Příchod nového člena do rodiny je významná událost, která ovlivňuje život všech členů domácnosti. Pro zaměstnané rodiče, zejména matky, je klíčové pochopit podmínky mateřské a rodičovské dovolené, a také možnosti přivýdělku během tohoto období. Cílem je zajistit péči o dítě a zároveň neztratit nárok na dávky nemocenského pojištění nebo rodičovský příspěvek.

Mateřská dovolená a peněžitá pomoc v mateřství (PPM)

Mateřská dovolená přísluší pouze zaměstnankyni v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) je dávkou nemocenského pojištění, jejíž podmínky upravuje zákon o nemocenském pojištění.

V případě, že zaměstnankyně splní obecné podmínky na přiznání této dávky, náleží jí peněžitá pomoc v mateřství („PPM“) obvykle ode dne, který si určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud pracovala v pojištěném zaměstnání, ale nesplnila tzv. čekací dobu, má nárok na dočasnou pracovní neschopnost, a to šest týdnů před očekávaným dnem porodu, a od porodu dalších šest týdnů dávky v nemoci.

Podmínkou pro vznik nároku na PPM je účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních 2 letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (do této doby se započítávají i např.). PPM se poskytuje po tzv. podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí 28 týdnů pro ženu, která porodila 1 dítě, a 37 týdnů pro ženu, která porodila dvojčata a vícerčata. U převzetí dítěte do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, úmrtí nebo nemoci matky nebo na základě dohody s matkou dítěte, může podpůrčí doba činit maximálně 22 týdnů, resp. 31 týdnů.

Pokud zaměstnankyni nevznikne nárok na PPM, bude jí již v době čerpání mateřské dovolené od porodu dítěte (nikoli před) vyplácena dávka státní sociální podpory - rodičovský příspěvek.

Možnosti přivýdělku během mateřské dovolené

Obecně lze konstatovat, že není nijak zakázáno, aby si zaměstnankyně na mateřské dovolené jakkoli přivydělávala. Peněžitá pomoc v mateřství ovšem náleží podle § 16 písm. a) zákona o nemocenském pojištění pouze v případě, že zaměstnankyně nevykonává pojištěnou činnost (činnosti), ze které dávka plyne.

V praxi to znamená, že nemůžou v době pobírání PPM vykonávat stejnou práci, ze které se odvádělo pojistné na nemocenské pojištění a ze kterého se také vypočítávala výše PPM. Závěrem je třeba dodat, že ani výše přivýdělku v době pobírání peněžité pomoci v mateřství není nijak omezena.

Pokud by přivýdělek měl být vykonáván u stejného zaměstnavatele, u kterého je čerpána mateřská dovolená, musí tento přivýdělek být založen na odlišném pracovněprávním vztahu a nesmí se jednat o shodný druh činnosti jako v původním pracovním poměru (tedy stejný druh práce). Reálně se nejčastěji v případě mateřské dovolené jedná o přivýdělek na základě dohody o provedení práce („DPP“), která je samozřejmě navíc do výdělku ve výši 10 000 Kč (včetně této částky) za měsíc pro obě strany nejvýhodnější. Neodvádí se z ní totiž sociální ani zdravotní pojištění.

S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu pak platí, že o práci jiného druhu se jedná tehdy, jestliže povaha činností v dalším pracovněprávním vztahu je odlišná od povahy činností v pracovním poměru. Činnosti jiného zaměstnavatele však nesmějí být shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele, u kterého zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou. Shodnou činnost by bylo možné vykonávat jen v případě, pokud by původní zaměstnavatel poskytl zaměstnankyni k výkonu této shodné činnosti výslovný písemný souhlas podle § 304 ZP.

Zákoník práce ani jiné pracovněprávní předpisy neobsahují jednoznačně stanovenou povinnost čerpat mateřskou dovolenou, ani nestanoví obecný zákaz výkonu práce v době následující po porodu. Zaměstnanci ale mohou v době pobírání PPM vykonávat práci na základě DPP nebo DPČ, případně mohou uzavřít se svým zaměstnavatelem další pracovní smlouvu na jiný druh práce, než mají sjednaný v platné pracovní smlouvě (ze které se odvádělo pojistné). Stejně tak mohou uzavřít pracovní smlouvu s novým zaměstnavatelem.

Avšak je zřejmé, že v této době by měl být zaměstnavatel, který bude souhlasit s možností přivýdělku zaměstnankyně na mateřské dovolené, v této oblasti zvláště obezřetný. U paralelní pracovní smlouvy je pochopitelně v každém případě povinné absolvování vstupní pracovnělékařské prohlídky.

Příklad: Matka je zaměstnána u zaměstnavatele, jehož činností je nakládání s nebezpečnými odpady, jako účetní. Matka nesmí bez souhlasu svého zaměstnavatele pracovat pro jiného zaměstnavatele, který rovněž podniká v oboru nakládání s nebezpečnými odpady. Může však pracovat jako účetní pro neziskovou organizaci, která se zabývá péčí o seniory, a to bez souhlasu či vědomí zaměstnavatele.

Specifika pro podnikatelky

Co se týká matek podnikatelek, pokud chtějí čerpat „mateřskou“, je třeba aby si v minulosti platily nemocenské pojištění, které je dobrovolné. Platba je nutná, stejně jako u zaměstnankyň aspoň 270 dnů v uplynulých dvou letech před čerpáním PPM.Pokud nesplňují potřebné podmínky pro výplatu PPM, mohou čerpat rodičovský příspěvek. Jeho výši vypočítá stát.

Jestliže žena před nástupem na mateřskou dovolenou podnikala a hradila si nemocenské pojištění, ze kterého nárok na podporu v mateřství vznikl, nemůže v podnikání osobně pokračovat. Neznamená to však, že musí přerušit podnikání. Postačí si sehnat někoho, kdo bude pracovat za ni, tedy zaměstnance.

Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek

V této souvislosti je nutné rozlišovat mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou, a tedy i peněžitou podporu v mateřství a rodičovským příspěvkem. Jde totiž o odlišné překážky v práci na straně zaměstnance a odlišné druhy peněžitých dávek, pro které platí zároveň odlišná pravidla pro možnost výdělečné práce v průběhu jejich pobírání.

Na rodičovskou dovolenou k prohloubení péče o dítě pak mají nárok jak zaměstnankyně, tak zaměstnanec. Rodičovská dovolená je důležité období, které slouží k prohloubení péče o dítě. Nárok zaměstnance na její čerpání je dán až do 3 let věku dítěte.

Rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory. Tato dávka není závislá na žádné účasti na pojištění. Celková výše rodičovského příspěvku činí 300 000 Kč a musí být vyplacena nejdéle do 4 let věku dítěte. Výši rodičovského příspěvku si mohou rodiče v některých případech volit.

Pokud zaměstnanci pobírají PPM, tedy ve většině případů v době čerpání mateřské dovolené matky, resp. Pokud nebyl uplatněn nárok na mateřskou, může být tento příspěvek vyplácen už od dne narození dítěte. Rodič si může zvolit dobu vyplácení mezi šesti měsíci a čtyřmi lety.

Podmínky pro nárok na rodičovský příspěvek

Rodičovský příspěvek jako dávka státní sociální podpory náleží tomu rodiči, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to nejdéle do čtyř let věku dítěte. Rodiče se mohou v péči o dítě střídat.

Právě splnění podmínky osobní celodenní a řádné péče o dítě je jedinou podmínkou pro možnost přivýdělku zaměstnankyně při pobírání rodičovského příspěvku. Podmínka osobní celodenní a řádné péče pro nárok na rodičovský příspěvek po celý kalendářní měsíc se považuje za splněnou, pokud rodič zajistí péčí o dítě jinou zletilou osobou (například prarodičem nebo „paní na hlídání“), případně pokud dítě mladší 2 let navštěvuje jesle nebo školku maximálně 46 hodin za kalendářní měsíc (v případech zdravotního postižení dítěte nebo rodiče až 6 hodin denně).

Možnosti přivýdělku během rodičovské dovolené

Pokud jde o možnost přivýdělku na rodičovské dovolené, je nejprve třeba vzít na vědomí, že rodičovská dovolená dle ZP a rodičovský příspěvek podle zákona o státní sociální podpoře nejsou propojené instituty. Zaměstnankyně smí na základě § 34b odst. 2 ZP vykonávat jinou výdělečnou činnost u téhož zaměstnavatele za předpokladu, že se jedná o práci jiného druhu. Čerpání rodičovské dovolené není podmínkou pro vznik nároku na rodičovský příspěvek. Zaměstnankyně tak může mít po dobu čerpání rodičovského příspěvku (za níže uvedených podmínek) příjem i ze svého stávajícího pracovního poměru.

Na rozdíl od přivýdělku při pobírání PPM není práce při pobírání rodičovského příspěvku omezena. Zaměstnanci mohou při pobírání rodičovského příspěvku konat pro svého zaměstnavatele i jinou práci, a to na základě DPP nebo DPČ (v tomto případě musí jít o jiný druh práce), případně na základě (dočasné) změny nebo nově uzavřené pracovní smlouvy.

Rodičovská dovolená přináší ještě méně omezení. Jakoukoliv výdělečnou činnost můžete provozovat zcela volně. Můžete tedy nastoupit ke svému předchozímu zaměstnavateli nebo si najít přivýdělek v jiné firmě. Jediné, co je potřeba zajistit, abyste nepřišla o rodičovský příspěvek, je patřičný dohled nad dítětem. Stačí se domluvit s prarodiči, sjednat si chůvu nebo využívat jesle.

Stejně tak mohou uzavřít pracovněprávní vztah s jiným zaměstnavatelem - i v takovém případě platí výše zmíněný zákaz vykonávat vedle svého zaměstnání výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, bez jeho předchozího písemného souhlasu.

Na rozdíl od většiny ostatních příspěvků státní sociální podpory, např. porodného nebo přídavku na dítě, rodičovský příspěvek není tzv. „testovanou dávkou“. Zaměstnankyně tak mohou mít přivýdělek (příjem) v jakékoliv výši, aniž by jim hrozilo, že o rodičovský příspěvek přijdou.

Dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

V této souvislosti můžete využít zejména dohody o provedení práce či o pracovní činnosti, které jsou pro nárazové přivýdělky určené.

Dohoda o provedení práce

• Zaměstnanec může dohodu o provedení práce uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů.
• Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, je omezen na maximálně 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec vykonává pro jednoho zaměstnavatele práci na základě dvou a více dohod o provedení práce, doby práce se sčítají.
• Horní hranice odměny - měsíční či hodinová - není omezena.
• V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování. Dohoda musí být uzavřena písemně.

Dohoda o pracovní činnosti

• Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít pouze tehdy, pokud rozsah práce nepřekročí v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (poloviční úvazek - 20 hodin týdně). Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.
• Je stanovena povinná písemná forma dohody. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování.

Pravidla pro obě dohody

Na práci konanou na základě obou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se použije úprava pro výkon práce v pracovním poměru. To však neplatí pro právní úpravu týkající se především:odstupného (nárok nevzniká),skončení pracovního poměru (dohody mají vlastní právní úpravu jejich skončení),odměňování, (nově zaměstnancům vzniká nárok na příplatky nebo jiné kompenzace za svátek, práci v noci, v sobotu a v neděli a ve ztíženém pracovní prostředí),cestovní náhrady (zaměstnavatel není povinen hradit cestovní náklady).

Nově je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. S účinností od 1. 1. 2024 taktéž zaměstnancům pracujícím na základě DPP/DPČ náleží přímo ze zákona právo na dovolenou, a to za stejných podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru. Platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně. Nárok na pracovní volno a na náhradu mzdy po dobu jiných důležitých osobních překážek (např. doprovod dítěte k lékaři) sice nevzniká, ale je možné je v dohodě sjednat, popř. tak může stanovit zaměstnavatel vnitřním předpisem. Je proto vhodné se před uzavřením především dohody o pracovní činnosti u zaměstnavatele informovat o pracovních podmínkách.

Zrušení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti

Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit:

• dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
• výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně (nově bylo zavedeno právo zaměstnance požádat zaměstnavatele ve lhůtě 1 měsíce od doručení výpovědi o její odůvodnění, pokud se domnívá, že tak zaměstnavatel učinil z důvodu, že se zaměstnanec domáhal nebo využil zákonem vypočtených práv; zaměstnavatel má v takovém případě povinnost poskytnout bez zbytečného odkladu písemné odůvodnění výpovědi),
• okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží. To znamená, že dohoda je nadále platná.

Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti a povinné odvody

Dohoda o provedení práce

Z odměny na základě dohody o provedení práce se odvádí daň z příjmu. Od 1. 1. 2025 platí, že zaměstnanec ani zaměstnavatel neodvádí pojistné na zdravotní a sociální pojištění z odměn do výše 11.499 Kč měsíčně (u jednoho zaměstnavatele). Rodič tak může pracovat s těmito příjmy pro více zaměstnavatelů. Sraženou daň z příjmu si může zaměstnanec v rámci ročního daňového přiznání nárokovat zpět, má‑li za rok nízké příjmy.

Jestliže rodič pracuje převážně na základě dohod o provedení práce s příjmem do 11.499 Kč měsíčně, může být jeho postup z pohledu odvodu daně z příjmu následující:

• 1) Rodič nepodepíše „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:
• Zaměstnavatel srazí z odměn daň 15 %. Rodič tyto příjmy nemusí nikde uvádět. V případě, že rodič příjmy uvede v daňovém přiznání a má během roku nízké příjmy, získá zpět sraženou 15 % daň z příjmu.
• 2) Rodič podepíše formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:
• Zaměstnavatel pak odvede z odměny 15 % zálohu na daň z příjmů a sníží ji o měsíční slevu na dani pro poplatníka, tj. maximálně ve výši 2 570 Kč měsíčně. Po konci roku vydá zaměstnavatel rodiči „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“ a rodič zahrne odměny do svého ročního daňového přiznání.

Dohoda o pracovní činnosti

Z odměny na základě dohody o pracovní činnosti se kromě daně z příjmů odvádí stejně jako u pracovního poměru i pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení.

Důležité změny v zákoníku práce od 1.6.2025

Novelou zákonníku práce od 1.6.2025 je nyní již umožneno, aby zaměstnanec při souběhu rodičovské dovolené vykonával práci na základě DPP nebo DPČ odpovídající druhu práce v pracovní smlouvě.

Flexibilní novela zákoníku práce schválená 7. března ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně přináší zásadní novinky pro zaměstnané rodiče.

Jednou ze změn, kterou má flexinovela přinést, se týká rodičů pracujících při rodičovské dovolené. Ponovu mají mít možnost vykonávat pro zaměstnavatele na základě DPP a DPČ stejný druh činnosti, kterou mají vymezenu v pracovní smlouvě.„V současné době toto možné není. Rodiče tak mohou pracovat u svých zaměstnavatelů jen na jiné pozici, než mají uvedenu v pracovní smlouvě. To se v praxi z celkem pochopitelných důvodů často obchází, a i proto novinku velmi vítám,“ uvádí advokátka Klára Rücklová z advokátní kanceláře FAIRSQUARE.

Pracovní poměr na dobu určitou nesmí podle současného znění zákoníku práce přesáhnout 3 roky a může být zopakován pouze dvakrát.„Novela přináší rozvolnění pravidel u pracovních poměrů na dobu určitou, pokud se jedná o záskok za zaměstnance na mateřské, otcovské a rodičovské dovolené. V tomto případě nebude platit omezení opakovat pracovní poměr na dobu určitou pouze třikrát,“ vysvětluje Romana Szuťányi. Co se však nemění je maximální celková délka trvání všech pracovních poměrů na dobu určitou v součtu. Ta totiž nadále nebude moci překročit 9 let.

Současný právní stav nenutí zaměstnavatele, aby zaměstnancům po rodičovské dovolené garantovali návrat na stejnou pozici a stejné pracoviště.„Novinkou je garance návratu na původní pracovní pozici, pokud se zaměstnanec do práce vrátí dříve, než dítě oslaví 2. narozeniny,“ uvádí Klára Rücklová. Aktuálně je zaměstnavatel povinen držet zaměstnanci tutéž židli pouze po dobu trvání mateřské nebo otcovské dovolené.

tags: #HPP #a #rodičovská #dovolená #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Statistiky Jaromíra Jágra
• Brigády v cestovních kancelářích
• Jak se stát lepším personalistou
• Pracovní nabídky Ostrava
• Ukončení smlouvy Skylink: Postup