Požadavky na zaměstnání v různých profesích v České republice

Povolání nám dodává pocit sebevědomí, společenský status, životní náplň i poslání. Díky finanční odměně za výkon získáváme svobodu a můžeme si užívat život naplno. Často však není jednoduché si jej zvolit. Chcete dělat to, co vás baví nebo to, co vás dobře uživí?

Trendy na trhu práce

Dřív, než se zcela ponoříte do hlubších úvah o volbě svého budoucího povolání, zmapujte si nejprve situaci na trhu práce. Berte přitom v potaz nejen současné, ale i budoucí trendy, které mohou významně ovlivnit poptávku po určitých povoláních a dovednostech.

Mezi rostoucí odvětví a povolání budoucnosti se řadí především následující:

Specialisté v oblasti informačních technologií (IT) a kybernetické bezpečnosti
Odborníci na obnovitelné zdroje energie a udržitelnost
Zdravotničtí pracovníci a pečovatelé
Inženýři a technici v automatizaci a robotice
Analytici dat a specialisté na umělou inteligenci

Předpokládá se, že tato povolání nebudou v budoucnu ohrožena automatizací, přinejmenším ne natolik. Z toho vyplývá, že byste se měli zaměřit na rozvoj těch dovedností, které jsou těžko automatizovatelné (kreativita, komplexní řešení problémů atp.). Současně se však vlivem neustálého vývoje nových technologií připravte na celoživotní učení.

Platové ohodnocení

Peníze, chechtáky, šešule. Jsou všude, každý je chce mít. V dospělosti se za nimi ženeme jak bezhlaví. Častým hnacím motivem v zaměstnání je proto platové ohodnocení. Pokud mi někde nabídnou více, pak silně zvažuji, že dám výpověď i přes skvělý kolektiv a pracovní benefity. Mzda / plat je pro mnohé alfou omegou při rozhodování, zda někam nastoupí. Je to tak správně?

Peníze, jak již bylo řečeno, nám dávají svobodu. Můžeme si za ně koupit zážitky, vycestovat na dovolenou, pořídit auto. Pokud mi za skvěle odvedenou práci podají ruku a poděkují, na chleba z toho mít nebudeme. Pokud však budeme stále ve stresu a modlit se, ať už odbije pátá a my můžeme jít domů, bude trpět naše zdraví, vztahy. Peníze nám pak budou k ničemu. Je tedy potřeba zvolit kompromis.

Výsledkem onoho výše zmíněného kompromisu je dosažení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, tzv. work-life balance. Význam tohoto faktoru především v posledních letech stále roste.

Tato rovnováha podpoří vaše zdraví a pohodu (méně stresu, lepší fyzické zdraví, více času na regeneraci aj.) a osobní rozvoj (prostor pro koníčky a zájmy mimo práci), poskytne vám více času na budování a udržování osobních vztahů, na rodinu a přátele, a v neposlední řadě budete díky odpočinku pracovně mnohem produktivnější. Navíc se tak eliminuje riziko vzniku chyb vzniklých nedostatkem spánku či stresem. Při výběru nové profese se proto ptejte na možnosti flexibilní pracovní doby nebo práce z domova, zjistěte si typickou pracovní zátěž v daném povolání, a zvažte, jak toto zvolené povolání zapadá do vašeho životního stylu a osobních cílů.

Podle sociologického výzkumu na Princetonské univerzitě toto rčení je pravdivé jen do určité míry. 1,5 milionů ročně, tedy 120 000 Kč měsíčně, je částka, za kterou podle vědců budeme mít šťastnější a spokojenější život. Berme v potaz, že výzkum probíhal v USA, kde je celkově vyšší platové ohodnocení i spotřební ceny než u nás. Na poměry Česka proto výsledky výzkumu odpovídají 60 000 Kč.

Za toto měsíční platové ohodnocení si pořídíte kvalitní bydlení, automobil, vyrazíte na dovolenou a zbyde vám i na investování do akcií nebo nemovitostí. S vyšší částkou pouze vyměňujete kvalitní věci za luxusní, které dlouhodobě nepřispívají ke štěstí.

Podle studie anglické vysoké školy London School of Economics vyplývá, že i přes výrazné zlepšení ekonomické situace za posledních 40 let se štěstí obyvatel nezlepšilo. Kromě peněz ke štěstí přispívá kvalitní vzdělání, pohodové vztahy s rodinou, přáteli a partnerem, dostatek volného času a pocit poslání a cíle v životě.

Průměrně si zaměstnaný člověk vydělá dle Statistického úřadu za měsíc 45 854 Kč (statistika z 2. čtvrtletí 2024). Tato částka je brána jako hrubá mzda. Jedná se o průměr ze všech krajů ČR. Pokud vezmeme v potaz pouze Prahu, pak průměrná mzda vychází na 56 144 Kč, což se dostává podstatně blíže na našim 60 000 Kč. Nejhůře je na tom Karlovarský kraj (39 031 Kč).

V případě platového ohodnocení tedy nehraje roli pouze zvolené zaměstnání, ale také místo výkonu práce.

Nejlépe placené profese v Česku

Za co se v zaměstnání platí? Za odpovědnost. Proto nejvyšší platy v ČR mají ředitelé velkých firem nebo dispečeři letového provozu. Statistiky výdělků profesí lze nalézt v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV). Rychle zmiňme, že nejvíce ve mzdové sféře vydělávají vysokoškolsky vzdělaní muži ve věku 30 až 49 let s nemanuální prací. Ve stejné kategorii ženy vydělávají v průměru o 9 000 Kč méně.

Nejlépe placené profese:

Nejvyšší představitelé velkých společností a institucí (252 876 Kč)
Řídící letového provozu (190 704 Kč)
Primáři v oblasti zdravotnictví (138 580 Kč)
Výrobní a techničtí náměstci (ředitelé) v průmyslové výrobě (116 169 Kč)
Ekonomičtí a finanční náměstci (110 630 Kč)
Řídící pracovníci v oblasti informačních a komunikačních technologií (110 501 Kč)
Nejvyšší představitelé středních společností a institucí (107 990 Kč)
Obchodní náměstci (ředitelé) (105 226 Kč)
Řídící pracovníci v oblasti finančních a pojišťovacích služeb (105 196 Kč)
Řídící pracovníci v oblasti účetnictví a kontrolingu (102 917 Kč)

Zdroj: ISPV

Naproti tomu nejhůře placené profese jsou uklízeči, barmani, vrátní, ostrahy, číšníci a pomoc v kuchyni.

Vysoké pracovní postavení vede k vysokým příjmům, úměrně se však zvedá i odpovědnost a stres.

Vlohy, smysl a sebeuplatnění

Pilot, doktor, personalista nebo podnikatel? Každá profese má jinou pracovní náplň a zaměření. Je dobré již od ranného dětství mapovat, v čem vynikáte, co děláte bez nutnosti odměny rádi a jaké jsou vaše zájmy. Kdo má silné komunikační dovednosti, ten by měl přemýšlet o profesi typu obchodník. Pokud jste vždy rádi psali, fotografovali nebo naslouchali a pomáhali ostatním, pak vaše zaměření bude zcela jiné.

Čím více toho zkusíte, tím jasnější představu budete mít o tom, v čem vynikáte. Stáže, brigády nebo pracovní poměry na poloviční úvazek jsou v tomto ideální. Zeptejte se také svého okolí, pod jakou profesí si vás dokáží zařadit a v čem vidí vaše silné stránky. Jejich odpověď se může s představou o vás samotných zcela lišit.

Osobnostní testy a kariérní poradenství

Při výběru vhodného povolání mohou být užitečné osobnostní testy, které vám poskytnou hlubší pohled na vaše silné stránky, preference a potenciální oblasti rozvoje.

Co to osobnostní testy vlastně jsou? Jedná se o strukturované nástroje navržené k měření různých aspektů osobnosti jedince. Mohou pomoci odhalit vaše přirozené sklony, způsob myšlení a interakce s okolím.

Mezi populární osobnostní testy patří kupříkladu následující:

MBTI
Big Five
DiSC Assessment

Mějte však na mysli, že výsledky těchto testů jsou jen určitým vodítkem, ne definitivním verdiktem.

Další možností, jak zjistit, co v sobě skrýváte, je zkusit kariérní poradenství - tedy obrátit se na profesionály, kteří jsou specializovaní na pomoc jednotlivcům při navigaci jejich kariérní cesty. Výhodou tohoto způsobu je, že kariérní poradce hodnotí vaše dovednosti a potenciál naprosto nezaujatě. Pokud jste si udělali nějaký osobnostní test, může vám pomoci s jeho výkladem. Rovněž zná situaci na trhu práce a pohled na požadavky zaměstnavatelů v různých oblastech. Na základě tohoto je schopen sestavit klientům kariérní plán na míru.

Objevte, v čem jste výjimeční. Zkoušejte, co nejvíce věcí a ptejte se ostatních, kde vidí vaše silné stránky.

Proč chci dělat tuto práci?

Smyslem práce by nikdy nemělo být udělat radost nebo dokázat něco někomu jinému. Taktéž není vhodné, aby hlavním smyslem výkonu práce byl externí stimul, tedy např. mzdové ohodnocení. V tomto případě strávíte většinu ze svého dne někde, kde nechcete být, a to se odrazí na vaší náladě, vztazích a celkově štěstí. Mimo jiné se vystavujete riziku tzv. syndromu vyhoření.

Jste prodavačem bot? Pak vaší prací není prodávat, ale pomoci lidem cítit se při denních aktivitách skvěle ve své obuvi. Obuv nosí každý z nás, proto se dá s nadsázkou říct, že prodavač bot je jedna z nejdůležitějších profesí. Přemýšlejte takto i o dalších profesích.

Ambice jednotlivce

Budu spokojený sám se sebou, až budu ležet na smrtelné posteli a přemýšlet o svém prožitém životě? Každý z nás má jiné ambice a cíle. Někomu stačí prožít život v pohodové práci, založit si rodinu, domů chodit s prázdnou hlavou a věnovat se kamarádům. Jiný se nezastaví, dokud nebude na pozici ředitele firmy nebo nevybuduje firmu vlastní. Vnitřní oheň, který nás žene v pracovním životě, hoří v každém jinak. Vybírejte proto vždy takovou práci, která vás posune blíže k vaším cílům a na cestě nabídne potřebné vzdělání.

Člověk se vyvíjí a jeho zájmy i potřeby se mění. Někdy se stane, že se kariérní směr již není od společnosti žádaný nebo jemu samotnému nedává smysl. Nejjednodušší cestou je potom vybrat rekvalifikační kurz, který podle zaměření splní směr nový.

Pár rad závěrem

Objevujte, zkoušejte, zajímejte se. Vaše vysněné povolání se může nakonec ukázat jako něco, co vás absolutně nenaplňuje. Mnoho profesí na první pohled vypadá atraktivně. Když je ale prozkoumáte blíže, mnohdy zjistíte, že se za nimi skrývají hordy administrativní činnosti a odpovědnost, kterou snese jen málo lidí. Nakonec zjistíte, že je pro vás vhodné zcela jiné zaměření a odvětví.

Myslete na smysl vaší práce, váš talent / vlohy pro pracovní činnost a také na odměnu. Více pracovních možností nabízí velká města (Praha, Brno). Zvážit je proto vhodné i stěhování. Vyzkoušejte cestování a práci v zahraničí. Budete si tak jistí, že práce, které se věnujete, je pro vás ta pravá.

S požadavky na různé profese byste se měli důkladně seznámit. K nalezení zaměstnání musíte znát možnosti, kde potenciálního zaměstnavatele hledat.

Požadavky pracovní pozice

Požadavky pracovní pozice jsou klíčovou součástí popisu pracovního místa. Je to seznam všeho, co musí zaměstnanec na dané pracovní pozici umět, znát nebo mít, aby mohl vykonávat požadovanou práci. Je to seznam potřebné kvalifikace, pracovního vybavení, nástrojů, přístrojů, strojů, přístupových práv, oprávnění nebo cokoli jiného.

Co musí pracovník umět, splňovat nebo co musí dostat

Požadavky na odbornost a kvalifikaci, praxi, dovednosti
Požadavky na zdravotní způsobilost
Požadavky na fyzické předpoklady
Požadavky na pracovní pomůcky a vybavení
Požadavky na oprávnění a přístupy (například do systémů nebo k fyzickým prostorám)

Požadavky jsou důležité pro výběr správného kandidáta, tak pro jeho nástup i rozvoj.

Jak rozdělit požadavky pracovní pozice? Doporučení z praxe

Požadavky zahrnují vše, co musí zaměstnanec na daném pracovním místě umět, znát, nebo mít. Obvykle firmy v praxi rozdělují požadavky následovně:

Kvalifikace, vzdělání a certifikace
Minimální požadované vzdělání a znalosti
Speciální kvalifikace, osvědčení nebo povolení (například svářečské zkoušky)
Školení a kurzy
Certifikáty
Jazykové znalosti
Technické dovednosti
Znalost konkrétní technologie
Znalost software a nástrojů (Např. MS Office, Aptien, databáze)
Specifické technické dovednosti

V inzerátech v denním tisku a na internetu je uváděno mnoho nabídek zaměstnání, z nichž je možné zjistit, jaké profese jsou potřebné a jaké požadavky na pracovníky v těchto profesích zaměstnavatelé mají. Pokud chcete získat informace, je nutné si vybrat profesi, která vás zajímá.

v nabídce uspořádané podle podobnosti činností a nároků na vzdělání (podle profesních skupin) - kde si vyberete nejprve profesní skupinu a ve vedlejším výběru profesi.
přímo v nabídce „vyberte profesi“, kde jsou pak v abecedním uspořádání všechny profese.

V obou případech jsou v nabídce pouze profese, které byly uvedeny ve sledovaných inzerátech.

Práce má v životě člověka významné postavení. Je pokládána za jednu ze tří základních aktivit (vedle učení a hry) mobilizující psychiku člověka. Je důležitá pro jeho důstojnou existenci, přináší mu materiální prospěch, dává mu pocit užitečnosti, uspokojení, sounáležitosti a přináší pocit seberealizace. Pro mnoho lidí je práce smyslem jejich života.

Typy osobností a pracovní prostředí

Každý člověk má také tendenci preferovat určité pracovní prostředí. Teorie RIASEC Johna L. Hollanda rozlišuje typy osobností pracovníků ve vztahu k hlavním druhům pracovního prostředí takto:

Motorické - řemeslné prostředí - patří sem zemědělští pracovníci, strojníci, letci, řidiči nákladních aut, tesaři, maséři, opraváři, švadleny, malíři a natěrači, zedníci, slévači, bagristé, elektroinstalatéři, topenáři, dělníci ve výrobě atd.
Intelektuální prostředí - matematici, chemici, fyzici, biologové, kybernetici, výzkumní pracovníci atd.
Estetické prostředí - patří sem hudebníci, výtvarníci, aranžéři, sochaři, malíři, spisovatelé, básníci, fotografové atd.
Podpůrné (suportivní) prostředí - patří sem např. učitelé, poradci, sociální pracovníci, diplomaté, psychologové atd.
Přesvědčující (persuasivní) prostředí - patří sem např. státní funkcionáři, řídící pracovníci, úředníci pojišťoven, právníci, obchodníci, dealeři atd.
Konformní prostředí - administrativní pracovníci, účetní, sekretáři, kontroloři atd.

Rozlišujeme tedy šest typů osobností podle pracovního prostředí, které odpovídá jejich zaměření. Označujeme je písmeny RIASEC. Každý z těchto typů vyhledává pracovní prostředí podle svého zaměření a předpokladů. Pro vedení kariérového poradenství je užitečná orientace mezi jednotlivými typy.

R - řemeslný typ

Typ člověka praktického, s řemeslnou zdatností a pochopením techniky. Osoby tohoto typu rády pracují rukama, s konkrétními předměty a na jasně definovaných úkolech. Zástupci řemeslného typu jsou rádi venku a dávají přednost fyzické práci. Zajímají se o nářadí a stroje. Profese této skupiny vyžadují řemeslnou zručnost, pochopení techniky, tělesnou zdatnost a vytrvalost.

I - vědecký typ

Typ osobnosti zkoumavý, s vědeckými schopnostmi. Typická je pro něj zvědavost, vynalézavost, intelektuálnost, přesnost, logičnost, racionalita a výkonnost. Osoby tohoto typu se rády hluboce zabývají duchovními či přírodovědnými problémy. Volí profese, kde mohou analyzovat, zkoumat, učit se, číst a studovat, psát, počítat apod.

A - umělecký typ

Typ člověka s uměleckými schopnostmi, fantazií. Pro zástupce tohoto typu je typická tvořivost, výraznost, intuitivnost, otevřenost, citlivost, emoční labilita, nekonvenčnost, svéhlavost a idealismus. Osoby tohoto typu se rády vyjadřují slovně či tvořivým způsobem.

S - pečující typ

Typ osobnosti s výchovnými schopnostmi, společenský, přátelský. Je ochoten pomáhat druhým, bývá vřelý, soucitný, má pochopení pro druhé. Má radost z kontaktů s lidmi. Rád rozvíjí druhé, radí, poučuje, vzdělává, směřuje. Osoby tohoto typu se rády a ochotně starají o druhé lidi.

E - podnikavý, vůdčí typ

Pro tento typ člověka je charakteristická podnikavost, obchodní zdatnost, sebevědomí, motivovanost, zaměřenost na úspěch, ctižádostivost, dominance, odpovědnost a společenskost. Osoby tohoto typu motivují, přesvědčují a rády vedou, řídí a organizují.

C - úřední typ

Typ osobnosti s předpoklady pro kancelářskou práci. Typická je pro něj pečlivost, přesnost, orientace na detaily, vytrvalost, pořádnost, praktičnost, přizpůsobivost, svědomitost. Osoby tohoto typu pracují rády pořádně, přesně a s dobrou organizací.

Kariérový poradce by však neměl skončit svou práci pouhým otestováním žáků. Cílem kariérového poradenství je umožnit žákům náhled na sebe sama, vlastní možnosti, orientaci na trhu práce v jeho celkové pestrosti a hlavně - naučit žáky činit svá vlastní rozhodnutí o další cestě životem a být za ně zodpovědný! Volba o dalším směru kariéry je tedy jen na žákovi, ne na kariérovém poradci!

Kategorizace prací je základním nástrojem pro hodnocení vlivu práce na zdraví. Povinnost kategorizovat je dána zákonem a legislativně jsou dány i základní podmínky pro kategorizaci.

Zdraví a práce se vzájemně podmiňuje. Zdraví umožňuje pracovníkovi podávat v práci plný výkon a práce zase je přímo či nepřímo zdrojem většiny hodnot potřebných pro člověka. V konečném důsledku je práce i zdrojem zdraví. Práce ovšem může mít na zdraví i negativní vliv. Při práci jsou často lidé vystaveni faktorům, které se v běžném životě nevyskytují, případně se v práci vyskytují v podstatně větší míře.

Kategorizace prací je zákonem uložená povinnost zařadit práce do jedné ze 4 kategorií podle stanovených pravidel (§ 37 a následující zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon”). Jednotlivé kategorie odpovídají rizikovosti práce (kategorie 4 je nejvíce riziková - viz níže). Kategorizace se týká všech prací a povinnost kategorizovat má i ten, kdo není zaměstnavatelem, ale vykonává práce sám nebo s rodinnými příslušníky (§ 43 zákona).

Kategorie prací jsou definovány v § 3 vyhlášky. č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

Práce kategorie 1 nepředstavují podle současných znalostí pravděpodobně žádné riziko pro pracovníka.
Práce kategorie 2 jsou práce, kde poškození zdraví vlivem pracovních podmínek nelze vyloučit, kupříkladu u zvýšeně citlivých osob.
Práce kategorie 3 je práce při níž není expozice osob faktorům pracovního prostředí spolehlivě snížena technickými opatřeními na úroveň stanovenou hygienickými limity a pro zajištění ochrany zdraví pracovníků je třeba využívat ochranné prostředky či jiná ochranná opatření.
Práce kategorie 4 jsou práce s vysokým rizikem poškození zdraví, které nelze vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.

Kategorizace prací z hlediska zaměstnavatele je systém standardního hodnocení jednotlivých prací z hlediska jejich vlivu na zdraví zaměstnanců. Povinnost kategorizovat ukládá zákon zaměstnavatelům. Zdraví je však faktor natolik závažný, že zdravotní rizika z práce jsou předmětem zájmu nejen zaměstnavatelů, ale i státu, zaměstnanců (přímo nebo prostřednictvím odborů), zdravotníků a dalších subjektů.

Povinnosti zaměstnavatele z hlediska ochrany zdraví při práci upravuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů v § 37 a následujících.

Vyhláška MZ č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. Tato vyhláška je základním legislativním podkladem pro kategorizaci.

tags: #pozadavky #na #zamestnani #profese