Překážka ze strany zaměstnavatele: Podmínky a náhrady

Právní úprava překážek v práci je obsažena zejména v § 191 až 210 zákoníku práce. Jedná se o situace, kdy zaměstnanec nemůže plnit část pracovního závazku spočívající ve výkonu práce, protože nastanou určité skutečnosti, které činí toto plnění nemožným nebo je značně ztěžují. Zaměstnanec pak nepracuje, byť původně pracovat měl. Zaměstnavatel je přitom povinen omluvit absenci zaměstnance v práci.

Překážky v práci mohou nastat jak na straně zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Jde o nejrůznější situace, které zaměstnancům dočasně brání v plnění pracovních povinností. V praxi jsou mnohem častější takzvané překážky na straně zaměstnance.

V porovnání s překážkami v práci na straně zaměstnance je důležité úvodem zdůraznit, že zaměstnanci po dobu trvání překážek v práci na straně zaměstnavatele vždy náleží finanční zabezpečení od zaměstnavatele, a to náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku nebo jeho části.

Překážkou v práci se rozumí situace, kdy vlivem nastalých zvláštních skutečností zaměstnanec nemůže vykonávat pracovní činnost. Tyto skutečnosti přitom buď zcela zamezují, omezují nebo výrazně ztěžují výkon práce. Nastane-li určitá překážka v práci, znamená to, že zaměstnanec nemůže pracovat, přestože původně měl. Zaměstnavatel má povinnosti mu v takovém případě neodpracované hodiny omluvit.

Na základě toho, na čí straně překážka v práci vznikla, rozlišuje zákoník práce dva druhy těchto překážek, kterými jsou překážky na straně zaměstnance a překážky na straně zaměstnavatele. V praxi se zaměstnanec obvykle častěji setká s překážkou na své straně, neboť ji způsobují poměrně běžné životní situace.

Překážkami v práci na straně zaměstnavatele se blíže zabývá ustanovení § 207 až 210 zákoníku práce. Jedná se o situace, na základě kterých musí být přerušena pracovní činnost zaměstnance, avšak pracovník není v daném případě původcem této překážky. Někdy se navíc nejedná ani o chybu zaměstnavatele, nýbrž o nečekaný zásah přírody.

Probereme zákoníkem práce definované překážky na straně zaměstnavatele, včetně výše náhrady mzdy pro dotčené zaměstnance a výpočtu této náhrady. Ukážeme si i specifické případy, jak nastavit překážky na straně zaměstnavatele v případě čerpání dovolené, státního svátku, zkušební doby. Zákoník práce překážky na straně zaměstnavatele vymezuje v paragrafu 207 a následujících. Nastane-li překážka na straně zaměstnavatele, mzda zaměstnanci náleží vždy. Budeme se zabývat zaměstnanci, kteří se zaměstnavatelem podepsali pracovní smlouvu.

Druhy překážek na straně zaměstnavatele

Důvody zaměstnavatele, na základě kterých nepřiděluje práci zaměstnanci v souladu s pracovní smlouvou, lze dělit do dvojího typu:

prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí
jiné překážky na straně zaměstnavatele.

Prostoje

Ve smyslu ust. § 207 písm. a) zákoníku práce se prostojem rozumí, pokud zaměstnanec nemůže konat práci po přechodnou závadu. Na rozdíl od jiných typů překážek v práci by se mělo jednat o závadu náhlou a nepředvídatelnou. Tato přechodná závada je způsobena buďto poruchou na strojním zařízení, kterou však zaměstnanec nezavinil, nebo poruchou v dodávce surovin, pohonné síly, případně chybnými pracovními podklady či jinými provozními příčinami.

Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci, ovšem pouze za předpokladu, že s tím zaměstnanec souhlasí. Může se stát, že zaměstnanci za práci, na kterou byl převeden, přísluší nižší mzda či plat, než jaký měl při výkonu dosavadní práce. V takovém případě náleží zaměstnanci současně doplatek ke mzdě/platu do výše jeho průměrného výdělku (tj. před převedením na jinou práci).

Pokud k převedení zaměstnance na jinou práci přece jen nedojde, přísluší tomuto zaměstnanci náhrada mzdy/platu nejméně ve výši 80 % průměrného výdělku.

Přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí

Přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí má obdobné řešení jako prostoje. Zaměstnanec může být za výše popsaných podmínek převeden na jinou práci, výjimku tvoří případ živelné události, kdy zaměstnavatel může zaměstnance převést i bez jeho souhlasu. Musí se však jednat o dobu nezbytné potřeby a za situace, která to vyžaduje k odvrácení živelní události nebo ke zmírnění jejich následků.

Pakliže zaměstnanec nebude převeden na jinou práci, náleží mu náhrada mzdy/platu. Dolní hranice možné náhrady je ovšem ponížena, zaměstnanci náleží náhrada mzdy/platu nejméně ve výši 60 % průměrného výdělku.

Jiné překážky na straně zaměstnavatele

Jiné překážky na straně zaměstnavatele zákoník práce upravuje v rámci ust. § 208 až § 210. Zde jsou mimo jiné zahrnuty překážky, které nelze podřadit pod prostoj či přerušení práce. I v tomto případě náleží zaměstnanci náhrada mzdy/platu, ale stejně existují výjimky. Úprava se nevztahuje, bylo-li uplatněno konto pracovní doby. Velmi zjednodušeně se jedná o způsob rozvržení pracovní doby, které umožňuje pružně reagovat na měnící se odbyt a s tím související potřebu práce. Oproti pevné pracovní době obsahuje konto pracovní doby velkou míru flexibility.

Dalšími případy, které spadají pod jiné překážky jsou: „částečná nezaměstnanost“ a překážka v práci při pracovní cestě nebo při cestě mimo pravidelné pracoviště.

Jiné překážky na straně zaměstnavatele představují stav, kdy zaměstnanec nemohl vykonávat pracovní činnost z jiného důvodu, než je prostoj nebo přerušení práce způsobené povětrnostními vlivy či živelními událostmi. Může jít například o případ, kdy výrazně klesla poptávka po službách, jež zaměstnavatel nabízí, a ten tím pádem nemá zrovna pro svého zaměstnance žádnou práci.

Za dobu, po kterou zaměstnanec nemohl z důvodu překážek v práci ze strany zaměstnavatele vykonávat sjednanou pracovní činnost, náleží dotyčnému pracovníkovi náhrada mzdy. Její výše se odvíjí od druhu dané překážky.

Náhrada mzdy ve výši 60 procent průměrného výdělku náleží zaměstnanci ve chvíli, kdy došlo k přerušení práce vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek nebo kvůli živelní události.
Pokud nastaly překážky v práci na straně zaměstnavatele z důvodu prostoje a pracovník nebyl převeden na jinou činnost, má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši 80 procent jeho průměrného výdělku.
Nastane-li překážka v práci, která nemá charakter prostoje ani povětrnostních vlivů nebo živelní pohromy, může zaměstnanec dostat od zaměstnavatele náhradu mzdy v plné výši jeho průměrného výdělku.

Mezi další překážky v práci na straně zaměstnavatele patří mimo jiné situace, kdy zaměstnavatel není schopen kvůli nízké poptávce po jeho službách či produktu přidělovat zaměstnanci práci dle sjednaného pracovněprávního vztahu.

Pokud dojde v důsledku překážky v práci na straně zaměstnavatele k částečné nezaměstnanosti pracovníka, může se zaměstnavatel dohodnout s odborovou organizací na poskytnutí náhrady mzdy ve výši alespoň 60 procent průměrného výdělku zaměstnance.

Částečná nezaměstnanost

Jedná se o případy, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu výrobků nebo omezení poptávky po službách. Zpravidla se tedy nejedná o absolutní nemožnost přidělovat zaměstnanci práci. Tato jiná překážka v práci může spočívat v tom, že zaměstnanec chodí do práce každý týden v menším rozsahu, nebo chodí do práce nepravidelně na týdenní bázi.

Za podmínek určených v ust. § 209 odst. 2 zákoníku práce musí náhrada mzdy, která zaměstnanci přísluší, činit nejméně 60 % jeho průměrného výdělku. Nutno podotknout, že překážka „částečné nezaměstnanosti“, jak jí pro zjednodušení nazveme, je vyhrazena pouze pro zaměstnavatele, kteří odměňují své zaměstnance mzdou, a nikoli platem. Smyslem této úpravy je především snaha o zachování pracovních míst, i když dojde k dočasnému úbytku práce. V dané situaci by přirozeným krokem zaměstnavatele bylo propouštění svých nadbytečných zaměstnanců.

Překážka v práci při pracovní cestě nebo při cestě mimo pravidelné pracoviště

Ust. § 210 zákoníku práce popisuje poslední případ jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele. Jedná se o překážku v práci při pracovní cestě nebo při cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do směny.

Pracovní cestou se rozumí vyslání zaměstnance k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Obvykle tedy samotná cesta není výkonem práce zaměstnance, pokud se například nejedná o řidiče z povolání nebo jiným způsobem se ve výkonu práce nezahrnuje řízení dopravního prostředku.

Bylo by nepřiměřené vůči zaměstnanci, aby se o čas strávený na cestách, kdy nemůže přímo vykonávat svou práci, ponížila jeho mzda či plat. Zákoník práce proto stanoví, že se zaměstnanci mzda/plat nekrátí, a pokud přece jen v důsledku způsobu odměňování zaměstnanci mzda ušla, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Pokud se stane, že nebudete moci přidělovat svým zaměstnancům práci, čímž vzniká některá z překážek na straně zaměstnavatele, informujte své zaměstnance. Státní svátky budou zaměstnanci, který byl o překážkách na straně zaměstnavatele informován, hrazeny stejnou náhradou, jakou je hrazena překážka v práci na straně zaměstnavatele. Vzniknou-li překážky na straně zaměstnavatele, dovolená může být zaměstnanci nařízena při splnění zákonných podmínek. Tedy minimálně 14 dní předem. Typicky toto nastává u zaměstnanců ve výpovědní lhůtě, kteří byli informováni o překážkách na straně zaměstnavatele, a současně je zaměstnavatel informuje o dočerpání zbývající dovolené.

Vliv překážky na zkušební dobu

Důležité je také zmínit, že překážka v práci ovlivní mimo jiné i délku trvání zkušební doby u nových zaměstnanců. Ta je prodloužena o tolik dní, kolik trvaly celodenní překážky v práci, a to bez ohledu na to, zda se jedná o překážku na straně zaměstnavatele, nebo jde o překážku na straně zaměstnance. Ačkoliv ze zákona nesmí být zkušební doba dodatečně prodlužována, v tomto případě probíhá její prodloužení v souladu s ustanovením § 35 odst.

Náhrada mzdy při překážkách v práci z důvodu obecného zájmu

U překážek v práci z důvodu obecného zájmu, přísluší zaměstnanci volno od zaměstnavatele v rozsahu výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze vykonávat mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy ale nepřísluší, pokud není stanoveno jinak.

Sem spadá například:

výkon veřejné funkce
občanské povinnosti (svědci, tlumočníci nebo jiné osoby předvolané k soudu)
jiné úkony ve veřejném zájmu
volno v souvislosti s brannou povinností

Do této kategorie patří i volno pro táborové vedoucí. Právě u nich je výjimka a za překážku v práci jim náleží i náhrada mzdy, pokud jde o akci pořádanou právnickou osobou zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a práce s dětmi a mládeží tvoří podstatnou část její hlavní činnosti, což je zaměstnanec povinen zaměstnavateli prokázat. Vyplacenou náhradu na žádost zaměstnavatele refunduje stát. Za děti a mládež se považují osoby mladší 26 let.

Tabulka: Překážky na straně zaměstnavatele a výše náhrady mzdy

Překážka v práci na straně zaměstnavatele	Výše náhrady mzdy/platu	Poznámka
Prostoje	Min. 80 % průměrného výdělku	Přechodná a neplánovaná překážka v práci na straně zaměstnavatele
Přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelních událostí	60 % průměrného výdělku
Ostatní překážky v práci	100 % průměrného výdělku
Ostatní překážky při omezení odbytu výrobků/poptávky po službách	Až 60 % průměrného výdělku	Nutná dohoda s odborovou organizací, resp. vnitřní předpis

tags: #překážka #ze #strany #zaměstnavatele #podmínky