Jak ohromit na pohovoru: Co říkáme a co tím myslíme

Přijímací pohovor je klíčovým krokem na cestě k získání vysněné práce. Je to příležitost, kdy se můžete představit zaměstnavateli, ukázat své schopnosti a přesvědčit ho, že jste ideálním kandidátem. Během pohovoru nejde jen o to odpovídat na otázky, ale také o vzájemnou komunikaci a vytvoření dobrého dojmu.

Zaměstnavatelé hledají nejen odborné znalosti, ale i osobnost, která zapadne do týmu. Při pohovoru bývají kladeny otázky zaměřené na vaši odbornou praxi, přístup k řešení problémů a motivaci. V současné době se firmy snaží před přijetím zaměstnance dobře poznat, protože vynaložené náklady na administrativu a zacvičení se stále zvyšují. Navíc má vysoká fluktuace personálu negativní vliv na jeho morálku a produktivitu podniku.

Každý uchazeč se během pohovoru ze všech sil snaží naprosto ohromit náboráře svou výřečností. Bude klidně vychvalovat dotčenou firmu až do nebes, o své dosavadní kariéře bude mluvit jen v samých superlativech, bude používat přídavná jména zvolená tak pečlivě, že se při zaznění každého z nich náborářům malinko podlomí kolena... A to všechno, aniž by cokoli z toho, co řekne, myslel vážně.

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak by asi vypadal pohovor, kdyby všichni hovořili bez filtru? Zde je jen malá ukázka toho, co může během pohovoru zaznít, a co je tím ve skutečnosti myšleno.

Co říkáme vs. Co si myslíme

Během pohovoru se často snažíme prezentovat v co nejlepším světle, což někdy vede k tomu, že říkáme věci, které nejsou úplně v souladu s našimi skutečnými myšlenkami. Zde je několik příkladů typických vět z pohovoru a jejich skrytý význam:

Co říkáme: „Pracovat pro vaši společnost je mým celoživotním snem.“
Co tím myslíme: „Nikdy v životě jsem o vás neslyšel, když jsem narazil na váš inzerát, musel jsem si vás vygooglit.“
Co říkáme: „Po dokončení magisterského studia jsem potřeboval změnu prostředí, a proto jsem vycestoval na zkušenou do zahraničí, abych si ujasnil, co chci vlastně dělat a nastartoval kariéru správným směrem…“
Co tím myslíme: „Pět let jsem dřel jako otrok, abych měl diplom, takže jsem si snad zasloužil malý výlet za odměnu, než se uvážu na řetězu někde v korporátu na 40 let a pak půjdu do důchodu…“
Co říkáme: „Mou největší předností je určitě velká zvídavost.“
Co tím myslíme: „V ničem nijak zvlášť nevynikám a ‚zvídavost‘ zní líp než ‚u ničeho dlouho nevydržím‘.“
Co říkáme: „Práce v tomto oboru mi přináší naplnění a seberealizaci.“
Co tím myslíme: „Potřebuji nějak zaplatit svůj skutečný život, který začíná v momentě, kdy zaklapnu dveře od kanclu.“
Co říkáme: „V předchozím zaměstnání jsem bral 75 tisíc korun měsíčně, nyní bych si představoval alespoň 100 tisíc.“
Co tím myslíme: „Dělal jsem za minimální mzdu, ale to vám přece nebudu říkat, když vás chci utáhnout na vařené nudli.“
Co říkáme: „Za pět let bych chtěl být špičkou ve svém oboru.“
Co tím myslíme: „Doufám, že budu do pěti let pryč odsud, cestovat po světě v dodávce a užívat si života mimo open space.“
Co říkáme: „Zkusím se svým současným zaměstnavatelem dojednat zkrácení výpovědní lhůty, abych u vás mohl nastoupit co nejdříve, ale samozřejmě nemohu nic slíbit.“
Co tím myslíme: „Zkusím se domluvit na kratší výpovědní lhůtě, ale jestli to klapne, rozhodně vám o tom nebudu říkat, abych si mohl užít měsíc volna, než k vám nastoupím.“
Co říkáme: „Home office není možný? To vůbec nevadí, stejně rád chodím do kanceláře.“
Co tím myslíme: „Home office není možný? Sbohem.“
Co říkáme: „Yes I can switch to English, I’m fluent!“
Co tím myslíme: „Právě nastává pět nejtrapnějších minut mého života. I am really really v řiti.“
Co říkáme: „Co se týče mých zájmů, tak mám rád kolektivní sporty, hlavně fotbal. Týmový duch je pro mě velmi důležitý…“
Co tím myslíme: „Dívám se jen na zápasy světového poháru, a to jen proto, že je to výmluva, proč se opít s kámošema. Takže jde vlastně taky o týmového ducha!“
Co říkáme: „Mou největší předností je bezpochyby skvělá organizovanost.“
Co tím myslíme: „Kdyby mě teď slyšela moje matka…“
Co říkáme: „Mohli byste mi prosím říct něco o atmosféře na pracovišti a firemní kultuře?“
Co tím myslíme: „Budeme se moci s kolegy v práci dívat na vtipná videa na YouTube?“
Co říkáme: „Takže mi dáte vědět nejpozději do konce týdne?“
Co tím myslíme: „Náboráři počítají čas podle psího měřítka, takže jakoukoli lhůtu řeknete, hezky ji vynásobíme sedmi. Na slyšenou za dva měsíce!“
Co říkáme: „Mohl bych poprosit o sklenici vody?“
Co tím myslíme: „Jestli se okamžitě nenapiju, udusím se ze samé nervozity. Vodu. Také vím, jak se jmenuje vaše kočka, jaké máte rodné číslo a že na ICQ jste měl před dvaceti lety přezdívku Velkejborec88.“
Co říkáme: „Máte velmi atraktivní pracoviště!“
Co tím myslíme: „Je to tu útulné asi jako v jednohvězdičkovém motelu u dálnice, ale nebudu dělat vlny.“
Co říkáme: „Děkuji za váš čas a za příležitost se setkat a prodiskutovat můj zájem o vypsanou pozici.“
Co tím myslíme: „Tři čtvrtiny náborářů, kterým jsem napsal, mě naprosto ignorovaly, jako kdybych měl nějakou nakažlivou nemoc. Díkybohu, že jste mi napsali, protože jinak bych musel vyhodit oblek a koupit si klaunský kostým, abych začal objíždět dětské oslavy. Kdoví, možná by mě konečně bral někdo vážně.“
Co říkáme: „Vlastně je mi blízká také oblast vzdělávání, protože jsem poskytoval kurzy matematiky, díky nimž jsem dovedl k dokonalosti své znalosti této ušlechtilé vědy.“
Co tím myslíme: „Doučoval jsem žáka druhé třídy, protože potřeboval naučit malou násobilku. Před našimi hodinami jsem si vždycky musel trochu osvěžit paměť - násobky devíti mě odjakživa dokázaly potrápit.“
Co říkáme: „Mám dlouholeté zkušenosti s používáním nástroje Microsoft Excel.“
Co tím myslíme: „V historii sledování na mém YouTube byste našli plno návodů od dvanáctiletých dětí, které radí, jak vytvářet základní tabulky.“
Co říkáme: „Hledám nové výzvy.“
Co tím myslíme: „Nesnáším práci, co teď mám, a nemám žádné vyhlídky na postup.“
Co říkáme: „Využíváte ve vaší společnosti interní mzdové tarify?“
Co tím myslíme: „Tak, teď, když už jsem vám řekl všechno, co jste chtěli slyšet, kolik mi dáte?“
Co říkáme: „Měl jsem to štěstí, že jsem byl na správném místě ve správný čas, a tak jsem se dostal k tomu projektu…“
Co tím myslíme: „Nechci znít moc namyšleně, ale nic se neděje náhodou…“
Co říkáme: „S bývalým šéfem jsme se ne vždy na všem shodli, ale hodně jsem se toho od něj naučil.“
Co tím myslíme: „Můj starý šéf je absolutní…“
Co říkáme: „Musím respektovat smluvní výpovědní lhůtu, ale pokud se domluvíme, zkusím s tím něco udělat.“
Co tím myslíme: „Už to tam nevydržíííím! Koukejte mě přijmout!“
Co říkáme: „Dalo by se říci, že moje dosavadní kariérní dráha byla poněkud neobvyklá.“
Co tím myslíme: „Popravdě, zkusil jsem toho hromadu, protože mám tendenci se pro něco rychle nadchnout a pak mě to zase rychle přejde.“
Co říkáme: „Pracovat u vás by byla obrovská profesionální výzva a je to pro mě velká motivace. Myslím, že bych se toho u vás mohl opravdu hodně naučit.“
Co tím myslíme: „V inzerátu píšete, že chcete deset let praxe, ale já doufám, že to nějak uhraju jen se dvěma. Zkuste to se mnou a dokážu vám to.“
Co říkáme: „Jsem velmi přizpůsobivý a flexibilní.“
Co tím myslíme: „Myslíte to vážně? Podle toho, jak to popisujete, potřebujete spíš hadí ženu než normálního zaměstnance.“
Co říkáme: „Jaké u vás budu mít vyhlídky na kariérní rozvoj?“
Co tím myslíme: „Dříve nebo později budu na vaší židli sedět já.“
Co říkáme: „Dovednosti získané během studia jsem dále rozvíjel prostřednictvím online vzdělávacích kurzů.

Je důležité si uvědomit, že upřímnost je klíčová, ale je třeba ji kombinovat s profesionalitou a taktem. Snažte se prezentovat své skutečné schopnosti a motivaci, ale zároveň si uvědomte, že pohovor je také o prodeji sebe sama v tom nejlepším světle.

Různé formy přijímacích pohovorů

Různé formy přijímacích pohovorů umožňují zaměstnavatelům hodnotit uchazeče podle aktuálních potřeb a okolností:

Osobní pohovor: Odehrává se tváří v tvář mezi vámi a zástupcem společnosti. Tento typ pohovoru je nejběžnější, pokud společnost preferuje přímou komunikaci. Může probíhat přímo v kanceláři firmy nebo na dohodnutém místě, například v coworkingovém prostoru.
Telefonický pohovor: Často prvním krokem při výběru kandidátů. Slouží k rychlému prověření tvých základních dovedností, zkušeností a motivace. Trvá obvykle 15 až 30 minut a často pomáhá zaměstnavatelům snížit počet uchazečů před plánováním osobních schůzek.
Videokonference: Kombinuje výhody osobního pohovoru s komfortem dálkové komunikace. Tento formát získal na popularitě díky nástrojům jako Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Během pohovoru přes videohovor máte možnost předvést svou profesionalitu a připravenost, i když nejste fyzicky přítomný.

Příprava na přijímací pohovor

Příprava na přijímací pohovor zvyšuje šance na úspěch a pomáhá budovat sebevědomí:

Informace o společnosti: Poskytují důležité podklady pro lepší pochopení firemní kultury a hodnot. Navštivte oficiální webové stránky, přečtěte si sekci „O nás“ a seznamte se s produkty nebo službami, které firma nabízí. Zkontrolujte aktuální novinky nebo tiskové zprávy, které mohou osvětlit, čím se firma zabývá nebo čeho nedávno dosáhla.
Předvídání dotazů: Usnadňuje formulaci přesvědčivých odpovědí. Připravte pohotovou odpověď na otázky jako „Proč se ucházíte o tuto pozici?“, „Jaké jsou vaše hlavní přednosti?“ nebo „Kde se vidíte za pět let?“. Používejte konkrétní příklady ze své profesionální praxe a vyhněte se obecným vyjádřením.
Vhodný oděv: Vytváří pozitivní první dojem a ovlivňuje způsob, jakým vás zaměstnavatel vnímá. Zvolte profesionální oblečení odpovídající firemnímu prostředí. U formálních pozic zvažte klasický oblek nebo šaty, zatímco kreativní obory mohou akceptovat elegantnější ležérní oděvy.
Techniky snižování stresu: Pravidelné hluboké dýchání a vizualizace pozitivního průběhu pohovoru podporují klid. Necítíte-li se jistě, pomáhá trénink nanečisto s přáteli.

Jak odpovídat na otázky

Každá otázka, kterou vám během pohovoru personalista položí, má svůj přesný význam a důvod. Zde je několik příkladů a tipů, jak na ně odpovídat:

„Řekněte mi něco o sobě“: Je to většinou jedna z prvních otázek, které na pohovoru dostanete. Jde o velmi otevřenou otázkou, nenechte se proto zmást a nezačněte vyprávět vaši celoživotní cestu.
„Jaké inovace jste zavedli ve své předchozí práci?“: Zaměstnavatelé si čím dál tím více uvědomují potřebu být neustále připraveni na nejnovější digitální, systémové a průmyslové změny. Zkuste se proto zamyslet, kdy jste ve svém zaměstnání přišli s nápadem, který přinesl nějaký zajímavý výsledek.
„Popište situaci, kdy jste se setkali s neúspěchem“: Je potřeba mít na paměti, že se vás personalista nesnaží nějak nachytat, ale chce znát i vaše neúspěchy, zajímá ho, jak jste je překonali a jak jste se z nich poučili.
„Jste ochotni pracovat přesčas?“: Vzhledem k tomu, že práce přesčas obvykle není až tak vyhledávanou, druhým důvodem může být pouze snaha zjistit, jak na takovou otázku zareagujete.
„Proč bychom si měli vybrat právě vás?“: Zde máte jedinečnou příležitost shrnout své silné stránky a vaši motivaci a vaše odpověď vám výrazně může pomoci práci získat. Otázka má ovšem také skrytý podtext.
„Jak by vás popsali vaši přátelé?“: Tazatel se v ní snaží zjistit dvě konkrétní roviny - a to, jak by vaše osobnost vyhovovala dané roli a také jak by odpovídala týmu a společnosti. Začněte nejdřív s tím, jaké vaše vlastnosti se hodí k dané pozici a zkuste zdůraznit silné stránky.
„Jaké jsou vaše mzdové požadavky?“: Vy byste informaci o nabízené mzdě měli před pohovorem znát také. Vy byste naopak měli znát vaši hodnotu.
„Máte nějaké otázky?“: Na druhou stranu, zde máte příležitost ukázat, že vás společnost i pozice zajímá a že ji vážně zvažujete jako vaše další působiště.

Čeho se vyvarovat

Existuje několik věcí, kterých byste se měli během pohovoru vyvarovat:

Nepřipravenost na otázky ohledně společnosti a pozice snižuje vaše šance.
Přílišná neformálnost nebo naopak chladné a odtažité vystupování zanechává negativní dojem.
Přerušování působí nezdvořile a brání pochopení otázek.
Používání obecných odpovědí bez konkrétních příkladů ukazuje nezkušenost.
Vyhýbání se očnímu kontaktu a shrbené držení těla mohou budit dojem nejistoty.
Nedbale zvolený oděv může vyvolat špatný dojem.
Kritika předchozích zaměstnavatelů ukazuje neprofesionalitu.
Zpoždění bez omluvy vytváří špatný první dojem.
Umělé zveličování zkušeností může vést k nepříjemnostem.
Ignorování šance klást otázky ukazuje nedostatek zájmu.

Další tipy pro úspěšný pohovor

Zaměřte se na konkrétní příklady svých úspěchů. Popsání významného projektu, zlepšení procesu nebo dosažení stanovených cílů poskytuje důkazy o vašich schopnostech. Vyzdvihněte zkušenosti, které odpovídají požadavkům na pozici.
Soustřeďte se na otázky zaměstnavatele a projevujte aktivní zájem. Udržujte oční kontakt, přikyvujte a navazujte na sdělené informace. Odpovědi formulujte k věci a zdržte se zbytečných odboček.
Neverbální komunikace je také důležitý faktor - snaž se o přiměřené podání ruky při přivítání (žádné extrémní zmáčknutí ani leklá ryba), oční kontakt a úsměv. Vypni si zvuk telefonu a vyplivni žvýkačku. Mluv dostatečně nahlas, nepřekřižuj ruce, seď vzpřímeně a snaž se o aktivní naslouchání. Tyto maličkosti ti pomůžou k získání pozice.
Vyvaruj se kritiky a pomluv svého bývalého zaměstnavatele, to nikdy nepůsobí dobře.
Tip na závěr: Vše si můžeš dopředu nacvičit - proto nepodceň přípravu a neměj strach.

tags: #prijimaci #pohovor #definice