Průměrná mzda je klíčový statistický ukazatel, který vypovídá o ekonomické situaci v zemi. V tomto článku se podíváme na vývoj průměrné mzdy v České republice a na Slovensku, a to jak nominální, tak reálné. Porovnáme si také průměrné mzdy v jednotlivých regionech a zemích Evropské unie.

Základní pojmy

V oblasti miezd poznáme viacero základných pojmov z oblasti miezd pričom niektoré z nich sú priamo definované zákonom č. 311/2001 Z. z. Priemerná mzda týmto zákonom síce definovaná nie je, no predstavuje pre nás jeden zo základných štatistických ukazovateľov z oblasti miezd.

• Průměrná mzda: Je počítaná jako součet hrubých miezd určité skupiny jednotlivců vydelený počtom jednotlivcov této skupiny, které byly zúčtované k výplate za dané obdobie.
• Minimální mzda: Představuje zákonom stanovenú minimálnu hranicu výšky príjmu na ktorú má zamestnanec nárok v zmysle § 119 ods. 1 Zákona 311/2001 Z.z Zákonník práce.

Napríklad štúdia spoločnosti Ericsson priniesla zistenie, že výška priemernej hrubej mzdy je ovplyvňovaná rýchlosťou internetu.

Vývoj průměrné mzdy v České republice

Ve 2. čtvrtletí 2025 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 49 402 Kč, což je o 3 583 Kč (7,8 %) více než ve stejném období roku 2024. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,4 %, reálně tak mzda vzrostla o 5,3 %. Objem mezd se zvýšil o 8,2 %, počet zaměstnanců vzrostl o 0,4 %. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 2.

Průměrná mzda je velmi důležitý ukazatel, protože se od něj odvíjí spousta dalších finančních metrik. I když už téměř všude přesáhla 40 tisíc korun, hodnota průměrné reálné mzdy je kvůli inflaci jiná.

Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 22 283 Kč a 80 856 Kč. Nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí zaznamenalo odvětví profesních, vědeckých a technických činností (+12,7 %), následovalo stavebnictví s růstem o 11 procent.

Za celý rok 2024 činila průměrná mzda v Česku 46 165 korun. Meziročně jde o nárůst 7,1 procenta. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3 044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta.

Za celý rok 2023 dosáhla průměrná mzda 43 341 korun. V meziročním srovnání s rokem 2022 se jednalo o přírůstek 3 024 Kč (7,5 procent). Spotřebitelské ceny za uvedené období vzrostly o 10,7 procent, reálně se tak mzdy snížily v roce 2023 o 2,9 procent. Reálné mzdy klesly druhý rok v řadě, v roce 2022 to bylo o 8,5 procenta.

Vývoj průměrné mzdy v ČR (graf)

Graf: Jak se měnila průměrná měsíční mzda od roku 2020 do konce roku 2024

Jak se počítá průměrná mzda?

Průměrná mzda může znamenat mnoho různých věcí. Je důležité si uvědomit, zda mluvíme o nominální, nebo reálné průměrné mzdě. Očekávaná průměrná mzda má různé hodnoty, stanovují ji ministerstvo financí a ministerstvo práce a sociálních věcí z různých důvodů.

• Průměrná nominální mzda - vyjadřuje peněžitou odměnu. Je to finanční částka, která je pracovníkovi vyplacena za vykonanou práci. Nezohledňuje inflaci.
• Reálná průměrná mzda - ekonomický termín, který vypovídá o skutečné hodnotě výdělků. Je to vlastně nominální mzda snížená o míru inflace za dané období a stanovuje kupní sílu mzdy, tedy kolik si lze za danou nominální mzdu koupit zboží a služby.
• Očekávaná průměrná mzda - průměrná mzda vytvořená pro účely důchodového pojištění a pro řadu dalších předpisů jako předpoklad pro nadcházející rok.

Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Proto se pro lepší vypovídací hodnotu ještě uvádí takzvaný medián, který představuje střední hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed souboru dat. Znamená to, že polovina zaměstnanců má mzdu nižší než medián a polovina vyšší.

Za druhý kvartál roku 2025 činil medián mezd 41 115 Kč. Medián vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 7,2 procenta, u mužů dosáhl 44 465 Kč, u žen byl 37 935 Kč.

Průměrná mzda v Praze a krajích Česka

Průměrná mzda v Praze činila podle ČSÚ ve druhém čtvrtletí roku 2025 62 307 korun a nadále tak zůstává nejbohatším regionem. Na druhém místě se udržel ve druhém čtvrtletí Středočeský kraj s 52 381 korunami. Naopak Karlovarský kraj je regionem s dlouhodobě nejnižší mzdovou úrovní (41 944 Kč), s odstupem následuje Moravskoslezský kraj, kde průměrná mzda činí 44 370 korun.

Kraje ČR

Kraj	Průměrná hrubá měsíční mzda (Kč)
Praha	62 307
Středočeský kraj	52 381
Jihočeský kraj	44 421
Plzeňský kraj	45 708
Karlovarský kraj	41 944
Ústecký kraj	45 024
Liberecký kraj	43 980
Královéhradecký kraj	46 807
Pardubický kraj	43 680
Kraj Vysočina	44 022
Jihomoravský kraj	48 049
Olomoucký kraj	43 484
Zlínský kraj	43 965
Moravskoslezský kraj	44 370

Srovnání hrubé měsíční mzdy v 2. čtvrtletí 2025 na přepočtené počty zaměstnanců v jednotlivých krajích (zdroj: ČSÚ)

Očekávaná průměrná mzda 2025 (dle MPSV a MF)

Ať už se stanovuje minimální záloha na pojistné u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) nebo výpočet výše paušální zálohy u OSVČ, neobejdeme se bez očekávané průměrné mzdy stanovené ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), která má vliv na výpočet výše těchto a dalších položek.

• Očekávaná průměrná mzda pro rok 2025 byla stanovena MPSV na 46 557 Kč.
• Podle výpočtu ministerstva financí (MF) činí očekávaná průměrná hrubá mzda pro rok 2025 na 49 233 Kč.

Hodnoty průměrné očekávané mzdy se liší, protože se používají k různým účelům. Průměrná mzda 46 557 Kč (od MPSV) je stanovená pro legislativní účely, zatímco 49 233 Kč (od MF) je očekávaná průměrná hrubá mzda pro účely národního hospodářství.

Průměrná mzda ve státech EU (2023)

V roce 2023 byla průměrná hrubá mzda v Česku osmá nejnižší z členských zemí Evropské unie, avšak s malým finančním odstupem od Řecka, Portugalska nebo Malty. Průměrná mzda meziročně zpravidla stoupá ve všech členských zemích Evropské unie. Mezi důvody patří růst produktivity práce, inflace i zvyšování minimální mzdy v členských zemích Evropské unie.

Dle částky roční hrubé mzdy v eurech uvedené v publikaci můžeme jednotlivé členské země Evropské unie rozdělit dle výše hrubé mzdy do čtyř skupin:

• První skupina (nad 50 000 euro): Lucembursko, Dánsko, Nizozemí, Belgie, Německo, Irsko, Rakousko a Finsko.
• Druhá skupina (od 30 000 euro do 50 000 euro): Švédsko, Francie a Itálie.
• Třetí skupina (od 20 000 euro do 30 000 euro): Dlouhodobě nejvyšší mzdy z členských zemí EU jsou v Lucembursku, v Dánsku, v Nizozemí, v Belgii a v Německu.

Vývoj průměrné mzdy na Slovensku

V ére samostatnej Slovenskej republiky mzdy nominálne rástli od 2,2 % do 18,4 %. Vývoj reálnej hodnoty miezd mal o niečo kolísavejší priebeh, priemerná mzda reálne klesla sedemkrát. Druhý najväčší pokles o 4,5 % sme zaznamenali minulý rok. V prvom roku samostatnej Slovenskej republiky priemerná nominálna mesačná mzda zamestnanca predstavovala necelých 179 eur, za tridsať rokov sa postupne zvýšila až na 1 300 eur.

„V priebehu prvých desiatich rokov po prechode na trhové hospodárstvo sa medziročné tempá rastu priemernej nominálnej mzdy udržiavali väčšinou v dvojciferných číslach. Neskôr už vývoj priemernej mzdy nikdy nenabral také rýchle tempo. Celková mzdová dynamika postupne spomaľovala až na úroveň 6,5 % v roku 2000,“ vysvetľuje riaditeľ odboru štatistiky práce a vzdelávania Štatistického úradu SR Ivan Chrappa.

Mzdový vývoj, ktorý sa začiatkom tohto milénia pohyboval najčastejšie medzi 7 až 9 % však hospodárska kríza výrazne utlmila. Na konci roka 2008 sa medziročná dynamika miezd prepadla o polovicu a postupne spomalila na 2,2 % v roku 2011. V ďalších dvoch rokoch bol dosahovaný len 2,4 %-ný rast miezd.

V prostredí silnejúcej ekonomiky podporenej zvyšovaním domáceho dopytu v roku 2014 priemerné zárobky vzrástli o 4,1 %. V rokoch 2015 a 2016 oscilovali okolo 3 % a v ďalších troch rokoch sa postupne zvyšovali až na hodnotu 7,8 % v roku 2019. V roku 2018 priemerná mzda prvýkrát presiahla úroveň tisíc eur (1 013 eur).

„Predpokladaný miernejší mzdový rast v dôsledku ochladzujúcej sa ekonomiky v marci 2020 ešte zhoršila rozbiehajúca sa pandémia COVID-19, čo pribrzdilo priemerný rast miezd na polovicu,“ dodáva Ivan Chrappa.

Podľa Ivana Chrappu najhoršia situácia bola v 2. štvrťroku 2020, keď zamestnanci odpracovali menej hodín v dôsledku uzavretia mnohých prevádzok alebo menšieho počtu zákaziek v otvorených prevádzkach, ako aj poberania nemocenských dávok počas čerpania karanténneho ošetrovného alebo nemocenského. Výsledkom bol počas 30 rokov ojedinelý medziročný prepad priemernej nominálnej mzdy v 2. kvartáli 2020 o 1,2 %.

„V ďalších štvrťrokoch sa odmeňovanie za prácu vrátilo k pozitívnym číslam pod vplyvom podpory štátnych príspevkov na udržanie zamestnanosti,“ objasňuje Ivan Chrappa. Vývoj priemernej mzdy v roku 2021 po miernom navýšení o 3,5 % v prvých mesiacoch sa vyšplhal na 10,5 % v 2. štvrťroku, čo bola najvyššia hodnota kvartálneho medziročného rastu od roku 2004. Pri hodnotení tohto vysokého čísla však treba vziať do úvahy nízku porovnávaciu bázu rovnakého štvrťroku 2020. Ak by sme dáta hypoteticky očistili od vplyvu pandémie, rast miezd v 2.

V ďalších štvrťrokoch počas roka 2022 sa rast priemernej nominálnej mzdy udržiaval väčšinou v rozpätí 7 až 9 %. V prvých dvoch štvrťrokoch tohto roka sa hodnoty rastu miezd priblížili až k 10 %, pričom podobne vysoké prírastky boli na Slovensku naposledy dosahované pred 15 rokmi.

Ak trend priemernej nominálnej mzdy porovnáme s trendom spotrebiteľských cien na území SR, dostaneme reálnu mzdu, ktorá vyjadruje o koľko viac alebo menej si mohol priemerný slovenský zamestnanec dovoliť kúpiť zo svojho zárobku. Najrýchlejšie reálne mzdy rástli v rokoch 1996, 1997, 2005 a 2002.

„V období medzi zmenou režimu a vznikom SR reálna mzda často klesala v dôsledku liberalizácie cien v súvislosti s prechodom z centrálne plánovaného hospodárstva na trhovú ekonomiku. V rokoch 1994 až 1998 síce rástla, ale v dôsledku prehrievania ekonomiky, čo sa následne prejavilo v jej poklese v rokoch 1999 až 2000,“ vysvetľuje Ivan Chrappa.

V období rokov 2001 až 2010 rastúci trend reálnej mzdy pokračoval s výnimkou roku 2003, kedy prebehla väčšia vlna deregulácie cien a konca roku 2008 v dôsledku dopadu hospodárskej krízy. Pod vplyvom rastúcej inflácie a utlmenia mzdovej dynamiky sa reálna mzda postupne prepadla na celoročnej úrovni v roku 2011 a v červených číslach zostala aj v nasledujúcom roku. V tomto období platy reálne klesli o viac ako 1 %.

„Ak by sme reálnej mzde z roku 1989 prisúdili hodnotu 100, tak môžeme konštatovať, že až v roku 2007 prevýšila túto úroveň (o 0,6 %),“ konštatuje Ivan Chrappa.

V roku 2013 sa pozitívny trend obnovil o 1 % a v období rokov 2014 až 2019 pri stabilných cenách boli medziročné prírastky ešte výraznejšie od 3 do 5 %. Akcelerácia priemernej mzdy v reálnom vyjadrení dosiahla najvyššiu 7 %-nú úroveň v 2. štvrťroku 2019. Vysoká hodnota práve v tomto kvartáli o rok neskôr, keď pandémia tvrdo zasiahla ekonomiku, prispela k prepadu reálnej mzdy o 3 %.

Vzhľadom na kladné čísla v ostatných 3 štvrťrokoch 2020 si reálna mzda udržala rast v celoročnom priemere na takmer 2 %-nej úrovni. V dôsledku nižšej dynamiky spotrebiteľských cien počas 1. polroku 2021 oproti vývoju priemerných zárobkov reálna mzda medziročne vzrástla o 5,3 %. Väčšia časť prírastku vznikla v 2. štvrťroku (o 8,1 %).

Rok 2022 priniesol zásadný obrat, keď priemerné zárobky v reálnom vyjadrení klesli v 1. štvrťroku o 1,4 %. V ďalších štvrťrokoch sa tento pokles prehlboval až na 7,6 % v posledných troch mesiacoch roka.

„Najvyšší prepad miezd na celoročnej úrovni od roku 2000 bol vyvolaný najmä prudko rastúcimi cenami tovarov a služieb. Súčasne negatívny dopad na rast cien energetických surovín mal pretrvávajúci vojnový konflikt na Ukrajine,“ dodáva Ivan Chrappa.

Od začiatku tohto roka klesajúca inflácia zmiernila tlak na mzdový vývoj, čo sa prejavilo v spomalení poklesu reálnej mzdy na 2 % v 2. kvartáli.

Jej podiel na priemernej hrubej mzde bol v roku 1993 na úrovni 45,55%. Do roku 1997 sa tento podiel postupne prepadal až na koniec dosiahol historické minimum - 29,27%. Od tohto momentu podiel začal postupne rásť, no hodnotu z roku 1993 dosiahol až po dlhých 24 rokoch - v roku 2017 (45,60%).

Z hľadiska životnej úrovne je dôležité pozerať sa nielen na výšku mzdy, ale aj na mieru inflácie t. j. Ako je možné vidieť do roku 2000 podiel minimálnej mzdy na priemernej mzde kopíroval na Slovensku mieru inflácie. Od začiatku nového milénia je možné z dlhodobého hľadiska sledovať mierne klesajúci trend miery inflácie a naopak rastúci trend podielu minimálnej mzdy na priemernej mzde.

Kríza výrazne ovplyvnila mieru nezamestnanosti na ktorú, mala negatívny vplyv v roku 2000 i 2008. Tá poklesla hlavne v odvetviach reštaurácií a pohostinstiev, veľkoobchodu ako aj v priemyselnej výrobe. Všetky tieto odvetvia registrovali nižšie platy ako bola priemerná mzda v hospodárstve, a preto priemerná mzda v hospodárstve aj v čase krízy mierne rástla.

V čase koronakrízy bolo možné vidieť paralelu vo vývoji nezamestnanosti i indexov nominálnej a reálnej mzdy - a to aj napriek opatreniam vlády, ktoré mali dopady krízy zmierniť. Niektoré firmy boli nútené svoje brány zavrieť dočasne, iné zase na trvalo. V apríli 2020 priemerná nominálna mesačná mzda vzrástla oproti aprílu 2019 vo vybraných trhových službách o 1,8 %, kde dosiahla 999 eur, v maloobchode o 1,6 % na 759 eur a vo veľkoobchode o 0,8 %, čo predstavovalo 1014 eur. Výrazný pokles priemernej nominálnej mesačnej mzdy bol v apríli 2020 zaznamenaný v oblasti ubytovania - o 26,9 % na 543 eur.

tags: #prumerna #mzda #graf #vyvoj

Oblíbené příspěvky:

• Podmínky a lhůty ukončení smlouvy
• Mzdy pedagogů v ČR
• Příprava na pohovor: Tipy a triky
• Podmínky zaměstnání
• Zákon o platech státních zaměstnanců