Překážky v Práci na Straně Zaměstnavatele: Rekonstrukce a Podmínky
I firma může zažít nepříznivou situaci, ze které mohou vyplynou překážky v práci na straně zaměstnavatele. Chcete vědět jakých situací se tyto překážky týkají a jaký to má vliv na zaměstnance? Překážky v práci na straně zaměstnavatele vznikají tehdy, pokud zaměstnavatel není schopen plnit závazky vyplývající z pracovněprávního vztahu. Právní úprava překážek v práci je obsažena zejména v § 191 až 210 zákoníku práce.
Jedná se o situace, kdy zaměstnanec nemůže plnit část pracovního závazku spočívající ve výkonu práce, protože nastanou určité skutečnosti, které činí toto plnění nemožným nebo je značně ztěžují. Zaměstnanec pak nepracuje, byť původně pracovat měl. Zaměstnavatel je přitom povinen omluvit absenci zaměstnance v práci.
S těmito překážkami jsou pro zaměstnavatele spojeny právní důsledky spočívající především v tom, že je zaměstnavatel povinen zaměstnanci v určité výši podle typu překážky nahradit ušlý výdělek.
Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) upravuje různé situace, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci podle sjednané pracovní smlouvy. To upravuje § 38 odst. 1 písm. a) ZP. Jestliže zaměstnavatel nemůže plnit svou povinnost zaměstnanci přidělovat práci, označuje to zákoník práce jako překážku v práci na straně zaměstnavatele.
Mezi typické případy patří:
- Provozní poruchy - může se jednat o situace jako je např.
- Jiné překážky - všechny ostatní situace, které se nastaly zapříčiněním výše uvedenými situacemi a kvůli kterým zaměstnavatel zaměstnanci nepřiděluje práci.
- Částečná nezaměstnanost je zvláštní druh překážky v práci, při které dochází k dočasnému odbytu výrobků nebo omezení poptávky po službách zaměstnavatele.
Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele mohou mít různou povahu a příčiny, proto zákoník práce konkrétní případy jiných překážek v práci nevymezuje a jednoduše by se dalo říci, že mezi ně patří všechny ostatní situace, které nebyly způsobeny prostojem či nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí. Zaměstnanci u těchto překážek náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku (nebylo-li uplatněno konto pracovní doby).
Rekonstrukce Provozovny Jako Překážka v Práci
Krátkodobé uzavření provozních prostor, kde zaměstnanec pracuje (např. pro malování, adaptaci nebo rekonstrukci), kdy zaměstnavatel nepřidělí zaměstnanci v dohodě s ním jinou práci. To však neplatí, jde-li o převedení k odvrácení mimořádné události nebo hrozící nehody (§ 41 odst. 4 ZP).
V praxi se řada zaměstnavatelů snaží řešit překážky na své straně pomocí dovolené či neplaceného volna zaměstnance, čímž obcházejí ustanovení zákoníku práce.
Pokud je tato podmínka naplněna, nelze jednání zaměstnavatele, kdy zaměstnanci určí dovolenou na dobu, kdy probíhá rekonstrukce jeho provozovny, považovat za protizákonné. Zaměstnavatel nemůže jednostranně určit zaměstnanci dovolenou na dobu překážek v práci na straně zaměstnance. Zaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci dovolenou v kalendářním roce, za nějž náleží, je však na jeho rozhodnutí, kdy bude určitý zaměstnanec dovolenou čerpat.
Náhrada Mzdy Při Překážkách na Straně Zaměstnavatele
Jestliže nemůže zaměstnanec konat práci pro jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele, ať už způsobené či vzniklé z jakéhokoliv důvodu neuvedeného v § 207 ZP, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Tato úprava se však nevztahuje na případy, kdy je u zaměstnavatele uplatněno konto pracovní doby podle § 86 a 87 ZP.
V případě překážek na straně zaměstnavatele přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 80% průměrného výdělku v případě, kdy zaměstnanec nemůže konat práci pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami. To ovšem za předpokladu, že zaměstnanec nebyl převeden na jinou práci.
Pokud zaměstnanec nemůže konat práci v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.
Poslední z překážek v práci na straně zaměstnavatele připadá na dobu, kterou zaměstnanec strávil na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů. Zaměstnanci se za tuto dobu mzda nebo plat nekrátí.
V praxi může tedy jít o jakoukoli překážku, kterou způsobil zaměstnavatel a na níž zaměstnanec nenese vinu. Může jít např.:
- o nepřevedení zaměstnance na jinou práci, ačkoli je zaměstnavatel povinen tak ze zákona učinit (§ 41 odst. 1 ZP), a zaměstnanec odmítne konat nadále původní práci,
- o protiprávní převedení (tj. bez dohody se zaměstnancem v případech, kdy zákoník tuto dohodu vyžaduje, např. při prostoji) na jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě a kterou zaměstnanec odmítne konat,
- o protiprávní přeložení zaměstnance do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, kam zaměstnanec odmítne nastoupit,
- o krátkodobé uzavření provozních prostor, kde zaměstnanec pracuje (např. pro malování, adaptaci nebo rekonstrukci), kdy zaměstnavatel nepřidělí zaměstnanci v dohodě s ním jinou práci.
Pokud by mu v důsledku toho ušla mzda (§ 210 ZP), náleží mu náhrada mzdy, o vyhlášení nezákonné výluky (§ 28 až 30 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání). Náhrada mzdy Ve všech těchto případech přísluší zaměstnanci náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku.
Výjimku tvoří pouze případy (§ 209 ZP), kdy zaměstnavatel podnikatelské sféry nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby pro nedostatek práce (např. pro dočasné omezení odbytu výroby) a tento zaměstnavatel uzavře pro uvedený případ předem písemnou dohodu (§ 209 odst. 2 ZP) s odborovou organizací v tom smyslu, že poskytovaná náhrada mzdy bude nižší (nejméně 60 % průměrného výdělku).
Částečná Nezaměstnanost
Zvláštní druh jiných překážek v práci na straně zaměstnavatele najdeme v ustanovení § 209 zákoníku práce, kde je upravena situace, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo z důvodu omezení poptávky po jím poskytovaných službách, tzv. Využít toho mohou pouze zaměstnavatelé v podnikatelské sféře. I v tomto případě má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.
Nicméně zákoník práce umožňuje zaměstnavateli dohodnout se s odborovou organizací, která u něho působí, na snížení výše náhrady mzdy, kterou bude muset zaměstnanci poskytnout, až na částku ve výši 60 % průměrného výdělku.
Zaměstnavatelům v soukromé sféře však zákoník práce umožňuje složité období překlenout dočasným snížením mzdových nákladů na nevytížené zaměstnance pomocí institutu částečné nezaměstnanosti. Právní úprava částečné nezaměstnanosti se nevztahuje na pracovněprávní vztahy ve veřejné sféře (zaměstnavatelé poskytující zaměstnancům plat).
Důležité Body Zákoníku Práce
Po dobu trvání pracovního poměru je zaměstnavatel povinen zaměstnanci přidělovat práci podle sjednané pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat a vytvářet mu podmínky pro plnění pracovních úkolů.
Kromě prostoje a přerušení práce způsobené povětrnostními vlivy, které jsou upraveny v § 207 ZP, je v § 208 ZP upravena tzv. obecná překážka v práci na straně zaměstnavatele, která nastupuje v případě, kdy nelze použít jiné speciální ustanovení o překážce v práci, jako je tomu např. ve shora uvedeném § 207 ZP o prostoji a přerušení práce způsobené povětrnostními vlivy.
Právní úprava:
- Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
- § 38 odst. 1 písm. a) ZP
- § 52 písm. c) ZP
- § 207 a 209 ZP
- § 208 ZP
- § 351 a násl. ZP
tags: #překážka #na #straně #zaměstnavatele #rekonstrukce #podmínky
