Výpočet mzdy při insolvenci zaměstnance v České republice

Právo na mzdu za vykonanou práci patří mezi základní práva. Přesto jsou v pracovněprávní praxi situace, kdy zaměstnavatel nemůže tuto povinnost splnit, například v případech platební neschopnosti nebo úpadku.

V této nepříznivé sociální situaci je zaměstnanec právně chráněn zákonem o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (č. 118/2000 Sb.).

Kdo je zaměstnanec v platební neschopnosti?

Zaměstnancem se rozumí fyzická osoba, která je u zaměstnavatele v pracovním poměru nebo se kterou sjednal zaměstnavatel dohodu o provedení práce (měsíční odměna vyšší než 10 tisíc korun měsíčně) anebo dohodu o pracovní činnosti (měsíční odměna vyšší než 4 000 Kč), na jejichž základě jí vznikly v rozhodném období mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem.

Mzdové nároky může u úřadu práce uplatnit zaměstnanec, který má sjednán se zaměstnavatelem pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, případně dohodu o provedení práce, na základě kterých mu vznikly v tzv.rozhodném období mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem.

Splatným mzdovým nárokem se rozumí mzdový nárok, který nebyl uspokojen v termínu výplaty podle zákoníku práce. Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce.

Stejné termíny platí i od data, kdy bylo oznámeno zahájení insolventního řízení podle § 101 zák. č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon).

V novele zůstává nezměněna definice mzdových nároků, které může uplatňovat zaměstnanec.

Ať už jsou příčiny platební neschopnosti jakékoliv, skutečností zůstává, že tento postup zaměstnavatelů přivádí většinu zaměstnanců do svízelných sociálních situací.

Výpočet srážek ze mzdy v insolvenci

U oddlužení splátkovým kalendářem splácí dlužník pohledávky pravidelnými splátkami ze svých příjmů. Splátky v insolvenci se vypočítávají každý měsíc, a to podle pravidel pro provádění srážek ze mzdy nebo jiných příjmů dlužníka.

U zaměstnanců má povinnost provádět výpočet insolvenční srážky plátce mzdy, tedy zaměstnavatel, nebo plátce jiných příjmů.

Nezabavitelná částka

Nejprve se určí nezabavitelná částka, která srážkám nepodléhá. Skládá z nezabavitelné částky na dlužníka a nezabavitelných částek na manžela a jiné osoby, které je dlužník povinen vyživovat. Na osobu dlužníka odpovídá 2/3 součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení v obci s 50-100 tisíci obyvateli. Nezabavitelná částka na osoby vyživované dlužníkem se vypočte stejně.

Nezabavitelná částka je ta část mzdy, kterou exekutor ani insolvenční správce nemohou zabavit.

Podle platné právní úpravy (§ 1 nařízení č. 595/2006 Sb.) se do čisté mzdy pro účely výpočtu srážek započítává i odměna z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

Nezapočítávají se do ní částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách (§ 277 o. s. ř.).

Podle § 278 o. s. ř. platí, že povinnému (dlužníkovi) nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka (dále jen „nezabavitelná částka“); způsoby jejího výpočtu stanoví nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o stanovení nezabavitelných částek.

Na manžela/ku povinného (dlužníka) nebo partnera/ku povinného (dlužníka) podle občanského zákoníku nebo zákona o registrovaném partnerství se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem, doloží-li povinný (dlužník) plátci mzdy (zaměstnavateli), že jemu nebo jeho manželovi/ce nebo partnerovi/ce podle občanského zákoníku nebo zákona o registrovaném partnerství byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod.

Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá (§ 1 odst. 2 nařízení č. 595/2006 Sb.).

Životní minimum jednotlivce upravuje zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, v § 2.

Normativní náklady na bydlení upravuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 26 odst. 1 písm. f/ tohoto zákona se pro účely stanovení nezabavitelné částky rozumí normativními náklady na bydlení pro jednu nebo dvě osoby v obcích s 50 000 - 99 999 obyvatel částka 6 974 Kč, přičemž tato částka se zvyšuje o částku 2 422 Kč.

Od 1.1.2025 činí základní nezabavitelné minimum při exekuci nebo insolvenci 13 027 Kč pro jednotlivce.

Plně zabavitelná část mzdy

Část příjmů dlužníka se sráží bez omezení. Rozdíl mezi nezabavitelnou částkou a částí příjmů, která se sráží bez omezení, se rozdělí na třetiny. Dvě třetiny tohoto rozdílu náleží na srážky. Jedna třetina náleží dlužníkovi a vyplácí se mu spolu s nezabavitelnou částkou.

Kromě nezabavitelné částky existuje ještě tzv. plně zabavitelná část mzdy. V roce 2025 se tato hranice zvýšila na 29 310 Kč.

Po odečtení nezabavitelné částky z čisté mzdy je třeba zjistit, zda zbytek čisté mzdy přesahuje jedenapůlnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby (§ 2 nařízení o nezabavitelných částkách). Zbytek čisté mzdy, který přesahuje tuto částku, je plně zabavitelnou částí zbytku čisté mzdy a pro účely exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů se srazí bez omezení (§ 279 odst. 3 o. s. ř.).

Zbytek čisté mzdy nepřesahující po odečtení nezabavitelné částky jedenapůlnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách. Z takto zaokrouhlené částky lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného (věřitele) jen jednu třetinu. (§ 279 odst. 1 o. s. ř.) Pro přednostní pohledávky se srážejí dvě třetiny.

Plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině (§ 279 odst. 3 o. s. ř.).

Dvě třetiny zbytku čisté mzdy se srážejí vždy, jsou-li na mzdu povinného (dlužníka) současně vedeny nejméně 4 exekuce k vymožení splatných peněžitých pohledávek, a plátci mzdy (zaměstnavateli) byl doručen exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů nebo mu bylo doručeno usnesení obsahující vyrozumění o exekuci srážkami ze mzdy a jiných příjmů. (§ 279 odst. 4 o. s. ř.)

Výše uvedené však neplatí (nesrážejí se vždy dvě třetiny zbytku čisté mzdy), doloží-li povinný (dlužník) plátci mzdy (zaměstnavateli), že mu byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod (§ 279 odst. 5 písm. a/ o. s. ř.), a nedosahuje-li jedna třetina zbytku čisté mzdy částky rovnající se součtu měsíčních hotových výdajů a měsíční odměny insolvenčního správce náležejících v oddlužení za období plnění splátkového kalendáře (§ 2 odst. 2 písm. a/ a § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, ve znění pozdějších předpisů) zvýšených o daň z přidané hodnoty (§ 279 odst. 5 písm. b/ o. s. ř.).

Příklady výpočtu srážek

Příklady, které od 1.1.2023:

Zaměstnanec - bez dětí - má čistý příjem 16.000,- Kč měsíčně. V prosinci 2022 jeho srážka činila 3.264 Kč,- Kč.
Zaměstnankyně - samoživitelka s jedním dítětem - má čistý příjem 20.000,- Kč měsíčně. V prosinci 2022 její srážka činila 3.462 Kč,- Kč.
Zaměstnanec - manželka a dvě děti - má čistý příjem 26.000,- Kč měsíčně. V prosinci 2022 jeho srážka činila 2.528,- Kč.

Důležité informace pro dlužníky a zaměstnavatele

Sledování aktuálních změn v legislativě je klíčové pro všechny, kterých se srážky ze mzdy týkají.

V případě, že srážky odesílané insolvenčnímu správci jsou pod hranicí cca 2.300 měsíčně, můžete u zaměstnance intervenovat a domluvit se s ním, jakou částku má doplatit, případně jak jinak situaci řešit (např. pomocí tzv. darovací smlouvy).

Počet zrušených oddlužení a návrhů na zrušení schváleného oddlužení celkově roste. V roce 2020 bylo zrušeno oddlužení v jeho průběhu 1137 lidem. V loňském roce to bylo již 1947 lidí, což představuje nárůst více než 71 %.

Zvýšení nezabavitelné částky, ke kterému dochází, je v každém případě správný krok, protože umožňuje lidem v oddlužení i exekuci pokrýt rostoucí životní náklady a preventivně působí před vznikem nových dluhů.

Tabulka nezabavitelných částek od 1.1.2025

Osoba	Nezabavitelná částka (Kč)
Dlužník	13 026,67
Manžel/ka	3 256,67
Dítě	3 256,67

Poznámka: Částky jsou uvedeny v Kč.

tags: #vypocet #mzdy #pri #insolvenci #zamestnance