Přehled o příjmech a výdajích OSVČ a online kalkulačka

Protože osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) nepracují pod žádným zaměstnavatelem, daně a platbu a vyúčtování záloh na zdravotní a sociální pojištění si musí řešit samy. Do daňového přiznání se uvádí všechny příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, dále případné příjmy ze zaměstnání (mohou se uvádět i ty daněné srážkou), z pronájmu, z kapitálového majetku i tzv. Proti nim se uplatňují výdaje na dosažení a udržení příjmů. Podnikatel si může zvolit, zda se mu více vyplatí uplatňovat výdaje v reálné výši (v takovém případě je ale musí evidovat) nebo využije tzv. výdajového paušálu, tedy evidované náklady nahrazujete procentem z příjmu.

Kdo je OSVČ, je definováno v zákoně č. 155/1995 Sb. e) výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů, která není uvedena v písmenech a) až d), a výkon činnosti příkazníka konané na základě příkazní smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku; podmínkou zde je, že tyto činnosti jsou konány mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, a jde-li o činnost příkazníka, též to, že příkazní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti.

Daň z příjmů OSVČ

Daňová kalkulačka pro OSVČ vám vypočítá daň z příjmu fyzických osob a zdravotní a sociální pojištění, které mají osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) zaplatit za loňský rok. Výpočet lze využít ke kontrole daňového přiznání a přehledu o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) platí ze svých příjmů 15% daň z příjmů (případně u části příjmů nad 48násobek průměrné mzdy je zvýšená sazba 23 %). Neplatí se z celých příjmů, ale ze zisku. Daň se tedy počítá z příjmů po odečtení výdajů. Počítat lze s výdaji skutečnými nebo s paušálními výdaji ve výši 80, 60, 40 nebo 30 % pro různé druhy příjmů.

Když odečteme výdaje od dosažených příjmů, získáme základ daně. V případě, že jste měli více druhů příjmů (například z podnikání a zaměstnání), počítáte údaje za každou činnost zvlášť a u každé vyjde tzv. Nejprve se odečítají daňové slevy uvedené v § 35 ba zákona o daních z příjmů (tedy sleva na poplatníka, na vyživovanou manželku, na invaliditu, pro držitele průkazu ZTP/P). Po odečtení daňových slev se není možné dostat do záporné hodnoty, výše daňové povinnosti tedy může vyjít nejméně rovna nule. Výjimkou je situace, kdy od daně odečítáme daňovou slevu na děti (tzv. daňové zvýhodnění), proto se uplatňuje jako poslední ze slev. V případě, že se dostanete do záporu, vychází vám tzv. Daňový bonus je možné uplatnit bez omezení.

Pokud chcete jako OSVČ uplatňovat výdaje paušálem, vaše příjmy nesmí přesáhnout dva miliony korun.

Daňové přiznání OSVČ

Daňové přiznání se odevzdává vždy na začátku následujícího roku a počítá se v něm daň z příjmů za předchozí rok. V první polovině roku 2025 je tak třeba podat daňové přiznání za příjmy roku 2024. Základní termín pro odevzdání přiznání a zaplacení případného nedoplatku na dani z příjmů letos je 1. dubna 2025. Kdo přiznání podává elektronicky, může ho podat až do 2. května. Když to za vás vyřizuje daňový poradce, je termín posunutý až do 1. července.

Daňové přiznání si můžete vyzvednout v papírové podobě na finančním úřadě, vyplnit ho, podepsat a odevzdat na podatelně finančního úřadu. Elegantnější je vyplnit daňové přiznání OSVČ online. Zadáte do něj údaje o sobě, údaje o svých příjmech, zaškrtnete daňové slevy, na které máte nárok, a doplníte položky odečitatelné od základu daně a formulář za vás už všechno spočítá. Daňové přiznání pak máte připravené rovnou k podání a můžete ho online i odevzdat.

Pokud budete jako OSVČ vyplňovat přiznání sami a nespolehnete se na pomoc chytrého formuláře, pak začněte přílohou č. 1, kde se vyplňují příjmy z podnikání. Po odevzdání daňového přiznání ještě musíte odevzdat přehledy za zdravotní a sociální pojištění.

Výpočet daně OSVČ

Vezmete všechny své příjmy, od nich odečtete náklady a případně odečitatelné položky (úroky z úvěru na bydlení, příspěvky na penzijní spoření nebo penzijní připojištění, životní pojištění dlouhodobé péče nebo DIP, tedy dlouhodobý investiční produkt, nebo třeba dary) a vyjde vám základ daně. Základní sazba daně z příjmů fyzických osob, mezi které se počítají i OSVČ, dělá 15 % (případně u části příjmů nad 48násobek průměrné mzdy je zvýšená sazba 23 %). Musíte tedy vypočíst 15 % ze základu daně (případně pro nadprůměrné příjmy 23 %). Vyjde vám už samotná výše daně, od které ještě odečtete daňové slevy. Sleva na poplatníka je pro všechny, další slevy dostanete, jen když na ně máte nárok. Třeba slevu na děti, jen když máte nezaopatřené děti a neodečítá si je od daní už druhý z manželů.

Výpočet daně OSVČ vedlejší činnost

Když máte vedlejší činnost, tak vaše příjmy jako OSVČ přidáte v přiznání k svému hlavnímu příjmu a počítáte výši daně z příjmů stejně jako jsme naznačili výše.

Paušální daň pro OSVČ

Paušální daň je způsob, jakým se některé osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) můžou vypořádat s placením daní z příjmů fyzických osob.

Paušální daň se podle zákona o daních z příjmů platí měsíčně a její smysl je v tom, že s ní podnikatelé v jedné platbě zaplatí daň z příjmů i sociální a zdravotní pojištění. Od roku 2023 platí tři různá pásma, tři různé výše paušální daně - podle výše příjmů a případně výdajového paušálu, který využíváte.

Celá platba se posílá na finanční úřad, se zdravotní pojišťovnou ani správou sociálního zabezpečení není potřeba komunikovat, všechno funguje automaticky. Paušální režim je vždy na rok, po roce je možné se z něj odhlásit.

Termín k přihlášení se k paušální dani 2025 je pro živnostníky s aktivní činností 10. ledna. Ti, kteří budou zahajovat či obnovovat činnost v průběhu roku 2025, se mohou k paušální dani přihlásit i později, ale nejdéle ke dni zahájení či obnovení činnosti. Jestli se vám vyplatí, si můžete ověřit na kalkulačce paušální daně.

Paušální daň se vztahuje na OSVČ a zahrnuje jak daň z příjmu, tak i odvody na sociální a zdravotní pojištění OSVČ. Hlavní výhodou je, že živnostník pak už nemusí posílat daňové přiznání a přehled o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně a okresní správě sociálního zabezpečení.

Možnost platit paušální daň byla zavedena v roce 2021. Přihlásit se k ní mohou OSVČ vždy v lednu, pro rok 2025 byl stanoven termín 10. 1. 2025 včetně. Noví živnostníci mají možnost se k paušální dani přihlásit nejpozději k datu zahájení činnosti. Pro rok 2025 byla výše paušální daně stanovena na 8 716 Kč, což je zvýšení o 1 218 korun. Z toho daň z příjmu je pouze 100 Kč, zbytek částky je rozdělen na platbu zdravotního a sociálního pojištění.

Velkou výhodou paušální daně je snížení byrokratické zátěže. Výše paušální daně zahrnuje:

  • zdravotní pojištění - 3 143 Kč
  • sociální pojištění - 5 473 Kč
  • daň z příjmu - 100 Kč

Tyto částky ale nově platí pouze pro první pásmo plátců paušální daně, kteří stejně jako v loňském roce dosahují příjmů maximálně do 1 milionu Kč. Nově totiž byla vytvořena 3 pásma plateb paušální daně

  • První pásmo - platba 8 716 Kč/měsíc (ale může se pravidelně zvedat podle minimálních odvodů)
    • do 1 milionu korun (bez ohledu na typ činnosti)
    • do 1,5 milionu korun (zde musí alespoň 75 % příjmů podléhat uplatnění výdajů ve výši 80 % nebo 60 % z příjmů)
    • do 2 milionů korun (zde musí alespoň 75 % příjmů podléhat uplatnění výdajů ve výši 80 % z příjmů)
  • Druhé pásmo - pevně stanovená platba 16 745 Kč/měsíc
    • do 1,5 milionu korun (bez ohledu na typ činnosti)
    • do 2 milionů korun (zde musí alespoň 75 % příjmů podléhat uplatnění výdajů ve výši 80 % z příjmů)
  • Třetí pásmo - pevně stanovená platba 27 139 Kč/měsíc
    • do 2 milionů korun (bez ohledu na typ činnosti)

Základní podmínkou pro přihlášení k paušální dani je tedy nově příjem do 2 milionů Kč, OSVČ dále nesmí být plátcem DPH a nesmí mít příjmy ze závislé činnosti (kromě drobných příjmů zdaňovaných srážkovou daní). Přihlášení k paušální dani je dobrovolné a OSVČ, které ji nechtějí využít, mohou zůstat u výdajového paušálu či skutečných výdajů. Paušální daň platí vždy na rok, pak je možné se z ní odhlásit.

Nejste si jisti, zda se Vám paušální daň vyplatí? Využijte naši kalkulačku a zjistěte, zda je pro Vás paušální daň výhodná, nebo zda bude lepší zůstat u jiného způsobu danění. Kalkulačka zahrnuje i daňové slevy či zvýhodnění nebo daňový bonus na děti, získáte tak lepší představu, zda jít do paušální daně, nebo ne.

Měsíční záloha na paušální daň se platí každý měsíc vždy do 20. dne daného měsíce. Je tu také možnost zaplatit na několik měsíců dopředu nebo jednorázově na rok dopředu. Paušální daň se platí Vašemu místně příslušnému finančnímu úřadu na účet s předčíslím 2866 a kódem banky 0710 pro ČNB. Myslete na to, že platba je považována za uhrazenou až ve chvíli jejího připsání na účet státní správy, proto je lepší zaplatit s předstihem.

Paušální výdaje

Pokud se rozhodnete k paušální dani nepřihlásit, můžete uplatňovat na daň z příjmů fyzických osob paušální výdaje, což je forma výdajů spočívající v odečtení procentuální části od skutečných příjmů. Paušální výdaje je možné uplatnit na příjmy do 2 milionů Kč a největší výhodou je, že k paušálním výdajům není nutné mít žádnou evidenci účtenek či faktur. Stačí pouze evidovat své příjmy.

Výše paušálních výdajů:

  • 80 % lze uplatnit do výše výdajů maximálně 1 600 000 Kč
  • 60 % lze uplatnit do výše výdajů maximálně 1 200 000 Kč
  • 40 % lze uplatnit do výše výdajů maximálně 800 000 Kč
  • 30 % lze uplatnit do výše výdajů maximálně 600 000 Kč

Zdravotní a sociální pojištění OSVČ

Vyměřovacím základem pro zdravotní pojištění je polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji a u sociálního, resp. důchodového pojištění pak 55 % rozdílu mezi příjmy a výdaji (při výkonu hlavní činnosti). Odvody na sociální pojištění se odvozují jako 29,2 % vyměřovacího základu a na zdravotní pojištění jako 13,5 % vyměřovacího základu.

Podnikáte-li na hlavní činnost, máte povinnost platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění alespoň v zákonem stanovené minimální výši. Výjimkou je nemocenské pojištění, ke kterému se OSVČ hlásí jen dobrovolně. Celkové pojistné, které máte vzhledem k dosaženým příjmům za předchozí rok platit, zúčtujete proti zaplaceným zálohám v Přehledu o příjmech a výdajích (Přehled OSVČ).

Na tomto místě ještě upozorňujeme, že výpočet odvodů je u vysokých příjmů ovlivněn také limitem pro maximální platbu na sociálního pojištění - tzv. maximálním vyměřovacím základem (odvody na zdravotní pojištění zastropované nejsou), který odpovídá 48násobku průměrné mzdy.

Změny ve výpočtu záloh na sociální pojištění v roce 2024

Výpočet záloh na sociální, resp. důchodové pojištění se v roce 2024 změnil. Vyměřovací základ při výkonu hlavní činnosti se stanovuje jako 55 % daňového základu. V souvislosti s výpočtem minimálních záloh na důchodové pojištění při hlavní činnosti také dochází ve třech letech po sobě (2024 - 2026) k navýšení minimálního vyměřovacího základu vždy o 5 %. Ten původně činil 25 % průměrné mzdy, v roce 2024 dosáhl 30 %, v roce 2025 bude ve výši 35 %, aby růst skončil v roce 2026 na úrovni 40 % průměrné mzdy.

Začínající podnikatelé (kteří v posledních dvaceti letech nevykonávali činnost) dostali z rostoucích minimálních záloh na důchodové pojištění dočasnou výjimku.

Příklady výpočtů

Příklad 1

Grafik s ročním příjmem 600 000 Kč uplatňuje jako živnostník 60% výdajový paušál. Ve společné domácnosti s ním žije manželka, která je po celý rok na rodičovské dovolené a její roční započitatelný příjem nepřesáhl 68 tis. Kč. Dále dvě nezletilé vyživované děti (jedno z nich je ve věku do tří let). V minulém roce zaplatil na úrocích z hypotečního úvěru 50 000 Kč. Podnikání trvalo celý kalendářní rok, taktéž slevy na dani a daňové zvýhodnění si podnikatel uplatní za celé zdaňovací období. Podnikatel tedy bude na formuláři daňového přiznání žádat finanční úřad o výplatu daňového bonusu ve výši 37 524 Kč.

Na zdravotní pojištění podnikatel zaplatil v roce 2024 na minimálních zálohách částku 35 616 Kč (12 x 2968 Kč). Zdravotní pojištění začínáme počítat jako rozdíl mezi příjmy a výdaji (v případě činnosti vykonávané po celý rok). Částku následně vydělíme dvěma. Vyjde nám tzv. vyměřovací základ (120 000 Kč). Pokud výsledek nedosáhne alespoň hodnoty minimálního ročního vyměřovacího základu, zaplatíme minimální pojistné ve výši 13,5 % právě z minimálního ročního vyměřovacího základu.

Měsíční minimální vyměřovací základ OSVČ vypočteme jako 50 % průměrné měsíční mzdy (pro rok 2024 jde o 43 967 Kč). Pro rok 2024 je to tedy částka 21 983,5 Kč. Roční minimální vyměřovací základ odpovídá jejímu dvanáctinásobku, tedy 263 802 Kč. Podnikatel reálně svými příjmy nepřesáhl hranici minimálního ročního vyměřovacího základu, a proto se na něj vztahuje právě roční minimální vyměřovací základ. Předepsané pojistné tedy v daném případě činí 35 614 Kč.

Pokud by podnikatel měl vyšší než minimální vyměřovací základ, použije se pro výpočet předepsaného pojistného právě vyměřovací základ vzešlý z reálných příjmů, ze kterého se stanoví předepsané pojistné (13,5 %). Tato částka se následně porovnává se skutečně odvedeným pojistným.

Sociální pojištění za rok 2024 opět začínáme počítat jako jako polovinu rozdílu mezi příjmy a výdaji (tj. 120 000 Kč = vyměřovací základ při činnosti trvající celý rok). I zde platí, že pokud vyměřovací základ nedosáhne minimálního vyměřovacího základu, stanoví se pojistné právě z minimálního vyměřovacího základu. Minimální měsíční vyměřovací základ u sociálního, resp. důchodového pojištění v případě hlavní činnosti stanovíme jako 30 % průměrné mzdy a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Pro rok 2024 je to částka 13 191 Kč. Pro výpočet předepsaného pojistného ho vynásobíme 29,2 % a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Na sociálním pojištění za rok 2024 by podnikatel měl odvést 46 222 Kč.

Příklad 2

Grafik s ročním příjmem 1 600 000 Kč uplatňuje jako živnostník 60% výdajový paušál. Ve společné domácnosti s ním žije manželka, která je po celý rok na rodičovské dovolené a její roční započitatelný příjem nepřesáhl 68 tis. Kč. Dále dvě nezletilé vyživované děti (jedno je do tří let věku). V minulém roce zaplatil na úrocích z hypotečního úvěru 50 000 Kč. Podnikání trvalo celý kalendářní rok, taktéž slevy na dani a daňové zvýhodnění si podnikatel uplatní za celé zdaňovací období. Podnikatel tedy bude na formuláři daňového přiznání žádat finanční úřad o výplatu daňového bonusu ve výši 4 704 Kč.

Zdravotní pojištění začínáme počítat jako rozdíl mezi příjmy a výdaji (v případě činnosti vykonávané po celý rok). Částku následně vydělíme dvěma. Vyjde nám tzv. vyměřovací základ (320 000 Kč). Pokud výsledek nedosáhne alespoň hodnoty minimálního ročního vyměřovacího základu, zaplatíme minimální pojistné ve výši 13,5 % právě z minimálního ročního vyměřovacího základu. Měsíční minimální vyměřovací základ OSVČ vypočteme jako 50 % průměrné měsíční mzdy. Pro rok 2025 je to částka 23 278,50 Kč. Roční minimální vyměřovací základ odpovídá jejímu dvanáctinásobku, tedy 279 342 Kč.

Podnikatelův vyměřovací základ přesáhl hranici minimálního ročního vyměřovacího základu pro rok 2025 a proto platí zálohy z reálných příjmů. Vyměřovací základ je tedy ve výši 320 000 Kč ze kterého se stanoví předepsané pojistné (13,5 %). V našem případě vyjde 43 200 Kč. Tato částka se následně porovnává se skutečně odvedeným pojistným.

Minimální měsíční vyměřovací základ u sociálního, resp. důchodového pojištění v případě hlavní činnosti stanovíme v roce 2025 jako 35 % průměrné mzdy (ta je pro rok 2025 ve výši 46 557 Kč) a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Jde o částku 16 295 Kč. Podnikatelův vyměřovací základ vzešlý z reálných příjmů spočítáme u důchodového pojištění jako 55 % daňového základu, vyjde nám 352 000 Kč. Pro výpočet předepsaného pojistného vyměřovací základ z reálných příjmů vynásobíme 29,2 % a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Na sociálním, resp. důchodovém pojištění za rok 2025 by podnikatel měl odvést 102 784 Kč. Tato částka se opět porovná se skutečně odvedeným pojistným.

Upozornění

Tento článek je pouze informačního charakteru a obecné povahy a nezohledňuje individuální finanční a daňovou situaci určité osoby nebo subjektu. Informace uvedené v článku nejsou nezbytně vyčerpávající, úplné či aktualizované a můžou odkazovat na stránky jiných subjektů, nad nimiž MONETA Money Bank nemá kontrolu, proto vylučuje jakoukoli odpovědnost. Článek nelze považovat za odborné či právní poradenství. Pro řešení konkrétní životní situace se prosím obraťte na svého daňového poradce nebo v případě dotazu kontaktujte Finanční úřad.

Další kalkulačky

Přehled sazeb a limitů pro OSVČ v roce 2025
Položka Hodnota
Sazba daně z příjmu 15 % (23 % pro příjmy nad 48násobek průměrné mzdy)
Maximální příjem pro uplatnění paušálních výdajů 2 000 000 Kč
Minimální měsíční vyměřovací základ pro zdravotní pojištění 23 278,50 Kč
Minimální měsíční vyměřovací základ pro sociální pojištění 16 295 Kč

tags: #prehled #o #prijmech #a #vydajich #osvc

Oblíbené příspěvky: