadavky jako u jmenovaných vod ( tyto požadavky velice často splní i voda pitná dodávaná z rozvodné sítě nebo ze studní). Hygienický limit ztráty tekutin v zátěži teplem je 1,25 litru za osmihodinovou směnu. Náhrada ztráty tekutin a minerálních látek se tedy uplatňuje v případě, že dojde ke ztrátě tekutin překračující tento hygienický limit.
Zjištění ztráty tekutin při zátěži teplem se provádí měřením jen tehdy, jde-li o práci vykonávanou ve speciálním ochranném reflexním oděvu, oděvu s aktivním chlazením a větráním, v pracovním oděvu, který omezuje odpařování potu, nebo je-li práce vykonávaná v prostředí, v němž je relativní vlhkost pracovního ovzduší vyšší než 80 %. V ostatních případech zaměstnavatel poskytuje ochranné nápoje v rozsahu dle přílohy 1, části A, tabulky č.6, a to v závislosti na třídě práce (respektive energetickém výdeji) a operativní nebo výsledné teplotě kulového teploměru. V případě trvalé práce v zátěži teplem zařazené podle zákona č.
Jak již bylo uvedeno výše, zaměstnavatel poskytuje ochranné nápoje na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Ochranné nápoje poskytuje bezplatně dle vlastního seznamu ochranných nápojů zpracovaného na základě hodnocení rizik. Poskytování ochranného nápoje nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním. V této souvislosti je ještě nutno upozornit, že dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 zákona č.
Pokud se setkáte s tím, že vám zaměstnavatel ochranný nápoj odmítne poskytnout, a to i přes to, že na něj prokazatelně dle zákona máte právo, obraťte se na hygienickou stanici ve vašem městě nebo kraji, případně rovnou na inspektorát práce.
Ano, zaměstnavatel má povinnost zajistit pitný režim. Nepleťte si ale pitný režim a ochranný nápoj. Není to stejné. V případě pitného režimu to ale neznamená, že by zaměstnavatel musel kupovat speciální nápoje - stačí normální pitná voda z kohoutku. Například Zákoník práce nařizuje zaměstnavateli, aby zajistil svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, které jim umožní bezpečný výkon práce. Ale také v § 2 odst. 1 písm. b) zákona č.
Ochrannými nápoji se zabývají dva hlavní zákony: Předpis č. 262/2006 Sb. Zákon zákoník práce a Předpis č. 361/2007 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Jednotlivé zákony vám přiblížíme v tomto článku. Berte prosím v potaz, že se jedná o výtah ze zákona a některé informace mohou být zkráceny. O ochranných nápojích se píše ve třetím odstavci § 104 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v části Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje. Konkrétní specifikace týkající se poskytování ochranných nápojů hovoří také § 8 nařízení vlády č. Zákon říká, že zaměstnanci se poskytuje ochranný nápoj za účelem ochrany před účinky zátěže teplem nebo chladem, že nápoj musí být zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více jak 6,5 % hmotnosti cukru, ale mohou v něm být obsaženy látky, které zvyšují odolnost lidského organizmu. Ochranný nápoj nesmí obsahovat více jak 1% hmotnosti alkoholu.
Podle třídy a druhu práce má zaměstnanec právo na níže uvedené druhy ochranných nápojů. Bližší informace naleznete v tabulce č. 1 v Části A nařízení vlády č. Ochranným nápojem by měla být přírodní minerální voda středně mineralizovaná, nebo voda se stejnou mineralizací. Při zátěži teplem musí zaměstnavatel poskytnout ochranný nápoj také v případě trvalé práce v zátěži teplem, která je zařazená do čtvrté pracovní kategorie, a to dle zákona o ochraně veřejného zdraví. Více informací naleznete v části Ochrana zdraví při práci - Kategorizace prací v § 37 zákona č.
Dělníci pracující v těžkém průmyslu (oceláři, svářeči, soustružníci, skláři a další pracovníci v tzv. Nápoj si můžete nárokovat i v případě, že pracujete v interiéru, kde se z technologického důvodu musí teplota vzduchu udržovat pod hodnotou 4 °C. A stejné je to i u venkovního prostředí, u kterého se pracuje v téže teplotě. Lidem, kteří pracují jenom nebo převážně v sedě (řidiči, úředníci atd.), se jako ochranný nápoj doporučuje podávat přírodní minerální či slabě mineralizovaná pramenitá voda. Doporučuju se to i těm, kteří pracují ve stoje a kvůli práci se občas předklánějí nebo klečí (mechanici, stavaři, zdravotní sesty apod.).
Jestliže vám nadřízený odmítá ochranný nápoj poskytnout, svých práv se můžete domáhat na městské či krajské hygienické stanici nebo přímo na inspektorátu práce. Může být sankciován pokutou ve výši až 2 milionů korun.
Pitný režim na Slovensku
Povinnosť zamestnávateľa zabezpečiť pre svojich zamestnancov pitný režim je stanovená v § 6, odseku 3, písmena b, zákona č. 124/2006 Z. z. O problematike pitného režimu je usmernenie aj v § 7 vyhlášky Ministerstva zdravotníctva SR č. 99/2016 Z. z. pri záťaži teplom prostredníctvom pitného režimu náhradu najmenej 70 % tekutín stratených počas pracovnej zmeny potením a dýchaním; minimálne množstvo tekutín, ktoré zamestnávateľ poskytne zamestnancovi, je uvedené v prílohe č. Množstvo tekutín stratených potením a dýchaním počas práce v mimoriadnych pracovných podmienkach sa vypočíta podľa prílohy č.
Zamestnávateľ je v zmysle Zákona o BOZP povinný zabezpečiť bezodplatne zamestnancom pitný režim a zamestnanci by mali pitný režim dodržiavať. Bližšie o pitnom režime hovorí v § 7 vyhlášky. Pri práci v horúčave je dôležité pravidelne dopĺňať tekutiny a minerály, ktoré telo stráca potením a dýchaním. Ak zamestnanec pracuje dlhodobo v náročných podmienkach (napríklad vo vonkajšom prostredí počas horúčav alebo pri práci zaradenej do vyššej záťaže), má nárok aj na minerálne nápoje hradené zamestnávateľom. Vyhláška zároveň uvádza povinnosti zamestnávateľa týkajúce sa ochrany zamestnancov pred vysokými teplotami.
Pitný režim na pracovisku zákon definuje jednoznačne - voda musí byť hygienicky nezávadná a bezpečná. Vhodné riešenie predstavujú moderné výdajníky vody a automaty na vodu, ktoré zabezpečujú nepretržitý prístup k čistej a čerstvej vode. Výhodou je možnosť výberu z chladenej, izbovej či horúcej vody - podľa potreby zamestnanca. Ide o ideálne riešenie a nízko nákladový pitný režim aj pre väčšie firmy. A prečo je toto riešenie pre zamestnávateľa dlhodobo ekonomicky výhodnejšie? Pre menšie firmy môžu byť alternatívou filtračné zariadenia, ako sú napríklad filtračné zariadenia s aktívnym uhlím, či reverznou osmózou.
Pitný režim na pracovisku nie je len otázkou zákona. Dostatok tekutín totiž priamo ovplyvňuje aj výkonnosť, sústredenie, či zdravie zamestnancov. Aby mohli zamestnanci v práci podávať stopercentný výkon, musí im zamestnávateľ zabezpečiť vhodné pracovné podmienky. Jedným z dôvodov, ktoré výrazne narušujú pracovnú činnosť sú vysoké teploty. Nezáleží pritom na tom, či ide o zamestnancov pracujúcich v interiéri alebo exteriéri, každému z nich musia byť poskytnuté vhodné podmienky na prácu.
Extrémne zvýšené teploty môžu spôsobovať záťaž zamestnancov teplom na väčšine pracovísk. U zamestnancov môže záťaž teplom viesť k poklesu výkonnosti, zvýšenej únavnosti a môže spôsobiť až prehriatie organizmu so zvýšením telesnej teploty, malátnosťou, ospalosťou, bolesťami hlavy, závratmi, nevoľnosťou až zvracaním. Dostupnosť a dostatok pitnej vody na pracovisku pre zamestnancov je samozrejmosťou, pričom zamestnávateľ musí pitnú vodu zabezpečiť na vlastné náklady. Okrem toho sa odporúča konzumácia dostatočného množstva vhodných nápojov, ktoré majú občerstvujúce vlastnosti a slúžia na doplnenie tekutín, solí a ďalších látok stratených nadmerným potením. Prostredníctvom pitného režimu sa odporúča doplniť najmenej 70 % vody stratenej za pracovnú zmenu nadmerným potením a dýchaním.
Nápoje musia byť zdravotne neškodné, majú mať vhodné chuťové vlastnosti a teplotu. Majú obsahovať čo najmenej cukru (do 6 %), pretože sladké nápoje zvyšujú pocit smädu. Nápoje nemajú obsahovať ani malé množstvo alkoholu, pretože alkohol zvyšuje metabolizmus a tým aj produkciu tepla v organizme. Teplota nápojov sa odporúča v rozmedzí 12°C až 15°C. Za vhodné sa považujú napr. stolové minerálne vody s obsahom Na+ do 100 mg/l, bylinkové čaje, ovocné čaje alebo šťavy. Finančne uhrádzať tieto občerstvujúce nápoje nie je povinnosťou zamestnávateľa.
Pitný režim na pracovisku s nadmernou záťažou teplom, výber vhodných nápojov, ich primeranú teplotu a množstvo zamestnávateľ konzultuje s lekárom pracovnej zdravotnej služby. V odôvodnených prípadoch, ktoré sú vymedzené vyhláškou MZ SR č. 99/2016 Z. z. o podrobnostiach o ochrane zdravia pred záťažou teplom a chladom pri práci, má zamestnávateľ poskytovať navyše aj nápoje, prostredníctvom ktorých sa dopĺňajú aj minerálne látky stratené potením (napr. dlhodobá práca na stavbách pri teplote nad 30°C v tieni). V prípade potreby umožniť zamestnancom prestávky v práci, aby sa mohli ochladiť osprchovaním alebo umytím pokožky chladnou vodou.
Na vnútornom pracovisku, na ktorom je v dôsledku záťaže teplom z technologických dôvodov prekračovaná prípustná operatívna teplota, a na iných pracoviskách za mimoriadne teplých dní sa čas práce upraví tak, aby bol dodržaný najmä dlhodobo a krátkodobo únosný čas práce. Ochranné a preventívne opatrenia však zamestnávateľ musí vykonávať aj vtedy, ak teploty ešte nedosahujú hodnoty oprávňujúce k stanoveniu režimu dlhodobo a krátkodobo únosného času práce. Súčasná legislatíva jednoznačne nestanovuje teplotnú hranicu, kedy zamestnávateľ musí vykonávať jednotlivé opatrenia na ochranu zdravia zamestnancov. Vo všeobecnosti však platí, že ak na pracovisku, na ktorom sa vykonáva dlhodobá práca, nemožno zabezpečiť optimálne alebo aspoň prípustné mikroklimatické podmienky, zamestnávateľ musí vykonať ochranné a preventívne opatrenia zamerané na ochranu zamestnancov pred poškodením zdravia v dôsledku nadmernej horúčavy (napr. Na pracovisku je potrebné zabrániť insolácii, t. j. prenikaniu priamych slnečných lúčov cez okná alebo svetlíky, tienením, napr. žalúziami alebo roletami. Ak nie je na pracovisku klimatizácia, je potrebné zabezpečiť zvýšenie pohybu vzduchu vetraním. Pri používaní ventilátorov je tieto potrebné umiestniť a nasmerovať tak, aby nedochádzalo k nežiaducemu priamemu ochladzovaniu povrchu tela zamestnancov.
Klimatizácia sa stáva bežnou súčasťou mnohých pracovísk, najmä v novších budovách. Nepremieňajte svoje pracovisko ani pri vysokých vonkajších horúčavách na chladničku. Vzduch ochladzujte primerane - rozdiel medzi vnútorným a vonkajším prostredím by mal byť 5°C maximálne 7°C.
Počas teplých, až priam tropických dní letného obdobia, by mal zamestnávateľ zabezpečiť aj ďalšie opatrenia, zohľadňujúce špecifické podmienky jednotlivých pracovísk. Zamestnávateľ by mal myslieť na to, že vysoké teploty môžu viesť k únave a k zhoršeniu pozornosti, prípadne k výraznému zníženiu výkonnosti zamestnanca v práci, čo by mohlo negatívne ovplyvniť aj bezpečnosť práce. Zamestnávateľ môže realizovať niektoré z opatrení, ktoré zabránia prenikaniu priamych slnečných lúčov cez okná prevádzkových a administratívnych priestorov, použitím žalúzií alebo roliet, zabezpečenie klimatizácie, príp. Vhodným organizačným opatrením môže byť aj úprava pracovného času, napr.
Minimálna náhrada tekutín pri práci v záťaži teplom v závislosti od teploty na pracovisku za osemhodinovú pracovnú zmenu ako aj výpočet množstva tekutín stratených potením a dýchaním sa vypočíta podľa prílohy č. 4 vyhlášky Ministerstva zdravotníctva SR č. 99/2016 Z. z.
Příklady prací podle energetické náročnosti:
- Třída I: Práce vsedě s minimální pohybovou aktivitou (kancelářské práce, jemná montáž, kontrolní činnost).
- Třída IIa: Práce ve stoje s lehkou manipulací s břemeny do 10 kg (prodej, lakování, svařování).
- Třída IIb: Práce v pohybu s manipulací s břemeny do 15 kg (stavebnictví, úklid, zahradnické práce).
- Třída IIIa: Práce s vyšší fyzickou náročností a manipulací s břemeny do 25 kg (práce s lopatou, řezání dřeva).
- Třída IIIb: Velmi intenzivní práce s maximálním tempem (práce se sekerou, výkopové práce, ruční kování).
tags: #pitná #voda #na #pracovišti #legislativa
