Práce na Dohodu a Nemocenská Dávka v České Republice

V současné době je stále častější zaměstnávat zaměstnance mimo pracovní smlouvy, které zakládají hlavní pracovní poměr, také na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Mezi tyto dohody patří dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ).

Rozdíly Mezi DPP a DPČ

Rozdíl oproti pracovnímu poměru spočívá zejména v maximálním rozsahu pracovní doby, resp. počtu odpracovaných hodin za kalendářní rok.

Dohoda o provedení práce (DPP): Je možné sjednat se zaměstnancem na maximálně 300 hodin za jeden kalendářní rok pro jednoho zaměstnavatele.
Dohoda o pracovní činnosti (DPČ): Je omezena maximální délkou poloviny pracovní doby; je-li běžná délka pracovní doby u zaměstnavatele 40 hodin týdně, na DPČ lze odpracovat pouze v průměru 20 hodin týdně. Jedná se o maximální možnou délku, je ale také možné pracovat kratší dobu, některé týdny odpracovat více a některé méně, přičemž za vyrovnávací období dosáhne průměrná pracovní doba 20 hodin.

Hledáte flexibilní krátkodobou práci a přemýšlíte jaká právní forma je pro ni vhodná? Snadnou cestou, jak takovou krátkodobou práci zprostředkovat, je uzavřít některou ze dvou typů pracovněprávních dohod. Tedy například dohodu o provedení práce. Co si při uzavírání ohlídat a jaká pravidla platí pro DPP od 1.1.

Účast na Nemocenském Pojištění

Účast na nemocenském pojištění je klíčová pro nárok na nemocenské dávky. Podmínky účasti se liší pro DPP a DPČ:

DPP: Z dohody o provedení práce vzniká účast na nemocenském pojištění, pokud výše příjmu z DPP v daném měsíci přesáhne částku 11 500 Kč (platné pro rok 2025).
DPČ: U dohody o pracovní činnosti vzniká účast na nemocenském pojištění, pokud výše příjmu dosáhne částky 4 000 Kč (platné pro rok 2024).

Při překročení hranic rozhodného příjmu tedy vzniká zaměstnanci pracujícímu na některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr účast na nemocenském pojištění.

Nárok na Nemocenské Dávky

V případě pracovní neschopnosti pak osobě pracující na DPP nebo DPČ, která byla účastna nemocenského pojištění, vzniká právo na dávku státní sociální podpory - nemocenské, stejně jako na náhradu mzdy v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti.

S účinností od 1. července 2019 dochází ke zrušení karenční doby (zákon č. 32/2019 Sb., kterým se mění zákoník práce) a náhrada mzdy by měla i osobám pracujícím na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr náležet od prvního dne pracovní neschopnosti, přesněji řečeno od první směny, která byla v rámci pracovní neschopnosti zameškána.

Z DPP náleží náhrada odměny za obdobných podmínek jako z dohody o pracovní činnosti.

Podmínky pro Výplatu Nemocenské

Aby vznikl nárok na výplatu dávky již v prvním měsíci přihlášení se k dobrovolnému NP, musí být uhrazeno pojistné na NP OSVČ za tento měsíc.

Nárok na dávku vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku na dávku byly splněny v době pojištění nebo v ochranné lhůtě. Obecnou podmínkou na nemocenskou dávku je účast na NP OSVČ aspoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény), otcovské, ošetřovného nebo dlouhodobého ošetřovného.

I zde platí při pracovní neschopnosti nutnost dodržovat léčebný režim a rozsah vycházek stanovených lékařem. Následně náleží kontrola do působnosti příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

Příklad, kdy není nárok na dávku:

OSVČ dne 31. 12. 2024 ukončila svou samostatnou výdělečnou činnost a tím současně i účast na NP. Dne 5. 2. 2025 oznámí znovuzahájení této činnosti od 1. 2. 2025 a zároveň s oznámením o zahájení činnosti se přihlásí k NP (OSVČ bude přihlášena k NP od 5. 2. 2025, tedy ode dne podání přihlášky k NP). Dne 7. 2. 2025 vznikne u této OSVČ dočasná pracovní neschopnost. Nárok na výplatu nemocenského od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti tato OSVČ nemá, protože není splněna podmínka trvání účasti na NP po dobu nejméně tří kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících vzniku nemoci.

Výše Nemocenské

Výše nemocenské za kalendářní den činí:

60 % denního vyměřovacího základu od 15. do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
66 % denního vyměřovacího základu od 31. do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Jestliže si OSVČ přivodila dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití prostředků psychotropních látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku, výše nemocenského za kalendářní den se sníží na 50 % denní dávky.

Postup při Uplatnění Nároku na Nemocenské

Nemění se však povinnost OSVČ dodržovat léčebný režim stanovený lékařem a povinnost umožnit kontrolu jeho dodržování. Nemění se ani povinnost OSVČ po ukončení nemoci oznámit na předepsaném tiskopisu příslušné správě sociálního zabezpečení den opětovného zahájení činnosti.

Pokud OSVČ požaduje nemocenské poslat jiným způsobem nebo na jiný účet, musí to sdělit správě sociálního zabezpečení prostřednictvím tiskopisu „Žádost o změnu způsobu výplaty při dočasné pracovní neschopnosti“, který je k dispozici na webových stránkách ČSSZ (ePortál, tiskopisy). Obdobně se postupuje při uplatnění nároku na nemocenské z důvodu karantény.

OSVČ, která je uznána dočasně práce neschopnou, je povinna ohlásit den, ve kterém začala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost po ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Jedná se o povinný tiskopis, který OSVČ musí podat vždy, jinak nebude možné vyplatit poslední dávku nemocenské.

Pokud má OSVČ ze zákona zpřístupněnu datovou schránku, je povinna předepsaný tiskopis podat v elektronické podobě, a to prostřednictvím ePortálu ČSSZ, kde je k dispozici interaktivní tiskopis, který poskytuje službu bezprostředního odeslání, nebo lze podání učinit i do datové schránky příslušné správy sociálního zabezpečení. V odůvodněných případech lze učinit podání osobně či prostřednictvím poštovního doručovatele.

Změny u Dohod o Provedení Práce (DPP) od roku 2025

Od 1. 1. 2025 se u DPP mění částka rozhodná pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění v daném kalendářním měsíci. Povinná účast na nemocenském a důchodovém pojištění vznikne, pokud bude zúčtován započitatelný příjem aspoň ve výši 25 % průměrné mzdy, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů. Částka rozhodná pro účast zaměstnanců činných na základě DPP na nemocenském pojištění je od 1. 1. 2025 ve výši 11 500 Kč.

Důležité Body pro Dohodáře

Hlášení dohod: Zaměstnavatelé musí hlásit všechny uzavřené dohody na České správě sociálního zabezpečení.
Stejná mzda: Zaměstnavatel nesmí diskriminovat své dohodáře a musí jim náležet stejná mzda jako zaměstnancům na plný úvazek, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
Minimální mzda: Zaměstnanec pracující na dohodu musí dostat minimálně 124,40 korun za hodinu (v roce 2025).
Příplatky za práci: Dohodáři získávají právo na některé příplatky za práci, jako například za práci ve svátek nebo v noci.
Informování o rozvrhu: Zaměstnavatel musí dohodáře informovat o pracovním rozpisu nebo změnách, a to vždy nejpozději tři dny před začátkem dané směny.
Žádost o HPP: Jako dohodáři máte nově možnost požádat vašeho zaměstnavatele o převedení na hlavní pracovní poměr.

Práce na DPP a Úřad Práce

Pokud jste přihlášeni na úřadu práce a zvažujete přivýdělek, je důležité vědět, že nesmíte pracovat na dohodu o provedení práce. Možnost přivýdělku jiným způsobem pak závisí na tom, zda v době evidence pobíráte podporu v nezaměstnanosti. Pokud ano, přivydělat si nemůžete vůbec.

DPP pro Studenty a Důchodce

Studenti prezenčního studia do 26 let a důchodci mají zdravotní pojištění hrazené státem, což může ovlivnit výhodnost práce na DPP s výdělkem do 11 500 korun měsíčně.

Zdanění DPP

Každý příjem z DPP podléhá zdanění. Zda zaplatíte srážkovou, nebo zálohovou daň, záleží na tom, jestli jste u zaměstnavatele podepsali prohlášení k dani.

Při měsíčním příjmu do 11 499 Kč se uplatní srážková daň ve výši 15 %. Zároveň máte nárok na slevu na poplatníka ve výši 2 570 Kč měsíčně, případně další slevy (např. na studenta nebo invaliditu).

Dovolená u DPP

Od minulého roku máte u DPP nárok na dovolenou. Podmínky jsou přitom stejné jako u zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Pro vznik nároku je tedy nutné, aby zaměstnanec odpracoval minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby, která u dohod představuje 20 hodin týdně. Druhou podmínkou je pak to, že dohoda musí trvat minimálně 4 týdny. I když pracujete třeba jen pár hodin týdně, zákon pro výpočet nároku na dovolenou u DPP počítá s fiktivní týdenní pracovní dobou 20 hodin.

Souběh HPP a DPP

Práce na hlavní pracovní poměr (HPP) a zároveň na dohodu o provedení práce (DPP) u jednoho zaměstnavatele je možná pouze tehdy, pokud se jedná o rozdílné druhy práce. Příjmy z HPP i DPP se sčítají pro účely výpočtu zálohy na daň z příjmu. Pro odvody na sociální a zdravotní pojištění se však příjmy z HPP a DPP posuzují samostatně.

Tabulka: Rozdíly Mezi DPP a DPČ

Parametr	Dohoda o Provedení Práce (DPP)	Dohoda o Pracovní Činnosti (DPČ)
Maximální počet hodin	300 hodin/rok	Průměrně 20 hodin/týden
Limit pro odvod pojistného (2025)	11 500 Kč/měsíc	4 000 Kč/měsíc (2024)
Písemná forma	Ano	Ano
Výpovědní lhůta	15 dní	15 dní
Nárok na dovolenou	Ano (za splnění podmínek)	Ano (za splnění podmínek)

tags: #prace #na #dohodu #nemocenska #davka