BOZP: Teplota na pracovišti a platné normy v ČR a SR

Teplota na pracovišti je důležitým faktorem ovlivňujícím produktivitu a zdraví zaměstnanců. Příliš vysoké nebo nízké teploty mohou mít negativní dopad na fyzické a psychické zdraví lidí a mohou snížit jejich pracovní výkonnost. V České republice a na Slovensku je tato problematika upravena legislativou, která stanovuje minimální a maximální povolené teploty pro různé typy práce a povinnosti zaměstnavatelů.

Legislativa v České republice

V České republice je otázka teplot na pracovišti upravena dvěma klíčovými legislativními normami: nařízením vlády č. 361/2007 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, a zákonem č. 262/2006 Sb., (zákoník práce). Zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, stanovuje, že zaměstnavatel je povinen zajistit takové podmínky na pracovišti, aby teplota vzduchu v pracovních prostorách odpovídala charakteru vykonávané práce, ročnímu období a zvláštnostem pracoviště. Zákon zmiňuje takzvanou zátěž teplem a v přílohách definuje, jaká zátěž (hodnocená podle teploty měřené teploměrem) je ještě přípustná. Proudění vzduchu a relativní vlhkost se nezohledňují.

Zákoník práce dále stanovuje, že zaměstnavatel je povinen zajistit, aby teplota na pracovišti byla přiměřená ročnímu období a povaze vykonávané práce. Zaměstnavatel má povinnost zabezpečit pitný režim pro zaměstnance v souladu s hygienickými a zdravotními normami. Tato povinnost je zvláště důležitá v situacích, kdy zaměstnanci pracují v teplém prostředí nebo vykonávají fyzicky náročnou práci, která může vést k dehydrataci. Pokud jde o ochranné nápoje, zaměstnavatel by je měl poskytnout zaměstnancům v situacích, kdy je to nutné pro ochranu jejich zdraví.

Práva zaměstnanců

Zaměstnanci mají v souvislosti s teplotou na pracovišti několik základních práv, která jsou stanovena v zákoně č. 361/2007 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, a zákoníku práce, zákon č. 262/2006 Sb.

Právo na přiměřené pracovní podmínky - zaměstnanci mají právo na pracovní podmínky, které zahrnují přiměřenou teplotu vzduchu v pracovních prostorách.
Právo na ochranu zdraví - zaměstnanci mají právo na ochranu svého zdraví a bezpečnosti při práci.

Pokud zaměstnanec cítí, že jeho práva jsou porušována, může podniknout několik kroků. Nejprve by měl tuto situaci oznámit svému nadřízenému.

Podle české legislativy se maximální povolené teploty pro různé pracovní podmínky liší. Práce v extrémních teplotách může představovat značná zdravotní rizika:

Dehydratace - práce v horkém prostředí může vést k dehydrataci. Dehydratace může způsobit řadu zdravotních problémů, včetně únavy, závratí, nízkého krevního tlaku a v extrémních případech vede k selhání ledvin nebo dokonce smrti.
Úpal a úžeh - tyto stavy jsou způsobeny přehřátím těla. Úpal je méně vážný a zahrnuje symptomy jako jsou závratě, nevolnost a zvracení. Úžeh je mnohem vážnější a může způsobit ztrátu vědomí, křeče a v extrémních případech dokonce smrt.
Tepelná vyčerpanost a tepelný šok - tepelná vyčerpanost je stav, který může nastat při dlouhodobém vystavení organizmu vysokým teplotám a/nebo nedostatečné hydrataci. Symptomy mohou zahrnovat silné pocení, slabost, závratě, nevolnost a rychlý puls.

Práce v extrémních teplotách, ať už v horku nebo v chladu, představuje značné riziko pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců.

Opatření pro ochranu zdraví

Zaměstnavatelé by měli přijmout opatření k ochraně zdraví zaměstnanců při práci v extrémních teplotách:

Sledování předpovědi počasí - zaměstnavatelé by měli pravidelně sledovat aktuální předpovědi počasí, aby byli informováni o očekávaných teplotách.
Plánování pracovních směn - pokud je to možné, zaměstnavatelé by měli plánovat pracovní směny tak, aby se vyhnuli nejteplejším a nejchladnějším částem dne.
Přizpůsobení pracovních postupů - v případě extrémních teplot by měli zaměstnavatelé zvážit přizpůsobení pracovních postupů.
Komunikace s zaměstnanci - zaměstnavatelé by měli pravidelně komunikovat s zaměstnanci o očekávaných teplotách a vysvětlovat jim, jaké kroky podnikají k jejich řešení.
Příprava na krizové situace - zaměstnavatelé by měli mít plány pro krizové situace spojené s teplotou, jako jsou např. vlny veder.
Hydratace - při venkovní práci v horkém počasí je důležité pravidelně pít vodu, aby se předešlo dehydrataci.
Ochranné oblečení - nosit světlé a lehké oblečení může pomoci regulovat tělesnou teplotu a zabránit přehřátí.
Regulace teploty - klimatizace by měla být nastavena na přiměřenou teplotu, která je pohodlná pro všechny zaměstnance.
Údržba klimatizace - klimatizační systémy by měly být pravidelně kontrolovány a udržovány, aby fungovaly efektivně a bezpečně.

Aklimatizace na teplotu

Aklimatizace na teplotu je proces, při kterém se tělo postupně přizpůsobuje práci v extrémních teplotách. Tento proces je zásadní pro udržení zdraví a bezpečnosti při práci v horkém prostředí. Když je tělo vystaveno vysokým teplotám, začne se přizpůsobovat tím, že zlepšuje svou schopnost regulovat tělesnou teplotu. Toto se děje prostřednictvím zvýšené produkce potu a zlepšené schopnosti těla odvádět teplo. Tento proces obvykle trvá přibližně 7 až 14 dní. Během tohoto období je důležité, aby zaměstnanci pracovali v omezeném režimu a dostávali dostatečný odpočinek a hydrataci.

Pamatujte, že každý jedinec se přizpůsobuje teplotě jinak, takže je důležité respektovat individuální potřeby a limity každého zaměstnance.

Postupná expozice - zaměstnanci by měli být vystaveni extrémním teplotám postupně.
Dostatečná hydratace a výživa - při práci v horku je důležité zajistit dostatečnou hydrataci a výživu.
Monitorování zdravotního stavu - zaměstnavatelé by měli sledovat zdravotní stav svých zaměstnanců během procesu aklimatizace.

Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP)

Existuje mnoho typů OOPP, které mohou pomoci chránit zaměstnance před horkem. Ochranné oblečení - lehké, prodyšné oblečení, které pomáhá odvádět pot a udržovat tělo chladné.

Legislativa na Slovensku

Podľa zákonníka práce sú zamestnávatelia povinní robiť opatrenia v záujme ochrany života a zdravia zamestnancov pri práci a zodpovedajú podľa tohto zákona za škody spôsobené zamestnancom pracovným úrazom alebo chorobou z povolania. Optimálna vnútorná teplota na pracovisku je dôležitá pri produktivite pracovníkov. Rozdiel len niekoľkých stupňov môže mať významný vplyv na to, ako sú zamestnanci sústredení a teda dramaticky ovplyvňuje ich výkonnosť a sťažuje im dokončenie základných úloh. Najlepšie je zabezpečiť takú teplotu, aby boli vaši zamestnanci spokojní.

Podľa vyhlášky č. 99/2016 Z. z. Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky, optimálna teplota na pracovisku je v priemere 23 °C, no líšiť sa môže aj podľa toho, či je teplé alebo chladné obdobie a podľa triedy do akej vaše zamestnanie patrí.

Triedy zamestnaní a optimálne teploty

Do tejto triedy sa podľa vyhlášky zaraďujú najmä sedavé zamestnanie, alebo ľahká manuálna práca, ktoré si vyžadujú minimálny energetický výdaj. Táto trieda sa rozdeľuje na podtriedy 1a, 1b a 1c. Ide o triedu s najnižším energetickým výdajom.

1a: Zaraďuje sa sem ľahká administratívna práca, teda písanie, práca na počítači, kreslenie, účtovníctvo, kancelárska práca. Pri tejto práci je optimálna teplota na pracovisku v teplom období medzi 23 až 27 °C. Minimálna teplota je 20 °C a maximálna je 28 °C.
1b: Tu patrí práca vykonávaná v sede (jednoduché šitie, laboratórna práca), alebo práca paží a ramien (malé pracovné nástroje, kontrolná činnosť, zostavovanie alebo triedenie ľahkých predmetov), či práca paží a nôh (riadenie vozidla za bežných podmienok, ovládanie pedálov). Pri tomto type práce je optimálna teplota v teplom období medzi 22 - 25 °C. Minimálna teplota na pracovisku je 19 °C a maximálna je 27 °C.
1c: Zaraďuje sa tu práca v stoji, ako napríklad: vŕtanie alebo frézovanie drobných súčiastok, navíjanie cievok, rezanie závitov malých armatúr, obrábanie s nízko výkonovými nástrojmi, občasná chôdza (rýchlosť do 2,5 km/h). Pri týchto činnostiach je optimálna teplota v teplom období medzi 20- 24 °C. Minimálna teplota na pracovisku je 17 °C a maximálna je 26 °C.

Do tejto triedy sa podľa vyhlášky zaraďujú zamestnania, ktoré si vyžadujú už väčšiu fyzickú námahu. Patria sem napríklad šoféri nákladných áut, traktorov, alebo stavebných strojov. Zaraďujú sa sem aj ľahké stavebné práce, ako maľovanie, omietanie a pod. Optimálna teplota pri týchto zamestnaniach je v teplom období okolo 18- 21 °C, kedy minimálna je v priemere 13 °C a maximálna 25°C.

Sem sa zaraďujú stavebné práce, ktoré sú ťažšieho charakteru, ako napríklad nosenie ťažkého materiálu, práca s lopatou, práca s ťažkým kladivom, pílenie, hobľovanie alebo opracovávanie tvrdého dreva, tlačenie alebo ťahanie ťažko naložených vozíkov/fúrikov, otĺkanie odliatkov či kladenie betónových panelov.

Do tejto triedy patria zamestnania s intenzívnymi činnosťami v rýchlom až maximálnom tempe, teda zamestnania ktoré vyžadujú vysoký energetický výdaj. Zaraďuje sa sem: práca so sekerou, intenzívna práca s lopatou alebo kopanie, stúpanie po schodoch, na rampu alebo po rebríku, rýchla chôdza malými krokmi, chôdza rýchlosťou väčšou ako 7 km/h).

Ak na vnútornom pracovisku klesne teplota pod 10 °C, zamestnávateľ je povinný poskytnúť svojim zamestnancom ochranný odev s tepelnoizolačnými vlastnosťami a pracovnú obuv, ktorá má chrániť pred chladom, a ktorá má zabezpečiť tepelne neutrálne podmienky pre organizmus. Ak pri dlhodobej práci vykonávanej pri menej ako 10 °C nebude postačovať tepelnoizolačný odev a obuv, zamestnávateľ je povinný zabezpečiť ohrievanie a musí zamestnancom umožniť bezpečnostnú prestávku v ohrievarni. Ďalej je stanovené, že ak teplota na vnútornom pracovisku je 4 °C alebo menej, zamestnávateľ musí zamestnancom poskytnúť ochranné rukavice proti chladu.

Ak je zamestnanec vystavený záťaži chladom, je nutné, aby dodržiaval pitný režim: dopĺňal si tekutiny pitím teplých nápojov, ktoré udržia teplotu organizmu. Zamestnávateľ je povinný na svoje náklady zabezpečiť pitný režim vtedy, ak vnútorná operatívna teplota na pracovisku z technologických dôvodov je 4 °C alebo menej.

Sú aj iné spôsoby šetrenia, ako priame znižovanie teploty na pracovisku. Jedným z príkladov môže byť používanie programovateľného termostatu, ktorý umožňuje monitorovanie teploty v miestnosti a obsluhuje tepelný zdroj.

Zdroj: Vyhlášky č. 99/2016 Z.

Minimální a maximální teploty na pracovišti v ČR od 1. 7. 2024

Nejnižší a nejvyšší povolenou teplotu na pracovišti upravují předpisy pro ochranu zdraví a bezpečnosti při práci (BOZP) - konkrétně nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Jde o poměrně komplikovaný předpis - pokud se v něm chcete zorientovat, držte se následujících pravidel:

Povolené teploty se liší podle zařazení do tzv. tříd práce, určujících fyzickou namáhavost práce. Čím vyšší třída, tím silovější práce.
Minimální i maximální teplota je stanovena v různých výších pro různé třídy práce. Čím vyšší je míra fyzické zátěže při práci, tím nižší je přípustná minimální teplota na pracovišti.
Při vysoké fyzické zátěži je potřeba hlídat si také maximální teplotu na pracovišti.
Teplota místností, kde se pracuje, je stanovena vyšší, než teplota v místnostech, které jsou používané po dobu jednotek minut (např. šatny nebo umývárny).

Tříd práce je celkem osm, přičemž jejich kompletní, nezkrácený popis najdete v příloze č. 1 Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Zjednodušeně je lze jednotlivé třídy popsat takto:

Předpisy BOZP stanovují minimální a maximální teploty pro jednotlivé třídy práce, uvedené v následující tabulce. Teploty uvedené v tabulce jsou platné od 1. 7. 2024. Oproti předchozímu období se vrátily původní hodnoty teplot tříd práce I. a IIa poté, co byly v roce 2022/2023 sníženy v důsledku energetické krize, vyvolané válkou na Ukrajině. Dále byla snížena maximální teplota u třídy IIb. Pro srovnání uvádíme hodnoty z předchozího období v závorce.

Třída práce	Popis práce	Minimální teplota (°C)	Maximální teplota (°C)
I	Práce vsedě s minimální celotělovou pohybovou aktivitou, kancelářské administrativní práce, kontrolní činnost v dozornách a velínech, psaní na stroji, práce s PC, laboratorní práce, sestavovaní nebo třídění drobných lehkých předmětů	20	27
IIa	Práce převážně vsedě spojená s lehkou manuální prací rukou a paží, řízení osobního vozidla, a některých drážních vozidel, přesouvání lehkých břemen nebo překonávání malých odporů, automatizované strojní opracovávání a montáž malých lehkých dílců, kusová práce nástrojářů a mechaniků, pokladní	18	26
IIb	Práce spojená s řízením nákladního vozidla, traktoru, autobusu, trolejbusu, tramvaje a některých drážních vozidel a práce řidičů spojená s vykládkou a nakládkou. Převažující práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou - dělnice v potravinářské výrobě, mechanici, strojní opracování a montáž středně těžkých dílců, práce na ručním lisu. Práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou spojená s přenášením břemen do 10 kg prodavači, lakýrníci, svařování, soustružení, strojové vrtání, dělník v ocelárně, valcíř hutních materiálů, tažení nebo tlačení lehkých vozíků. Práce spojená s ruční manipulací s živým břemenem, práce zdravotní sestry nebo ošetřovatelky u lůžka.	14	25
IIIa	Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin občas v předklonu nebo vkleče, chůze -údržba strojů, mechanici, obsluha koksové baterie, práce ve stavebnictví - ukládání panelů na stavbách pomocí mechanizace, skladníci s občasným přenášením břemen do 15 kg, řezníci na jatkách, zpracování masa, pekaři, malíři pokojů, operátoři poloautomatických strojů, montážní práce na montážních linkách v automobilovém průmyslu, výroba kabeláže pro automobily, obsluha válcovacích tratí v kovoprůmyslu, hutní údržba, průmyslové žehlení prádla, čištění oken, ruční úklid velkých ploch, strojní výroba v dřevozpracujícím průmyslu.	10	25
IIIb	Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin, trupu, chůze, práce ve stavebnictví při tradiční výstavbě, čištění menších odlitků sbíječkou a broušením, příprava forem na 15 až 50 kg odlitky, foukači skla při výrobě velkých kusů, obsluha gumárenských lisů, práce na lisu v kovárnách, chůze po zvlněném terénu bez zátěže, zahradnické práce a práce v zemědělství.	10	25
IVa	Práce spojená s rozsáhlou činností svalstva trupu, horních i dolních končetin - práce ve stavebnictví, práce s lopatou ve vzpřímené poloze, přenášení břemen o váze 25 kg, práce se sbíječkou, práce v lesnictví s jednomužnou motorovou pilou, svoz dřeva, práce v dole - chůze po rovině a v úklonu do 15°, práce ve slévárnách, čištění a broušení velkých odlitků, příprava forem pro velké odlitky, strojní kování menších kusů, plnění tlakových nádob plyny.	10	25
IVb	Práce spojené s rozsáhlou a intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin - práce na pracovištích hlubinných dolů - ražba, těžba, doprava, práce v lomech, práce v zemědělství s vysokým podílem ruční práce, strojní kování větších kusů.	10	25
V	Práce spojené s rozsáhlou a velmi intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin- transport těžkých břemen např. pytlů s cementem, výkopové práce, práce sekerou při těžbě dřeva, chůze v úklonu 15 až 30°, ruční kování velkých kusů, práce na pracovištích hlubinných dolů s ruční ražbou v nízkých profilech důlních děl.	10	25

Uvedená minimální teplota na pracovišti je nejnižší přípustné minimum. Pro zázemí, ve kterém se nepracuje, jsou minimální teploty povoleny nižší. Rozmezí teplot v sanitárních zařízeních vláda svým opatřením proti energetické krizi také snížila. Jde o prostory využívané nárazově a předpokládá se, že výraznější snížení teplot v nich neovlivní komfort ani zdraví pracovníků.

Když teplota na pracovišti klesne pod minimální povolený limit

Pokud teplota na pracovišti klesne pod 10 oC, je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnanci teplý pracovní oděv. Pokud se teplota vzduchu na pracovišti dostane pod 4 oC, musí zaměstnavatel zaměstnance vybavit rukavicemi a teplou pracovní obuví. Zaměstnanec má nárok na přidělení rukavic, pokud teplota na pracovišti klesne pod 4 oC. Za stejných podmínek má zaměstnanec nárok také na teplé pracovní boty. Teplý pracovní oděv - třeba zimní pracovní bundu, musíte zaměstnancům pořídit, jakmile teploty klesnou pod 10 oC.

Pokud zaměstnanec pracuje v prostředí, kde je méně než 4 oC, má nejpozději po 2 hodinách nárok na 10minutovou bezpečnostní přestávku v ohřívárně. Na podobnou zdravotní přestávku má zaměstnanec nárok, jestliže pracuje se studeným materiálem (pod 10 oC) a nemůže k práci použít rukavice - pak má po ukončení této práce nárok na 5minutovou pauzu na prohřátí rukou. Zaměstnanci pracující v prostorách, kde je teplota 4oC a nižší, mají nárok na tzv. ochranný nápoj - měli by mít k dispozici alespoň půl litru teplého nápoje během standardní osmihodinové směny.

Předpisy BOZP stanovují další omezení pro práci v chladu a mrazu. Kompletní znění najdete v Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., HLAVA II, Díl 2: Zátěž chladem: Práce v prostorách při teplotě vzduchu od 13 do 4,1 °C nesmí přesáhnout 3 hodiny. Souvislá práce v prostorech s teplotou od 4 oC do -10 oC nesmí přesáhnout 2 hodiny. Pokud by teplota na pracovišti byla ještě nižší (od -10 oC do -20 oC), nesmí zde zaměstnanec pracovat déle než hodinu. Při teplotách od -20 oC do -30 oC se tato doba zkracuje na 30 minut. Práce v prostředí pod -30 oC je povolena jenom, pokud jde o naléhavé provádění oprav, odvracení nebezpečí pro život nebo zdraví a při živelných nebo mimořádných událostech.

Klesne-li teplota pod -10 oC, nesmějí se provádět takové práce, při nichž hrozí pád z výšky. V třeskutých mrazech pod -15 oC není povoleno kácet stromy. Je zakázáno manipulovat s tabulemi skla ve venkovních prostorách, kde se teplota pohybuje pod -5 oC.

Maximální teplota na pracovišti

Co dělat v případě, že je teplota na pracovišti nekomfortně vysoká? Pokud teplota na nevenkovním pracovišti překračuje zákonné limity, je zapotřebí ji snížit - nejčastěji klimatizací. Pokud nemáte klimatizaci v prostorách instalovanou, řešením může být mobilní klimatizační jednotka. Dejte si ale pozor, aby rozdíl mezi venkovní teplotou a teplotou v klimatizované místnosti nepřesáhl 5-⁠6 oC. Nejde o čistě zdravotní doporučení - takto používání klimatizace upravují předpisy BOZP.

Pokud teplota na pracovišti překročí povolené limity, mají zaměstnanci nárok na na ochranný nápoj - v případě vysokých teplot studený. Měl by to být nápoj, který doplní nejen tekutiny, ale také minerály, jež zaměstnanec vypotil. Neměl by obsahovat víc než 6,5 % cukru a maximálně 1 % alkoholu (pro mladistvé zaměstnance 0 %). Ideálním ochranným nápojem do horkého prostředí je minerální voda. Zaměstnanec na ni má nárok v takovém množství, které odpovídá 70 % ztrátám tělesných tekutin během osmihodinové směny. Jinými slovy - čím více se člověk v práci potí, tím více minerální vody by měl od zaměstnavatele dostat.

Výjimku z výše uvedených pravidel lze učinit u zaměstnanců, kteří nepracují fyzicky - zaměstnanci třídy I (práce v kanceláři) a třídy IIa (např. pokladní). U těch se předpokládá, že vzhledem k nízké tělesné aktivitě nemá zvýšená teplota na nevenkovním pracovišti negativní vliv na zdraví. Zaměstnavatel je v tomto případě povinen přijímat opatření ke zvýšené ochraně zdraví zaměstnanců (klimatizovat nevenkovní pracoviště a poskytnout ochranné nápoje) až tehdy, pokud maximální teplota na pracovišti překročí 36 oC.

Práce v horku

Konkrétní podmínky pro ochranu zdraví při práci, kde se vyskytují rizikové faktory mikroklimatických podmínek, se zabývá Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví konkrétní podmínky. Posouzení, zda je práce vykonávána v teplotním riziku, nebo ne, se provádí měřením teploty na pracovišti za pomoci kulového teploměru.

Zaměstnanci jsou pak též na základě tohoto nařízení zařazeni do jedné z osmi kategorií tříd podle druhu vykonávané práce a podle jejich průměrného a celkového energetického výdeje (fyzická zátěž). Tyto druhy tříd zařazení jsou ale pouze orientační, proto si musí zaměstnavatel dle vlastního uvážení zařadit zaměstnance do vhodné a reálně odpovídající kategorie.

Bavíme-li se o maximální povolené teplotě na pracovišti, které je zařazeno do jedné z osmi uvedených tříd (I, IIa, IIb, IIIa, IIIb, IVa, IVb, V), které se nenachází venku (nevenkovní pracoviště), hodnotí se dodržování přípustných hodnot podle tabulky č. 2 v části A nařízení vlády č.

Tabulka č. 2 určuje přípustné hodnoty nastavení mikroklimatických podmínek. Jak tedy postupovat a zjistit, jaká teplota má být dle hygienických norem na vašem pracovišti? Je to jednoduché. V tabulce č. 1 si najděte, do které pracovní třídy spadáte. V tabulce č.

Kanceláře spadají do pracovní třídy I, kde je energetický výdej vyšší než 80. Minimální teplota v kanceláři by tak měla být 20 °C. Maximální pak 27 °C.

Pokladní, nástrojáři nebo řidiči osobních aut, kteří spadají do pracovní třídy IIa, jsou profese vykonávané převážně vsedě. Minimální teplota v těchto případech je 18 °C.

Zdravotní sestry a ošetřovatelky jsou zařazeny do pracovní třídy IIb. Minimální teplota na jejich pracovišti musí být 14 °C.

Řezníci a pekaři jsou zařazeny do pracovní třídy IIIa. Minimální teplota na jejich pracovišti musí být 10 °C.

Zaměstnanci, kteří jsou vystaveni zátěží chladem, mají právo na ochranné nápoje. Ty se poskytují teplé a v minimálním množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu.

Pokud si myslíte, že na vašem pracovišti jsou ze strany zaměstnavatele porušovány předpisy týkající se minimální teploty, přičemž zaměstnavatel s vámi odmítá tuto situaci řešit, můžete se bránit a podat stížnost. V případě, že pracujete v menší firmě, která nemá odbory ani bezpečnostního technika, obraťte se na krajskou hygienickou stanici.

tags: #bozp #teplota #na #pracovišti #normy